„(3)

Výroční zpráva obsahuje také informace o nehmotných zdrojích, na kterých zásadně závisí obchodní model účetní jednotky a které jsou pro ni zdrojem tvorby hodnoty, a to včetně vysvětlení, jak jsou tyto nehmotné zdroje pro její obchodní model zásadní a jakým způsobem jsou pro ni zdrojem tvorby hodnoty, jedná-li se o účetní jednotku, která je obchodní společností, spořitelním a úvěrním družstvem nebo pojišťovnou a která

a)

je subjektem veřejného zájmu,

b)

splňuje kritéria pro velkou účetní jednotku podle § 1b odst. 4 a

c)

k rozvahovému dni překročila kritérium průměrného počtu 1 000 zaměstnanců za účetní období.“.

„(1)

Zprávu o udržitelnosti vyhotovuje účetní jednotka, která je obchodní společností, spořitelním a úvěrním družstvem nebo pojišťovnou a která

a)

je subjektem veřejného zájmu,

b)

splňuje kritéria pro velkou účetní jednotku podle § 1b odst. 4 a

c)

k rozvahovému dni překročila kritérium průměrného počtu 1 000 zaměstnanců za účetní období.“.

„(3)

Zpráva o udržitelnosti musí být ověřena auditorem; předmět ověření je upraven zákonem upravujícím činnost auditorů.

(4)

Účetní jednotka, která nemá povinnost vyhotovit zprávu o udržitelnosti, může za zprávu o udržitelnosti označit pouze dokument, který byl vyhotoven podle § 32h nebo podle mezinárodně uznávaných standardů pro vykazování udržitelnosti jiných než podle § 32h odst. 10. Tento dokument je za podmínek podle § 20 ověřován auditorem jako zpráva o udržitelnosti.“.

„⁴⁸)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2772 ze dne 31. července 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, pokud jde o standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti.“.

„(6)

Zpráva o udržitelnosti obsahuje také informace o vlastní činnosti účetní jednotky a jejím hodnotovém řetězci, včetně informací o jejích produktech a službách, obchodních vztazích a dodavatelském řetězci. Účetní jednotka při získávání informací potřebných k vyhotovení zprávy o udržitelnosti může od účetních jednotek ve svém hodnotovém řetězci, které nemají povinnost vyhotovit a zveřejnit zprávu o udržitelnosti, požadovat pouze informace v rozsahu dobrovolných standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti pro nekotované malé a střední podniky vydaných Evropskou poradní skupinou pro účetní výkaznictví (EFRAG) dne 17. prosince 2024 nebo podobných později přijatých standardů, které je nahrazují; to neplatí pro informace obvykle sdílené v rámci odvětví. Uvedení informací podle věty druhé se považuje za splnění požadavků na uvedení informací o hodnotovém řetězci.“.

„(9)

Zpráva o udržitelnosti obsahuje také informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic⁴⁴).“.

„(3)

Konsolidovaná zpráva o udržitelnosti musí být ověřena auditorem; předmět ověření je upraven zákonem upravujícím činnost auditorů.“.

„(4)

Účetní jednotka, která nemá povinnost vyhotovit konsolidovanou zprávu o udržitelnosti, může za konsolidovanou zprávu o udržitelnosti označit pouze dokument, který byl vyhotoven podle § 32k nebo podle mezinárodně uznávaných standardů pro vykazování udržitelnosti jiných než podle § 32h odst. 10. Tento dokument je ověřován auditorem jako zpráva o udržitelnosti.“.

„⁴⁹)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/2952 ze dne 29. listopadu 2024, kterým se stanoví společný vzor a elektronické formáty pro podávání zpráv pro účely uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, pokud jde o informace, které mají být předkládány ve zprávách s informacemi o dani z příjmů.“.

„k)

nezveřejní konsolidovanou zprávu o udržitelnosti nebo zprávu o jejím ověření auditorem podle § 32k odst. 1,“.

„2.

v případě auditu skupiny nebo ověření konsolidované zprávy o udržitelnosti jeden nebo více statutárních auditorů, kteří jsou určeni auditorskou společností jako osoby odpovědné za provedení povinného auditu nebo ověření zprávy o udržitelnosti na úrovni skupiny, a jeden nebo více statutárních auditorů, kteří jsou určeni jako osoby odpovědné na úrovni významných dceřiných společností, nebo“.

„(1)

Ověřením zprávy o udržitelnosti je ověření souladu zprávy o udržitelnosti

a)

se zákonem o účetnictví včetně

1.

souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti,

2.

postupu pro určování informací vykazovaných podle standardů podle bodu 1 a

3.

souladu značkování s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv a

b)

s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím rámec pro usnadnění udržitelných investic.“.

„(7)

Ověřovat zprávu o udržitelnosti nebo konsolidovanou zprávu o udržitelnosti je oprávněn statutární auditor, který

a)

absolvoval odbornou praxi podle § 29, v jejímž rámci se alespoň 8 měsíců účastnil ověřování zpráv o udržitelnosti nebo jiných služeb souvisejících s udržitelností, nebo

b)

za účelem získání dostatečných teoretických a praktických znalostí a osvojení si zkušeností potřebných k ověřování zprávy o udržitelnosti alespoň 8 měsíců

1.

se účastnil provádění ověření zpráv o udržitelnosti nebo

2.

vykonával jiné činnosti související s udržitelností

„l)

auditorské standardy upravené právem Evropské unie¹⁷) a auditorské standardy vydané Komorou a“.

„e)

informaci o oprávnění k ověřování zprávy o udržitelnosti,“.

„j)

všechny další registrace jako statutárního auditora provedené u příslušných orgánů jiných členských států včetně názvu registračního orgánu nebo orgánů a registračního čísla nebo čísel, pokud existují, a informaci, zda registrace zahrnuje oprávnění k ověřování zpráv o udržitelnosti,

k)

všechny další registrace jako auditora provedené u příslušných orgánů ve třetích zemích včetně názvu registračního orgánu nebo orgánů a registračního čísla nebo čísel, pokud existují, a informaci, zda registrace zahrnuje oprávnění k ověřování srovnatelnému s povinným auditem nebo ověřováním zpráv o udržitelnosti.“.

„i)

jméno a evidenční číslo statutárního auditora provádějícího auditorskou činnost pro auditorskou společnost na základě pracovněprávního nebo jiného vztahu a informaci o oprávnění statutárního auditora k ověřování zprávy o udržitelnosti,“.

„k)

všechny další registrace jako auditorské společnosti provedené u příslušných orgánů jiných členských států včetně názvu registračního orgánu nebo orgánů a registračního čísla nebo čísel, pokud existují, a informaci, zda registrace zahrnuje oprávnění k ověřování zpráv o udržitelnosti,“.

„l)

všechny další registrace jako auditorského subjektu provedené u příslušných orgánů ve třetích zemích včetně názvu registračního orgánu nebo orgánů a registračního čísla nebo čísel, pokud existují, a informaci, zda registrace zahrnuje oprávnění k ověřování srovnatelnému s povinným auditem anebo ověřováním zpráv o udržitelnosti,“.

(1)

V případě osoby registrované podle § 47 nebo 47a se do rejstříku zapisují informace podle § 12 a 12a, pokud jsou u této osoby v zahraničí evidovány.

(2)

Osoba podle odstavce 1 se v rejstříku označí zřetelně jako auditor ze třetí země nebo auditorská osoba ze třetí země.“.

„g)

v případě, že je povinný audit vyžadován zákonem o účetnictví, vyjádření, zda za účetní období bezprostředně předcházející účetnímu období, za které se sestavená účetní závěrka ověřuje, byla účetní jednotka povinna zveřejnit zprávu o daních z příjmů nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů, a pokud ano, zda tak učinila.“.

„c)

závěr auditora, zda

1.

zjistil okolnosti, které by ho vedly k domněnce, že zpráva o udržitelnosti nebyla vyhotovena v souladu se zákonem o účetnictví včetně souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti, postupu pro určování informací vykazovaných podle těchto standardů a souladu značkování s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv a v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím rámec pro usnadnění udržitelných investic, nebo

2.

zpráva o udržitelnosti byla vyhotovena v souladu se zákonem o účetnictví včetně souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti, postupu pro určování informací vykazovaných podle těchto standardů a souladu značkování s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv a v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím rámec pro usnadnění udržitelných investic.“.

„(1)

Postupy podle § 47 odst. 1 až 3 a § 47a odst. 1 až 3 nemusí být použity v případě, že osoby podle § 47 odst. 1 nebo § 47a odst. 1 podléhají systémům veřejného dohledu, zajištění kvality a sankcí ve třetí zemi, které splňují požadavky rovnocenné požadavkům podle § 24 a 25 a hlav VI a XI.“.

„n)

nevýznamnou členskou entitou členská entita, která není zahrnuta do konsolidované účetní závěrky podle § 15 odst. 1 písm. a) až c) ověřené auditorem z důvodu malé velikosti, nevýznamnosti nebo proto, že je vlastněna nebo kontrolována za účelem prodeje.“.

„(2)

Entitou podle odstavce 1 písm. a) není stát nebo jeho nedílná součást vykonávající veřejnou moc.

(3)

Členská entita, jejíž výnos je vyšší než částka odpovídající 50 000 000 EUR, není nevýznamnou členskou entitou podle odstavce 1 písm. n), pokud konsolidovaná účetní závěrka není sestavena v souladu s přijatelným rámcem účetního výkaznictví ani schváleným rámcem účetního výkaznictví.

(4)

Stálá provozovna není nevýznamnou členskou entitou, pokud její hlavní entita není nevýznamnou členskou entitou.

(5)

Státní fond a jiný obdobný fond spravující majetek státu nebo jeho nedílné součásti nejsou nejvyšší mateřskou entitou, jsou-li veřejnou entitou.“.

„(2)

Při určení výše konsolidovaných ročních výnosů podle odstavce 1 písm. b) se

a)

přihlédne pouze k výnosům a ziskům plynoucím z dodávky nebo výroby zboží, poskytování služeb nebo jiné činnosti, která je předmětem běžné činnosti skupiny, pokud jsou tyto výnosy a zisky vykázány v souladu s příslušným účetním standardem, který může umožnit započtení slev, vratek a opravných položek, vždy však před odečtením nákladů na prodej a ostatních provozních nákladů,

b)

sečtou všechny druhy výnosů vykázané v konsolidované účetní závěrce, jsou-li v ní tyto druhy výnosů vykázány odděleně,

c)

zahrne

1.

