„j)

pohotovostní služba, jejímž účelem je poskytování ambulantní péče pacientům mimo pravidelnou ordinační dobu v případech náhlé změny jejich zdravotního stavu nebo zhoršení průběhu onemocnění; pohotovostní službou je

1.

lékařská pohotovostní služba,

2.

pohotovostní služba v oboru zubní lékařství,

3.

lékárenská pohotovostní služba.“.

„d)

výkony, jejichž účelem je na žádost pacienta dosažení změny jeho vzhledu, aniž by jejich provedení vyžadoval jeho zdravotní stav, a k jejichž provedení jsou způsobilí pouze zdravotničtí pracovníci.“.

„(5)

Konziliem se rozumí konzultace a posouzení zejména individuálního léčebného postupu, na kterých se na žádost poskytovatele podílí další poskytovatel nebo zdravotnický pracovník. Poskytovatel nebo zdravotnický pracovník podílející se na konziliu je oprávněn v místě poskytování zdravotních služeb poskytovatele, jenž o konzilium požádal, provádět zdravotní výkony diagnostické péče.“.

„(5)

Registrujícím poskytovatelem se rozumí poskytovatel ambulantní péče, který přijal pacienta do péče za účelem poskytování primární ambulantní péče v oboru

Registrující poskytovatel je povinen při přijetí pacienta do péče vyplnit registrační list, který pacient podepíše; registrační list je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi.“.

„f)

léčebně rehabilitační péče, jejímž účelem je

v případě, že jsou při poskytování léčebně rehabilitační péče využívány přírodní léčivé zdroje nebo klimatické podmínky příznivé k léčení podle lázeňského zákona¹²), jde o lázeňskou léčebně rehabilitační péči,“.

„i)

farmaceutická péče, kterou se rozumí zejména péče lékárenská a klinickofarmaceutická (dále jen „farmaceutická péče“), jejímž účelem je maximalizace účinku a minimalizace rizik farmakoterapie, směřující ke zlepšení kvality života pacienta; farmaceutická péče sestává zejména ze zajišťování, přípravy, úpravy, uchovávání, kontroly jakosti, výdeje léčivých přípravků s výjimkou transfuzních přípravků a surovin pro výrobu krevních derivátů podle zákona o léčivech, zajišťování, uchovávání, výdeje a prodeje potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro; dále je farmaceutickou péčí optimalizace farmakoterapie pacienta včetně hodnocení vlivu farmakoterapie na diagnostické metody, posuzování a kontrola účelného, bezpečného a hospodárného užívání léčivých přípravků a používání zdravotnických prostředků, konzultační a konziliární činnosti a poradenství; je-li farmaceutická péče poskytována v lékárně, jedná se o lékárenskou péči.“.

(1)

Pohotovostní službou se rozumí poskytování ambulantní péče pacientům mimo pravidelnou ordinační dobu v případech náhlé změny jejich zdravotního stavu nebo zhoršení průběhu onemocnění.

(2)

Pohotovostní služba je poskytována jako

a)

lékařská pohotovostní služba pro dospělé; lékařskou pohotovostní službu pro dospělé poskytuje poskytovatel, který má zřízen urgentní příjem dle § 44g,

b)

lékařská pohotovostní služba pro děti; lékařskou pohotovostní službu pro děti poskytuje poskytovatel akutní lůžkové péče v oboru pediatrie nebo dětské lékařství,

c)

pohotovostní služba v oboru zubní lékařství.

(3)

Požadavky na minimální věcné a technické vybavení a minimální personální zabezpečení pohotovostních služeb, včetně minimálního časového rozsahu jejich poskytování, stanoví prováděcí právní předpis.“.

„c)

následná lůžková péče, která je poskytována pacientovi, u kterého byla stanovena hlavní diagnóza a

1.

poskytováním akutní lůžkové péče došlo ke stabilizaci jeho zdravotního stavu, zvládnutí náhlé nemoci nebo náhlého zhoršení chronické nemoci, přičemž k jeho zlepšení se vyžaduje poskytování další plánované lůžkové péče, zejména léčebně rehabilitační péče,

2.

zdravotní stav pacienta je stabilizovaný, s funkčním potenciálem ke zlepšení, přičemž k jeho zlepšení nebo udržení se vyžaduje poskytování plánované lůžkové péče, zejména léčebně rehabilitační péče, nebo

3.

jde o pacienta částečně nebo úplně závislého na podpoře základních životních funkcí; tomuto pacientovi je poskytována následná intenzivní péče,“.

„d)

o odejmutí povolení požádal.“.

„(3)

Krajský úřad může odejmout povolení, jestliže poskytovatel zdravotní výkony mimo zdravotnické zařízení v rozsahu uvedeném v povolení neposkytuje a zároveň nelze očekávat poskytování těchto výkonů po dobu delší než 3 po sobě jdoucí kalendářní měsíce.“.

„(1)

Odborný zástupce odborně řídí poskytování zdravotních služeb. Odborným zástupcem

a)

může být ustanovena fyzická osoba, která je

1.

způsobilá k samostatnému výkonu zdravotnického povolání podle § 12 a je členem České lékařské komory, České stomatologické komory nebo České lékárnické komory (dále jen „komora“), jestliže členství v komoře je podmínkou pro výkon tohoto povolání,

2.

plně svéprávná,

3.

bezúhonná,

4.

držitelem povolení k pobytu na území České republiky, pokud má povinnost takové povolení mít, a

b)

nemůže být ustanovena fyzická osoba, u níž trvá některá z překážek pro udělení oprávnění uvedených v

1.

§ 17 písm. a), nebo

2.

§ 17 písm. b), bylo-li oprávnění odňato podle § 24 odst. 2 písm. b), § 24 odst. 3 písm. a), b) nebo c) nebo § 24 odst. 4 písm. a), b), c), d) nebo e).“.

„b)

Ministerstvo obrany, pokud je žadatelem právnická osoba zřízená tímto ministerstvem nebo jde-li o zdravotní služby poskytované ve zdravotnických zařízeních zřízených tímto ministerstvem, s výjimkou oprávnění podle § 16 odst. 2,“.

„c)

Ministerstvo spravedlnosti, pokud je žadatelem právnická osoba zřízená tímto ministerstvem nebo Vězeňská služba České republiky nebo jde-li o zdravotní služby poskytované ve zdravotnických zařízeních zřízených tímto ministerstvem, s výjimkou oprávnění podle § 16 odst. 2, nebo“.

„(3)

Oprávnění k poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče lze udělit jen na základě rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“) o udělení povolení k využívání zdroje nebo povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení, vydaného podle lázeňského zákona¹²), a to pouze v rozsahu vymezeném v tomto rozhodnutí.“.

„j)

ministerstvo vydalo rozhodnutí o udělení povolení podle § 15 odst. 3, jde-li o poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče,“.

„ m)

je splněna podmínka podle § 44d, jde-li o centrum duševního zdraví,

n)

jsou splněny podmínky podle § 44g odst. 2 a 3, jde-li o urgentní příjem.“.

„f)

fyzické osobě, která

v době, kdy nastala okolnost, která vedla ke vzniku této překážky,

g)

právnické osobě, jejímž jediným nebo většinovým společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo členem kontrolního orgánu je osoba, u které trvá některá z překážek podle písmen a) až e), nebo osoba, která

v době, kdy nastala okolnost, která vedla ke vzniku této překážky.“.

„7.

povolení ministerstva k využívání zdroje nebo povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení¹²), jde-li o poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče,“.

„12.

doklad prokazující splnění podmínky podle § 44d, jde-li o centrum duševního zdraví,

13.

doklad prokazující splnění podmínek podle § 44g, jde-li o urgentní příjem,“.

„(2)

Žádost podle odstavce 1 poskytovatel příslušnému správnímu orgánu dále podá v případě, kdy dojde ke změně v osobě odborného zástupce uvedeného v oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle § 19 odst. 1 písm. a), § 19 odst. 2 písm. b) nebo § 19 odst. 3 písm. c).“.

„(3)

Poskytovatel, který žádá o změnu oprávnění nebo o odejmutí oprávnění k poskytování zdravotních služeb a hodlá převést majetková práva vztahující se k poskytování zdravotních služeb na jinou osobu, oznámí tuto skutečnost příslušnému správnímu orgánu současně s podáním žádosti o odejmutí oprávnění nebo jeho změnu. Pokud nabyvatel majetkových práv vztahujících se k poskytování zdravotních služeb hodlá zahájit poskytování zdravotních služeb dnem bezprostředně následujícím po dni odejmutí oprávnění nebo jeho změně dosavadnímu poskytovateli, uvede tuto skutečnost v žádosti o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb nebo jeho změnu. Pokud je žádost o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb nebo jeho změnu podána nejpozději v den podání žádosti o odejmutí oprávnění nebo jeho změnu dosavadním poskytovatelem a jsou-li splněny podmínky pro udělení oprávnění nebo jeho změnu, rozhodne příslušný správní orgán o odejmutí oprávnění dosavadnímu poskytovateli nebo jeho změně a o udělení oprávnění nabyvateli majetkových práv vztahujících se k poskytování zdravotních služeb nebo jeho změně ke dni bezprostředně následujícímu po dni odnětí oprávnění dosavadnímu poskytovateli nebo jeho změny. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.“.

