„⁷³)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937, v platném znění.“.

„⁷⁴)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503 ze dne 7. října 2020 o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky a o změně nařízení (EU) 2017/1129 a směrnice (EU) 2019/1937, v platném znění.“.

„(2)

Podání obsahující údaje uvedené v odstavci 1 lze učinit pouze“.

„1.

Živnost volná v oboru činnosti – poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy“.

„d)

činnost vydavatele tokenu vázaného na aktiva za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím trhy kryptoaktiv⁴⁷),

e)

činnost vydavatele elektronického peněžního tokenu za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím trhy kryptoaktiv⁴⁷), má-li banka v licenci povoleno vydávání elektronických peněz.

⁴⁷

) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937, v platném znění.“.

„f)

činnost poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím trhy kryptoaktiv⁴⁷).“.

„q)

vydávání elektronických peněžních tokenů a tokenů vázaných na aktiva.“.

„r)

poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy.“.

„f)

zavedení a řízení sítí a informačních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího digitální provozní odolnost finančního sektoru⁴⁸),

⁴⁸

) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011.“.

„h)

zásady a plány zachování kontinuity činností informačních a komunikačních technologií a plány reakce a obnovy v oblasti informačních a komunikačních technologií pro technologie používané ke komunikaci informací; tyto plány reakce a obnovy jsou zavedeny, řízeny a testovány podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554.“.

„(6)

Družstevní záložna může pro členy vykonávat činnost

a)

vydavatele tokenu vázaného na aktiva za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím trhy kryptoaktiv⁵¹),

b)

vydavatele elektronického peněžního tokenu za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím trhy kryptoaktiv⁵¹), má-li družstevní záložna v povolení uvedeno vydávání elektronických peněz.

⁵¹

) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937, v platném znění.“.

„c)

poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího trhy kryptoaktiv⁵¹).“.

„f)

zavedení a řízení sítí a informačních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího digitální provozní odolnost finančního sektoru⁵²),

⁵²

) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011.“.

„h)

zásady a plány zachování kontinuity činností informačních a komunikačních technologií a plány reakce a obnovy v oblasti informačních a komunikačních technologií pro technologie používané ke komunikaci informací; tyto plány reakce a obnovy jsou zavedeny, řízeny a testovány podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554⁵²).“.

„(2)

Osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací poskytne provozní a lokalizační údaje Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy na jeho žádost po předchozím písemném povolení předsedy senátu Vrchního soudu v Praze. Poskytnutí těchto údajů je možné pouze tehdy, jsou-li splněny podmínky podle čl. 23c odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1060/2009, čl. 62 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, čl. 38c odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014, čl. 48c odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 a čl. 55 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2631⁴⁴).

⁴⁴

) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2631 ze dne 22. listopadu 2023 o evropských zelených dluhopisech a o volitelném zveřejňování informací o dluhopisech nabízených jako environmentálně udržitelné a informací o dluhopisech vázaných na udržitelnost, v platném znění.“.

„p)

osobou poskytující služby související s kryptoaktivy v rozsahu působnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího trhy kryptoaktiv při poskytování služeb souvisejících s těmito kryptoaktivy.“.

„p)

osoba poskytující služby související s kryptoaktivy v rozsahu působnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího trhy kryptoaktiv při poskytování služeb souvisejících s těmito kryptoaktivy.“.

„(2)

Tento zákon dále upravuje působnost a pravomoci České národní banky a přestupky v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie upravující evropské zelené dluhopisy¹⁴).

¹⁴

) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2631 ze dne 22. listopadu 2023 o evropských zelených dluhopisech a o volitelném zveřejňování informací o dluhopisech nabízených jako environmentálně udržitelné a informací o dluhopisech vázaných na udržitelnost, v platném znění.“.

„(2)

Splnění opatření k nápravě nebo jiného opatření podle odstavce 1 vymáhá Česká národní banka postupným ukládáním donucovacích pokut.

(3)

Výše jednotlivé donucovací pokuty nesmí převýšit 5 000 000 Kč. Souhrnná výše donucovacích pokut nesmí převýšit 20 000 000 Kč.

(4)

Donucovací pokuty vybírá a vymáhá celní úřad. Příjem z donucovacích pokut je příjmem státního rozpočtu.“.

(1)

Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností týkající se transparentnosti nebo externího posouzení podle hlavy II kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2631.

(2)

Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností v souvislosti se sekuritizačními dluhopisy podle čl. 18, 19 nebo 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2631.

(3)

Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neposkytne České národní bance požadovanou součinnost při výkonu dohledu podle čl. 45 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2631.

(4)

Za přestupek právnické osoby podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do

a)

12 270 000 Kč,

b)

výše 0,5 % celkového ročního obratu pachatele přestupku podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, ve kterém je zahrnutý, nebo řádné účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, přesahuje-li tato částka částku podle písmene a), nebo

c)

výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, nebo je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li tato částka částky podle písmen a) a b).

(5)

Za přestupek fyzické nebo podnikající fyzické osoby podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do

a)

1 227 000 Kč, nebo

b)

výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, nebo je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li tato částka částku podle písmene a).

(6)

Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit zveřejnění rozhodnutí o přestupku.“.

(1)

Česká národní banka je příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské zelené dluhopisy¹⁴).

(2)

Česká národní banka je oprávněna při výkonu dohledu nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím evropské zelené dluhopisy¹⁴) uplatnit pravomoci podle čl. 45 odst. 1 nebo čl. 49 odst. 4 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2631 a uložit osobě, vůči které byla daná pravomoc uplatněna, aby ji bez zbytečného odkladu informovala o způsobu zjednání nápravy.“.

