„(3)

Byl-li přiznán příspěvek podle § 8a, nejpozději 2 kalendářní měsíce před uplynutím doby podle § 8a se zahájí řízení za účelem stanovení stupně závislosti oprávněné osoby podle § 8. Řízení podle věty první se nezahájí, byl-li před jeho zahájením podán návrh na změnu výše příspěvku podle § 23 odst. 6.“.

„a)

doložit potvrzení o zdravotním stavu podle § 8a, má-li být přiznán příspěvek podle § 8a; toto potvrzení vydá bezplatně ošetřující lékař oprávněné osoby, který má specializovanou způsobilost v oboru paliativní medicína, klinická onkologie, gynekologie, urologie, ortopedie, interní lékařství, diabetologie, endokrinologie, gastroenterologie a hepatologie, geriatrie, medicína dlouhodobé péče, kardiologie, nefrologie, revmatologie, hematologie, pneumologie a ftizeologie, neurologie, dětská neurologie nebo dětská kardiologie,“.

„(8)

Registrující orgán může v případě důvodné pochybnosti o pravosti kopie dokladu podle odstavce 5 písm. f) vyzvat žadatele k předložení originálu nebo úředně ověřené kopie dokladu. Nevyhoví-li žadatel výzvě, považuje se dokládaná skutečnost za neprokázanou.“.

„(4)

Asistent sociální péče může poskytovat pomoc současně nejvýše 3 osobám, které jsou příjemci příspěvku ve stupni III (těžká závislost), a 1 osobě, která je příjemcem příspěvku ve stupni IV (úplná závislost).“.

„d)

může zpracovat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb,“.

„(2)

Pokud obec přistoupí ke zpracování střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb, zpracovává ho jako strategický dokument na dobu 5 let ve spolupráci s krajem, poskytovateli sociálních služeb na území obce a za účasti osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, na základě analýzy potřeb osob na území obce zjištěných na základě vlastní činnosti. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb může být doplněn akčními plány zpracovanými na období jednoho roku, které vycházejí ze střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb.

(3)

Obsahem střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb je

a)

souhrn a výsledky podkladových analýz a dat,

b)

popis způsobu zpracování plánu včetně vymezení spolupráce s krajem, na jehož území se obec nachází, se zástupci poskytovatelů sociálních služeb a osobami, kterým jsou sociální služby poskytovány,

c)

popis a analýza dostupných zdrojů a potřeb osob, kterým jsou sociální služby určeny, včetně ekonomického vyhodnocení,

d)

strategie zajišťování a rozvoje sociálních služeb obsahující popis budoucího žádoucího stavu a opatření, jejichž prostřednictvím by mělo být tohoto stavu dosaženo,

e)

souhrn povinností obce a poskytovatelů sociálních služeb, a

f)

postup sledování a vyhodnocování plnění plánu včetně způsobu, jakým lze provést změny v poskytování sociálních služeb a způsob zajišťování sociálních služeb na území obce.“.

„d)

zpracovává střednědobý plán rozvoje sociálních služeb,“.

„(2)

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb kraj zpracovává jako strategický dokument na dobu 5 let ve spolupráci s ministerstvem, obcemi na území kraje, se zástupci poskytovatelů sociálních služeb a se zástupci osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, na základě analýzy potřeb osob na svém území zjištěných obecními úřady obce s rozšířenou působností a na základě vlastní činnosti. Při zpracování plánu kraj přihlíží k informacím obce sděleným podle § 94 odst. 1 písm. e) a k údajům uvedeným v registru podle § 85 odst. 5. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb může být doplněn akčními plány zpracovanými na období jednoho roku, které ze střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb vycházejí.