„(1)

Přerušením poskytování zdravotních služeb se rozumí neposkytování zdravotních služeb nepřetržitě po dobu delší než 1 měsíc.“.

„2.

nepřetržitou přítomnost opatrovníka, popřípadě osoby určené opatrovníkem, nebo jiné osoby, která je na základě rozhodnutí soudu oprávněna pacienta zastupovat⁷⁰) v právním jednání vztahujícím se k poskytování zdravotních služeb, je-li pacient v tomto rozsahu zastoupen (dále jen „pacient s ustanoveným zástupcem“),

⁷⁰)

Například § 49 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“.

„ ⁷¹)

§ 45 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

„(4)

Pacient vykazující znaky osoby, na které bylo spácháno domácí nebo sexuální násilí, má při poskytování zdravotních služeb dále právo

O uplatnění práva podle písmene a) se provede záznam ve zdravotnické dokumentaci pacienta.“.

„(7)

V případě poskytování zdravotních služeb osobám ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence a osobám omezeným na svobodě podle zákona o Policii České republiky může být právo pacienta na důvěrnost a respektování soukromí uvedené v odstavci 3 písm. a) a právo odmítnout přítomnost třetích osob uvedené v odstavci 3 písm. h) omezeno dozorem příslušníka Vězeňské služby nebo Policie České republiky (dále jen „příslušník“), pokud je to nezbytné kvůli důvodným obavám z útěku nebo o bezpečnost osob zúčastněných na poskytování zdravotních služeb nebo pacienta a hrozbu nelze odvrátit jinak. Uplatnění dozoru a jeho intenzita musí být přiměřené danému nebezpečí a podmínkám poskytování služby. Případný dozor a jeho formu stanoví příslušník ve spolupráci se zdravotnickým pracovníkem. O uplatnění dozoru a jeho formě se provede záznam ve zdravotnické dokumentaci pacienta.

(8)

Poskytovatel nesmí požadovat platbu za přítomnost některé z osob podle odstavce 3 písm. e). Poskytovatel dále nesmí podmiňovat umožnění přítomnosti těchto osob platbou za jiné plnění. Tím není dotčena možnost, aby poskytovatel požadoval úhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s přítomností některé z osob podle odstavce 3 písm. e).“.

„(5)

Dříve vyslovené přání nelze respektovat, pokud by jeho splnění mohlo ohrozit jiné osoby nebo pokud nabádá k takovému jednání, jehož výsledkem je aktivní způsobení smrti.

(6)

Dříve vyslovení přání nemůže učinit

a)

nezletilý pacient,

b)

pacient, jehož svéprávnost byla omezena tak, že není způsobilý posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí; tím není dotčeno právo takového pacienta odvolat dříve vyslovené přání učiněné v době před omezením jeho svéprávnosti.“.

„b)

bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky, pokud tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, nebo“.

„(6)

Poskytovatel je povinen o hospitalizaci podle odstavce 1 písm. b) nebo c) informovat osoby uvedené v § 28 odst. 3 písm. e) bodech 1 a 2 nebo podpůrce a osobu určenou podle § 33. Není-li žádné takové osoby nebo žádnou takovou osobu nelze zastihnout, poskytovatel je povinen informovat některou z osob blízkých, popřípadě osobu ze společné domácnosti, pokud jsou mu známy. Není-li takových osob nebo je nelze zastihnout, informuje Policii České republiky.“.

„(8)

Bez souhlasu pacienta lze provést orientační vyšetření nebo odborné lékařské vyšetření za účelem zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky v těle⁷²), jestliže zdravotní stav neumožňuje pacientovi, aby vyslovil souhlas.

⁷²)

§ 20 zákona č. 65/2017 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

„b)

byly o použití omezovacích prostředků uvedených v odstavci 1 písm. b), c), d) nebo e) bez zbytečného odkladu informovány osoby uvedené v § 28 odst. 3 písm. e) bodech 1 a 2; podání informace těmto osobám se zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi, včetně času a způsobu jejího podání,“.

„(4)

Poskytovatel je povinen vést centrální evidenci použití omezovacích prostředků, která obsahuje pro každý typ omezovacího prostředku souhrnné údaje za kalendářní rok o

a to pro každé pracoviště zdravotnického zařízení zvlášť. Souhrnné údaje podle písmene b) se neuvádějí pro omezení prostřednictvím psychofarmak. Použití omezovacího prostředku se zaznamená do centrální evidence nejpozději do 60 dnů ode dne jeho použití. Do centrální evidence se nezaznamenává použití omezovacího prostředku podle odstavce 1 písm. a), je-li jeho účelem pouze použití jiného omezovacího prostředku. Poskytovatel je dále povinen na žádost příslušného správního orgánu nebo ministerstva poskytnout tuto centrální evidenci těmto správním orgánům.“.

„(5)

O dočasném přerušení nebo o ukončení použití omezovacího prostředku rozhoduje lékař, sestra pro péči v psychiatrii nebo, jde-li o dítě, dětská sestra pro dětskou a dorostovou psychiatrii. Nejsou-li tito zdravotničtí pracovníci bezprostředně dostupní a pokračování v použití omezovacího prostředku se jeví jako nepřiměřené s ohledem na zdravotní stav pacienta, může o dočasném přerušení nebo o ukončení použití omezovacího prostředku rozhodnout i jiný zdravotnický pracovník nelékařského povolání, který je přítomen; v takovém případě musí být některý ze zdravotnických pracovníků podle věty první o tomto rozhodnutí neprodleně informován.“.

„(3)

V centru duševního zdraví je poskytována pomoc a podpora i osobám blízkým pacienta s duševní poruchou nebo poruchou chování.“.

„(1)

V centru duševního zdraví jsou zdravotní služby poskytovány formou ambulantní péče. Součástí zdravotních služeb poskytovaných v centru duševního zdraví je vždy dispenzární péče. Poskytovatel zřizující centrum duševního zdraví poskytuje zdravotní služby v rozsahu podle věty druhé a podle odstavce 3 i ve vlastním sociálním prostředí pacienta.“.

„(3)

V centru duševního zdraví jsou poskytovány zdravotní služby v oborech

Součástí zdravotních služeb poskytovaných poskytovatelem zřizujícím centrum duševního zdraví je vždy ošetřovatelská péče. Zdravotní služby v oboru psychoterapie podle písmen a) až c) mohou být poskytovány i v oboru lékařská psychoterapie.“.

(1)

Centrem komplexní péče o děti se rozumí zdravotnické zařízení, v němž je nezletilým pacientům se somatickým život ohrožujícím nebo život limitujícím onemocněním poskytována dlouhodobá lůžková péče a stacionární péče. Tato péče je poskytována s důrazem na podporu psychomotorického a socioemočního vývoje pacienta, zamezení vzniku psychických deprivací a rozvíjení jeho komunikačních schopností, a to za účelem navrácení do vlastního sociálního prostředí pacienta nebo setrvání v tomto prostředí; za tímto účelem poskytovatel zřizující centrum komplexní péče o děti poskytuje pacientům uvedeným ve větě první rovněž zdravotní péči ve vlastním sociálním prostředí pacienta.

(2)

Poskytovatel zřizující centrum komplexní péče o děti na žádost zákonného zástupce, pěstouna nebo jiné pečující osoby o pacienta, pokud je žadatel zároveň osobou nepřetržitě pečující o pacienta podle odstavce 1, přijme tohoto pacienta na přechodnou dobu do péče na lůžko za účelem umožnění odpočinku a odlehčení žadatele a podpory další péče o pacienta v jeho vlastním sociálním prostředí, pokud z důvodu zdravotního stavu pacienta nelze tuto péči poskytnout podle zákona o sociálních službách. Péče podle věty první musí být indikována registrujícím poskytovatelem nezletilého pacienta v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo pediatrie; nemá-li nezletilý pacient registrujícího poskytovatele, musí být tato péče indikována poskytovatelem ambulantní péče v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo pediatrie. Péče podle věty první může být tomuto pacientovi poskytována nejdéle po dobu 14 po sobě jdoucích dnů a její celkový rozsah za každých 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců nesmí přesáhnout 60 dnů.

(3)

Poskytovatel zřizující centrum komplexní péče o děti poskytuje nezletilým pacientům podle odstavce 1 a jejich osobám blízkým i odborné sociální poradenství podle zákona o sociálních službách.

(1)

Urgentním příjmem se rozumí zdravotnické zařízení, v němž je zajišťován nepřetržitý příjem a poskytování neodkladné a akutní péče pacientům s náhle vzniklým závažným postižením zdraví, v přímém ohrožení života nebo s náhlým zhoršením průběhu onemocnění.

(2)

Urgentní příjem může zřídit

a)

poskytovatel akutní lůžkové péče se statusem centra vysoce specializované traumatologické péče typu I, centra vysoce specializované kardiovaskulární péče nebo centra vysoce specializované cerebrovaskulární péče, jde-li o urgentní příjem typu I,

b)

poskytovatel akutní lůžkové péče, jde-li o urgentní příjem typu II.