(1)

Splnění povinnosti uložené podle § 42 odst. 2 vymáhá Česká národní banka postupným ukládáním donucovacích pokut.

(2)

Výše jednotlivé donucovací pokuty nesmí převýšit 1 000 000 Kč. Souhrnná výše donucovacích pokut nesmí převýšit 5 000 000 Kč.

(3)

Donucovací pokuty vybírá a vymáhá celní úřad. Příjem z donucovacích pokut je příjmem státního rozpočtu.“.

„(3)

Další podnikatelská činnost obchodníka s cennými papíry, který není bankou a který je oprávněný k poskytování hlavní investiční služby ve vztahu k investičnímu nástroji podle § 3 odst. 1 písm. g) až k), pokud je klient této podnikatelské činnosti profesionální zákazník podle § 2a, může spočívat rovněž v

a)

obchodování s komoditou nebo další majetkovou hodnotou, které mohou být podkladovým aktivem investičního nástroje podle § 3 odst. 1 písm. g) až k),

b)

obchodování s opcemi, futures, swapy, forwardy a jinými nástroji, jejichž hodnota se vztahuje ke komoditám a které nejsou investičními nástroji,

c)

poskytování služeb obdobných investičním službám podle § 4 odst. 2 písm. a) až e), h) a i) a § 4 odst. 3 ve vztahu k aktivům podle písmene a) a nástrojům podle písmene b) a

d)

poskytování dalších služeb ve vztahu k investičním nástrojům a aktivům podle písmene a) nebo nástrojům podle písmene b) pro členy skupiny, které je obchodník s cennými papíry členem.“.

¹¹⁰

) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937, v platném znění.“.

¹¹¹

) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011.“.

„(6)

Obchodník s cennými papíry zajistí, aby bezpečnostní mechanismus podle odstavce 5 splňoval požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím digitální provozní odolnost finančního sektoru¹¹¹).“.

(1)

Centrální depozitář je ve vztahu k vlastníkům investičních nástrojů, jejichž účty vedené v evidenci Střediska cenných papírů centrální depozitář převzal podle § 202 a kteří dosud neuzavřeli smlouvu s účastníkem centrálního depozitáře, oprávněn využívat k plnění svých povinností stanovených tímto zákonem a jiným právním předpisem údaje

a)

ze základního registru obyvatel,

b)

z informačního systému evidence obyvatel,

c)

z informačního systému cizinců,

d)

z informačního systému evidence občanských průkazů,

e)

z informačního systému evidence cestovních dokladů,

f)

ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci.

(2)

Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

a)

jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b)

pohlaví,

c)

adresa místa pobytu,

d)

datum, místo a okres narození a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e)

datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,

f)

státní občanství,

g)

čísla a druhy identifikačních dokladů a datum skončení jejich platnosti,

h)

rodinný stav nebo registrované partnerství,

i)

omezení svéprávnosti.

(3)

Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

a)

jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b)

datum narození,

c)

pohlaví,

d)

místo a okres narození a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,

e)

rodné číslo,

f)

státní občanství,

g)

adresa místa trvalého pobytu,

h)

datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o schválení smlouvy o nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který smlouvu nebo zastoupení schválil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který o omezení svéprávnosti rozhodl, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení omezení svéprávnosti, datum odvolání podpůrce soudem a datum zániku zastoupení členem domácnosti,

i)

datum úmrtí,

j)

den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,

k)

údaje o opatrovnictví v rozsahu

1.

jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, je-li přiděleno, a agendový identifikátor fyzické osoby, je-li přidělen, opatrovníka, který je fyzickou osobou; nebylo-li opatrovníkovi rodné číslo přiděleno, datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,

2.

název a adresa sídla opatrovníka, který je právnickou osobou,

3.

datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o jmenování opatrovníka, číslo jednací tohoto rozhodnutí a označení soudu, který o jmenování opatrovníka rozhodl, datum nabytí právní moci zrušení rozhodnutí soudu o jmenování opatrovníka.

(4)

Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

a)

jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b)

datum narození,

c)

pohlaví,

d)

místo a stát nebo okres narození,

e)

rodné číslo,

f)

státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g)

druh a adresa místa pobytu na území, je-li tímto místem sídlo správního orgánu, rovněž údaj o tom, že se jedná o adresu úřadu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,

h)

datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti,

i)

datum úmrtí,

j)

den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,

k)

číslo a platnost oprávnění k pobytu,

l)

počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky.

(5)

Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou

a)

číslo, popřípadě série občanského průkazu,

b)

datum vydání občanského průkazu,

c)

označení úřadu, který občanský průkaz vydal,

d)

datum skončení platnosti občanského průkazu,

e)

datum skutečného skončení platnosti neplatného občanského průkazu.

(6)

Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. e) jsou

a)

číslo a druh cestovního dokladu,

b)

datum vydání cestovního dokladu,

c)

datum skončení platnosti cestovního dokladu,

d)

označení orgánu, který cestovní doklad vydal,

e)

datum skončení platnosti ztraceného, odcizeného nebo neplatného cestovního dokladu.

(7)

Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. f) jsou jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby a organizační složky zahraniční osoby včetně údajů vedených ve formě referenční vazby (kódu agendového identifikátoru fyzické osoby) na referenční údaj v registru obyvatel.

(8)

Centrální depozitář je oprávněn zřídit a spravovat informační systém, který mu umožňuje využívat údaje vedené v informačních systémech veřejné správy podle odstavce 1.

(9)

Informační systém podle odstavce 8 musí umožnit dálkové a nepřetržité vyhodnocování záznamů o poskytnutí a využití údajů pro potřeby evidenční ochrany údajů.“.