(3)

Obsahem střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb je

a)

souhrn a výsledky podkladových analýz a dat,

b)

popis způsobu zpracování plánu včetně vymezení spolupráce s ministerstvem, s obcemi na území kraje, se zástupci poskytovatelů sociálních služeb a osobami, kterým jsou sociální služby poskytovány,

c)

popis a analýza dostupných zdrojů a potřeb osob, kterým jsou sociální služby určeny, včetně ekonomického vyhodnocení,

d)

strategie zajišťování a rozvoje sociálních služeb obsahující popis budoucího žádoucího stavu a opatření, jejichž prostřednictvím by mělo být tohoto stavu dosaženo,

e)

souhrn povinností krajů, obcí a poskytovatelů sociálních služeb,

f)

postup sledování a vyhodnocování plnění plánu včetně způsobu, jakým lze provést změny v poskytování sociálních služeb, a

g)

síť sociálních služeb a způsob jejího zajištění na území kraje.

(4)

Kraj informuje obce na území kraje o výsledcích zjištěných v procesu plánování.“.

„(2)

Národní strategii rozvoje sociálních služeb zpracovává ministerstvo na dobu 5 let a předkládá ji ke schválení vládě. Při zpracování strategie ministerstvo vychází ze střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb krajů.“.

„(4)

Asistent sociální péče se dopustí přestupku tím, že

a)

neuzavře písemnou smlouvu o poskytnutí pomoci s osobou, jíž poskytuje pomoc, podle § 83 odst. 3,

b)

uzavře smlouvu o poskytnutí pomoci současně s více osobami, než je uvedeno v § 83 odst. 4.“.

a)

závažné dlouhodobé onemocnění rodiče, které mu znemožňuje pečovat o dítě,

b)

neschopnost rodiče vzhledem k jeho závažnému dlouhodobému onemocnění učinit společné prohlášení podle § 12a zákona o důchodovém pojištění nebo prodloužit jeho účinky.“.

„(3)

Registr pojištěnců obsahuje dále tyto údaje o osobách účastných důchodového pojištění podle § 5 odst. 2 písm. j) zákona o důchodovém pojištění:

a)

jméno a příjmení, rodné číslo, datum narození a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě kontaktní adresu, pokud se liší od adresy trvalého pobytu, obou rodičů, jejich dítěte a osoby, která je účastna důchodového pojištění podle § 5 odst. 2 písm. j) zákona o důchodovém pojištění,

b)

dobu důchodového pojištění a údaje o účincích společného prohlášení o hodnocení doby účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. j) zákona o důchodovém pojištění jako náhradní doby pojištění.“.

„f)

nesplní oznamovací povinnost podle § 53a.“.

„j)

nepotvrdí na předepsaném tiskopisu na žádost rodiče skutečnosti podle § 16ba písm. a) nebo b).“.

„j)

osoby vykonávající osobně péči o dítě ve věku do 3 let na základě dohody s rodiči tohoto dítěte⁵⁵).

⁵⁵)

§ 881 občanského zákoníku.“.

(1)

Společné prohlášení o hodnocení doby účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. j) jako náhradní doby pojištění (dále jen „společné prohlášení o péči o dítě“) lze učinit jen v případě úmrtí jednoho z rodičů nebo v případě, že aspoň jednomu z rodičů podle potvrzení poskytovatele zdravotních služeb na společném prohlášení o péči o dítě závažné dlouhodobé onemocnění znemožňuje pečovat o dítě; závažným dlouhodobým onemocněním se rozumí takové onemocnění, které podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než 1 měsíc a pro které rodič dítěte byl uznán dočasně práce neschopným nebo by byl uznán dočasně práce neschopným, kdyby byl nemocensky pojištěn.

(2)

Společné prohlášení o péči o dítě lze učinit jen na předepsaném tiskopise, který obsahuje též poučení o důsledcích tohoto prohlášení a možnostech jeho zrušení a důsledcích tohoto zrušení. Společné prohlášení o péči o dítě činí oba rodiče dítěte, pokud žijí, a osoba, která bude o dítě osobně pečovat. Souhlas se nevyžaduje u toho rodiče, který vzhledem ke svému závažnému dlouhodobému onemocnění podle potvrzení poskytovatele zdravotních služeb na předepsaném tiskopisu nemůže tento souhlas učinit. Souhlas se dále nevyžaduje u rodiče, jehož rodičovská odpovědnost byla pozastavena, omezena nebo jí byl zbaven.