(3)

Poskytovatel zřizující urgentní příjem má povinnost mít zajištěn nepřetržitý provoz skiagrafického a ultrazvukového pracoviště a laboratorních pracovišť diagnostické péče klinické biochemie a hematologie.“.

„f)

bez zbytečného odkladu předat zprávu o poskytnutých zdravotních službách registrujícímu poskytovateli v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo pediatrie, je-li to nezbytné pro zajištění návaznosti poskytování zdravotních služeb a je-li mu tento poskytovatel znám, poskytovateli, který si poskytnutí těchto zdravotních služeb vyžádal, a na vyžádání též poskytovateli zdravotnické záchranné služby nebo pacientovi; registrující poskytovatel v oboru zubní lékařství nebo v oboru gynekologie a porodnictví má povinnost předat zprávu jen v případě, kdy si poskytnutí zdravotních služeb vyžádal registrující poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo pediatrie,“.

„h)

jde-li o dosavadního registrujícího poskytovatele, předat na žádost nového registrujícího poskytovatele do 15 dnů kopii zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi tomuto novému registrujícímu poskytovateli,“.

„(4)

Poskytovatel je povinen informovat osobu určenou pacientem podle § 33 odst. 1, že pacient svévolně opustil zdravotnické zařízení lůžkové péče, a to bez zbytečného odkladu poté, co se o této skutečnosti dozvěděl. Jde-li o nezletilého pacienta nebo pacienta s ustanoveným zástupcem, poskytovatel bezodkladně informuje osoby uvedené v § 28 odst. 3 písm. e) bodech 1 a 2. Poskytovatel rovněž bez zbytečného odkladu informuje Policii České republiky v případech, kdy přerušením poskytování zdravotních služeb pacientovi podle věty první je vážně ohroženo jeho zdraví nebo život nebo je ohroženo zdraví nebo život třetích osob.“.

„d)

vypracovat místní ošetřovatelské postupy pro výkony ošetřovatelské péče, které standardně poskytuje; místní ošetřovatelské postupy vychází z národních ošetřovatelských postupů, které ministerstvo zveřejňuje ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví, dále z konkrétních podmínek na pracovišti zdravotnického zařízení a rozsahu poskytované ošetřovatelské péče.“.

„f)

pacient se vůči poskytovateli nebo jeho pracovníkům dopustil činu povahy úmyslného trestného činu, pokud spáchání tohoto činu nebylo způsobeno jeho zdravotním stavem;“.

„⁷³)

§ 4d zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(6)

Nestanoví-li jiný právní předpis jinak, poskytovatel, kterého si pacient zvolil, nemůže

a)

požadovat úhradu za poskytnutí zdravotních služeb nebo služeb souvisejících v rozsahu, ve kterém jsou tyto služby hrazeny z veřejného zdravotního pojištění,

b)

požadovat úhradu poskytnutých zdravotních služeb nebo služeb souvisejících s poskytovanými zdravotními službami nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění, jež nejsou v době informování pacienta o jejich ceně uvedeny v seznamu cen zpracovaném podle § 45 odst. 2 písm. b),

c)

podmínit přijetí tohoto pacienta do péče ani pokračování v poskytování zdravotních služeb tomuto pacientovi poskytnutím platby nebo jiného prospěchu ani nákupem jiného zboží či služeb, které nejsou nezbytné pro poskytnutí zdravotních služeb; to neplatí, jde-li o pacienta podle odstavce 1 písm. c), nevyžaduje-li zdravotní stav tohoto pacienta poskytnutí zdravotních služeb podle odstavce 3.“.

„(3)

Zdravotnický pracovník, který se podílel na konziliu podle § 2 odst. 5, provede o této skutečnosti a dále o průběhu a výsledku konzilia záznam do zdravotnické dokumentace pacienta, jehož se konzilium týká. Záznam musí kromě obecných náležitostí zdravotnické dokumentace obsahovat také identifikační údaje poskytovatele nebo zdravotnického pracovníka, který se na konziliu podílel. Záznam obdrží rovněž poskytovatel, který o konzilium požádal.“.

„f)

oznámení údajů nebo jiných skutečností, které vypovídají o tom, že pacient, který je osobou omezenou na svobodě, mohl být podroben špatnému zacházení, státnímu zástupci nebo jinému příslušnému státnímu orgánu; osobou omezenou na svobodě se rozumí osoba omezená na svobodě policistou, ve výkonu vazby, ve výkonu trestu odnětí svobody, ve výkonu zabezpečovací detence, v ochranném léčení ústavním, v ústavní výchově, v ochranné výchově, v zařízení pro zajištění cizinců, v azylovém zařízení a pacient hospitalizovaný bez jeho souhlasu nebo osoba, které je poskytována pobytová sociální služba, aniž by byla schopna smlouvu o poskytování této služby vypovědět.“.

„a)

pacient, zákonný zástupce, opatrovník pacienta nebo jiná osoba, která je na základě rozhodnutí soudu oprávněná pacienta zastupovat⁷⁰) v právním jednání vztahujícím se k poskytování zdravotních služeb; do záznamů autorizovaných psychologických metod a popisu léčby psychoterapeutickými prostředky mohou tyto osoby nahlížet nebo si pořizovat výpisy nebo kopie pouze v rozsahu záznamu popisu příznaků onemocnění, diagnózy, popisu terapeutického přístupu a interpretace výsledků testů,“.

„g)

osoby Státním ústavem pro kontrolu léčiv pověřené a přizvané ke kontrole podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů v rozsahu stanoveném těmito právními předpisy,“.

„j)

zdravotničtí pracovníci způsobilí k ověřování podmínek vzniku nemocí z povolání pověření k této činnosti Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, jde-li o podezření na vznik nemoci z povolání v souvislosti s prací v podmínkách ionizujícího záření,“.

„q)

státní zástupci při výkonu dozoru nad dodržováním právních předpisů při výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy⁷⁴),

⁷⁴)

§ 39 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

„s)

osoby provádějící monitoring nebo audit klinického hodnocení humánních léčivých přípravků podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁷⁵) upravujícího klinická hodnocení humánních léčivých přípravků a členové etické komise, která vykonává dohled nad klinickým hodnocením léčivého přípravku, klinickou zkouškou zdravotnického prostředku nebo studií funkční způsobilosti diagnostického zdravotnického prostředku in vitro.

⁷⁵)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 ze dne 16. dubna 2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a o zrušení směrnice 2001/20/ES, v platném znění.“.

„e)

adresu místa pobytu, jméno, popřípadě jména, a příjmení zákonného zástupce nebo opatrovníka pacienta, pokud pacient s ohledem na svůj zdravotní stav nebo věk není schopen sdělit údaje potřebné k vyhledání těchto osob, nebo jde-li o zemřelého pacienta,“.

„d)

rozsah poskytované zdravotní péče podle § 19 odst. 1 písm. b), a to pro každé místo poskytování zdravotních služeb,“.

„(5)

Obsah Národního registru hrazených zdravotních služeb je přístupný

a)

zdravotní pojišťovně v rozsahu údajů o zdravotních službách, které uhradila, a to za účelem provádění veřejného zdravotního pojištění,

b)

oprávněným zaměstnancům ministerstva, a to za účelem výkonu státní správy v oblasti veřejného zdravotního pojištění.“.

„e)

poskytovatel domácí paliativní péče v případě, kdy k úmrtí došlo při poskytování této péče a na místě poskytování této péče je přítomen zdravotnický pracovník způsobilý k provedení prohlídky těla zemřelého.“.

„(2)

Pokud osoba, která podala stížnost podle odstavce 1 (dále jen „stěžovatel“), s jejím vyřízením nesouhlasí, může ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení jejího vyřízení podat stížnost příslušnému správnímu orgánu. Zároveň uvede důvody nesouhlasu s vyřízením stížnosti podle odstavce 1. Stížnost podle věty první lze podat i tehdy, není-li stížnost podle odstavce 1 vyřízena ve lhůtě podle odstavce 3 písm. b).“.

„c)

vést evidenci o podání stížností a o způsobu jejich vyřízení, jejímž obsahem jsou alespoň údaje o

identifikační údaje stěžovatelů se v evidenci o podání stížností neuvádějí,“.

„d)

poskytnout evidenci podle písmene c) správnímu orgánu podle odstavce 2 nebo ministerstvu, pokud o to požádají,“.

„(4)

Poskytovatel lůžkové nebo jednodenní péče je dále povinen ustanovit osobu pověřenou vyřizováním stížností a dále na svých internetových stránkách a na veřejně přístupném místě ve svém zdravotnickém zařízení uveřejnit informaci o

a)

kontaktních údajích na osobu pověřenou vyřizováním stížností a

b)

možnosti podat stížnost podle odstavců 1 a 2.“.

„d)

vést evidenci o podání stížností a o způsobu jejich vyřízení, jejímž obsahem jsou alespoň údaje o

identifikační údaje stěžovatelů se v evidenci o podání stížností neuvádějí,“.

„e)

poskytnout ministerstvu na jeho žádost evidenci podle písmene d),“.

„3.

rozsah zdravotních služeb podle § 98 odst. 3, pro jejichž hodnocení má být oprávnění uděleno,“.

