„g)

s akciemi, které jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, přísluší Ministerstvu financí.“.

(1)

Úřad ověřuje soulad údajů vedených v centrálním registru administrativních budov se skutečným stavem (dále jen „ověření“). Za tím účelem Úřad provádí prohlídky budov a dalších souvisejících nemovitých věcí nebo jejich částí uvedených v § 14a odst. 1 a vyžaduje dokumenty, z nichž lze údaje vedené v centrálním registru administrativních budov ověřit. Příslušná organizační složka je povinna tyto prohlídky umožnit a dokumenty Úřadu bezúplatně poskytnout. Úřad neprovádí prohlídku budov, s nimiž je příslušný hospodařit Nejvyšší kontrolní úřad.

(2)

Úřad informuje příslušnou organizační složku o konání prohlídky nejméně 30 dnů před jejím zahájením.

(3)

Ověření provádí fyzická osoba, kterou k tomu generální ředitel Úřadu písemně pověřil (dále jen „ověřující osoba“). V rámci ověření je ověřující osoba oprávněna činit potřebná měření a pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy. Příslušná organizační složka je povinna vytvořit podmínky pro výkon ověření a poskytovat potřebnou součinnost.

(4)

O provedeném ověření Úřad pořídí písemný záznam, který zašle příslušné organizační složce.

(5)

Úřad nemá při ověření postavení kontrolního orgánu podle tohoto zákona ani podle kontrolního řádu.

(6)

Zjištěný nesoulad mezi údaji evidovanými v centrálním registru administrativních budov a skutečným stavem je příslušná organizační složka povinna bez zbytečného odkladu odstranit. Neodstraní-li příslušná organizační složka zjištěný nesoulad v přiměřené lhůtě nebo nesdělí-li Úřadu důvody, které znemožňují zjištěný nesoulad odstranit, dá Úřad Ministerstvu financí podnět k provedení kontroly podle tohoto zákona.“.

(1)

Stane-li se hmotná nemovitá věc pro stát trvale nepotřebnou, informuje příslušná organizační složka prostřednictvím internetových stránek Úřadu územní samosprávné celky o záměru ji zcizit. To neplatí, jde-li o hmotnou nemovitou věc

a)

nacházející se v zahraničí,

b)

určenou ke směně,

c)

podléhající režimu § 60a, nebo

d)

na kterou byl uplatněn postup podle § 14b.

(2)

Převést hmotnou nemovitou věc uvedenou v § 21b odst. 1 nebo § 21c odst. 1 do vlastnictví fyzických nebo jiných právnických osob lze teprve poté, nesdělí-li oprávněný územní samosprávný celek podle § 21b odst. 1 nebo § 21c odst. 1 příslušné organizační složce do 2 měsíců od uveřejnění informace podle odstavce 1, že má zájem o převod. Omezení se nepoužije, pokud oprávněný územní samosprávný celek příslušné organizační složce sdělí, že o převod nemá zájem.

(3)

Sdělení podle odstavce 2 se činí prostřednictvím internetových stránek Úřadu.

(4)

Projeví-li zájem o převod více oprávněných územních samosprávných celků podle § 21b odst. 1 nebo § 21c odst. 1, a nesdělí-li tyto do 1 měsíce ode dne uplynutí lhůty pro projevení zájmu o převod, že se dohodly, kdo bude s příslušnou organizační složkou jednat, jedná příslušná organizační složka s tím územním samosprávným celkem, na jehož území se hmotná nemovitá věc nachází. Projeví-li zájem o převod obec i kraj, jedná příslušná organizační složka s obcí. Nepodaří-li se oprávněný územní samosprávný celek určit, jedná příslušná organizační složka s tím územním samosprávným celkem, který projevil zájem o převod jako první. To se nepoužije v případě postupu podle § 21c odst. 1 písm. e).

(5)

Příslušná organizační složka učiní vůči oprávněnému územnímu samosprávnému celku, který projevil zájem o převod, návrh na uzavření smlouvy. Návrh na uzavření smlouvy lze odvolat.

(6)

Nesdělí-li oprávněný územní samosprávný celek zájem o převod podle odstavce 2 v případech podle § 21b odst. 1 nebo § 21c odst. 1 ve stanovené lhůtě nebo v téže lhůtě sdělí, že o převod nemá zájem, nebo nepřijme-li návrh na uzavření smlouvy do 4 měsíců ode dne, kdy mu došel, právo územního samosprávného celku na převod vlastnického práva podle § 21b nebo 21c zaniká a příslušná organizační složka naloží s hmotnou nemovitou věcí podle tohoto zákona. Možnost převést pozemek do vlastnictví územního samosprávného celku podle § 22 tím není dotčena.