(3)

Účinky společného prohlášení o péči o dítě trvají po dobu

a)

uvedenou ve společném prohlášení o péči o dítě, pokud společné prohlášení o péči o dítě bylo učiněno v případě úmrtí jednoho z rodičů, nebo

b)

6 měsíců ode dne, v němž bylo toto prohlášení učiněno, jde-li o ostatní případy.

(4)

Účinky společného prohlášení o péči o dítě lze na základě souhlasu rodičů a osoby, která o dítě pečuje, prodloužit na předepsaném tiskopisu na další dohodnutou dobu, a to i opakovaně. Prodloužení musí nastat před uplynutím doby, kdy trvají účinky společného prohlášení o péči o dítě. V případě uvedeném v odstavci 3 písm. b) je prodloužení možné vždy nejdéle na dobu 6 měsíců, přičemž podmínkou prodloužení je potvrzení poskytovatele zdravotních služeb na tomto tiskopisu o tom, že trvá závažné dlouhodobé onemocnění, které znemožňuje pečovat o dítě. Souhlas s prodloužením účinků společného prohlášení o péči o dítě se nevyžaduje u toho rodiče, který vzhledem ke svému závažnému dlouhodobému onemocnění podle potvrzení poskytovatele zdravotních služeb na tomto tiskopisu nemůže tento souhlas učinit.

(5)

Účinky společného prohlášení o péči o dítě zanikají

a)

uplynutím doby uvedené v odstavcích 3 nebo 4,

b)

dnem převzetí dítěte do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu o převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů,

c)

dnem, v němž bylo učiněno nové společné prohlášení o péči o dítě s jinou osobou, nebo

d)

dnem, v němž aspoň jedna osoba, která společné prohlášení učinila, na předepsaném tiskopisu zruší společné prohlášení.

(6)

Společné prohlášení o péči o dítě musí být podepsáno všemi osobami, které společné prohlášení činí; to platí obdobně pro prodloužení účinků podle odstavce 4. Podpisy na společném prohlášení o péči o dítě, na prodloužení účinků společného prohlášení o péči o dítě a na zrušení společného prohlášení o péči o dítě (dále jen „úkon společného prohlášení“) musí být úředně ověřeny nebo ověřeny územní správou sociálního zabezpečení; ověření územní správou sociálního zabezpečení předpokládá, že úkon společného prohlášení je před ověřující osobou vlastnoručně podepsán nebo je podpis na něm uznán za vlastní. Ověření podpisu se nevyžaduje u rodiče se závažným dlouhodobým onemocněním, které znemožňuje pečovat o dítě. Úkon společného prohlášení obsahující podpisy všech, kteří jej činí, je učiněn dnem, kdy byly územní správou sociálního zabezpečení ověřeny podpisy těch, u nichž se ověření podpisu vyžaduje, nebo dnem, v němž úkon společného prohlášení s úředně ověřenými podpisy těchto osob došel kterékoliv územní správě sociálního zabezpečení. K úkonu společného prohlášení, který nesplňuje stanovené náležitosti, se nepřihlíží; územní správa sociálního zabezpečení, které takový úkon společného prohlášení došel, je povinna upozornit všechny dotčené osoby na tuto skutečnost.

(7)

Zrušení společného prohlášení o péči o dítě podle odstavce 5 písm. d) oznamuje bez zbytečného odkladu územní správa sociálního zabezpečení dalším osobám, které společné prohlášení o péči o dítě učinily. Den, v němž nastaly účinky společného prohlášení o péči o dítě, a dobu, po kterou mají tyto účinky trvat, dobu prodloužení těchto účinků a den, v němž tyto účinky zanikly, oznamuje územní správa sociálního zabezpečení neprodleně zaměstnavateli osoby, která pečuje nebo pečovala o dítě, a to do jeho datové schránky.“.