„1.

obchodní firmu nebo název, adresu sídla a identifikační číslo žadatele, bylo-li přiděleno,“.

„3.

hodnotící standardy kvality a bezpečí a pravidla procesu hodnocení kvality a bezpečí pro rozsah zdravotní péče podle § 98 odst. 3,“.

„(3)

Osoba, jejímž prostřednictvím bude hodnocení kvality a bezpečí prováděno, může tuto činnost vykonávat pouze na základě osvědčení o odborné způsobilosti k jejímu výkonu vydaného ministerstvem. Jsou-li v seznamu podle odstavce 2 písm. a) bodu 2 uvedeny rovněž osoby, ke kterým žadatel k žádosti podle odstavce 1 toto osvědčení nepředložil, považuje se tato žádost zároveň za žádost o vydání osvědčení podle věty první; v takovém případě žadatel k žádosti předloží doklady o odborné způsobilosti těchto osob. Jsou-li splněny podmínky pro výkon hodnocení kvality a bezpečí, ministerstvo vydá osobě podle věty první osvědčení o odborné způsobilosti k jejímu výkonu, a to v rozsahu podle § 98 odst. 5, pro který tyto podmínky splňuje. V opačném případě ministerstvo rozhodne o tom, že osoba podle věty první není odborně způsobilá k hodnocení kvality a bezpečí. Obdobně se postupuje, podá-li žádost o vydání osvědčení podle věty první osoba, u které má být ministerstvem posouzena její odborná způsobilost k hodnocení kvality a bezpečí.

(4)

Pro vydání osvědčení o odborné způsobilosti podle odstavce 3, kterou osoba získala v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci, se v rozsahu ověřování odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání postupuje přiměřeně podle předpisů upravujících uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání¹)^{, 2}) a ve zbylém rozsahu se postupuje přiměřeně podle zákona o uznávání odborné kvalifikace. Uznávacím orgánem je ministerstvo.“.

„b)

v případě právnické osoby obchodní firmu nebo název, adresu sídla a identifikační číslo držitele oprávnění, bylo-li přiděleno; v případě držitele oprávnění se sídlem mimo území České republiky se uvede též adresa místa usazení závodu nebo organizační složky závodu na území České republiky,

c)

rozsah zdravotních služeb podle § 98 odst. 3, pro jejichž hodnocení se oprávnění uděluje.“.

„b)

neprovedl hodnocení kvality a bezpečí po dobu delší než 36 po sobě jdoucích kalendářních měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění nebo od provedení posledního hodnocení kvality a bezpečí, nebo“.

„c)

vést a udržovat evidenci způsobu a postupu provedených hodnocení kvality a bezpečí po dobu 5 let od jejich provedení,

d)

dodržovat požadavky na personální zabezpečení provádění hodnocení kvality a bezpečí týkající se odborné způsobilosti osob, jejichž prostřednictvím hodnocení kvality a bezpečí provádí, včetně jejich počtu.“.

„(3)

Z provádění hodnocení kvality a bezpečí je vyloučena osoba, která je v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k poskytovateli, u něhož má být hodnocení provedeno, nebo vykonává pro tohoto poskytovatele funkci odborného zástupce nebo v posledních 2 letech poskytla tomuto poskytovateli konzultace v jeho přípravě k externímu hodnocení kvality a bezpečí. Z provádění hodnocení kvality a bezpečí u poskytovatele, kterým je právnická osoba, je vyloučena též osoba, která je společníkem této právnické osoby, jejím statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo členem jejího kontrolního orgánu.“.

„2.

v případě právnické osoby obchodní firmu nebo název osoby oprávněné provádět hodnocení kvality a bezpečí, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno; v případě osoby se sídlem mimo území České republiky se uvede též adresa místa usazení závodu nebo organizační složky závodu této osoby na území České republiky,“.

(1)

Centrem vysoce specializované zdravotní péče se rozumí zdravotnické zařízení, v němž poskytovatel zajišťuje poskytování vysoce specializované zdravotní péče

a)

v jednom nebo několika oborech nebo jejich částech, nebo

b)

za účelem vysoce náročné diagnostiky, léčby nebo sledování určité nemoci,

a kterému byl v tomto rozsahu udělen status centra vysoce specializované zdravotní péče podle tohoto zákona.

(2)

Ministerstvo může zdravotnickému zařízení udělit status centra vysoce specializované zdravotní péče na žádost poskytovatele provozujícího toto zdravotnické zařízení, který je v daném místě poskytování zdravotních služeb oprávněn poskytovat zdravotní péči v rozsahu, pro který se status centra vysoce specializované zdravotní péče uděluje. Stanoví-li tak ministerstvo ve výzvě podle odstavce 4, může žadatel o udělení statusu centra vysoce specializované zdravotní péče část této zdravotní péče zajišťovat prostřednictvím smluvního poskytovatele.

(3)

O udělení statusu centra vysoce specializované zdravotní péče rozhoduje ministerstvo v rámci řízení o výběru žádosti s tím, že toto řízení je zahájeno patnáctým dnem po vyvěšení výzvy podle odstavce 4 na úřední desce ministerstva. Výzvu podle odstavce 4 ministerstvo neoznamuje prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků. Status centra vysoce specializované zdravotní péče se uděluje vždy k počátku kalendářního roku následujícího po roce, v němž je vydáno rozhodnutí podle odstavce 7. Status centra vysoce specializované zdravotní péče se uděluje na dobu 5 let.

(4)

Výzva k podávání žádostí o udělení statusu centra vysoce specializované zdravotní péče obsahuje alespoň

a)

vymezení oborů zdravotní péče nebo jejich částí, pro které se status uděluje; pokud je status udělován za účelem vysoce náročné diagnostiky, léčby nebo sledování určité nemoci, uvede se popis této nemoci,

b)

požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení pro poskytování vysoce specializované zdravotní péče,

c)

požadavky na personální zabezpečení vysoce specializované zdravotní péče, včetně kvalifikačních požadavků,

d)

nejvyšší počet statusů centra vysoce specializované zdravotní péče, které lze v rámci vyhlášené výzvy udělit,

e)

lhůtu pro podání žádostí.

(5)

Ministerstvo může ve výzvě k podávání žádosti o udělení statusu centra vysoce specializované zdravotní péče stanovit i další podmínky pro jeho udělení, a to

a)

minimální počet pacientů, kterým byla ve zdravotnickém zařízení poskytnuta zdravotní péče, pro kterou se status uděluje, ve vymezeném období předcházejícím vyvěšení výzvy podle odstavce 3,

b)

minimální počet zdravotních výkonů v rámci zdravotní péče, pro kterou se status centra vysoce specializované zdravotní péče uděluje, provedených ve zdravotnickém zařízení ve vymezeném období předcházejícím vyvěšení výzvy podle odstavce 3,

c)

udělení akreditace zdravotnickému zařízení pro vzdělávání v oborech zdravotní péče, v nichž má být vysoce specializovaná zdravotní péče poskytována,

d)

udělení statusu centra vysoce specializované zdravotní péče v rozsahu, který je nezbytný pro poskytování vysoce specializované zdravotní péče v rozsahu stanoveném výzvou podle odstavce 4 písm. a),

e)

území, pro které má být vysoce specializovaná zdravotní péče poskytována.

(6)

Žádost o udělení statusu centra vysoce specializované zdravotní péče kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje

a)

kopii oprávnění k poskytování zdravotních služeb žadatele,

b)

je-li ve výzvě umožněno zajištění části vysoce specializované zdravotní péče prostřednictvím smluvního poskytovatele podle odstavce 2, identifikační údaje tohoto poskytovatele, kopii oprávnění k poskytování zdravotních služeb tohoto poskytovatele a kopii smlouvy žadatele s tímto smluvním poskytovatelem,

c)

údaje o objemu vysoce specializované zdravotní péče, kterou je žadatel ve zdravotnickém zařízení schopen zajistit,

d)

údaje o technickém a věcném vybavení zdravotnického zařízení, v němž má být vysoce specializovaná zdravotní péče poskytována, a o jejím personálním zabezpečení,

e)

prohlášení žadatele, že splňuje požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení pro poskytování vysoce specializované zdravotní péče a požadavky na personální zabezpečení této zdravotní péče v rozsahu a ve lhůtě uvedených ve výzvě,

f)

doklady o splnění podmínek podle odstavce 5 písm. a) a b), jsou-li ve výzvě tyto podmínky stanoveny.

(7)

Ministerstvo do 90 dnů od uplynutí lhůty pro předložení žádostí o udělení statusu centra vysoce specializované zdravotní péče rozhodnutím vyřadí ty žadatele, kteří nevyhověli podmínkám stanoveným výzvou, u ostatních žadatelů určí jejich pořadí a na základě tohoto pořadí, případně na základě podmínek podle odstavce 4 písm. d) nebo odstavce 5 písm. e), byly-li tyto podmínky stanoveny výzvou, rozhodne o udělení statusu centra vysoce specializované zdravotní péče. Ministerstvo při určení pořadí žadatelů přihlédne zejména k aktuálnímu věcnému a technickému vybavení zdravotnických zařízení, ke kvalifikačním předpokladům zdravotnických pracovníků pro poskytování vysoce specializované zdravotní péče, objemu vysoce specializované zdravotní péče, jejíž poskytování je žadatel ve zdravotnickém zařízení schopen zajistit, a též k údajům podle odstavce 5 písm. a) a b), byly-li tyto údaje předmětem výzvy. Na udělení statusu centra vysoce specializované zdravotní péče není právní nárok.