čistý zisk z realizovaných i nerealizovaných investic a

2.

výnos nebo zisk vykazované samostatně jako mimořádné nebo jednorázové položky,

d)

v případě finanční entity, která nemá povinnost ve svých účetních výkazech vykazovat hrubé částky z transakcí s ohledem na určité položky, ve vztahu k jejím finančním činnostem vychází z položek podobných výnosům vykazovaným podle účetních standardů obecně uznávaných ve státě, z něhož je nejvyšší mateřská entita,

e)

odečte kladný rozdíl úhrnu hrubých ztrát z investic a úhrnu hrubých zisků z investic, pokud jsou v konsolidované účetní závěrce hrubé zisky z investic a hrubé ztráty z investic vykázány odděleně.“.

„(6)

Pojišťovací investiční entitou se pro účely dorovnávacích daní rozumí entita, která by byla považována za investiční fond nebo za entitu investování do nemovitých věcí, pokud by nebyla založena v souvislosti se závazky vyplývajícími z pojistné smlouvy nebo smlouvy o anuitě a pokud by nebyla zcela vlastněna entitou, která podléhá regulatorním požadavkům stanoveným pro oblast pojišťovnictví státem, z něhož je tato entita.“.

„(2)

V případě konsolidované účetní závěrky podle odstavce 1 písm. d) se údajem vykázaným v konsolidované účetní závěrce rozumí údaj, který by v ní byl vykázán, pokud by byla sestavena.“.

a)

sleva na dani za účelem snížení daně členské entity do výše této daně, nebo

b)

daňový bonus za účelem vyplacení alespoň části této částky ve výši převyšující slevu na dani podle písmene a).

(1)

Vyplatitelným daňovým zvýhodněním se pro účely dorovnávacích daní rozumí daňové zvýhodnění nebo jeho část, které jsou poskytnutelné členské entitě jako částka, kterou lze uplatnit podle právního řádu státu, který je poskytuje, jako daňový bonus vyplatitelný v peněžních prostředcích nebo peněžních ekvivalentech členské entitě.

(2)

Kvalifikovaným vyplatitelným daňovým zvýhodněním se pro účely dorovnávacích daní rozumí vyplatitelné daňové zvýhodnění, které

a)

je členské entitě poskytnuto do 4 let ode dne, kdy této entitě vzniká právo na jeho vyplacení podle právního řádu státu, který daňové zvýhodnění poskytuje, a

b)

nevzniká ani zčásti v souvislosti s vratnou daní ze zisku.

(3)

Nekvalifikovaným vyplatitelným daňovým zvýhodněním se pro účely dorovnávacích daní rozumí vyplatitelné daňové zvýhodnění, které není kvalifikovaným vyplatitelným daňovým zvýhodněním.

(4)

Převoditelným daňovým zvýhodněním se pro účely dorovnávacích daní rozumí daňové zvýhodnění jiné než kvalifikované vyplatitelné daňové zvýhodnění, které lze před jeho uplatněním v souladu s právním řádem státu, který daňové zvýhodnění poskytuje, převést nepropojené entitě ve výkazním období, ve kterém

a)

jsou splněny podmínky pro jeho vznik nebo do 15 měsíců od konce takového výkazního období, je-li posuzováno ve vztahu k entitě, u které vzniklo, nebo

b)

jej entita nabyla, je-li posuzováno ve vztahu k entitě, která jej nabyla od jiné nepropojené entity.

(5)

Obchodovatelným daňovým zvýhodněním se pro účely dorovnávacích daní rozumí daňové zvýhodnění jiné než kvalifikované vyplatitelné daňové zvýhodnění, které

a)

je před jeho uplatněním převedeno nepropojené entitě do 15 měsíců od konce výkazního období za cenu odpovídající alespoň prahové tržní ceně, je-li posuzováno ve vztahu k entitě, u které vzniklo a která jej převedla nepropojené entitě,

b)

by před jeho uplatněním mohlo být převedeno nepropojené entitě do 15 měsíců od konce výkazního období za cenu odpovídající alespoň prahové tržní ceně, je-li posuzováno ve vztahu k entitě, u které vzniklo a která jej převedla propojené entitě nebo jej nepřevedla vůbec, nebo

c)

je před jeho uplatněním nabyto za cenu odpovídající alespoň prahové tržní ceně, je-li posuzováno ve vztahu k entitě, které jej převedla nepropojená entita.

(6)

Prahová tržní cena podle odstavce 5 činí 80 % z čisté současné hodnoty daňového zvýhodnění určené na základě výnosu do splatnosti dluhového nástroje

a)

vydaného státem nebo jeho nedílnou součástí, které daňové zvýhodnění poskytují,

b)

splatného ve stejném nebo podobném nejvýše pětiletém období jako toto daňové zvýhodnění a

c)

vydaného ve výkazním období, ve kterém je daňové zvýhodnění převedeno, nebo ve kterém vzniklo, pokud není převedeno.

(7)

Pro účely výpočtu čisté současné hodnoty daňového zvýhodnění podle odstavce 6 se zohlední pouze zbývající výše daňového zvýhodnění, je-li částečně uplatněno. Odhad peněžních toků se pro účely výpočtu čisté současné hodnoty daňového zvýhodnění podle odstavce 6 provede na základě nejvyšších částek, které lze v souvislosti s ním v jednotlivých letech uplatnit podle právního řádu státu, který daňové zvýhodnění poskytuje.“.

(1)

Rozhodnutí týkající se postupu určení dorovnávací daně se rozlišují podle délky jejich trvání na

a)

jednorázové rozhodnutí,

b)

krátkodobé rozhodnutí,

c)

střednědobé rozhodnutí,

d)

dlouhodobé rozhodnutí.

(2)

Liší-li se rozhodnutí týkající se postupu určení přiřazované dorovnávací daně uvedené v informačním přehledu k přiřazované dorovnávací dani od rozhodnutí týkajícího se postupu určení české dorovnávací daně uvedeného v informačním přehledu k české dorovnávací dani, jsou ve vztahu k české dorovnávací dani rozhodné údaje o tomto rozhodnutí podle informačního přehledu pro přiřazovanou dorovnávací daň.

(1)

Jednorázové rozhodnutí činí podávající členská entita v souvislosti s jednotlivou skutečností vymezenou v tomto zákoně, a to pro výkazní období, ve kterém tato skutečnost nastane.

(2)

Podle jednorázového rozhodnutí se postupuje pouze tehdy, pokud podávající členská entita ve včas podaném informačním přehledu za výkazní období podle odstavce 1 uvede, že učinila toto rozhodnutí.

(1)

Krátkodobé rozhodnutí činí podávající členská entita pro jedno výkazní období.

(2)

Podle krátkodobého rozhodnutí se postupuje pouze tehdy, pokud podávající členská entita ve včas podaném informačním přehledu za výkazní období podle odstavce 1 uvede, že učinila toto rozhodnutí.

(1)

Střednědobé rozhodnutí činí podávající členská entita pro všechna výkazní období od počátečního výkazního období. Rozhodne-li podávající členská entita o odvolání střednědobého rozhodnutí, použije se střednědobé rozhodnutí naposledy ve výkazním období bezprostředně předcházejícím odvolávacímu výkaznímu období.

(2)

Výkazní období, od kterého je střednědobé rozhodnutí zrušeno, nesmí nastat dříve než v pátém výkazním období po počátečním výkazním období.

(3)

Počáteční výkazní období nového střednědobého rozhodnutí nesmí nastat dříve než v pátém výkazním období po odvolávacím výkazním období.

(4)

Podle střednědobého rozhodnutí se postupuje pouze tehdy, pokud

a)

podávající členská entita ve včas podaném informačním přehledu za počáteční výkazní období uvede, že učinila toto rozhodnutí, a

b)

je splněna podmínka podle odstavce 3.

(5)

Podle rozhodnutí o odvolání střednědobého rozhodnutí se postupuje pouze tehdy, pokud

a)

podávající členská entita ve včas podaném informačním přehledu za odvolávající výkazní období uvede, že učinila toto rozhodnutí, a

b)

je splněna podmínka podle odstavce 2.

(1)

Dlouhodobé rozhodnutí činí podávající členská entita pro všechna výkazní období od prvního přípustného výkazního období. Rozhodne-li podávající členská entita o odvolání dlouhodobého rozhodnutí, použije se dlouhodobé rozhodnutí naposledy ve výkazním období bezprostředně předcházejícím odvolávacímu výkaznímu období.

(2)

Podle dlouhodobého rozhodnutí se postupuje pouze tehdy, pokud podávající členská entita ve včas podaném informačním přehledu za první přípustné výkazní období pro toto rozhodnutí uvede, že učinila toto rozhodnutí.

(3)

Podle rozhodnutí o odvolání dlouhodobého rozhodnutí se postupuje pouze tehdy, pokud podávající členská entita ve včas podaném informačním přehledu za odvolávající výkazní období uvede, že učinila toto rozhodnutí.“.

(1)

Výpočty se provádějí v měně vykazování.

(2)

Částka v jiné měně než v měně vykazování se převede na měnu vykazování způsobem, který se používá při sestavení konsolidované účetní závěrky. Nedochází-li při sestavení konsolidované účetní závěrky k tomuto převodu, převede se tato částka na měnu vykazování v souladu se schváleným rámcem účetního výkaznictví použitým při vykazování účetního zisku nebo ztráty dané členské entity.

(3)

Stanoví-li tento zákon podmínku založenou na částce vyjádřené v eurech, přepočte se pro účely posouzení jejího splnění částka v měně vykazování na eura podle průměrného směnného kurzu uveřejněného Evropskou centrální bankou za měsíc prosinec bezprostředně předcházející výkaznímu období.

(4)

Pro účely správy dorovnávací daně se částka v měně vykazování převede na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou pro poslední den zdaňovacího období; není-li k měně vykazování Českou národní bankou vyhlašován kurz devizového trhu, použije se kurz

a)

ostatních měn vyhlášený Českou národní bankou k této měně, nebo

b)

vyhlášený k euru nebo k americkému dolaru centrální bankou příslušnou pro měnu vykazování, přepočítaný na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou k euru nebo americkému dolaru.“.

(1)

Odlišuje-li se účetní období členské entity nebo zdaňovací období zahrnuté daně členské entity od výkazního období, přiřadí se pro účely dorovnávacích daní údaje k výkaznímu období způsobem, který se používá při sestavení konsolidované účetní závěrky.