(1)

Projeví-li územní samosprávný celek uvedený v písmenu a) až h) zájem o převod podle § 21a odst. 2 a za předpokladu, že tomu nebrání práva třetích osob, příslušná organizační složka mu zašle návrh smlouvy o bezúplatném převodu

a)

silničního pozemku, na němž je umístěno těleso místní komunikace, která je v souladu se zákonem o pozemních komunikacích^38a) ve vlastnictví obce, do vlastnictví této oprávněné obce,

b)

silničního pozemku, na němž je umístěno těleso silnice, která je v souladu se zákonem o pozemních komunikacích^38a) ve vlastnictví kraje, do vlastnictví tohoto oprávněného kraje,

c)

pozemku určeného územně plánovací dokumentací ke zřízení nebo rozšíření veřejného pohřebiště⁹⁸) do vlastnictví oprávněné obce, která je nebo bude provozovatelem tohoto veřejného pohřebiště,

d)

zastavěného stavebního pozemku⁹⁹), na němž byla realizována veřejně prospěšná stavba¹⁰⁰) ve vlastnictví obce nebo kraje, do vlastnictví této oprávněné obce nebo tohoto oprávněného kraje,

e)

pozemku určeného územně plánovací dokumentací k realizaci veřejně prospěšné stavby¹⁰⁰) do vlastnictví oprávněné obce, která je stavebníkem dané veřejně prospěšné stavby, nebo oprávněného kraje, který je stavebníkem dané veřejně prospěšné stavby,

f)

pozemku určeného územně plánovací dokumentací k realizaci veřejně prospěšných opatření¹⁰¹) nebo již k tomuto účelu využitého, do vlastnictví oprávněné obce, která dané veřejně prospěšné opatření realizuje, nebo do vlastnictví oprávněného kraje, který dané veřejně prospěšné opatření realizuje,

g)

pozemku v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše určeného územně plánovací dokumentací k realizaci veřejné zeleně nebo již k tomuto účelu využitého, do vlastnictví oprávněné obce, na jejímž území se daný pozemek nachází,

h)

pozemku na území přírodní rezervace, přírodní památky nebo v jejich ochranném pásmu, na jejichž území krajský úřad zajišťuje péči a vykonává státní správu podle zákona o ochraně přírody a krajiny, do vlastnictví oprávněného kraje, na jehož území se daný pozemek nachází.

(2)

V případě, že je pozemní komunikací zastavěna část pozemku evidovaného v katastru nemovitostí, převede se pouze tato část určená geometrickým plánem s tím, že náklady na vyhotovení geometrického plánu na rozdělení pozemku podle odstavce 1 písm. a) hradí obec a podle odstavce 1 písm. b) kraj.

(3)

Smlouva o bezúplatném převodu pozemku do vlastnictví územního samosprávného celku podle odstavce 1 písm. c) až g) musí obsahovat v souvislosti s poskytnutím podpory z veřejných prostředků následující ujednání:

a)

zákaz zcizení zřízený ve prospěch státu jako věcné právo s výjimkou převodu pozemku na jiný územní samosprávní celek za předpokladu, že nadále bude naplněn účel převodu a omezující podmínky budou platit i pro nabyvatele,

b)

zákaz zatížení zřízený ve prospěch státu jako věcné právo s výjimkou případu, kdy má být smluvně zřízena v nezbytném rozsahu služebnost inženýrské sítě, služebnost stezky nebo služebnost cesty k zajištění nezbytného přístupu třetí osoby k hmotné nemovité věci v jejím vlastnictví,

c)

omezení ve způsobu využití převedeného pozemku tak, aby nebyly porušeny právní předpisy o veřejné podpoře,

d)

závazek územního samosprávného celku, že v případě změny územně plánovací dokumentace, která by v rámci hlavního funkčního využití plochy neumožnila naplnění účelu převodu pozemku podle odstavce 1, na základě které došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví územního samosprávného celku, v jejímž důsledku by přestaly být naplněny podmínky odstavce 1 písm. c) a ž g), územní samosprávný celek informuje o této změně příslušnou organizační složku do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti změny územně plánovací dokumentace, a

e)

závazek územního samosprávného celku, že do 3 měsíců od doručení oznámení příslušné organizační složky této složce převede pozemek bezúplatně zpět a nebude-li to možné nebo zvolí-li si tak příslušná organizační složka namísto zpětného převodu, poskytne příslušné organizační složce peněžitou náhradu ve výši zjištěné ceny pozemku určené podle zákona upravujícího oceňování majetku¹⁷) účinného ke dni uzavření smlouvy, kterou byl pozemek územnímu samosprávnému celku převeden, a podle současného způsobu využití pozemku, pokud v jeho důsledku je cena vyšší než v době uzavření smlouvy. Peněžitou náhradu určí příslušná organizační složka na základě znaleckého posudku a připočte k ní náklady na vypracování znaleckého posudku.

(4)

Smlouva o bezúplatném převodu pozemku do vlastnictví územního samosprávného celku podle odstavce 1 písm. h) musí obsahovat v souvislosti s poskytnutím podpory z veřejných prostředků ujednání podle odstavce 3 písm. a) a ž c).