„(2)

Při přeměně, které se účastní ústřední protistrana podle odstavce 1, se nepoužijí ve vztahu k této ústřední protistraně nebo osobě, která se účastní přeměny s touto ústřední protistranou, jejich společníkům nebo členům, zaměstnancům a věřitelům ustanovení zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev a zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob o

a)

určení znalce,

b)

informaci o přeměně,

c)

ochraně věřitelů,

d)

právu na dorovnání,

e)

právu na odkoupení a vystoupení ze společnosti,

f)

odpovědnosti za škodu,

g)

neplatnosti přeměny,

h)

účasti zaměstnanců a právu zaměstnanců na informace,

i)

přezkoumání přeměny znalcem,

j)

osvědčení pro přeshraniční přeměnu a osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku,

k)

podmínkách pro zápis přeměny do obchodního rejstříku.

(3)

Zpráva o přeměně, které se účastní ústřední protistrana podle odstavce 1 nebo osoby, která se s touto ústřední protistranou účastní přeměny, nemusí být zpracována, nebo může být zpracována ve zkráceném rozsahu.“.

„(4)

Přeměnu schvaluje v působnosti valné hromady nebo obdobného nejvyššího orgánu ústřední protistrany podle odstavce 1 Česká národní banka. Vypracování projektu přeměny ústřední protistrany podle odstavce 1 zajistí na náklady povinné osoby Česká národní banka. Projekt přeměny a rozhodnutí České národní banky přijaté v působnosti valné hromady nebo obdobného nejvyššího orgánu ústřední protistrany podle odstavce 1 o schválení přeměny nemusí mít formu notářského zápisu.“.

„(6)

Česká národní banka uveřejní bez zbytečného odkladu informace o přeměně ústřední protistrany podle odstavce 1 v rozsahu údajů podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob na svých internetových stránkách. Právní účinky přeměny ústřední protistrany podle odstavce 1 vůči osobám podle odstavce 2 v takovém případě nastávají dnem uveřejnění těchto informací o přeměně Českou národní bankou; zveřejnění nebo uveřejnění informace o přeměně této ústřední protistrany podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev se v tomto případě nevyžaduje.“.

„h)

rizika zjištěná testováním digitální provozní odolnosti podle kapitoly IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554¹¹¹).“.

(1)

Splnění opatření k nápravě nebo jiného opatření podle tohoto zákona vymáhá Česká národní banka postupným ukládáním donucovacích pokut.

(2)

Výše jednotlivé donucovací pokuty nesmí převýšit 5 000 000 Kč. Souhrnná výše donucovacích pokut nesmí převýšit 20 000 000 Kč.

(3)

Donucovací pokuty vybírá a vymáhá celní úřad. Příjem z donucovacích pokut je příjmem státního rozpočtu.“.

„(3)

Podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 23 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503⁷⁵).“.

„(5)

Za přestupek podnikající fyzické osoby podle odstavce 2 nebo 3 lze uložit pokutu do

a)

13 230 000 Kč, nebo

b)

výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li tato částka částku podle písmene a).“.

„⁴)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011.“.

„⁴⁵)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011.“.

„²⁵)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011.“.

(1)

Splnění opatření k nápravě uloženého podle § 538 odst. 1 nebo jiného opatření podle § 539 vymáhá Česká národní banka postupným ukládáním donucovacích pokut.

(2)

Výše jednotlivé donucovací pokuty nesmí převýšit 5 000 000 Kč. Souhrnná výše donucovacích pokut nesmí převýšit 20 000 000 Kč.

(3)

Donucovací pokuty vybírá a vymáhá celní úřad. Příjem z donucovacích pokut je příjmem státního rozpočtu.“.

„³⁵)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011.“.

„u)

informace o výsledcích testování digitální provozní odolnosti instituce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího digitální provozní odolnost finančního sektoru³⁵).“.

„za)

digitální provozní odolnost sítě a informačních systémů, které podporují zásadní funkce a hlavní linie podnikání instituce, přičemž se zohlední hlášení o závažných incidentech souvisejících s informačními a komunikačními technologiemi a výsledky testování digitální provozní odolnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího digitální provozní odolnost finančního sektoru³⁵).“.

„¹⁸)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011.“.

„f)

mechanismy řízení a kontroly při využívání informačních a komunikačních technologií v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím digitální provozní odolnost finančního sektoru¹⁸),“.

„(2)

Česká národní banka přihlédne ke stanovisku orgánu dohledu hostitelského členského státu podle odstavce 1 v řízení o žádosti o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce. Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu orgán dohledu hostitelského členského státu o výsledku nebo o zastavení tohoto řízení. Rozhodne-li Česká národní banka v rozporu se stanoviskem orgánu dohledu hostitelského členského státu, sdělí tomuto orgánu důvody svého rozhodnutí.“.

„f)

mechanismy řízení a kontroly při využívání informačních a komunikačních technologií v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím digitální provozní odolnost finančního sektoru¹⁸),“.

„(2)

Česká národní banka přihlédne ke stanovisku orgánu dohledu hostitelského členského státu podle odstavce 1 v řízení o žádosti o udělení souhlasu k poskytování služby informování o platebním účtu v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce. Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu orgán dohledu hostitelského členského státu o výsledku nebo o zastavení tohoto řízení. Rozhodne-li Česká národní banka v rozporu se stanoviskem orgánu dohledu hostitelského členského státu, sdělí tomuto orgánu důvody svého rozhodnutí.“.

„f)

mechanismy řízení a kontroly při využívání informačních a komunikačních technologií v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím digitální provozní odolnost finančního sektoru¹⁸),“.