(2)

Pro účely dorovnávacích daní se údaje za účetní období entity přiřadí k výkaznímu období, ve kterém toto účetní období končí, pokud

a)

jde o členskou entitu vyloučenou z konsolidované účetní závěrky, nebo

b)

nejde o členskou entitu.“.

„2.

náklad ve výši odpovídající alespoň 50 000 EUR vzniklý členské entitě v souvislosti s pokutou nebo sankcí uloženými orgánem vykonávajícím veřejnou moc,“.

„m)

vzniklými penzijními náklady rozdíl úhrnu výnosů z penzijního fondu vyplacených v daném roce členské entitě z přebytku tohoto penzijního fondu a součtu

1.

zisku vyjádřeného jako nezáporné číslo nebo ztráty vyjádřené jako nekladné číslo vykázaných v účetním zisku nebo ztrátě v souvislosti s činností penzijního fondu a

2.

úhrnu příspěvků do penzijního fondu za dané výkazní období,“.

„(1)

Pro účely určení kvalifikovaného zisku nebo ztráty pojišťovny se nezohlední

a)

částka účtovaná pojistníkům jako náhrada nákladu na daň zaplacenou pojišťovnou v souvislosti s výnosem pojistníka a

b)

pohyb v pojistných rezervách související s vyloučeným

1.

podílem na zisku z cenného papíru drženého na účet pojistníka nebo

2.

kapitálovým ziskem nebo ztrátou z cenného papíru drženého na účet pojistníka, je-li tento pohyb nákladem.“.

„(3)

Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 1, držitel kvalifikovaného vlastnického podílu, který je ze státu, pro který je rozhodnutí učiněno,

a)

zvýší upravenou výši zahrnutých daní o částku kvalifikovaného transparentního daňového zvýhodnění, pokud je kvalifikovaný vlastnický podíl držen přímo nebo prostřednictvím uspořádání daňově transparentních entit, v rozsahu, ve kterém tyto transakce snižují náklad na daň,

b)

sníží tento kvalifikovaný vlastnický podíl o částku

1.

daňového zvýhodnění, které proteklo k vlastníkovi tohoto podílu,

2.

součinu odečitatelné ztráty, která protekla vlastníkovi tohoto podílu, a zákonné sazby daně platné pro tohoto vlastníka,

3.

plynoucí v souvislosti s tímto podílem vlastníkovi z jakéhokoliv důvodu,

4.

získanou z prodeje tohoto podílu nebo jeho části,

c)

sníží upravenou výši zahrnutých daní o částku, o kterou by se měl tento kvalifikovaný vlastnický podíl dále snížit podle písmene b), je-li kvalifikovaný vlastnický podíl postupem podle písmene b) zcela vyčerpán.“.

„(4)

Snížení upravené výše zahrnutých daní podle odstavce 3 písm. c) se provádí pouze do výše, v jaké je upravená výše zahrnutých daní zvýšena podle odstavce 3 písm. a), jde-li o snížení na základě částky

a)

podle odstavce 3 písm. b) bodu 3 nebo 4 nebo

b)

kvalifikovaného vyplatitelného daňového zvýhodnění.

(5)

Používá-li vlastník kvalifikovaného vlastnického podílu účetní metodu proporční amortizace, případně rozhodne-li se ji v prvním roce investice nebo ve vstupním období skupiny podávající členská entita pro tuto investici nevratně použít, snižuje se kvalifikovaný vlastnický podíl a upraví se upravená výše zahrnutých daní v souladu s použitím této metody pro účely dorovnávacích daní.

(6)

Kvalifikovaným transparentním daňovým zvýhodněním se pro účely rozhodnutí ohledně zohlednění zisku a ztrát z kapitálových investic rozumí daňová výhoda podle odstavce 3 písm. b) bodu 1 nebo 2, která protekla k vlastníkovi kvalifikovaného vlastnického podílu a snížila tento kvalifikovaný vlastnický podíl postupem podle odstavce 3 písm. b). Kvalifikovaným transparentním daňovým zvýhodněním není kvalifikované vyplatitelné daňové zvýhodnění.

(7)

Kvalifikovaným vlastnickým podílem je pro účely rozhodnutí ohledně zohlednění zisku a ztrát z kapitálových investic vlastnický podíl v daňově transparentní entitě, pokud

a)

ve vztahu k investici do této daňově transparentní entity

1.

je s touto investicí v daném státě pro daňové účely nakládáno jako s vlastním kapitálem a

2.

by s touto investicí ve státě, ve kterém tato daňově transparentní entita vykonává činnost, bylo podle schváleného rámce účetního výkaznictví nakládáno jako s vlastním kapitálem, pokud by aktiva, účetní dluhy, výnosy, náklady a peněžní toky daňově transparentní entity nebyly vykázány po jednotlivých řádcích v konsolidované účetní závěrce nejvyšší mateřské entity skupiny, jejíž součástí je daňově transparentní entita, a

b)

lze očekávat, že alespoň část investice do tohoto podílu bude vrácena jako jiné než kvalifikované vyplatitelné daňové zvýhodnění, protože je očekávaný celkový výnos z tohoto podílu nižší než celková částka vložená do tohoto podílu jeho držitelem.“.

(1)

Podávající členská entita může ve vztahu k jednotlivé členské entitě učinit střednědobé rozhodnutí ohledně zahrnutí všech podílů na zisku.

(2)

Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 1, účetní zisk nebo ztráta členské entity, pro kterou je rozhodnutí učiněno, se pro účely určení kvalifikovaného zisku nebo ztráty neupraví o vyloučené podíly na zisku podle § 39 odst. 1 písm. a).

(1)

Podávající členská entita může učinit střednědobé rozhodnutí ohledně zahrnutí kurzových zisků nebo ztrát mezi vyloučené kapitálové zisky nebo ztráty, pokud

a)

tyto kurzové zisky nebo ztráty pocházejí ze zajišťovacích nástrojů sloužících k zajištění měnového rizika spojeného s vlastnickým podílem jiným než portfoliovým podílem,

b)

tento zisk nebo ztráta jsou v konsolidované účetní závěrce vykázány v ostatním úplném výsledku a

c)

zajišťovací nástroj je považován za efektivní zajištění podle schváleného rámce účetního výkaznictví použitého při přípravě konsolidované účetní závěrky.

(2)

Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 1,

a)

kurzový zisk nebo ztráta se zahrne mezi vyloučené kapitálové zisky nebo ztráty a

b)

položkou odčítanou od zahrnutých daní členské entity je za dané výkazní období také náklad na daň za toto výkazní období vzniklý v souvislosti s kurzovými zisky.“.

„(3)

Účetní zisk nebo ztráta entity s prvkem daňové transparence alespoň zčásti vykonávající činnost prostřednictvím stálé provozovny se v rozsahu zbývajícím po uplatnění postupu podle odstavce 1 přiřadí této stálé provozovně postupem podle § 55.

(4)

Účetní zisk nebo ztráta

a)

daňově transparentní entity, jež není nejvyšší mateřskou entitou, se v rozsahu zbývajícím po uplatnění postupů podle odstavců 1 a 3 přiřadí jejím vlastnickým členským entitám v poměru podle jejich vlastnických podílů v ní,

b)

daňově transparentní entity, jež je nejvyšší mateřskou entitou, se v rozsahu zbývajícím po uplatnění postupů podle odstavců 1 a 3 přiřadí této entitě,

c)

reverzní hybridní entity se v rozsahu zbývajícím po uplatnění postupů podle odstavců 1 a 3 přiřadí této entitě.“.

„d)

částka vzniklá v souvislosti s kvalifikovaným vyplatitelným daňovým zvýhodněním nebo daňovým zvýhodněním, které je ve vztahu k entitě oprávněné jej uplatnit převoditelným daňovým zvýhodněním a obchodovatelným daňovým zvýhodněním, o kterou je snížena daň nebo která je vyplacena, pokud je tato částka vykázána jako snížení nákladu na splatnou daň za toto výkazní období.“.

„b)

částka vzniklá v souvislosti s nekvalifikovaným vyplatitelným daňovým zvýhodněním, o kterou je snížena daň nebo která je vyplacena, pokud tato částka není vykázána jako snížení nákladu na splatnou daň za toto výkazní období,“.

„(3)

Neumožňují-li právní předpisy státu využít daňové zvýhodnění podle odstavce 2 písm. a), činí odložená daňová pohledávka částku podle odstavce 2 písm. b).“.

„(7)

Odstavce 1 až 5 se použijí obdobně na režimy, ve kterých se zdaňuje zahraniční zisk hybridních entit, reverzních hybridních entit nebo stálých provozoven.“.

„(7)

Procentní sazba podle odstavce 6 vyjádřená v procentních bodech se zaokrouhluje na 4 platná desetinná místa.“.

„(4)

Jurisdikční sazba dorovnávací daně podle odstavce 3 vyjádřená v procentních bodech se zaokrouhluje na 4 platná desetinná místa.“.

„(6)

Úhrn kvalifikovaných vnitrostátních dorovnávacích daní podle odstavce 2 písm. b) bodu 2 se sníží o částku,

a)

která je předmětem řízení vedeného v souvislosti s kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daní ve státě, který ji zavedl, před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci, z důvodu tvrzeného rozporu s

1.

pravidlem vyplývajícím z ústavního pořádku tohoto státu nebo z jiného pravidla použitelného v tomto státě s vyšší právní silou než je zákon, nebo

2.

dohodou uzavřenou s tímto státem, která se jmenovitě vztahuje na danou skupinu a omezuje výši jejích daní, nebo

b)

o které soud nebo jiný orgán veřejné moci státu, který kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň zavedl, rozhodl, že ji nelze stanovit nebo vybrat z důvodu podle písmene a) bodu 1 nebo 2.

(7)

Pomine-li stav podle odstavce 6 a částka podle odstavce 6 je plně zaplacena, zahrne se tato částka zpět do úhrnu kvalifikovaných vnitrostátních dorovnávacích daní podle odstavce 2 písm. b), a to ve vztahu k výkaznímu období, kdy tato kvalifikovaná vnitrostátní dorovnávací daň vznikla.“.

(1)

Podávající členská entita může ve vztahu k jednotlivému výkaznímu období a státu učinit krátkodobé rozhodnutí ohledně použití pravidla bezpečného přístavu. V rozhodnutí podávající členská entita vybere jedno pravidlo bezpečného přístavu, které se použije ve vztahu k tomuto výkaznímu období a státu.