(8)

Rozklad proti rozhodnutí podle odstavce 7 nemá odkladný účinek.

(9)

Ministerstvo zveřejňuje seznam center vysoce specializované zdravotní péče ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a dále na svých internetových stránkách. V seznamu uvede

a)

identifikační údaje poskytovatele, jehož zdravotnickému zařízení byl udělen status centra vysoce specializované zdravotní péče,

b)

místo poskytování zdravotních služeb, na kterém se nachází zdravotnické zařízení, kterému byl status centra vysoce specializované péče udělen,

c)

je-li část vysoce specializované zdravotní péče zajišťována prostřednictvím smluvního poskytovatele podle odstavce 2, údaje podle písmen a) a b) vztahující se k tomuto poskytovateli,

d)

vymezení oborů zdravotní péče nebo jejich částí, pro které je status centra vysoce specializované zdravotní péče udělen; pokud je status udělen za účelem vysoce náročné diagnostiky, léčby nebo sledování určité nemoci, uvede se popis této nemoci,

e)

dobu, na kterou byl status centra vysoce specializované zdravotní péče udělen.

(10)

Poskytovatel je povinen písemně oznámit ministerstvu změny všech údajů a podmínek, za nichž byl jím provozovanému zdravotnickému zařízení status centra vysoce specializované zdravotní péče udělen, a to nejpozději do 15 dnů ode dne jejich vzniku.“.

a)

ukládat k odstranění zjištěných nedostatků nápravná opatření,

b)

stanovit lhůty, v nichž je třeba nápravné opatření splnit,

c)

požadovat na poskytovateli písemné zprávy o splnění nápravných opatření.“.

„b)

opakovaně neprokázal splnění indikátorů poskytování vysoce specializované zdravotní péče podle § 112a, nebo“.

„(3)

Při provádění screeningu je poskytovatel povinen dodržovat podmínky stanovené pro jeho provádění, které ministerstvo zveřejňuje ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.“.

„c)

závažným způsobem nebo opakovaně porušil podmínky stanovené ministerstvem pro provádění screeningu.“.

„(3)

Rozklad proti rozhodnutí o odejmutí statusu nemá odkladný účinek.“.

„(4)

Pacientská organizace v písemné žádosti o zápis do seznamu pacientských organizací podle odstavce 3 uvede název, identifikační číslo, adresu sídla, adresu internetových stránek a adresu pro doručování, je-li tato adresa odlišná od adresy sídla. K žádosti dále přiloží

nejsou-li tyto dokumenty vedeny v základním registru nebo agendovém informačním systému a nejsou-li ministerstvu zpřístupněné pro výkon agendy.“.

(1)

Poskytovatel může organizovat dobrovolnickou činnost ve zdravotnictví prostřednictvím osob, které tuto činnost vykonávají bez nároku na odměnu a mimo svůj pracovněprávní, členský nebo obdobný vztah k poskytovateli. Poskytovatel nemůže prostřednictvím dobrovolnické činnosti poskytovat zdravotní služby.

(2)

Ministerstvo může pro výkon dobrovolnické činnosti ve zdravotnictví stanovit prováděcím právním předpisem podmínky a omezení.

(1)

Poskytovatel lůžkové péče je ve svém zdravotnickém zařízení povinen

a)

zajišťovat poskytování duchovní péče prostřednictvím smluvního vztahu s nemocničním kaplanem, jenž splňuje podmínky podle § 113i; tím není dotčeno právo pacienta přijímat ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče duchovní péči podle § 28 odst. 3 písm. j) od jiné osoby než smluvního nemocničního kaplana,

b)

vyčlenit vhodný prostor pro poskytování duchovní péče,

c)

uveřejnit informaci o možnosti poskytování duchovní péče ve zdravotnickém zařízení na veřejně přístupném místě a na svých internetových stránkách,

d)

respektovat liturgický průběh duchovní péče určený nemocničním kaplanem, není-li tím ohrožena bezpečnost nebo zdraví pacientů.

(2)

Poskytování duchovní péče nesmí mít povahu pobízení ke vstupu do církve nebo náboženské společnosti ani k vystoupení z ní nebo k účasti či neúčasti na náboženských úkonech či úkonech církve a náboženské společnosti.

(3)

Poskytování duchovní péče je možné pouze se souhlasem jejího příjemce, případně osob pacientem uvedených v § 34 odst. 7, jestliže je příjemcem pacient, který s ohledem na svůj zdravotní stav nemůže tento souhlas vyslovit.

(4)

Požadavky na personální zabezpečení poskytování duchovní péče ve zdravotnictví a další pravidla související s poskytováním duchovní péče ve zdravotnictví, zejména podrobný rozsah činností nemocničního kaplana, stanoví prováděcí právní předpis.

a)

je bezúhonná,

b)

je absolventem bakalářského studijního programu v oblasti vzdělávání teologie nebo magisterského studijního programu v oblasti vzdělávání filozofie nebo religionistika nebo studijního programu v téže nebo příbuzné oblasti vzdělávání a

c)

absolvovala vzdělávací program pro nemocniční kaplany akreditovaný podle zvláštního právního předpisu⁷⁶).

⁷⁶)

§ 108 odst. 2 písm. a) a násl. zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.“.

„l)

jako osoba uvedená v § 51 odst. 5 poruší povinnost mlčenlivosti podle § 51, nebo

m)

jako osoba uvedená v § 49 odst. 3 neprovede záznam o provedeném konziliu do zdravotnické dokumentace.“.

„e)

při hodnocení kvality a bezpečí postupuje v rozporu s § 104 odst. 2 písm. c), nebo

f)

při hodnocení kvality a bezpečí nedodržuje požadavky na personální zabezpečení provádění hodnocení kvality a bezpečí týkající se odborné způsobilosti osob a jejich počtu podle § 104 odst. 2 písm. d).“.

„x)

poruší právo pacienta na úctu, důstojné zacházení, na ohleduplnost a respektování soukromí při poskytování zdravotních služeb podle § 28 odst. 3 písm. a).“.

„b)

nevede evidenci použití omezovacích prostředků podle § 39 odst. 4,“.

„i)

jako registrující poskytovatel v rozporu s § 7 odst. 3 neposkytne návštěvní službu,“.

„q)

jakožto poskytovatel jednodenní nebo lůžkové péče v rozporu s § 47 odst. 1 písm. f) nevybaví pacienta při propuštění léčivými přípravky a zdravotnickými prostředky,

r)

požaduje úhradu za poskytnutí zdravotních služeb nebo služeb souvisejících v rozsahu, v jakém jsou tyto služby hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, nebo

s)

požaduje úhradu za poskytnutí zdravotních služeb nebo služeb souvisejících nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění v rozporu s § 48 odst. 6 písm. b).“.

„t)

jako poskytovatel lůžkové nebo jednodenní péče nesplní některou z povinností podle § 93 odst. 4, nebo“.

„c)

2násobku částek uvedených v písmenu a) nebo b) v případě péče o vícerčata, nejvýše však do výše 2násobku 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu měsíčně.“.

„(21)

Dlouhodobá lůžková péče poskytovaná nezletilým pacientům centrem komplexní péče o děti⁷⁹) je hrazenou službou nejvýše po dobu 90 dnů. Poskytování dlouhodobé lůžkové péče podle věty první po dobu delší než 90 dnů je hrazenou službou po schválení zdravotní pojišťovnou, návrh na posouzení nároku na prodloužení poskytování dlouhodobé lůžkové péče jako hrazené služby o nejvýše 90 dnů lze podat i opakovaně. Pokud byl návrh podle věty druhé podán alespoň 10 dnů před uplynutím doby, po kterou je dlouhodobá lůžková péče hrazenou službou, a pokud bylo o tomto návrhu zahájeno správní řízení podle § 19 odst. 5, zůstává dlouhodobá lůžková péče hrazenou službou do dne nabytí právní moci rozhodnutí o tomto návrhu. Návrh podle věty druhé nelze podat v době, po kterou je přípustné odvolání proti rozhodnutí o předchozím návrhu podle věty druhé. Lůžková péče poskytovaná centrem komplexní péče o děti na základě indikace registrujícího poskytovatele nezletilého pacienta nebo poskytovatele ambulantní péče v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo pediatrie a na žádost zákonného zástupce nebo jiné oprávněné osoby podle zákona o zdravotních službách za účelem umožnění odpočinku a odlehčení žadatele a podpory další péče o dítě v jeho vlastním sociálním prostředí⁸⁰) je hrazenou službou po dobu nejvýše 14 dnů za kalendářní rok. Při poskytování zdravotní péče ve vlastním sociálním prostředí centrem komplexní péče pro děti je přeprava zdravotnického pracovníka hrazena ve výši odpovídající vzdálenosti nejbližšího smluvního poskytovatele, který je schopen požadovanou hrazenou službu poskytnout.