„(2)

Česká národní banka přihlédne ke stanovisku orgánu dohledu hostitelského členského státu podle odstavce 1 v řízení o žádosti o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky a v řízení o žádosti o udělení souhlasu k distribuci elektronických peněz nebo poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce. Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu orgán dohledu hostitelského členského státu o výsledku nebo o zastavení tohoto řízení. Rozhodne-li Česká národní banka v rozporu se stanoviskem orgánu dohledu hostitelského členského státu, sdělí tomuto orgánu důvody svého rozhodnutí.“.

„o)

platební instituce,

p)

zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě,

q)

instituce elektronických peněz,

r)

zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě.“.

(1)

Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování může podmiňovat účast platební instituce v tomto systému předložením informací o opatřeních přijatých touto platební institucí ke splnění požadavků podle § 20 nebo 22. Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování může požadovat

a)

popis opatření přijatých ke kontrole výkonu některých provozních činností vztahujících se k poskytování platebních služeb jinou osobou, nebo

b)

popis správy a řízení skupiny, je-li platební instituce dceřiným podnikem osoby se sídlem v jiném členském státě.

(2)

Informace o opatřeních přijatých ke splnění požadavků podle § 20 obsahují zejména

a)

popis opatření přijatých podle § 20 odst. 1 písm. b), c), d), e), f) nebo n),

b)

totožnost osob odpovědných za řádné provádění vnitřní kontroly podle § 20 odst. 1 písm. d), nebo

c)

totožnost auditora, není-li auditorem podle zákona upravujícího auditorskou činnost.

(3)

Informace o opatřeních přijatých ke splnění požadavků podle § 22 odst. 1 obsahují zejména

a)

popis investiční politiky zajišťující, že jsou peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, investovány pouze do aktiv s nízkým rizikem,

b)

počet zaměstnanců platební instituce, kteří mají přístup k samostatnému účtu platební instituce podle § 22 odst. 1 písm. b) a vymezení jejich funkcí,

c)

popis pravidel podle § 20 odst. 1 písm. o),

d)

obsah smlouvy o samostatném účtu platební instituce vedeném podle § 22 odst. 1 písm. b), nebo

e)

prohlášení platební instituce, že přijala opatření ke splnění požadavků podle § 22 odst. 1.

(4)

Informace o opatřeních přijatých ke splnění požadavků podle § 22 odst. 2 obsahují zejména

a)

obsah pojistné smlouvy, včetně informace o trvání závazku z této smlouvy a údajů dokládajících, že pojišťovna nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, která s platební institucí smlouvu uzavřela, není členem stejné skupiny jako platební instituce,

b)

obsah smlouvy o poskytnutí srovnatelného zajištění, včetně informace o trvání závazku z této smlouvy a údajů dokládajících, že banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo zahraniční banka nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v jiném členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, která s platební institucí smlouvu uzavřela, není členem stejné skupiny jako platební instituce, nebo

c)

popis pravidel podle § 20 odst. 1 písm. o).

(5)

Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování může podmiňovat účast platební instituce a zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě v tomto systému předložením jejich plánu pro případ, že přestanou poskytovat platební služby. Plán musí být přiměřený velikosti a obchodnímu modelu platební instituce nebo zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě a musí obsahovat alespoň popis postupů směřujících k provedení platební transakce, ke které dal uživatel příkaz, a k ukončení závazků ze smlouvy o platebních službách.

(6)

Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování může podmiňovat účast zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě v tomto systému předložením informací o opatřeních přijatých zahraniční platební institucí ke splnění požadavků právních předpisů domovského členského státu zahraniční platební instituce obdobných požadavkům podle § 20 a 22. Odstavce 1 až 4 se použijí obdobně s ohledem na splnění požadavků právních předpisů domovského členského státu zahraniční platební instituce.

(7)

Platební instituce může namísto předložení informací podle odstavců 1 až 4 předložit provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování zprávu auditora podle zákona upravujícího auditorskou činnost, která ověřuje splnění požadavků podle § 20 a 22. Zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě může namísto předložení informací podle odstavců 1 až 4 předložit provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování zprávu, která ověřuje splnění požadavků ustanovení právních předpisů domovského členského státu zahraniční platební instituce obdobných požadavkům podle § 20 a 22; zpráva musí být vyhotovena osobou, která je oprávněna v jiném členském státě k provádění povinného auditu podle právních předpisů domovského členského státu.

(1)

Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování může podmiňovat účast instituce elektronických peněz v tomto systému předložením informací o opatřeních přijatých touto institucí elektronických peněz ke splnění požadavků podle § 78 nebo 80. Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování může požadovat

a)

popis opatření přijatých ke kontrole výkonu některých provozních činností vztahujících se k vydávání elektronických peněz nebo poskytování platebních služeb jinou osobou, nebo

b)

popis správy a řízení skupiny, je-li instituce elektronických peněz dceřiným podnikem osoby se sídlem v jiném členském státě.

(2)

Informace o opatřeních přijatých ke splnění požadavků podle § 78 obsahují zejména

a)

popis opatření přijatých podle § 78 odst. 1 písm. b), c), d), e), f) nebo n),

b)

totožnost osob odpovědných za řádné provádění vnitřní kontroly podle § 78 odst. 1 písm. d), nebo

c)

totožnost auditora, není-li auditorem podle zákona upravujícího auditorskou činnost.