(2)

Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 1 a postupuje-li se v daném výkazním období a státě podle daného pravidla bezpečného přístavu, platí, že jurisdikční dorovnávací daň skupiny pro tento stát a dané výkazní období je nulová.

(3)

V případě trvalého pravidla bezpečného přístavu založeného na kvalifikované vnitrostátní dorovnávací dani se odstavec 2 nepoužije při výpočtu české dorovnávací daně.

(4)

K rozhodnutí podle odstavce 1 se nepřihlíží, pokud

a)

je jurisdikční dorovnávací daň možné přiřadit české členské entitě z důvodu, že je efektivní daňová sazba skupiny pro daný stát nižší než minimální daňová sazba,

b)

správce daně do 36 měsíců ode dne podání informačního přehledu zahájí kontrolní postup za účelem odstranění pochybností ohledně skutečností umožňujících použít pravidlo bezpečného přístavu na členské entity ze státu, ke kterému se toto pravidlo bezpečného přístavu vztahuje, a vyzve poplatníka, aby tyto pochybnosti do 6 měsíců odstranil, a

c)

nedošlo k odstranění pochybností ve lhůtě podle písmene b).

(5)

Pravidlem bezpečného přístavu podle odstavce 1 se rozumí

a)

trvalé pravidlo bezpečného přístavu založené na kvalifikované vnitrostátní dorovnávací dani,

b)

trvalé pravidlo bezpečného přístavu založené na zjednodušených výpočtech s použitím podmínky

1.

běžného zisku,

2.

malého rozsahu, nebo

3.

efektivní daňové sazby,

c)

přechodné pravidlo bezpečného přístavu založené na informacích obsažených ve zprávě podle zemí s použitím podmínky

1.

běžného zisku,

2.

malého rozsahu, nebo

3.

efektivní daňové sazby, nebo

d)

přechodné pravidlo bezpečného přístavu založené na pravidle pro nedostatečně zdaněný zisk.“.

(1)

Rozhodnutí ohledně použití trvalého pravidla bezpečného přístavu založeného na kvalifikované vnitrostátní dorovnávací dani lze učinit, pokud je splněna podmínka

a)

použitého účetního rámce,

b)

konzistence a

c)

přezkumu.

(2)

Podmínka použitého účetního rámce podle odstavce 1 písm. a) je splněna, pokud právní řád daného státu obsahuje pravidla

a)

srovnatelná s pravidly podle § 38 odst. 1 a 2, nebo

b)

místního rámce účetního výkaznictví.

(3)

Pravidly místního rámce účetního výkaznictví podle odstavce 2 písm. b) se rozumí soubor pravidel, podle kterých

a)

se kvalifikovaná vnitrostátní dorovnávací daň vypočte na základě místního rámce účetního výkaznictví používaného při sestavování finančních výkazů všech členských entit z daného státu, pokud

1.

je jejich použití povinné podle právních předpisů tohoto státu upravujících obchodní korporace nebo daňových právních předpisů tohoto státu, nebo

2.

podléhají tyto finanční výkazy povinnosti zajistit audit provedený auditorem,

b)

je tento místní rámec účetního výkaznictví souborem obecně uznávaných účetních zásad povolených oprávněným účetním orgánem v daném státě nebo vyžadovaným právním řádem daného státu, který je

1.

přijatelným rámcem účetního výkaznictví, nebo

2.

schváleným rámcem účetního výkaznictví upraveným tak, aby se zabránilo podstatnému narušení konkurenceschopnosti, a

c)

se v případě, kdy některá z členských entit z daného státu nesplňuje podmínky podle písmene a), nebo se účetní období členské entity liší od výkazního období, kvalifikovaná vnitrostátní dorovnávací daň vypočte postupem podobným postupu podle § 38 odst. 1 a 2.

(4)

Podmínka konzistence podle odstavce 1 písm. b) je splněna, pokud výpočet kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně odpovídá jejímu výpočtu podle prováděcího rámce k modelovým pravidlům Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, s výjimkou odchylek výslovně připuštěných tímto prováděcím rámcem.

(5)

Podmínka konzistence není porušena, pokud právní řád daného státu

a)

neumožňuje vyloučení zisku na základě ekonomické podstaty nebo pro něj stanoví přísnější podmínky než modelová pravidla Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj,

b)

neumožňuje učinit rozhodnutí ohledně výjimky z malého rozsahu nebo pro něj stanoví přísnější podmínky než modelová pravidla Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, nebo

c)

stanoví sazbu odpovídající minimální daňové sazbě vyšší než 15 %.

(6)

Podmínka přezkumu podle odstavce 1 písm. c) je splněna, pokud jsou splněny podmínky zkoumané v rámci průběžného přezkumu uplatňování modelových pravidel Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj.

(7)

Rozhodnutí ohledně použití trvalého pravidla bezpečného přístavu založeného na kvalifikované vnitrostátní dorovnávací dani nelze učinit ve vztahu k podskupině velké skupiny, na kterou se podle právního řádu státu, ze kterého jsou členské entity tvořící tuto podskupinu, používají ve vztahu ke kvalifikované vnitrostátní dorovnávací dani pravidla, v jejichž důsledku podle prováděcího rámce modelových pravidel Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nelze toto pravidlo bezpečného přístavu použít.

(8)

Rozhodnutí ohledně použití trvalého pravidla bezpečného přístavu založeného na kvalifikované vnitrostátní dorovnávací dani nelze učinit, je-li ve vztahu k danému státu a výkaznímu období nutné snížit úhrn kvalifikovaných vnitrostátních dorovnávacích daní podle § 79 odst. 6.

(1)

Rozhodnutí ohledně použití trvalého pravidla bezpečného přístavu založeného na zjednodušených výpočtech lze učinit, pokud je splněna podmínka

a)

běžného zisku,

b)

malého rozsahu, nebo

c)

efektivní daňové sazby.

(2)

Podmínka běžného zisku podle odstavce 1 písm. a) je splněna, pokud jurisdikční kvalifikovaný zisk skupiny za daný stát činí nejvýše zisk vyloučený na základě ekonomické podstaty skupiny pro tento stát.

(3)

Podmínka malého rozsahu podle odstavce 1 písm. b) je splněna, pokud průměr

a)

kvalifikovaných výnosů podle § 91 odst. 4 všech členských entit z daného státu za dané výkazní období je nižší než částka odpovídající 10 000 000 EUR a

b)

kvalifikovaných zisků nebo ztrát všech členských entit z daného státu za dané výkazní období představuje ztrátu nebo je nižší než částka odpovídající 1 000 000 EUR.

(4)

Podmínka efektivní daňové sazby podle odstavce 1 písm. c) je splněna, pokud efektivní daňová sazba skupiny pro daný stát činí alespoň 15 %.

(5)

Při posuzování splnění podmínek podle odstavců 2 až 4 se ve vztahu ke členské entitě, na kterou se vztahuje rozhodnutí ohledně použití zjednodušených výpočtů, použijí zjednodušené výpočty. Pro ostatní členské entity se použijí výpočty v nezměněné podobě.

(1)

Podávající členská entita může ve vztahu k jednotlivé nevýznamné členské entitě učinit krátkodobé rozhodnutí ohledně použití zjednodušených výpočtů pro nevýznamné členské entity.

(2)

Učiní-li podávající členská entita rozhodnutí podle odstavce 1, použije se pro účely posouzení splnění podmínek použití trvalého pravidla bezpečného přístavu založeného na zjednodušených výpočtech namísto

a)

kvalifikovaného zisku nebo ztráty částka odpovídající celkovým výnosům podle pravidel pro sestavení zprávy podle zemí,

b)

kvalifikovaných výnosů částka odpovídající celkovým výnosům podle pravidel pro sestavení zprávy podle zemí a

c)

upravené výše zahrnutých daní částka odpovídající splatné dani z příjmů podle pravidel pro sestavení zprávy podle zemí.

(3)

Pravidly pro sestavení zprávy podle zemí podle odstavce 2 se rozumí pravidla pro sestavení zprávy podle zemí podle

a)

právního řádu státu, ze kterého je

1.

nejvyšší mateřská entita podle zákona upravujícího mezinárodní spolupráci při správě daní, nebo

2.

zastupující mateřská entita podle zákona upravujícího mezinárodní spolupráci při správě daní, pokud se podle právního řádu státu podle bodu 1 zpráva podle zemí nesestavuje, nebo

b)

dokumentu přijatého Inkluzivním rámcem pro projekt zamezení eroze základu daně a vyvádění zisků (BEPS) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj pod názvem Dokumentace k převodním cenám a podávání zpráv podle zemí, Opatření 13 - Závěrečná zpráva 2015 vydaného dne 5. října 2015, nebo podobný později přijatý dokument, který jej nahrazuje, a jeho prováděcího rámce, pokud v žádném státě nevzniká povinnost podat zprávu podle zemí za danou skupinu.

(1)

Rozhodnutí ohledně použití přechodného pravidla bezpečného přístavu založeného na informacích obsažených ve zprávě podle zemí se činí pro výkazní období započaté nejpozději 31. prosince 2026 a skončené nejpozději 30. června 2028.

(2)

Rozhodnutí podle odstavce 1 lze učinit, pokud je bezprostředně předcházející výkazní období ve vztahu k danému státu způsobilým výkazním obdobím, podává-li se za něj informační přehled k přiřazované dorovnávací dani, a pokud v tomto státě za dané výkazní období

a)

je splněna podmínka

1.

běžného zisku,

2.

malého rozsahu, nebo

3.

efektivní daňové sazby,

b)

informace vztahující se k použití přechodného pravidla bezpečného přístavu založeného na informacích obsažených ve zprávě podle zemí obsažené ve zprávě podle zemí vychází u

1.

každé členské entity z jediného kvalifikovaného účetního výkazu, který se k této členské entitě vztahuje, a

2.

všech členských entit z téhož státu, s výjimkou stálé provozovny a nevýznamné členské entity, ze stejného druhu kvalifikovaného účetního výkazu,

c)

jsou pro účely posouzení splnění podmínek podle písmene a) použity údaje ze zprávy podle zemí bez úprav, ledaže je tyto úpravy poplatník dorovnávací daně povinen podle tohoto zákona učinit,

d)

informace obsažené ve zprávě podle zemí vztahující se ke stálé provozovně vychází z kvalifikovaného účetního výkazu této stálé provozovny, sestavuje-li samostatný kvalifikovaný účetní výkaz, a

e)

provede nadnárodní skupina nebo vnitrostátní skupina ve vztahu ke všem případným hybridním arbitrážním uspořádáním započatým po rozhodném dni úpravy výsledku hospodaření před zdaněním a nákladů na daň z příjmů zahrnující vyloučení jakéhokoli

1.

nákladu nebo ztráty vzniklých v důsledku uspořádání o odpočtu nebo uspořádání o dvojí ztrátě z výsledku hospodaření před zdaněním v daném státě a

2.

nákladu na daň z příjmu vzniklého v důsledku uspořádání o dvojím uznání daně z nákladu na daň z příjmu v daném státě.