⁷⁹)

§ 44f zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.

⁸⁰)

§ 44f odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb.“.

„m)

prodloužení dlouhodobé lůžkové péče poskytované centrem komplexní péče o děti podle § 15 odst. 21.“.

„⁸¹)

§ 44a zákona č. 372/2011 Sb.“.

„k)

jako poskytovatel zdravotních služeb nesplní oznamovací povinnost podle § 10a odst. 1.“.

„ ¹¹²

) Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(5)

Povinnost podle odstavců 1 až 3 se vztahuje obdobně i na osoby uvedené v § 12 písm. a) až c) a e) zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci⁸⁴).

(6)

Orgány ochrany veřejného zdraví zveřejňují způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam zaměstnavatelů a osob podle odstavce 5, které v posledních 3 letech získaly povolení podle odstavce 3.

(7)

Osoby uvedené v § 12 písm. d) zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci⁸⁴) jsou povinny ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, že hodlají vykonávat práci s azbestem, a to nejméně 3 dny před jejím zahájením. Náležitosti hlášení stanoví prováděcí právní předpis. Povinnost podle věty první osoba nemá, jde-li o práci s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu^33d).“.

„(6)

Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako provozovatel holičství, kadeřnictví, manikúry, pedikúry, kosmetické, masérské, regenerační nebo rekondiční služby, solária nebo činnosti, při níž je porušována integrita kůže, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 21 odst. 3 písemně neoznámí příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví den zahájení činnosti, její předmět nebo rozsah nebo umístění provozoven nebo významnou změnu v předmětu nebo rozsahu činnosti anebo ukončení provozu činnosti, a to nejpozději v den této změny nebo v den ukončení provozu činnosti.“.

„(7)

Osoby uvedené v § 12 písm. a) až c) a e) zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci⁸⁴) se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost stanovenou v § 41 odst. 5.

(8)

Osoby uvedené v § 12 písm. d) zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci⁸⁴) se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost stanovenou v § 41 odst. 7.“.

„a)

jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky, datum narození žadatele a identifikační číslo, jde-li o fyzickou osobu,

b)

název, sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu,“.

„h)

označení nemovitosti, ve které bude žadatelem poskytována lázeňská péče, uvedením katastrálního území a parcelního čísla, pod kterým je tato nemovitost evidována v katastru nemovitostí.“.

„e)

nemovitosti podle § 10 odst. 1 písm. h) se nenacházejí ve vnitřním území lázeňského místa.“.

„a)

jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky, datum narození žadatele a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu,

b)

název, sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu,“.

„c)

název přírodních léčebných lázní, v nichž se nachází nemovitosti, ve kterých má být žadatelem poskytována lázeňská péče, vyjma případů, kdy účel využití výtěžku nesouvisí s poskytováním lázeňské péče,“.

(1)

Využívat klimatické podmínky příznivé k léčení dle jiného právního předpisu²) lze jen na základě povolení uděleného ministerstvem, a to výhradně v lázeňských místech s klimatickými podmínkami vhodnými k léčení.

(2)

Žadatel v žádosti o vydání povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení uvede

a)

jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky, datum narození žadatele a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu,

b)

název, sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu,

c)

označení nemovitosti, kde má být lázeňská péče poskytována, uvedením katastrálního území a parcelního čísla této nemovitosti evidovaných v katastru nemovitostí.

(3)

K žádosti podle odstavce 2 žadatel připojí

a)

popis bioklimatických podmínek a odborný posudek o léčivých účincích klimatických podmínek na lidské zdraví a o jejich využitelnosti pro klimatickou lázeňskou léčbu,

b)

zprávu o stavu klimatických podmínek v lázeňském místě; zpráva musí obsahovat zhodnocení další využitelnosti těchto podmínek pro klimatickou lázeňskou léčbu.

(4)

V rozhodnutí o udělení povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení ministerstvo uvede

a)

jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky, datum narození žadatele a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu,

b)

název, sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu,

c)

označení nemovitosti, kde bude poskytována lázeňská péče, uvedením katastrálního území a parcelního čísla této nemovitosti evidovaných v katastru nemovitostí,

d)

předmět podnikání nebo činnosti, při nichž lze klimatických podmínek příznivých k léčení využívat,

e)

zařízení, která je nutno vybudovat a udržovat k zabezpečení využívání klimatických podmínek příznivých k léčení,

f)

dobu, na kterou se povolení uděluje, je-li udělováno na dobu určitou.

(1)

Ministerstvo zamítne žádost o vydání povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení, jestliže nemovitost, kde má být poskytována lázeňská péče, se nachází mimo vnitřní území lázeňského místa s klimatickými podmínkami příznivými k léčení.

(2)

Rozklad proti rozhodnutí ministerstva vydanému podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.

(1)

Ministerstvo rozhodnutím odejme povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení, jestliže

a)

uživatel závažným způsobem porušuje podmínky stanovené tímto zákonem, jiným právním předpisem nebo povolením k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení, nebo

b)

uživatel o odejmutí povolení požádá.

(2)

Povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení zaniká

a)

uplynutím doby, na kterou bylo uděleno, bylo-li uděleno na dobu určitou,

b)

zánikem uživatele, je-li uživatelem právnická osoba,

c)

smrtí uživatele, je-li uživatelem fyzická osoba,

d)

zánikem živnostenského nebo jiného oprávnění¹²) nebo ukončením činnosti, při níž byly klimatické podmínky příznivé k léčení využívány,

e)

změnou rozsahu vnitřního území lázeňského místa, jejímž následkem se nemovitost, kde byla na základě povolení poskytována lázeňská péče, již nadále nenachází ve vnitřním území lázeňského místa, nebo

f)

pokud klimatické podmínky, na jejichž základě byla poskytována lázeňská péče, již nejsou vhodné k léčení a ministerstvo vydalo vyhlášku rušící stanovení přírodních léčebných lázní pro území s klimatickými podmínkami příznivými k léčení.

(3)

Uživatel, který hodlá pokračovat ve využívání klimatických podmínek příznivých k léčení i po uplynutí doby, na kterou bylo povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení uděleno, může nejpozději 12 měsíců před uplynutím této doby požádat ministerstvo o prodloužení doby využívání klimatických podmínek příznivých k léčení. Ministerstvo o této žádosti rozhodne nejpozději do 3 měsíců ode dne podání žádosti.

(4)

V případě zániku povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení podle odstavce 2 písm. b) a c) může osoba, která pokračuje v předmětu podnikání¹³) nebo v činnosti, při níž jsou klimatické podmínky využívány, využívat klimatické podmínky příznivé k léčení po dobu nezbytně nutnou k získání povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení pro sebe, pokud oznámí ministerstvu svůj úmysl nadále využívat tyto podmínky ve lhůtě do 15 dnů ode dne zániku povolení a předloží žádost o udělení povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení do 60 dnů ode dne zániku povolení; ministerstvo může v těchto případech určit, které náležitosti stanovené v § 31a odst. 2 nebo 3 nemusí žádost obsahovat. Do doby vydání nového povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení je tato osoba povinna dodržovat podmínky stanovené v původním povolení, i když zaniklo.“.

„c)

změny v oblasti přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod stolních, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst, jedná-li se o přírodní léčivé zdroje, zdroje přírodních minerálních vod stolních, přírodní léčebné lázně a lázeňská místa, které byly uznány nebo osvědčeny podle § 44.“.

„⁷⁰)

§ 44a zákona č. 372/2011 Sb.“.

„(1)

Zdravotní způsobilost ke vzdělávání, včetně souběžného posouzení k praktickému vyučování a praktické přípravě, a v průběhu vzdělávání posuzuje a lékařský posudek o zdravotní způsobilosti vydává, pokud dále není uvedeno jinak, registrující poskytovatel posuzované osoby. Pokud registrujícího poskytovatele posuzovaná osoba nemá, provede posouzení jiný poskytovatel; tato skutečnost se zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené posuzujícím lékařem o posuzované osobě a záznam o tom podepíše posuzující lékař a posuzovaná osoba. Posuzujícím lékařem je lékař se specializovanou způsobilostí v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo v oboru pediatrie nebo v oboru všeobecné praktické lékařství, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak.

(2)

V případě uchazečů o vzdělávání ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem obrany zdravotní způsobilost ke vzdělávání posuzuje a lékařský posudek o zdravotní způsobilosti vydává registrující poskytovatel. Pokud uchazeč registrujícího poskytovatele nemá, posouzení provede a lékařský posudek vydá poskytovatel zdravotních služeb, kterému Ministerstvo obrany udělilo oprávnění k poskytování zdravotních služeb; posuzujícím lékařem je lékař se specializovanou způsobilostí v oboru posudkové lékařství, praktické lékařství pro děti a dorost, pediatrie nebo pracovní lékařství. Uchazeč o vzdělávání ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem obrany musí rovněž splňovat požadavky na zdravotní způsobilost pro povolání občana do služebního poměru vojáka z povolání stanovené zákonem o vojácích z povolání.