(3)

Informace o opatřeních přijatých ke splnění požadavků podle § 80 odst. 1 obsahují zejména

a)

popis investiční politiky zajišťující, že jsou peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, investovány pouze do aktiv s nízkým rizikem,

b)

počet zaměstnanců instituce elektronických peněz, kteří mají přístup k samostatnému účtu instituce elektronických peněz podle § 80 odst. 1 písm. b) a vymezení jejich funkcí,

c)

popis pravidel podle § 78 odst. 1 písm. o),

d)

obsah smlouvy o samostatném účtu instituce elektronických peněz vedeném podle § 80 odst. 1 písm. b), nebo

e)

prohlášení instituce elektronických peněz, že přijala opatření ke splnění požadavků podle § 80 odst. 1.

(4)

Informace o opatřeních přijatých ke splnění požadavků stanovených v § 80 odst. 2 obsahují zejména

a)

obsah pojistné smlouvy, včetně informace o trvání závazku z této smlouvy a údajů dokládajících, že pojišťovna nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, která s institucí elektronických peněz smlouvu uzavřela, není členem stejné skupiny jako instituce elektronických peněz,

b)

obsah smlouvy o poskytnutí srovnatelného zajištění, včetně informace o trvání závazku z této smlouvy a údajů dokládajících, že banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo zahraniční banka nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v jiném členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, která s institucí elektronických peněz smlouvu uzavřela, není členem stejné skupiny jako instituce elektronických peněz, nebo

c)

popis pravidel podle § 78 odst. 1 písm. o).

(5)

Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování může podmiňovat účast instituce elektronických peněz a zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě v tomto systému předložením jejich plánu pro případ, že přestanou poskytovat platební služby a vydávat elektronické peníze. Plán musí být přiměřený velikosti a obchodnímu modelu instituce elektronických peněz nebo zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě a musí obsahovat alespoň popis postupů směřujících k provedení platební transakce, ke které dal uživatel příkaz, a k ukončení závazků ze smlouvy o platebních službách a smlouvy o vydání elektronických peněz, včetně postupu k provedení zpětné výměny elektronických peněz.

(6)

Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování může podmiňovat účast zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě v tomto systému předložením informací o opatřeních přijatých zahraniční institucí elektronických peněz ke splnění požadavků právních předpisů domovského členského státu zahraniční instituce elektronických peněz obdobných požadavkům podle § 78 a 80. Odstavce 1 až 4 se použijí obdobně s ohledem na splnění požadavků právních předpisů domovského členského státu zahraniční instituce elektronických peněz.

(7)

Instituce elektronických peněz může namísto předložení informací podle odstavců 1 až 4 předložit provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování zprávu auditora podle zákona upravujícího auditorskou činnost, která ověřuje splnění požadavků podle § 78 a 80. Zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě může namísto předložení informací podle odstavců 1 až 4 předložit provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování zprávu, která ověřuje splnění požadavků ustanovení právních předpisů domovského členského státu zahraniční instituce elektronických peněz obdobných požadavkům podle § 78 a 80; zpráva musí být vyhotovena osobou, která je oprávněna v jiném členském státě k provádění povinného auditu podle právních předpisů domovského členského státu.

„(4)

Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro bankovnictví a Evropskou centrální banku o skutečnostech obsažených v oznámení podle odstavce 1. Česká národní banka využije informace, které obdržela v oznámení podle odstavce 1, k výkonu dohledu.“.

„(6)

Odstavce 1 až 3 se použijí pouze na osoby podle § 5 písm. l).“.

„(2)

Informační povinností podle § 222 nejsou dotčeny povinnosti podle kapitoly II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554¹⁸), které mají osoby podle § 5 písm. a) až k).“.

„(8)

Za přestupek lze uložit pokutu do

a)

200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 nebo odstavce 7 písm. a),

b)

1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), odstavce 2 nebo 3,

c)

2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo e), odstavce 4 nebo 5 nebo odstavce 7 písm. b), nebo

d)

5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c).“.

(1)

Poskytovatel se dopustí přestupku tím, že

a)

nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3 odst. 1 nebo 2, čl. 4 odst. 1, čl. 5 odst. 1 až 3 nebo 6 až 8, čl. 5a odst. 1 prvního pododstavce, čl. 5a odst. 4, 5, 6 nebo 7, čl. 5b odst. 1 nebo 2, čl. 5c odst. 1 až 8 nebo čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012,

b)

nesplní požadavek dosažitelnosti podle čl. 5a odst. 1 druhého pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012, nebo

c)

nesplní některou z povinností týkajících se ověření podle čl. 5d odst. 1 nebo 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012.

(2)

Za přestupek lze uložit pokutu do

a)

1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b),

b)

126 775 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) a spáchala-li jej fyzická nebo podnikající fyzická osoba, nebo

c)

výše 10 % celkového ročního obratu pachatele přestupku podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, v němž je zahrnutý, nebo řádné účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) a spáchala-li jej právnická osoba.

(3)

Čin jinak trestný jako přestupek podle odstavce 1 písm. b) není přestupkem, jsou-li splněny podmínky podle čl. 11 odst. 1c nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012.“.

(1)

Banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo uzavře s platební institucí, institucí elektronických peněz, správcem informací o platebním účtu, poskytovatelem platebních služeb malého rozsahu, vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu, zahraniční platební institucí, zahraniční institucí elektronických peněz, zahraničním správcem informací o platebním účtu, poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy podle čl. 59 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114¹⁹), vydavatelem tokenu vázaného na aktiva podle čl. 16 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 nebo držitelem povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu na jejich žádost smlouvu o platebním účtu, která umožňuje jeho majiteli vykonávat činnost efektivně a bez překážek, a to za objektivních, nediskriminačních a přiměřených podmínek. Banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo nemusí takovou smlouvu uzavřít, může závazek z této smlouvy vypovědět nebo od této smlouvy odstoupit pouze z důvodů, které jsou objektivní, nediskriminační a přiměřené.