„(3)

Dobu péče o dítě podle § 5 odst. 2 písm. j), která se hodnotí jako náhradní doba pojištění podle § 12 odst. 2 věty poslední, nelze současně započítat jako náhradní dobu pojištění žádnému z rodičů dítěte“.

(1)

Obecní úřad obce s rozšířenou působností při poskytování sociálně-právní ochrany podle § 6 hradí za podmínek podle odstavce 2 a § 18a odst. 1 a 2 a v rozsahu podle odstavce 3 náklady za poskytování sociálních služeb poskytovateli sociálních služeb, který nezaopatřenému dítěti nebo rodiči s nezaopatřeným dítětem poskytuje odlehčovací služby v terénní nebo ambulantní formě, osobní asistenci, pečovatelskou službu nebo denní stacionář, je-li jejich účelem také zabezpečení řádné výchovy a příznivého vývoje dítěte v jeho rodinném prostředí nebo umožnění návratu dítěte do vlastní rodiny podle § 9a odst. 2.

(2)

Obecní úřad obce s rozšířenou působností uhradí náklady za poskytování sociálních služeb podle odstavce 1 za podmínky, že

a)

rodič nezaopatřeného dítěte nebyl rodičovské odpovědnosti zbaven nebo není-li výkon jeho rodičovské odpovědnosti včetně výkonu povinnosti a práva péče o dítě a osobního styku s dítětem pozastaven,

b)

rodič nezaopatřeného dítěte doloží, že je příjemcem dávky státní sociální pomoci, jejíž součástí je bonus na dítě, nebo členem domácnosti tohoto příjemce podle zákona o dávce státní sociální pomoci, a

c)

nezbytnost poskytování sociální služby podle odstavce 1 je stanovena v individuálním plánu ochrany dítěte jako opatření k zajištění ochrany dítěte, k poskytnutí pomoci rodině ohroženého dítěte a k posílení funkcí rodiny.

(3)

Náklady za sociální služby podle odstavce 1 se hradí, a to i v součtu úhrad za jednotlivé služby, nejvýše do částky dvojnásobku životního minima jednotlivce za kalendářní měsíc a osminásobku životního minima jednotlivce za kalendářní rok za každé dítě, kterému je služba poskytována.

(4)

Úhrada nákladů za sociální služby se nepovažuje u rodiče nebo dítěte za příjem podle zákona o daních z příjmů fyzických osob.

(5)

Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá na žádost rodiče nebo poskytovatele sociálních služeb osvědčení, v němž uvede, zda jsou ke dni jeho vydání splněny podmínky pro úhradu nákladů podle odstavců 1 a 2 a v jaké výši.

(1)

Obecní úřad obce s rozšířenou působností uzavře s poskytovatelem sociálních služeb na jeho návrh veřejnoprávní smlouvu o úhradě nákladů za sociální služby, jsou-li splněny podmínky podle § 18 odst. 1 a 2.

(2)

Podmínkou pro výplatu úhrady nákladů za sociální služby je vedle uzavření smlouvy podle odstavce 1 doložení

a)

smlouvy o poskytnutí sociální služby podle § 18 odst. 1,

b)

skutečnosti, že byla sociální služba poskytnuta a v jakém rozsahu,

c)

výše úhrady za poskytnutí sociální služby podle písmene b), a

d)

písemného souhlasu rodiče s provedením výplaty poskytovateli sociálních služeb.

(3)

Skutečnosti podle odstavce 1 písm. b) až d) lze obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doložit na jedné listině s připojenými podpisy rodiče a poskytovatele sociálních služeb.

(4)

Úhradu nákladů za sociální služby podle § 18 odst. 1 vyplatí obecní úřad obce s rozšířenou působností poskytovateli sociálních služeb v doložené výši, nejvýše však do výše podle § 18 odst. 3, převodem na účet určený poskytovatelem sociálních služeb.“.