(3)

Rozhodnutí podle odstavce 1 nelze učinit pro stát, ze kterého je nejvyšší mateřská entita, která je entitou s prvkem daňové transparence, ledaže všechny vlastnické podíly v této nejvyšší mateřské entitě drží kvalifikovaná osoba.

(4)

Pro účely tohoto dílu se rozumí

a)

kvalifikovanou zprávou podle zemí zpráva podle zemí připravená a vykázaná na základě kvalifikovaných finančních výkazů,

b)

kvalifikovaným finančním výkazem

1.

účet použitý pro přípravu konsolidované účetní závěrky nejvyšší mateřské entity,

2.

samostatný finanční výkaz členské entity sestavený v souladu s přijatelným rámcem účetního výkaznictví nebo schváleným rámcem účetního výkaznictví, v němž jsou v souladu s těmito rámci účetního výkaznictví vykázány spolehlivé informace,

3.

finanční výkaz členské entity použitý pro podání zprávy podle zemí nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny, pokud členská entita není zahrnuta do konsolidované účetní závěrky z důvodu malé velikosti nebo nevýznamnosti,

c)

kvalifikovanou osobou držitel vlastnického podílu v nejvyšší mateřské entitě, která

1.

je entitou s prvkem daňové transparence, pokud tento držitel splňuje podmínky podle § 69 odst. 1 a 2,

2.

podléhá režimu odčitatelných dividend podle § 70, pokud tento držitel splňuje podmínky podle § 70,

d)

způsobilým výkazním obdobím výkazní období, na které se ve vztahu k danému státu vztahuje rozhodnutí ohledně použití přechodného pravidla bezpečného přístavu založeného na informacích obsažených ve zprávě podle zemí.

(5)

Pokud je do kvalifikovaného finančního výkazu podle odstavce 4 písm. b) bodu 2 nebo 3 zahrnuta účetní úprava pořizovací ceny, hledí se na něj jako na kvalifikovaný finanční výkaz pouze tehdy, pokud je splněna podmínka

a)

konzistence a

b)

úpravy hodnoty goodwill.

(6)

Podmínka konzistence podle odstavce 5 písm. a) je splněna, pokud všechny zprávy podle zemí za výkazní období započatá po 31. prosinci 2022, které jsou založeny na finančním výkazu podle odstavce 4 písm. b) bodu 2 nebo 3, zahrnují účetní úpravy pořizovací ceny. Podmínka konzistence není porušena, pokud právní řád daného státu vyžaduje úpravu těchto finančních výkazů ve vztahu k zachycení změn účetní úpravy pořizovací ceny.

(7)

Podmínka úpravy hodnoty goodwill podle odstavce 5 písm. b) je splněna, pokud je v souvislosti s každým snížením příjmu členské entity vzniklým v důsledku úpravy hodnoty goodwill přiřaditelné k transakci, která se uskuteční po 30. listopadu 2021, příjem členské entity posuzován tak, jako by nebyl takto snížen, pro účely posouzení splnění podmínky

a)

běžného zisku,

b)

efektivní daňové sazby, pokud kvalifikované finanční výkazy podle odstavce 4 písm. b) bodu 2 nebo 3 nezahrnují také zánik odloženého daňového dluhu nebo uznanou nebo zvýšenou odloženou daňovou pohledávku ve vztahu k úpravě hodnoty goodwill.

(8)

Způsobilým výkazním obdobím není ve vztahu k danému státu výkazní období,

a)

pokud bylo na základě místního šetření nebo kontrolního postupu zjištěno, že poplatník učinil ve vztahu k tomuto výkaznímu období rozhodnutí podle odstavce 1 v rozporu s tímto zákonem,

b)

které následuje po výkazním období, které není způsobilým výkazním obdobím včetně výkazního období, které přestane být způsobilým výkazním obdobím podle písmene a); to platí také, pokud je skutečnost podle písmene a) zjištěna dodatečně.

(9)

Pro účely použití přechodného pravidla bezpečného přístavu založeného na informacích obsažených ve zprávě podle zemí se výnos a výsledek hospodaření před zdaněním zjišťují podle stavu vykázaného v daném státě v kvalifikované zprávě podle zemí.

(10)

Rozhodnutí ohledně použití přechodného pravidla bezpečného přístavu založeného na informacích obsažených ve zprávě podle zemí se v daném výkazním období nepoužije pro

a)

členskou entitu, která není z žádného státu,

b)

členskou entitu nadnárodní skupiny nebo vnitrostátní skupiny s více mateřskými entitami podle § 111, pokud zpráva podle zemí této skupiny neobsahuje informace o kombinované skupině,

c)

stát, ve kterém se v daném zdaňovacím období uplatňuje na členské entity krátkodobé rozhodnutí týkající se daně z rozděleného zisku.

(1)

Podmínka běžného zisku je splněna, pokud v daném státě za dané výkazní období nadnárodní skupina nebo vnitrostátní skupina vykáže v kvalifikované zprávě podle zemí výsledek hospodaření před zdaněním, který činí nejvýše částku odpovídající zisku vyloučenému na základě ekonomické podstaty skupiny pro daný stát.

(2)

Pro účely výpočtu zisku vyloučeného na základě ekonomické podstaty podle odstavce 1 se za entitu z tohoto státu považuje entita, která je v kvalifikované zprávě podle zemí vykázána ve vztahu k tomuto státu.

a)

celkový výnos nižší než částka odpovídající 10 000 000 EUR a

b)

výsledek hospodaření před zdaněním nižší než částka odpovídající 1 000 000 EUR.

(1)

Podmínka efektivní daňové sazby je splněna, pokud v daném státě za dané výkazní období nadnárodní skupina nebo vnitrostátní skupina vykáže v kvalifikované zprávě podle zemí zjednodušenou efektivní sazbu daně skupiny, která činí alespoň

a)

15 % pro výkazní období započaté v letech 2023 a 2024,

b)

16 % pro výkazní období započaté v roce 2025,

c)

17 % pro výkazní období započaté v roce 2026.

(2)

Zjednodušená efektivní daňová sazba skupiny v daném státě a v daném výkazním období podle odstavce 1 činí podíl

a)

zjednodušených zahrnutých daní v tomto státě za toto výkazní období a

b)

výsledku hospodaření před zdaněním vykázaného v kvalifikované zprávě podle zemí v tomto státě za toto výkazní období.

(3)

Zjednodušenou zahrnutou daní podle odstavce 2 písm. a) je daň vykázaná jako náklad na daň

a)

ve státě, pro který se určuje jurisdikční dorovnávací daň skupiny, a

b)

v kvalifikovaných finančních výkazech po odečtení daní, které nejsou zahrnutými daněmi, nejistých daňových pozic a rezerv na nejisté daňové pozice.

(4)

Zjednodušenou zahrnutou daní podle odstavce 2 písm. a) může být také náklad na daň zaplacenou v režimu zdanění ovládaných zahraničních společností nebo režimu zdanění poboček ve státě, ze kterého je vlastnická členská entita nebo hlavní entita.

(5)

Při výpočtu zjednodušené efektivní daňové sazby skupiny podle odstavce 2 se použije § 141 odst. 4 až 8 obdobně.

(1)

Pro účely zjednodušených výpočtů při posuzování splnění podmínek efektivní daňové sazby a běžného zisku se údaje ze zprávy podle zemí upraví tak, že se

a)

vnitroskupinová platba, která je v kvalifikovaném finančním výkazu příjemce platby považována za příjem a v kvalifikovaném finančním výkazu plátce považována za výdaj, zahrne do výnosů a výsledku hospodaření před zdaněním příjmů, bez ohledu na to, jak je s takovou platbou zacházeno ve státě příjemce nebo plátce a ve zprávě podle zemí,

b)

upraví výsledek hospodaření před zdaněním příjmů hlavní entity, aby ztráta stálé provozovny nebyla zohledněna dvakrát, je-li přiřazena této stálé provozovně.

(2)

Pro účely zjednodušených výpočtů při posuzování splnění podmínky běžného zisku se údaje ze zprávy podle zemí upraví tak, že se na náklad na daň z příjmů vzniklou ve státě, z něhož je stálá provozovna, vztahující se k příjmům z činností vykonávaných prostřednictvím této stálé provozovny hledí, jako by byl vykázán pouze v tomto státě.

(3)

Pro účely zjednodušených výpočtů při posuzování splnění podmínek pro učinění rozhodnutí ohledně použití přechodného pravidla bezpečného přístavu založeného na informacích obsažených ve zprávě podle zemí se upraví údaje ze zprávy podle zemí tak, že se ve státě, ze kterého je nejvyšší mateřská entita, sníží výsledek hospodaření před zdaněním a s ním související daně o částku ve výši, v jaké jsou tento výsledek hospodaření a související daně přiřaditelné nebo rozdělené na základě vlastnického podílu držiteli vlastnického podílu v nejvyšší mateřské entitě, který je kvalifikovanou osobou, pokud je tato nejvyšší mateřská entita

a)

entitou s prvkem daňové transparence, nebo

b)

entitou podléhající režimu odčitatelných dividend podle § 70.

(4)

Údaje ze zprávy podle zemí se upraví tak, že se ve výsledku hospodaření před zdaněním nezohlední čistá nerealizovaná ztráta vzniklá z důvodu změny reálné hodnoty, pokud je vyšší než částka odpovídající 50 000 000 EUR.

(5)

Čistá nerealizovaná ztráta vzniklá z důvodu změny reálné hodnoty podle odstavce 4 činí úhrn ztrát snížený o úhrn zisků vzniklých v důsledku změny reálné hodnoty vlastnického podílu, který je oceňován reálnou hodnotou, s výjimkou portfoliových podílů.