(3)

Zdravotní způsobilost ke vzdělávání, včetně praktického vyučování a praktické přípravy, se neposuzuje v případech, kdy právní předpis upravující soustavu oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání nestanoví podmínky zdravotní způsobilosti ke vzdělávání.“.

„(4)

Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti vydává, pokud praktické vyučování nebo praktická příprava jsou vykonávány na pracovištích právnické nebo podnikající fyzické osoby, kde je osoba připravující se na výkon povolání přiřazena k rizikové práci podle zákona o ochraně veřejného zdraví¹⁰) anebo je-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60, poskytovatel pracovnělékařských služeb této osoby. Posuzujícím lékařem je lékař uvedený v § 54 odst. 1.

(5)

Posouzení zdravotní způsobilosti osoby připravující se na výkon povolání v průběhu vzdělávání před jejím zařazením na praktické vyučování nebo praktickou přípravu podle odstavce 4 se neprovede, je-li v rámci praktického vyučování nebo praktické přípravy vykonávána činnost za podmínek obdobných výkonu práce zařazené do kategorie první a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 nebo jiným právním předpisem²¹).

(6)

Žák nebo student může být vyslán v průběhu vzdělávání na lékařskou prohlídku, jsou-li důvodné pochybnosti o jeho zdravotní způsobilosti ke vzdělávání, k praktickému vyučování nebo k praktické přípravě, a to na základě žádosti školy, školského zařízení, žáka, studenta, nebo zákonného zástupce v případě nezletilých žáků a studentů.

²¹)

Například zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 260/2023 Sb., o stanovení podmínek zdravotní způsobilosti osob k provozování dráhy a drážní dopravy, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 493/2002 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vydání nebo platnosti zbrojního průkazu a o obsahu lékárničky první pomoci provozovatele střelnice, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 352/2003 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců jednotek hasičských záchranných sborů podniků a členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí nebo podniků.“.

„c)

osoby, předmětem jejíž podnikatelské činnosti je výkon sportovní činnosti, vydává poskytovatel v oboru tělovýchovné lékařství,“.

„(6)

Registrující poskytovatel je povinen na žádost zaměstnavatele podle § 69 odst. 1 písm. b) provést

a)

posouzení zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě podle branného zákona, nebo

b)

pracovnělékařskou prohlídku, posouzení zdravotní způsobilosti ke službě vojáka v záloze a vydat lékařský posudek o zdravotní způsobilosti vojáka v záloze před povoláním tohoto vojáka do služebního poměru podle jiného právního předpisu³¹), pokud součástí takové služby není výkon práce rizikové podle zákona o ochraně veřejného zdraví; ustanovení odstavců 2 až 4 se nepoužijí.

³¹)

Zákon č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze, ve znění pozdějších předpisů.“.

„4.

registrující poskytovatel na žádost zaměstnavatele podle § 69 odst. 1 písm. b), jde-li o práce uvedené v § 54 odst. 6,“.

„g)

náhradní postupy, organizace a provádění pracovnělékařských služeb při vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu, válečného stavu podle ústavního zákona o bezpečnosti České republiky a Ústavy České republiky nebo při nařízení mimořádného opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku podle zákona o ochraně veřejného zdraví, jsou-li tyto stavy a opatření vyhlášeny pro celé území České republiky.“.

„(5)

Posuzování nemoci z povolání nelze ukončit na žádost pacienta, který je posuzovanou osobou, nebo jiné k tomu oprávněné osoby, pokud již bylo zahájeno ověřování podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemoci z povolání.“.

„(5)

Povolení k uznávání nemocí z povolání u vojáků v činné službě a vojáků, jejichž služební poměr zanikl, pokud nemoc z povolání vznikla v průběhu jejich výkonu služby, žáků a studentů vojenských škol je udělováno poskytovateli v oboru pracovní lékařství, jemuž oprávnění k poskytování zdravotních služeb udělilo Ministerstvo obrany; ustanovení § 66 až 68 se nepoužije.“.

„(6)

Radiologickým zařízením se rozumí zdravotnický prostředek používaný k vyšetřování nebo léčbě v nukleární medicíně, radioterapii nebo radiodiagnostice, který je zdrojem ionizujícího záření, zobrazovacím nebo detekčním systémem v nukleární medicíně nebo může ovlivnit míru ozáření osob vystavených lékařskému ozáření.“.

„a)

provést lékařské ozáření, jen pokud z jeho odůvodnění vyplyne, že možný diagnostický nebo léčebný přínos, včetně přínosu pro zdraví pacienta nebo pro společnost, je vyšší než újma, kterou může lékařské ozáření způsobit,“.

„e)

zajistit dodržování pravidel a postupů radiační ochrany při poskytování zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření, včetně

1.

poskytování pracovnělékařských služeb,

2.

provádění screeningu,

3.

ověřování nezavedené metody a biomedicínského výzkumného programu,

4.

poskytování zdravotních služeb pacientkám, které by mohly být nebo byly ozářeny v průběhu těhotenství a kojení, a nezletilým pacientům.“.

„b)

při poskytování zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření, příslušné činnosti související s lékařským ozářením vykonával pouze k nim způsobilý zdravotnický pracovník a aby byl tento zdravotnický pracovník dostupný na pracovišti poskytovatele,“.

„f)

byl na pracovišti veden jmenný seznam aplikujících odborníků.“.

„(4)

Odůvodnění lékařského ozáření provádí indikující lékař a aplikující odborník s klinickou odpovědností za odůvodnění lékařského ozáření; toto odůvodnění vychází z indikačních kritérií, jež jsou součástí národních radiologických standardů. Ve zvláštních případech, kdy při odůvodnění lékařského ozáření nelze vycházet z indikačních kritérií podle věty první, je možné jej provést za předpokladu, že je prokázán čistý přínos pro zdraví pacienta ve srovnaní s újmou, kterou může lékařské ozáření způsobit; posouzení čistého přínosu pro pacienta provádí hlavní aplikující odborník podle § 73 odst. 1 písm. a). Při provádění lékařského ozáření podle věty druhé musí být použity postupy v co největším rozsahu odpovídající národním radiologickým standardům.

(5)

Pokud ministerstvo obdrží od poskytovatele místní radiologický standard a související informace pro novou metodu lékařského ozáření podle odstavce 1 písm. b), posoudí jejich správnost a novost a na základě tohoto posouzení vypracuje národní radiologický standard nebo vyrozumí poskytovatele o tom, že na základě jím předložených podkladů neshledalo důvod k takovému postupu. Pokud ministerstvo zjistí, že podklady podle věty první nejsou správné, bez zbytečného odkladu o této skutečnosti vyrozumí poskytovatele a doporučí mu opatření k nápravě.

(6)

Lékařské ozáření v rámci preventivní péče musí být prováděno v souladu s optimalizační studií podle § 73 odst. 2 písm. g), která prokázala, že celospolečenský přínos plynoucí z daného vyšetření je vyšší než možná újma.“.

„(3)

Prováděcí právní předpis stanoví

a)

pravidla a postupy radiační ochrany při poskytování zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření, včetně ověřování nezavedené metody a biomedicínského výzkumného programu a poskytování zdravotních služeb pacientkám, který by mohly být nebo byly ozářeny v průběhu těhotenství a kojení, a nezletilým pacientům,

b)

obsah činností indikujícího lékaře, aplikujících odborníků a dalších pracovníků, kteří se podílí na poskytování zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření, podle § 70 odst. 2,

c)

rozsah a způsob provedení optimalizace radiační ochrany při lékařském ozáření podle § 71 odst. 2 písm. c),

d)

pravidla provádění interního klinického auditu podle § 74,

e)

požadavky na minimální personální zabezpečení externího klinického auditu, pravidla jeho provádění a způsob jeho hodnocení podle § 75 odst. 3 písm. d) a e).“.

(1)

Národní radiologické standardy obsahují minimálně

a)

požadavky na odbornou, specializovanou, zvláštní odbornou a zvláštní specializovanou způsobilost zdravotnických pracovníků podílejících se na lékařském ozáření, popis jimi prováděných činností a klinické odpovědnosti za lékařské ozáření, včetně určení hlavního aplikujícího odborníka pro daný druh lékařského ozáření,

b)

technické parametry radiologických zařízení používaných při lékařském ozáření a způsob jejich nastavení a použití,

c)

radiologické postupy a požadavky na průběh poskytování zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření,

d)

požadavky na přípravu pacienta před poskytnutím zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření.

(2)

Národní radiologické standardy dále mohou obsahovat

a)

popis postupu při odůvodnění lékařského ozáření,

b)

požadavky na obsah žádanky nad rámec požadavků stanovených jiným právním předpisem²³),

c)

indikační kritéria pro odůvodnění lékařského ozáření,

d)

kontraindikace provedení lékařského ozáření,

e)

způsob stanovení radiační zátěže pacientů a požadavky na podklady nutné pro odhad dávky, způsob jejich hodnocení a evidence,

f)

diagnostické referenční úrovně³²), způsob jejich stanovení a nakládání s nimi při hodnocení optimalizace lékařského ozáření,

g)

optimalizační studii k provedení lékařského ozáření v rámci preventivní péče.