(2)

Za objektivní, nediskriminační a přiměřené důvody k neuzavření smlouvy o platebním účtu podle odstavce 1 se považuje zejména, jestliže banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo

a)

neposkytuje služby vhodné pro obchodní model žadatele o uzavření smlouvy o platebním účtu,

b)

s žadatelem o smlouvu o platebním účtu v přechozích 12 měsících ukončila závazek ze smlouvy o platebním účtu pro závažné porušení smlouvy nebo pro porušení ustanovení jiného právního předpisu, nebo

c)

by uzavřením smlouvy o platebním účtu porušila ustanovení jiného právního předpisu.

(3)

Za objektivní, nediskriminační a přiměřené důvody k ukončení závazku ze smlouvy o platebním účtu podle odstavce 1 se považují zejména tyto důvody:

a)

majitel účtu neprovede žádnou platební transakci prostřednictvím platebního účtu po dobu delší než 24 měsíců,

b)

majitel účtu odmítne návrh na změnu závazku ze smlouvy o platebním účtu, aniž pro to má spravedlivý důvod,

c)

majitel účtu poruší podstatným způsobem smlouvu o platebním účtu,

d)

pominou důvody pro vedení platebního účtu podle tohoto zákona,

e)

banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo přestane poskytovat služby vhodné pro obchodní model majitele účtu, nebo

f)

banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo by trváním závazku ze smlouvy porušila ustanovení jiného právního předpisu.

(4)

Odmítne-li banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo uzavřít smlouvu o platebním účtu podle odstavce 1, vypoví-li závazek z této smlouvy nebo odstoupí-li od této smlouvy, bez zbytečného odkladu

a)

to spolu s odůvodněním oznámí České národní bance a

b)

sdělí přiměřené vysvětlení dotčené platební instituci, instituci elektronických peněz, správci informací o platebním účtu, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, vydavateli elektronických peněz malého rozsahu, zahraniční platební instituci, zahraniční instituci elektronických peněz, zahraničnímu správci informací o platebním účtu, poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy podle čl. 59 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114, vydavateli tokenu vázaného na aktiva podle čl. 16 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 nebo držiteli povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a to v rozsahu, v jakém tomu nebrání jiný právní předpis.

(5)

Odstavce 1 až 4 se použijí obdobně pro přístup k platebnímu účtu toho, kdo podal žádost o udělení povolení k činnosti platební instituce, instituce elektronických peněz, správce informací o platebním účtu, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, zahraniční platební instituce, zahraniční instituce elektronických peněz, zahraničního správce informací o platebním účtu, poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy podle čl. 59 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 nebo vydavatele tokenu vázaného na aktiva podle čl. 16 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 nebo žádost o udělení povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Účinnost smlouvy o platebním účtu lze vázat na udělení příslušného povolení jeho držiteli.

¹⁹

) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937, v platném znění.“.

„zj)

příjmy z úplatného převodu kryptoaktiva s výjimkou elektronického peněžního tokenu, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč; osvobození se nevztahuje na příjmy z kapitálového majetku a na příjmy z úplatného převodu kryptoaktiva, které je nebo bylo zahrnuto do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,

zk)

příjem z úplatného převodu kryptoaktiva, přesáhne-li doba mezi nabytím a úplatným převodem tohoto kryptoaktiva při jeho úplatném převodu dobu 3 let; doba 3 let se zkracuje o dobu, po kterou bylo toto kryptoaktivum ve vlastnictví zůstavitele, v případě, že jde o úplatný převod kryptoaktiva nabytého děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem; doba 3 let mezi nabytím a úplatným převodem kryptoaktiva u téhož poplatníka se nepřerušuje při sloučení nebo splynutí kryptoaktiv; osvobození se nevztahuje na příjem z úplatného převodu kryptoaktiva, které je nebo bylo zahrnuto do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti; při výměně kryptoaktiva jeho vydavatelem za jiné kryptoaktivum se doba 3 let mezi nabytím a úplatným převodem kryptoaktiva u téhož poplatníka nepřerušuje; osvobození se nevztahuje na příjem, který plyne poplatníkovi z budoucího úplatného převodu kryptoaktiva, uskutečněného v době do 3 let od nabytí, a z budoucího úplatného převodu kryptoaktiva, které je nebo bylo zahrnuto do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 3 letech od nabytí nebo po 3 letech od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti.“.

„(3)

Pokud úhrn všech příjmů osvobozených podle odstavce 1 písm. q), příjmů z úplatného převodu cenného papíru osvobozených podle odstavce 1 písm. u) a příjmů z úplatného převodu kryptoaktiva osvobozených podle odstavce 1 písm. zk) přesahuje 40 000 000 Kč ve zdaňovacím období, příjem osvobozený podle odstavce 1 písm. q), příjem z úplatného převodu cenného papíru osvobozený podle odstavce 1 písm. u) nebo příjem z úplatného převodu kryptoaktiva osvobozený podle odstavce 1 písm. zk) není osvobozen v poměrné části vypočítané podle podílu části úhrnu těchto příjmů převyšující 40 000 000 Kč a úhrnu těchto příjmů.“.

„8.

osobou veřejně nabízející kryptoaktivum jiné než token vázaný na aktiva nebo elektronický peněžní token, osobou usilující o přijetí kryptoaktiva jiného než tokenu vázaného na aktiva nebo elektronického peněžního tokenu k obchodování nebo vydavatelem tokenu vázaného na aktiva podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího trhy kryptoaktiv¹⁶).

¹⁶

) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937, v platném znění.“.