(1)

Na hybridní arbitrážní uspořádání započaté do rozhodného dne se hledí, jako by bylo započato po rozhodném dni, pokud po rozhodném dni

a)

je změněno nebo převedeno,

b)

dojde ke změně ve výkonu práv nebo povinností vyplývajících z takového uspořádání oproti stavu do rozhodného dne; změnou ve výkonu práv je také snížení nebo zastavení plateb vedoucí ke zvýšení úhrnu závazků, nebo

c)

dojde ke změně použitých účetních postupů souvisejících s uplatňováním tohoto uspořádání.

(2)

Pro účely tohoto dílu se rozumí

a)

hybridním arbitrážním uspořádáním

1.

uspořádání o odpočtu,

2.

uspořádání o dvojí ztrátě,

3.

uspořádání o dvojím uznání daně,

b)

uspořádáním o odpočtu uspořádání, podle kterého jedna členská entita skupiny přímo nebo nepřímo poskytuje úvěr nebo jiné plnění jiné členské entitě této skupiny tak, že vznikne náklad nebo ztráta, které jsou vykázány v jejím finančním výkazu rozhodném pro hybridní arbitrážní uspořádání, pokud

1.

nedojde k odpovídajícímu zvýšení výnosů nebo zisku, které jsou vykázány ve finančním výkazu rozhodném pro hybridní arbitrážní uspořádání u první členské entity, nebo

2.

se důvodně neočekává, že se členské entitě, které je poskytnut úvěr nebo jiné plnění, po dobu trvání uspořádání odpovídajícím způsobem zvýší její zdanitelný příjem,

c)

uspořádáním o dvojí ztrátě uspořádání, které vede k zahrnutí nákladu nebo ztráty do finančního výkazu rozhodného pro hybridní arbitrážní uspořádání členské entity skupiny, pokud

1.

jsou tento náklad nebo ztráta také zahrnuty jako náklad nebo ztráta do finančního výkazu rozhodného pro hybridní arbitrážní uspořádání jiné členské entity této skupiny, nebo

2.

toto zahrnutí vede ke vzniku daňového odpočtu v téže výši v jiném státě u jiné členské entity této skupiny,

d)

uspořádáním o dvojím uznání daně uspořádání, které u více než jedné členské entity téže skupiny vede k zahrnutí nebo částečnému zahrnutí téhož nákladu na daň do

1.

jejich upravené výše zahrnutých daní, nebo

2.

výpočtu zjednodušené efektivní daňové sazby skupiny,

e)

finančním výkazem rozhodným pro hybridní arbitrážní uspořádání

1.

kvalifikovaný finanční výkaz členské entity, vztahuje-li se na ni přechodné pravidlo bezpečného přístavu založené na informacích obsažených ve zprávě podle zemí, nebo

2.

finanční výkaz členské entity použitý při výpočtu jejího kvalifikovaného zisku v ostatních případech,

f)

rozhodným dnem 15. prosinec 2022.

(3)

Uspořádání není uspořádáním o odpočtu, pokud se náklad nebo ztráta vzniklé v důsledku poskytnutí úvěru nebo jiného plnění vztahují výlučně k investičnímu nástroji zahrnutému do vedlejšího kapitálu Tier 1.

(4)

Zdanitelný příjem se nepovažuje za zvýšený odpovídajícím způsobem podle odstavce 2 písm. b) bodu 2, pokud jde o

a)

částku zahrnutou do zdanitelného zisku, která je vyrovnána daňovou úlevou související s hybridním arbitrážním uspořádáním započatým po rozhodném dni, zejména

1.

odečtení nebo uplatnění daňové ztráty vzniklé v jiném výkazním období, nebo

2.

uplatnění daňového odpočtu za úroky alespoň z části převedeného z kteréhokoliv předcházejícího výkazního období,

b)

platbu, v jejímž důsledku vzniká náklad nebo ztráta, které vedou u členské entity ze stejného státu jako členská entita, která je druhým účastníkem daného uspořádání o odpočtu, ke vzniku daňového odpočtu nebo ztráty, které nejsou zohledněny jako náklad nebo ztráta při výpočtu výsledku hospodaření před zdaněním v tomto státě, nebo

c)

platbu, v jejímž důsledku vzniká náklad nebo ztráta, které vedou u entity s prvkem daňové transparence, ve které drží vlastnický podíl jiná členská entita ze stejného státu jako členská entita, která je druhým účastníkem daného uspořádání o odpočtu, ke vzniku daňového odpočtu nebo ztráty, které nejsou zohledněny jako náklad nebo ztráta při výpočtu výsledku hospodaření před zdaněním v tomto státě.

(5)

Uspořádáním o dvojí ztrátě podle odstavce 2 písm. c) bodu 1 není v rozsahu vzájemně započtené částky uspořádání, na základě kterého je provedeno vzájemné započtení nákladu a výnosu vykázaných ve finančních výkazech rozhodných pro hybridní arbitrážní uspořádání obou dotčených členských entit.

(6)

Uspořádáním o dvojí ztrátě podle odstavce 2 písm. c) bodu 2 není v rozsahu vzájemně započtené částky uspořádání, podle kterého je provedeno vzájemné započtení nákladu a výnosu nebo zisku, které jsou u obou dotčených členských entit

a)

vykázány ve finančním výkazu rozhodném pro hybridní arbitrážní uspořádání členské entity vykazující ve svém finančním výkazu rozhodném pro hybridní arbitrážní uspořádání tento náklad nebo ztrátu a

b)

obsaženy ve zdanitelném příjmu členské entity uplatňující odpočet daného nákladu nebo ztráty.

(7)

Uspořádáním o dvojím uznání daně není uspořádání, které

a)

nevede k vykázání zisku podléhajícího zdanění ve finančním výkazu rozhodném pro hybridní arbitrážní uspořádání členské entity každé dotčené členské entity, nebo

b)

vede k zahrnutí nebo částečnému zahrnutí téhož nákladu na daň do výpočtu zjednodušené efektivní daňové sazby skupiny pouze proto, že není nutné upravit náklady na daň z příjmů členské entity této skupiny, které jsou přiřazeny jiné členské entitě této skupiny při výpočtu upravené výše zahrnutých daní první členské entity.

(8)

Pro účely ustanovení upravujících hybridní arbitrážní uspořádání se náklad nebo ztráta nepovažují za náklad nebo ztrátu vykázané ve finančních výkazech daňově transparentní entity v rozsahu, v jakém jsou tento náklad nebo tato ztráta vykázány ve finančních výkazech držitele vlastnického podílu v této entitě.

(9)

Pro účely ustanovení upravujících hybridní arbitrážní uspořádání se považuje za

a)

členskou entitu také entita sestavující kvalifikovaný finanční výkaz zohledněná pro účely uplatňování přechodného pravidla bezpečného přístavu založeného na informacích obsažených ve zprávě podle zemí, bez ohledu na stát, ze kterého pro účely tohoto pravidla je,

b)

finanční výkaz členské entity finanční výkaz použitý při výpočtu jejího kvalifikovaného zisku nebo ztráty nebo kvalifikovaný finanční výkaz, je-li ve vztahu k členské entitě uplatňováno přechodné pravidlo bezpečného přístavu založené na informacích obsažených ve zprávě podle zemí.

(1)

Pro účely rozhodnutí ohledně použití přechodného pravidla bezpečného přístavu založeného na informacích obsažených ve zprávě podle zemí se na členské entity, které tvoří skupinu společných podniků podle § 110, hledí, jako by byly z jiného státu než všechny ostatní členské entity téže skupiny z téhož státu. To platí i pro skupinu společných podniků, která je tvořena pouze jedním společným podnikem.

(2)

Pro účely přechodného pravidla bezpečného přístavu založeného na informacích obsažených ve zprávě podle zemí se ve vztahu ke skupině společných podniků podle § 110 namísto údajů vykázaných v kvalifikované zprávě podle zemí použijí kvalifikovaný zisk nebo ztráta a výnosy vykázané v kvalifikovaném finančním výkazu.

(1)

Pokud se investiční entita nebo pojišťovací investiční entita pro účely automatické výměny informací, jejímž předmětem jsou zprávy podle zemí, považuje za entitu z určitého státu,

a)

nelze využít výjimku z povinnosti vypočítat jurisdikční dorovnávací daň skupiny založenou na informacích obsažených ve zprávě podle zemí pro tuto investiční entitu nebo tuto pojišťovací investiční entitu a efektivní daňová sazba se pro tuto entitu určí podle § 74 až 76; to neplatí v případě podle odstavce 2,

b)

lze využít výjimku z povinnosti vypočítat jurisdikční dorovnávací daň skupiny založenou na informacích obsažených ve zprávě podle zemí pro tento stát i pro stát, ve kterém je daňovým rezidentem držitel vlastnického podílu v této entitě, a

c)

výnos a výsledek hospodaření před zdaněním a s nimi související daně této entity se zohlední ve výši odpovídající vlastnickému podílu přímo drženého vlastnickou členskou entitou, a to pouze ve státě, ze kterého je tato vlastnická členská entita.

(2)

Pro investiční entitu nebo pojišťovací investiční entitu lze využít výjimku z povinnosti vypočítat jurisdikční dorovnávací daň skupiny založenou na informacích obsažených ve zprávě podle zemí pro stát, který je pro účely automatické výměny informací, jejímž předmětem jsou zprávy podle zemí, považován za stát, z něhož je tato entita, pokud nebylo učiněno rozhodnutí podle § 74 nebo 75 a všechny její vlastnické členské entity jsou z tohoto státu.

(1)

Rozhodnutí ohledně použití přechodného pravidla bezpečného přístavu založeného na pravidle pro nedostatečně zdaněný zisk se činí pro výkazní období započaté do 31. prosince 2025 a skončené před 31. prosincem 2026 a pro stát, z něhož je nejvyšší mateřská entita skupiny, pokud obvyklá daňová sazba daně z příjmů právnických osob podle právního řádu tohoto státu činí alespoň 20 %.

(2)

Má se za to, že kombinovaná sazba daně uvedená v tabulce zákonných sazeb daně z příjmů právnických osob vydané Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro dané výkazní období odpovídá obvyklé sazbě daně z příjmů právnických osob podle právního řádu daného státu.“.

„(3)

Celková dorovnávací daň se zvýší o část přiřaditelného podílu mateřské entity na dorovnávací dani členských entit skupiny společných podniků, který není mateřské entitě přiřazen pomocí kvalifikovaného pravidla pro zahrnutí zisků.“.