„(6)

Účast na přípravě k přijetí dítěte do rodiny je jiným úkonem v obecném zájmu⁹⁹). Zaměstnanci přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však na 6 dní.

⁹⁹)

§ 203 odst. 1 zákoníku práce.“.

„(4)

Rodičovská dovolená přísluší také příslušnici nebo příslušníkovi pečujícímu osobně o dítě, jehož není rodičem, a to ode dne nabytí účinků společného prohlášení podle § 12a zákona o důchodovém pojištění do dne jejich zániku, nejdéle však do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.“.

„(3)

U pojištěnky, které za trvání téže pojištěné činnosti vznikl nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z této pojištěné činnosti v období do 4 let ode dne porodu předchozího dítěte, se za denní vyměřovací základ považuje denní vyměřovací základ zjištěný u bezprostředně předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný u další peněžité pomoci v mateřství; přitom se porovnávají denní vyměřovací základy stanovené podle § 18 až 20, které se následně upravují způsobem podle § 21. Věta první se použije obdobně, vznikl-li pojištěnce nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z jiné pojištěné činnosti, než ze které vznikl nárok na bezprostředně předchozí peněžitou pomoc v mateřství, v období do 4 let ode dne porodu předchozího dítěte, pokud pojištěnka splnila podmínku účasti na pojištění podle § 32 odst. 2, jde-li o zaměstnankyni, nebo § 32 odst. 2 a 3, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo zahraniční zaměstnankyni, přede dnem nástupu na další peněžitou pomoc v mateřství.“.

(1)

Nesplňuje-li pojištěnka v období do 4 let ode dne porodu dítěte, s nímž je spojen nárok na bezprostředně předchozí peněžitou pomoc v mateřství, podmínku nároku na peněžitou pomoc v mateřství podle § 32 odst. 2, jde-li o zaměstnankyni, nebo podle § 32 odst. 2 a 3, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo zahraniční zaměstnankyni, z žádné pojištěné činnosti nebo není-li účastna pojištění, vzniká jí v tomto období nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle § 32 odst. 1 písm. a), pokud byla účastna pojištění alespoň po dobu 540 kalendářních dní v posledních 4 letech přede dnem nástupu na bezprostředně předchozí peněžitou pomoc v mateřství, na kterou jí vznikl nárok podle § 32 odst. 1 písm. a).

(2)

Vykonává-li pojištěnka jednu nebo více souběžných pojištěných činností, v nichž není splněna podmínka nároku na peněžitou pomoc v mateřství podle § 32 odst. 2, jde-li o zaměstnankyni, nebo podle § 32 odst. 2 a 3, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo zahraniční zaměstnankyni, nemá se vznikem nároku na výplatu peněžité pomoci v mateřství podle odstavce 1 nárok na výplatu nemocenského v souvislosti s porodem dítěte z žádné pojištěné činnosti.

(3)

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle odstavce 1 vzniká jen jednou.

(4)

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle odstavce 1 nevzniká, pokud pojištěnce z důvodu téhož porodu vznikl nárok na obdobnou dávku podle právních předpisů jiného státu.

„3.

u pojištěnky podle § 37a, která není účastna pojištění, předepsaný tiskopis podepsaný touto pojištěnkou s uvedením, že u ní nastala skutečnost, která zakládá nárok na peněžitou pomoc v mateřství, se sdělením, že žádá o peněžitou pomoc v mateřství, a sdělením identifikátoru předepsaného tiskopisu. Pojištěnka podle § 37a, která není účastna pojištění, podává žádost o výplatu dávky elektronicky způsobem podle § 162 odst. 2 písm. a) nebo v listinné podobě způsobem podle § 162 odst. 2 písm. b).“.

„(4)

Rodičovská dovolená přísluší také zaměstnanci pečujícímu osobně o dítě, jehož není rodičem, a to po dobu trvání účinků společného prohlášení podle § 12a zákona o důchodovém pojištění.“.