(1)

Osoba může poskytovat služby spojené s virtuálním aktivem, které nepodléhají povolení podle jiného právního předpisu, soustavně, samostatně, na vlastní účet a odpovědnost a za účelem dosažení zisku, pokud je

a)

držitelem povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem (dále jen „povolení“), nebo

b)

poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího trhy kryptoaktiv⁴⁸).

(2)

Povolení vydává Úřad na žádost do 120 dnů ode dne jejího podání, pokud

a)

žadatel splňuje podmínku spolehlivosti,

b)

žadatel splňuje podmínku bezdlužnosti,

c)

žadatel poskytne Úřadu jistotu ve výši 250 000 Kč,

d)

nemá pochybnosti o správnosti informací a dokumentů zaslaných podle § 29bb odst. 1 a 4 nebo § 29bg.

(3)

Za spolehlivou se pro účely vydání povolení považuje osoba,

a)

která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin proti majetku nebo pro trestný čin hospodářský, anebo se na ni hledí, jako by nebyla odsouzena,

b)

která v posledních 3 letech neporušila závažným způsobem daňové předpisy, tento zákon, zákon upravující evidenci skutečných majitelů, zákon upravující omezení plateb v hotovosti nebo zákon upravující provádění mezinárodních sankcí a

c)

u které, pokud je právnickou osobou, osoby, které jsou jejím skutečným majitelem nebo které jsou v ní statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, splňují podmínky podle písmen a) a b).

(4)

Pokud právnická osoba závažným způsobem porušila tento zákon, zákon upravující evidenci skutečných majitelů, zákon upravující omezení plateb v hotovosti nebo zákon upravující provádění mezinárodních sankcí, hledí se pro účely posouzení splnění podmínky spolehlivosti pro vydání povolení na osobu, která byla v době tohoto porušení skutečným majitelem této právnické osoby, a na osobu, která byla v této právnické osobě statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, jako by je tyto osoby také porušily.

(5)

Podmínky spolehlivosti a bezdlužnosti musí být splňovány po celou dobu trvání povolení.

(1)

Žádost o vydání povolení vedle obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje

a)

informaci o

1.

rozsahu činnosti v oblasti poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem,

2.

státu, ve kterém bude činnost v oblasti poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem vykonávána,

3.

všech internetových stránkách, které budou využívány pro činnost v oblasti poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem,

4.

všech platebních účtech, které budou využívány pro činnost v oblasti poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem,

b)

identifikační údaje kontaktní osoby a

c)

v případě, kdy je žadatel právnickou osobou, identifikační údaje

1.

statutárního orgánu nebo osoby zastupující právnickou osobu ve statutárním orgánu žadatele,

2.

pověřené osoby a

3.

skutečného majitele žadatele.

(2)

Žádost o vydání povolení se podává Úřadu prostřednictvím datové schránky ve stanoveném formátu a struktuře.

(3)

Ministerstvo financí stanoví vyhláškou formát a strukturu žádosti podle odstavce 2.

(4)

K žádosti o vydání povolení žadatel dále přiloží

a)

dokumenty prokazující spolehlivost,

b)

potvrzení prokazující bezdlužnost,

c)

potvrzení prokazující zaplacení správního poplatku za žádost o povolení,

d)

systém vnitřních zásad podle § 21 odst. 2 a

e)

popis

1.

technologických a organizačních prostředků používaných k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem a popis bezpečnostních opatření k ochraně prostředků klienta v souvislosti s poskytováním těchto služeb a

2.

obchodního plánu žadatele, včetně informací o poskytovaných službách.

(1)

Pokud je osoba, která musí splňovat podmínku spolehlivosti pro vydání povolení, cizincem, nebo právnickou osobou, která nemá sídlo na území České republiky, připojí žadatel k žádosti o povolení také výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný státem,

a)

jehož je tato osoba státním příslušníkem, nebo ve kterém sídlí a

b)

ve kterém se v posledních 3 letech tato osoba zdržovala, nebo sídlila nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce.

(2)

Pokud je osoba, která musí splňovat podmínku spolehlivosti pro vydání povolení, státním příslušníkem České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce na území jiného státu, připojí žadatel k žádosti o vydání povolení také výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný tímto státem.

(3)

Osoba, která je nebo byla státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, než České republiky, nebo osoba, která má nebo měla bydliště v jiném členském státě Evropské unie nebo státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, než v České republice, může místo dokladů podle odstavce 1 nebo 2 k žádosti o vydání povolení připojit jinou písemnost prokazující její spolehlivost.

(4)

Doklady a písemnosti podle odstavců 1 až 3 nesmí být starší než 3 měsíce. Nevydává-li stát doklad nebo písemnost podle odstavců 1 až 3, lze je nahradit čestným prohlášením učiněným před notářem nebo obdobným orgánem jiného členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, než České republiky, které není starší než 3 měsíce.

(1)

Za bezdlužnou se pro účely vydání povolení považuje osoba, která nemá evidován nedoplatek

a)

u Úřadu,

b)

u orgánů Finanční správy České republiky,

c)

u orgánů Celní správy České republiky,

d)

na pojistném a na penále na všeobecné zdravotní pojištění a

e)

na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

(2)

Bezdlužnost podle odstavce 1 písm. d) a e) se prokazuje potvrzeními, která nejsou starší než 30 dnů přede dnem podání žádosti o vydání povolení, ze kterých musí současně vyplývat splnění podmínek bezdlužnosti u

a)

žadatele a

b)

osoby, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu žadatele, je-li žadatelem právnická osoba.

(1)

Jistota podle § 29ba se poskytuje složením částky na zvláštní platební účet Úřadu.

(2)

Jistota podle § 29ba musí být žadatelem složena na zvláštní platební účet Úřadu nejpozději v den podání žádosti o povolení podle § 29ba. Pokud není jistota složena včas v plné výši, Úřad řízení o vydání povolení zastaví.