„(2)

Předmětem přiřazované dorovnávací daně je také nadměrný zisk nízce zdaněných entit v rámci skupiny společných podniků, na kterou se ve vztahu k velké skupině podle odstavce 1 použije § 110.

(3)

Předmět přiřazované dorovnávací daně vzniká za každou velkou skupinu samostatně.“.

(1)

Poplatníkem české dorovnávací daně je

a)

česká členská entita, která

1.

není stálou provozovnou a

2.

je součástí velké vnitrostátní skupiny nebo velké nadnárodní skupiny,

b)

hlavní entita, která je součástí velké vnitrostátní skupiny nebo velké nadnárodní skupiny, jejíž součástí je stálá provozovna, která je

1.

českou členskou entitou, nebo

2.

entitou, která není z žádného státu a jejíž činnosti jsou vykonávány v České republice; to neplatí, je-li prováděna mezinárodní smlouva, podle které nejsou příjmy takové stálé provozovny podrobeny zdanění v České republice,

c)

entita s prvkem daňové transparence, která

1.

je ustavena podle právního řádu České republiky,

2.

je součástí velké vnitrostátní skupiny nebo velké nadnárodní skupiny a

3.

není z žádného státu.

(2)

Pro účely české dorovnávací daně se hledí na

a)

skupinu společných podniků podle § 110 jako na samostatnou velkou nadnárodní skupinu nebo velkou vnitrostátní skupinu,

b)

společný podnik a jeho přidružené osoby podle § 110 jako na členské entity velké nadnárodní skupiny nebo velké vnitrostátní skupiny podle písmene a).

(1)

Předmětem české dorovnávací daně je nadměrný zisk nízce zdaněných českých členských entit a nízce zdaněných entit, které nejsou z žádného státu a jsou poplatníky české dorovnávací daně, v rámci velké vnitrostátní skupiny nebo velké nadnárodní skupiny, bez ohledu na to, kterou entitou byl dosažen.

(2)

Předmět české dorovnávací daně vzniká za každou velkou skupinu samostatně.

(1)

Celková tuzemská vnitrostátní dorovnávací daň za jednotlivou podskupinu činí jurisdikční dorovnávací daň skupiny určenou postupem podle § 79 a upravenou podle odstavců 3 až 5 pro stát, ze kterého je pro účely určení jurisdikční dorovnávací daně skupiny daný poplatník české dorovnávací daně.

(2)

Celková tuzemská vnitrostátní dorovnávací daň za podskupinu tvořenou investičními entitami činí úhrn dílčích dorovnávacích daní určený podle druhu investiční entity postupem podle § 75 nebo 76 upraveným podle odstavců 3 až 5.

(3)

Pro účely určení celkové tuzemské vnitrostátní dorovnávací daně za jednotlivou podskupinu se za zahrnutou daň nepovažuje daň přiřaditelná podle § 66 odst. 1 písm. a), c) ani d).

(4)

Pro účely určení celkové tuzemské vnitrostátní dorovnávací daně za jednotlivou podskupinu se za zahrnutou daň ve vztahu ke členské entitě nepovažuje také daň vykázaná ve finančních výkazech její vlastnické členské entity, s výjimkou srážkové daně vybírané ve vztahu k rozdělení zisku této členské entity přiřaditelné podle § 66 odst. 1 písm. e).

(5)

Pro účely určení celkové tuzemské vnitrostátní dorovnávací daně za jednotlivou podskupinu se při výpočtu jurisdikční dorovnávací daně skupiny nezohlední

a)

česká dorovnávací daň vzniklá členské entitě z téže podskupiny jako daný poplatník a

b)

část dodatečné dorovnávací daně, která vznikla z důvodu nevybrání kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně státem, který tuto daň stanovil, a to ve lhůtě pro placení kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně stanovené

1.

tímto zákonem v případě České republiky, nebo

2.

právním řádem jiného členského státu v případě jiného členského státu, pokud je tato lhůta rovnocenná lhůtě stanovené tímto zákonem.

(6)

Pro účely české dorovnávací daně se podskupinou rozumí

a)

společenství poplatníků, pro které je podle modelových pravidel Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a jejich prováděcího rámce nutné při výpočtu kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně vypočítat efektivní daňovou sazbu a jurisdikční dorovnávací daň skupiny odděleně od ostatních poplatníků,

b)

investiční entita nebo pojišťovací investiční entita podle § 75, která je poplatníkem české dorovnávací daně,

c)

společenství investičních entit a pojišťovacích investičních entit podle § 76, která jsou poplatníkem české dorovnávací daně.

(1)

Podíl poplatníka na celkové tuzemské vnitrostátní dorovnávací dani za jednotlivou podskupinu činí součin

a)

celkové tuzemské vnitrostátní dorovnávací daně za tuto podskupinu a

b)

podílu

1.

alokační částky poplatníka a

2.

úhrnu alokačních částek všech poplatníků české dorovnávací daně z téže podskupiny.

(2)

Alokační částka poplatníka činí součin

a)

čistého kvalifikovaného zisku poplatníka a

b)

kladného rozdílu

1.

minimální daňové sazby a

2.

efektivní daňové sazby poplatníka.

(3)

Je-li alokační částka všech poplatníků v dané podskupině nulová, platí, že alokační částka těchto poplatníků činí 1 Kč.

(4)

Efektivní daňová sazba poplatníka činí podíl

a)

úhrnu upravených výší zahrnutých daní tohoto poplatníka za výkazní období a

b)

čistého kvalifikovaného zisku tohoto poplatníka za výkazní období podle písmene a).

(5)

Efektivní daňová sazba podle odstavce 4 vyjádřená v procentních bodech se zaokrouhluje na 4 platná desetinná místa.

(6)

Čistý kvalifikovaný zisk podle odstavců 2 a 4 ve vztahu k jednotlivému poplatníkovi činí kladný rozdíl

a)

kvalifikovaného zisku tohoto poplatníka vzniklého za výkazní období a

b)

kvalifikované ztráty tohoto poplatníka vzniklé za výkazní období podle písmene a).

(7)

Ustanovení § 119 odst. 3 až 5 se použijí při určení podílu poplatníka na celkové tuzemské vnitrostátní dorovnávací dani obdobně.

„(2)

V případě poplatníka, který je společným podnikem nebo jeho přidruženou osobou podle § 110, se lhůta podle odstavce 1 prodlužuje tak, aby neskončila dříve než jí odpovídající lhůta platná pro skupinu, jejíž nejvyšší mateřská entita v konsolidované účetní závěrce vykazuje finanční výsledky společného podniku na základě ekvivalence.“.

(1)

Před uplynutím lhůty k podání informačního přehledu k dorovnávací dani může poplatník nahradit informační přehled, který již podal, opravným informačním přehledem. Takto lze nahradit i již podaný opravný informační přehled.

(2)

V řízení se dále postupuje podle tohoto opravného informačního přehledu a k předchozímu informačnímu přehledu se nepřihlíží.

(1)

Poplatník dorovnávací daně je povinen spolu s dodatečným daňovým přiznáním podat dodatečný informační přehled.

(2)

Poplatník není povinen podat dodatečný informační přehled podle odstavce 1, pokud by změny vyplývající z dodatečného daňového přiznání podle odstavce 1 nevedly ke změně posledního podaného informačního přehledu nebo dodatečného informačního přehledu. Tuto skutečnost je poplatník povinen správci daně oznámit spolu s podáním dodatečného daňového přiznání.

„(3)

Na členský stát se hledí jako na stát podle odstavce 1 písm. a).

(4)

Odstavce 1 až 3 se na dodatečný informační přehled k přiřazované dorovnávací dani použijí obdobně.“.

„(2)

Povinnost poplatníka české dorovnávací daně podat informační přehled k české dorovnávací dani se považuje za splněnou také, pokud

a)

je splněna povinnost podat informační přehled k přiřazované dorovnávací dani a

b)

informační přehled k přiřazované dorovnávací dani splňuje požadavky stanovené tímto zákonem pro obsahové náležitosti informačního přehledu k české dorovnávací dani.

„(4)

V případě poplatníka, který je společným podnikem nebo jeho přidruženou osobou podle § 110, se povinnost podat informační přehled k české dorovnávací dani považuje za splněnou také tehdy, pokud jej při splnění ostatních podmínek podle odstavce 1 nebo 2 podá členská entita skupiny, jejíž nejvyšší mateřská entita v konsolidované účetní závěrce vykazuje finanční výsledky společného podniku na základě ekvivalence. Poplatník je v takovém případě povinen podat oznámení podle odstavce 3.

(5)

Odstavce 1 až 4 se na dodatečný informační přehled k české dorovnávací dani použijí obdobně.“

„(2)

V případě poplatníka, který je společným podnikem nebo jeho přidruženou osobou podle § 110, se lhůta podle odstavce 1 prodlužuje tak, aby neskončila dříve než jí odpovídající lhůta platná pro skupinu, jejíž nejvyšší mateřská entita v konsolidované účetní závěrce vykazuje finanční výsledky společného podniku na základě ekvivalence.“.

„(5)

Odstavce 2 až 4 se nepoužijí na přiřazovanou dorovnávací daň.“.

„(4)

Při určení efektivní daňové sazby skupiny podle odstavce 1 se nezohlední také

a)

odložená daňová pohledávka vzniklá v důsledku vládního uspořádání vzniklého nebo změněného po 30. listopadu 2021, ze kterého plyne konkrétní nárok na daňové zvýhodnění nebo jinou daňovou úlevu, který by bez tohoto uspořádání nevznikl,

b)

odložená daňová pohledávka vzniklá v důsledku volby nebo rozhodnutí, které členská entita provedla nebo změnila po 30. listopadu 2021 a které zpětně mění zacházení s transakcí při určení jejího zdanitelného zisku ve zdaňovacím období, za které je již stanovena daň nebo je podáno daňové tvrzení,

c)

odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový závazek vzniklé v důsledku rozdílu mezi daňovou základnou nebo hodnotou a účetní hodnotou aktiv nebo účetních dluhů, pokud je daňová základna nebo hodnota určena pro účely daně z příjmů právnických osob nově zavedené jurisdikcí po 30. listopadu 2021 a před vstupním obdobím skupiny,

d)

odložená daňová pohledávka přiřaditelná ztrátě vzniklé více než pět účetních období přede dnem nabytí účinností nově zavedené daně z příjmů právnických osob ve státě, v němž předtím taková daň nebyla.