³²)

§ 60 odst. 2 písm. d) zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon.“.

„(2)

Interní klinický audit se provádí prostřednictvím zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí v oblasti, ve které má být interní audit proveden, kteří se u poskytovatele podílejí na poskytování zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření, a to nejméně jedenkrát za

a)

rok, jde-li o provádění lékařského ozáření v rámci oboru radiační onkologie nebo v rámci poskytování léčebné péče v oboru nukleární medicíny,

b)

2 roky, jde-li o pracoviště výpočetní tomografie, pracoviště nukleární medicíny s hybridními přístroji nebo jde-li o provádění intervenčních zdravotních výkonů s využitím lékařského ozáření; nepostupuje-li se podle písmene a),

c)

6 let, jde-li o pracoviště zubní radiodiagnostiky a kostní denzitometrie,

d)

3 roky, jde-li o provádění lékařského ozáření v případech neuvedených v písmenech a) až c).“.

„(1)

Cílem externího klinického auditu je ověřování a hodnocení dodržování místních radiologických standardů a pravidel a postupů radiační ochrany stanovených prováděcím právním předpisem pro poskytování zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření, a to za účelem zvýšení kvality a výsledků poskytované zdravotní péče. V rámci externího klinického auditu jsou lékařské radiologické činnosti, postupy a výsledky srovnávány s národními radiologickými standardy, s přihlédnutím k místním podmínkám a rozsahu poskytovaných zdravotních služeb, a s pravidly správné praxe. Je-li to účelné, jsou poskytovateli v rámci externího klinického auditu doporučena opatření k nápravě. Poskytovatel zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření, je povinen se podrobit externímu klinickému auditu nejméně jedenkrát za

a)

5 let, jde-li o provádění lékařského ozáření v rámci oboru radiační onkologie nebo v rámci poskytování léčebné péče v oboru nukleární medicíny,

b)

6 let, jde-li o pracoviště výpočetní tomografie, pracoviště nukleární medicíny s hybridními přístroji nebo jde-li o provádění intervenčních zdravotních výkonů s využitím lékařského ozáření; nepostupuje-li se podle písmene a),

c)

7 let, jde-li o provádění lékařského ozáření v případech neuvedených v písmenech a) nebo b).“.

„b)

člen jejího statutárního nebo kontrolního orgánu není současně společníkem nebo členem statutárního nebo kontrolního orgánu jiného poskytovatele a není ani poskytovatelem,“.

„c)

nejedná ve shodě s poskytovatelem nebo zdravotní pojišťovnou a ani jinak nejednají ve shodě s poskytovatelem nebo zdravotní pojišťovnou členové jejího statutárního nebo kontrolního orgánu,“.

„4.

intervenční radiologie,

5.

intervenční kardiologie a“.

(1)

Žádost o udělení oprávnění k provádění externího klinického auditu vedle náležitostí stanovených správním řádem musí obsahovat oblast lékařského ozáření, pro kterou má být oprávnění uděleno.

(2)

Žadatel k žádosti o udělení oprávnění k provádění externího klinického auditu připojí

a)

prohlášení, že splňuje podmínky podle § 75 odst. 3 písm. a) a c),

b)

prohlášení členů statutárního nebo kontrolního orgánu, že splňují podmínky podle § 75 odst. 3 písm. b) a c),

c)

doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, pokud se nezapisuje do obchodního nebo obdobného rejstříku nebo pokud zápis ještě nebyl proveden; je-li žadatelem právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, připojí výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla, který nesmí být starší 3 měsíců,

d)

seznam osob, jejichž prostřednictvím bude externí klinický audit prováděn, s uvedením jména, popřípadě jmen, a příjmení, včetně dokladů o jejich způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a dosažené praxi, pokud je taková praxe podle prováděcího právního předpisu podmínkou pro provádění externího klinického auditu; v seznamu se dále uvede, které osoby budou odpovídat žadateli za správné provádění externího klinického auditu pro oblast lékařského ozáření, pro kterou má být oprávnění uděleno,

e)

pravidla provádění externího klinického auditu pro oblast lékařského ozáření, pro kterou má být oprávnění uděleno; tato pravidla musí být v souladu s požadavky tohoto zákona a zásadami správné praxe.“.

„(1)

Rozhodnutí o udělení oprávnění k provádění externího klinického auditu vedle náležitostí stanovených správním řádem obsahuje i oblasti lékařského ozáření, pro které se oprávnění uděluje.“.

„(3)

Týká-li se změna údaje podle odstavce 2

a)

rozšíření seznamu osob, jejichž prostřednictvím bude externí klinický audit prováděn, podle § 76 odst. 2 písm. d), nebo

b)

pravidel provádění externího klinického auditu podle § 76 odst. 2 písm. e),

„b)

dodržovat pravidla provádění externího klinického auditu pro oblast lékařského ozáření podle § 75 odst. 3 písm. d),“.

„c)

provádět externí klinický audit pouze prostřednictvím osob uvedených v seznamu podle § 76 odst. 2 písm. d).“.

„(5)

Zpráva je vedle poskytovatele, u něhož byl externí klinický audit proveden, a právnické osoby, která provedla externí klinický audit, přístupná pouze

a)

právnické osobě, která provádí u poskytovatele následný klinický audit,

b)

ministerstvu,

c)

osobám pověřeným Státním úřadem pro jadernou bezpečnost k výkonu kontroly podle jiných právních předpisů³³).

³³)

Například § 107 odst. 1 písm. e) zákona č. 372/2011 Sb.“.

„(4)

Při výkonu ochranného léčení jsou poskytovatelem zdravotních služeb individuálně u pacienta stanovena rizika, pro která je jeho pobyt na svobodě nebezpečný; léčebné intervence jsou zacíleny na ovlivnění těchto rizik.

(5)

Stanovená rizika podle odstavce 4 jsou v rámci hodnocení postupu pacienta v léčbě pravidelně vyhodnocována, a to po zahájení, v průběhu výkonu, při změně a ukončení ochranného léčení.“.

(1)

Dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu ústavního ochranného léčení vykonávaného formou lůžkové péče provádí okresní státní zastupitelství, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává.

(2)

Při výkonu dozoru je státní zástupce oprávněn

a)

v kteroukoliv dobu navštěvovat místa, kde se vykonává ochranné léčení, a vstupovat do všech prostor, v nichž se mohou nacházet pacienti, kteří vykonávají ochranné léčení,

b)

nahlížet i bez souhlasu pacienta do zdravotnické a jiné dokumentace a pořizovat z ní výpisy a opisy,

c)

hovořit s pacienty bez přítomnosti jiných osob,

d)

žádat od zaměstnanců poskytovatele zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení se ochranné léčení vykonává, potřebná vysvětlení, předložení spisů, rozhodnutí a jiných písemností týkajících se výkonu ochranného léčení,

e)

prověřovat, zda rozhodnutí a postupy poskytovatele zajišťujícího ochranné léčení odpovídají právním předpisům,

f)

vydávat příkazy k zachovávání právních předpisů vztahujících se k výkonu ochranného léčení,

g)

nařídit, aby pacient, který je držen ve výkonu ochranného léčení nezákonně, byl ihned propuštěn.

(3)

Poskytovatel zajišťující ochranné léčení je povinen příkazy státního zástupce bez odkladu provést.

(4)

Podnět k prošetření mučení, krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení nebo trestání nebo jiného špatného zacházení, který podal pacient nebo jeho zástupce, vyřídí státní zástupce bez zbytečného odkladu. Pacient nebo jeho zástupce má právo seznámit se s podklady pro vyřízení podnětu a vyjádřit se k nim.

(5)

Dozorem státního zastupitelství podle odstavce 1 není dotčena kontrolní činnost stanovená na základě jiných právních předpisů³⁴).

³⁴)

Například zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 372/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

„a)

provede lékařské ozáření v rozporu s § 71 odst. 1 písm. a),“.

„e)

v rozporu s § 71 odst. 1 písm. e) nezajistí dodržování pravidel a postupů radiační ochrany,“.

„g)

při poskytování zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření, postupuje v rozporu s § 71 odst. 2 písm. b),“.

„i)

provádí lékařské ozáření v rámci biomedicínského výzkumného programu v rozporu s § 72 odst. 1,

j)

při provádění interního klinického auditu postupuje v rozporu s § 74 odst. 2, nebo

k)

rozporu s § 74 odst. 3 nevede evidenci interních klinických auditů.“.

„c)

v rozporu s § 81 odst. 2 písm. a) při provádění externího klinického auditu nepostupuje nestranně,“.

„e)

v rozporu s § 81 odst. 2 písm. c) provede externí klinický audit prostřednictvím osoby neuvedené v seznamu podle § 76 odst. 2 písm. d),“.

„g)

v rozporu s § 82 odst. 1 nevydá poskytovateli zprávu o provedení externího klinického auditu nebo tuto zprávu nezašle ministerstvu, nebo

h)

v rozporu s § 82 odst. 4 nevede evidenci poskytovatelů, u kterých provedla externí klinický audit.“.

„¹⁰)

§ 49 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“.

„¹¹)

§ 33 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.“.