(3)

Identifikátor zvláštního platebního účtu pro složení jistoty zveřejní Úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4)

Pro správu placení jistoty se použijí přiměřeně ustanovení daňového řádu.

(1)

Dojde-li k pravomocnému zrušení nebo k zániku povolení, anebo pokud Úřad nevyhoví žádosti o povolení, stává se jistota podle § 29be přeplatkem osoby, která ji poskytla. Tento přeplatek se stane vratitelným nejdříve po uplynutí 90 dnů ode dne jeho vzniku;

Úřad vrátí vratitelný přeplatek pouze na žádost na účet vedený

(2)

Lhůta podle odstavce 1 neběží po dobu, kdy je

a)

Úřadem vedeno řízení,

1.

jehož výsledkem může být rozhodnutí o uložení pokuty nebo propadnutí náhradní hodnoty a

2.

které bylo zahájeno do 90 dnů ode dne zániku nebo pravomocného zrušení povolení,

b)

správcem daně vedeno řízení,

1.

jehož výsledkem může být rozhodnutí o stanovení daně,

2.

které bylo zahájeno do 90 dnů ode dne zániku nebo pravomocného zrušení povolení a

3.

jehož zahájení správce daně včas oznámí Úřadu; správce daně je povinen oznámit Úřadu ukončení takového řízení,

c)

vedeno proti osobě, která poskytla jistotu, trestní řízení,

1.

jehož výsledkem může být rozsudek o spáchání trestného činu proti majetku nebo trestného činu hospodářského,

2.

které bylo zahájeno do 90 dnů ode dne zániku nebo pravomocného zrušení povolení a

3.

jehož zahájení orgán činný v trestním řízení včas oznámí Úřadu; orgán činný v trestním řízení je povinen oznámit Úřadu ukončení takového řízení.

(3)

Nárok poškozeného v trestním řízení, který má na základě pravomocného rozsudku v trestním řízení nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení a který o jeho uhrazení Úřad požádá, se pro účely správy placení jistoty považují za nedoplatek evidovaný Úřadem.

(1)

Je-li žadatel podle § 29ba právnickou osobou, zajistí žadatel, aby Úřadu zaslali prostřednictvím své datové schránky nebo v listinné podobě s úředně ověřeným podpisem čestné prohlášení o svém ustanovení do funkce

a)

kontaktní osoba,

b)

člen statutárního orgánu žadatele,

c)

osoba zastupující právnickou osobu ve statutárním orgánu žadatele,

d)

pověřená osoba a

e)

skutečný majitel.

(2)

Čestné prohlášení podle odstavce 1 musí být Úřadu zasláno nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení.

(3)

Z čestného prohlášení podle odstavce 1 musí být zřejmé, k jakému žadateli o vydání povolení se vztahuje.

(1)

Úřad zruší povolení na žádost osoby, které bylo vydáno.

(2)

Zjistí-li Úřad, že osoba, které bylo vydáno povolení, přestala splňovat některou z podmínek podle § 29ba odst. 2 písm. a) nebo b), zruší vydané povolení, nezajistí-li tato osoba nápravu do 30 dnů ode dne, kdy přestala tuto podmínku splňovat.

(3)

Zjistí-li Úřad, že osoba, které bylo vydáno povolení, nesplnila povinnosti podle § 29bj odst. 2 a 3 ani na výzvu nebo že neposkytla služby spojené s virtuálním aktivem po dobu 2 let, zruší vydané povolení.

(4)

Rozhodnutí o zrušení povolení může být prvním úkonem v řízení.

a)

výmazem právnické osoby z obchodního nebo jiného rejstříku,

b)

smrtí fyzické osoby, nebo

c)

rozhodnutím o úpadku právnické nebo fyzické osoby.

(1)

Povolení je nepřenosné; při zániku právnické osoby nebo smrti fyzické osoby nepřechází na jejího právního nástupce.

(2)

Osoba, která je držitelem povolení, informuje Úřad o změně obsahu informace nebo dokumentu podle § 29bb odst. 1 a § 29bb odst. 4 písm. a), b) a e) do 30 dnů ode dne, kdy tato změna nastala, nestanoví-li tento zákon jinak.

(3)

Osoba, která je držitelem povolení, zajistí zaslání čestných prohlášení při změně osoby ve funkci podle § 29bg odst. 1 do 15 dnů ode dne, kdy tato změna nastala; ustanovení § 29bg odst. 3 se použije obdobně.

(4)

Úřad zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup aktuální seznam osob, kterým

a)

bylo uděleno povolení, v rozsahu

1.

označení držitele povolení,

2.

identifikátoru všech platebních účtů, které držitel povolení využívá pro činnost v oblasti poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem, a

3.

dne, kdy povolení nabylo právní moci,

b)

bylo zrušeno povolení podle § 29bh odst. 2 nebo 3, v rozsahu

1.

označení osoby, které bylo povolení zrušeno, a

2.

dne, kdy rozhodnutí o zrušení povolení nabylo právní moci.“.

„(12)

Při kontrole plnění povinností stanovených tímto zákonem poskytovateli služeb spojených s virtuálním aktivem prověří Úřad také, zda je tento poskytovatel oprávněn k výkonu činnosti poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, a v případě zjištění nedostatků informuje Českou národní banku.“.

(1)

Přestupku se dopustí ten, kdo bez povolení poskytuje služby spojené s virtuálním aktivem soustavně, samostatně, na vlastní účet a odpovědnost a za účelem dosažení zisku.

(2)

Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do

a)

5 000 000 Kč, nebo

b)

výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li tato částka částku podle písmene a).“.