(5)

Po přechodné období se zohlední odložená daňová pohledávka podle odstavce 4 písm. a) až c), přičemž přechodné období zahrnuje všechna výkazní období začínající v období

a)

od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2025, avšak nezahrnuje účetní období končící po 30. červnu 2027, pro odloženou daňovou pohledávku podle odstavce 4 písm. a) nebo b),

b)

od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2026, avšak nezahrnuje účetní období končící po 30. červnu 2028, pro odloženou daňovou pohledávku podle odstavce 4 písm. c).

(6)

Odložená daňová pohledávka podle odstavce 4 písm. a) až c) se v přechodném období zohlední pouze do výše 20 %. Odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový závazek se při určení efektivní daňové sazby zohlední ve výši určené na základě minimální daňové sazby nebo daňové sazby stanovené právním řádem daného státu, je-li tato vnitrostátní daňová sazba nižší.

(7)

Pro účely odstavců 5 a 6 se nezohlední odložená daňová pohledávka nebo její část, která vznikla v důsledku

a)

vládního uspořádání podle odstavce 4 písm. a) vzniklého nebo změněného po 18. listopadu 2024,

b)

volby nebo rozhodnutí provedených nebo změněných po 18. listopadu 2024, mění-li současně zacházení s transakcí podle odstavce 4 písm. b), nebo

c)

rozdílu mezi daňovou základnou nebo hodnotou a účetní hodnotou aktiv nebo účetních dluhů vzniklého na základě daně z příjmů právnických osob určeného pro účely daně z příjmů právnických osob nově zavedené jurisdikcí po 18. listopadu 2024.

(8)

Při určení efektivní daňové sazby skupiny podle odstavce 1 se nezohlední náklad na odloženou daň přiřaditelný pohledávce podle odstavce 5 vzniklý v důsledku volby nebo rozhodnutí, podmínek vládního uspořádání anebo účetní metody, které nabyly účinnosti po 18. listopadu 2024.“.

(1)

Uplatňuje-li se kvalifikovaná vnitrostátní dorovnávací daň ve vztahu ke členské entitě v dřívějším výkazním období než přiřazovaná dorovnávací daň, použijí se ve výkazním období, kdy se poprvé uplatňuje přiřazovaná dorovnávací daň, pravidla podle odstavců 2 až 6.

(2)

Nadměrná záporná částka nákladů na odloženou daň podle § 60 odst. 2 nebo § 65 se vyloučí od počátku výkazního období podle odstavce 1.

(3)

Ustanovení § 62 se nepoužije na odložený daňový dluh, který byl zohledněn při výpočtu efektivní daňové sazby pro účely kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně a nebyl opětovně zachycen před výkazním obdobím podle odstavce 1. Ustanovení § 62 se použije pouze na odložené daňové dluhy za výkazní období od výkazního období podle odstavce 1.

(4)

Odložená daňová pohledávka z kvalifikované ztráty za výkazní období předcházející výkaznímu období podle odstavce 1 se nezohlední. Na výkazní období podle odstavce 1 se hledí jako na první přípustné období pro dlouhodobé rozhodnutí ohledně odložené daňové pohledávky z kvalifikované ztráty.

(5)

Všechny dříve zohledněné odložené daňové pohledávky a odložené daňové dluhy se nezohlední a k začátku výkazního období podle odstavce 1 se postupuje podle § 141 odst. 1 a 2 obdobně.

(6)

Ustanovení § 141 odst. 3 se použije pouze ve vztahu k transakcím uskutečněným v období počínajícím po 30. listopadu 2021 a končícím dnem předcházejícím prvnímu dni výkazního období podle odstavce 1. Pokud kvalifikovaná vnitrostátní dorovnávací daň vznikla v důsledku použití § 88 na odloženou daňovou pohledávku vyplývající ze ztráty, hledí se na ni pro účely § 141 odst. 3, jako by nešlo o odloženou daňovou pohledávku vyplývající z položek vyloučených z výpočtu kvalifikovaného zisku nebo ztráty.“.

„(3)

Nastane-li ve výkazním období případ podle odstavce 2, podléhá v něm členská entita, která není investiční entitou, pravidlu pro nedostatečně zdaněný zisk.“.

(1)

Entitě, která je zahraniční ovládanou společností ve smíšeném režimu zdanění ovládaných zahraničních společností, se ve vztahu k výkaznímu období započatému do 31. prosince 2025 a skončenému do 30. června 2027 přiřadí zahrnutá daň ve výši součinu

a)

podílu

1.

koeficientu pro přiřazení zahrnuté daně ve smíšeném režimu zdanění ovládaných zahraničních společností této entity a

2.

úhrnu koeficientů pro přiřazení zahrnuté daně ve smíšeném režimu zdanění ovládaných zahraničních společností všech ovládaných zahraničních společností v tomto smíšeném režimu zdanění ovládaných zahraničních společností majících stejnou ovládající společnost jako tato entita a

b)

daně vzniklé v souladu s tímto smíšeným režimem zdanění ovládaných zahraničních společností její ovládající společnosti.

(2)

Koeficient pro přiřazení zahrnuté daně ve smíšeném režimu zdanění ovládaných zahraničních společností podle odstavce 1 písm. a) činí pro jednotlivou ovládanou zahraniční společnost součin

a)

přiřaditelného zisku této ovládané zahraniční společnosti a

b)

kladného rozdílu

1.

sazby rozhodné pro smíšený režim zdanění ovládaných zahraničních společností a

2.

upravené efektivní daňové sazby pro stát, ze kterého je tato ovládaná zahraniční společnost.

(3)

Upravená efektivní daňová sazba členské entity činí

a)

efektivní daňovou sazbu skupiny, při jejímž výpočtu se

1.

nezohlední zahrnutá daň, která je vykázána ve finančních výkazech její přímé nebo nepřímé vlastnické členské entity v rámci režimu zdanění ovládaných zahraničních společností, a

2.

zohlední kvalifikovaná vnitrostátní dorovnávací daň stanovená členské entitě, pokud smíšený režim zdanění ovládaných zahraničních společností připouští daňové zvýhodnění pro kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň za stejných podmínek jako pro jakoukoliv jinou zahrnutou daň,

b)

v případě, že je pro daný stát učiněno rozhodnutí ohledně použití přechodného pravidla bezpečného přístavu založeného na informacích obsažených ve zprávě podle zemí, zjednodušenou efektivní daňovou sazbu skupiny podle § 92g odst. 2,

c)

v případě, že je pro daný stát učiněno rozhodnutí ohledně použití trvalého pravidla bezpečného přístavu založeného na kvalifikované vnitrostátní dorovnávací dani, podíl

1.

součtu úhrnu daní zohledněných při výpočtu efektivní daňové sazby skupiny pro účely kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně a úhrnu případných kvalifikovaných vnitrostátních dorovnávacích daní podle písmene a) bodu 2 a

2.

úhrnu účetních zisků nebo ztrát zohledněných pro účely kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně, nebo

d)

v případě, že se podle tohoto zákona neurčuje efektivní daňová sazba pro daný stát a nejde-li o případ podle písmene b) ani c), sazbu vypočtenou postupem podle § 92g odst. 2, při kterém se namísto výsledku hospodaření před zdaněním vykázaného v kvalifikované zprávě podle zemí podle § 92d odst. 4 písm. a) v tomto státě za dané výkazní období použije výsledek hospodaření před zdaněním vykázaný v kvalifikovaném finančním výkazu podle § 92d odst. 4 písm. b).

(4)

Odstavec 3 písm. b) a c) se nepoužijí na členské entity, na které se nevztahuje rozhodnutí ohledně použití pravidla bezpečného přístavu podle odstavce 3 písm. b) ani c).

(5)

Je-li ve vztahu k danému státu podle tohoto zákona určováno více upravených efektivních daňových sazeb, použije se pro účely výpočtu koeficientu pro přiřazení zahrnuté daně ve smíšeném režimu zdanění ovládaných zahraničních společností ta z nich, která se vztahuje ke směšovací podskupině, do které patří daná členská entita.

(6)

U ovládané zahraniční společnosti, která není členskou entitou skupiny, se pro účely výpočtu koeficientu pro přiřazení zahrnuté daně ve smíšeném režimu zdanění ovládaných zahraničních společností použije

a)

upravená efektivní daňová sazba, která se vztahuje ke směšovací podskupině z daného státu, která má nejvyšší úhrn přiřaditelných zisků entit, které do ní patří, nebo

b)

upravená efektivní daňová sazba podle odstavce 3 písm. a), při jejímž výpočtu se vychází z úhrnu zisků a daní vykázaných ve finančních výkazech všech ovládaných zahraničních společností ve smíšeném režimu zdanění ovládaných zahraničních společností ze stejného státu, které nejsou členskou entitou skupiny, není-li v daném státě směšovací podskupina podle písmene a).

(7)

Pro účely odstavců 1 až 6 se rozumí

a)

smíšeným režimem zdanění ovládaných zahraničních společností režim zdanění ovládaných zahraničních společností, ve kterém

1.

se zisk, ztráta a daň snižující výši daně stanovené na základě tohoto režimu zdanění ovládaných zahraničních společností všech ovládaných zahraničních společností, bez ohledu na stát, ze kterého jsou, sčítají pro účely určení daně v rámci tohoto režimu,

2.

je sazba rozhodná pro smíšený režim zdanění ovládaných zahraničních společností nižší než 15 % a

3.

se nezohledňuje zisk nebo ztráta skupiny dosažené ve státě, který zavedl tento režim zdanění ovládaných zahraničních společností, s výjimkou použití ztráty vzniklé vlastníkovi ovládané zahraniční společnosti ke snížení zahrnutých zisků ovládaných zahraničních společností,

b)

ovládající společností entita, která v rámci smíšeného režimu zdanění ovládaných zahraničních společností přímo nebo nepřímo drží vlastnický podíl v ovládané zahraniční společnosti,

c)

přiřaditelným ziskem entity podíl ovládající společnosti na zisku ovládané zahraniční společnosti ve státě, ze kterého je tato ovládaná zahraniční společnost, určený podle pravidel smíšeného režimu zdanění ovládaných zahraničních společností,

d)

sazbou rozhodnou pro smíšený režim zdanění ovládaných zahraničních společností sazba daně rozhodná pro použití tohoto smíšeného režimu zdanění ovládaných zahraničních společností,

e)

směšovací podskupinou podskupina členských entit ze stejného státu, pro které se společně určuje upravená efektivní daňová sazba podle odstavce 3 písm. a) až c).