(5)

Omezení podle odstavce 3 se sjednají na dobu 10 let ode dne provedení vkladu vlastnického práva k dotčeným pozemkům do katastru nemovitostí ve prospěch územního samosprávného celku. Omezení podle odstavce 4 se sjednají vždy na dobu trvání ochrany přírodní rezervace nebo přírodní památky nebo jejich ochranných pásem podle zákona o ochraně přírody a krajiny, nejméně však na dobu 10 let ode dne provedení vkladu vlastnického práva k dotčeným pozemkům do katastru nemovitostí ve prospěch územního samosprávného celku.

(6)

Ustanovení § 22 odst. 4, 6 a 7 se nepoužije pro převody podle odstavce 1. V případě zpětného převodu podle odstavce 3 písm. e) se nepoužije § 12 odst. 2.

(1)

Projeví-li územní samosprávný celek uvedený v písmenu a) až f) zájem o převod podle § 21a odst. 2 a za předpokladu, že tomu nebrání práva třetích osob, příslušná organizační složka mu zašle návrh smlouvy o úplatném převodu

a)

pozemku, na němž byla realizována stavba, která se eviduje v katastru nemovitostí a která je hmotnou nemovitou věcí ve vlastnictví obce nebo kraje, do vlastnictví této oprávněné obce nebo tohoto oprávněného kraje,

b)

stavby, která se eviduje v katastru nemovitostí a která byla realizována na pozemku ve vlastnictví obce nebo kraje, do vlastnictví této oprávněné obce nebo tohoto oprávněného kraje,

c)

pozemku, který je určen pravomocným rozhodnutím o povolení záměru k realizaci stavby, jejímž stavebníkem je obec nebo kraj, do vlastnictví této oprávněné obce nebo tohoto oprávněného kraje,

d)

pozemku, který tvoří jediný přístup k hmotné nemovité věci ve vlastnictví obce nebo kraje, do vlastnictví této oprávněné obce nebo tohoto oprávněného kraje,

e)

spoluvlastnického podílu na hmotné nemovité věci, u níž je obec nebo kraj spoluvlastníkem, do vlastnictví této oprávněné obce nebo tohoto oprávněného kraje,

f)

pozemku, který je využíván v souladu s uzemním plánem nebo regulačním plánem jako veřejné prostranství v podobě náměstí, ulice, tržiště nebo chodníku, které nejsou samostatnými místními komunikacemi nebo jejich součástmi, do vlastnictví oprávněné obce, na jejímž území se daný pozemek nachází.

(2)

Příslušná organizační složka určí kupní cenu pro převody podle odstavce 1 na základě znaleckého posudku. Kupní cena se určí ve výši ceny obvyklé podle zákona upravujícího oceňování majetku¹⁷). Pokud nelze cenu obvyklou určit, určí se kupní cena ve výši zjištěné ceny podle zákona upravujícího oceňování majetku¹⁷). Ke kupní ceně se připočtou náklady na vypracování znaleckého posudku, geometrického plánu a průkazu energetické náročnosti.

(3)

Ustanovení § 22 odst. 2, 4, 6 a 7 se nepoužije pro převody podle odstavce 1.

⁹⁸)

Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

⁹⁹)

§ 12 písm. c) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon.

¹⁰⁰)

§ 11 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon.

¹⁰¹)

§ 11 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon.“.

„(5)

Schválení Ministerstvem kultury vyžaduje převod hmotné movité věci prohlášené za kulturní památku a převod sbírky muzejní povahy. Pokud se převádí hmotná nemovitá věc prohlášená za kulturní památku, vyžaduje její převod schválení Ministerstvem financí vždy, nejde-li o převod silničního pozemku podle odstavce 4 písm. i). Je-li kulturní památkou pouze stavba, která není samostatnou věcí, vyžaduje schválení Ministerstvem financí převod hmotné nemovité věci, jíž je kulturní památka součástí. K převodu podle věty druhé a třetí vydá z hlediska své působnosti stanovisko Ministerstvo kultury. Pokud bude stanovisko nesouhlasné, převezme neprodleně převáděnou hmotnou nemovitou věc bezúplatně Ministerstvo kultury. S tímto majetkem je Ministerstvo kultury příslušné hospodařit podle § 9.

(6)

Pokud se převádí pozemek ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu anebo stavba, která se eviduje v katastru nemovitostí, pokud je zřízena na pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu, vyžaduje jejich převod schválení Ministerstvem financí vždy, nejde-li o převod silničního pozemku podle odstavce 4 písm. i). K převodu vydá z hlediska své působnosti stanovisko Ministerstvo životního prostředí podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Pokud bude stanovisko nesouhlasné, převezme neprodleně převáděnou hmotnou nemovitou věc bezúplatně podle své územní působnosti Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky nebo správa národního parku. S tímto majetkem je Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky nebo správa národního parku příslušná hospodařit podle § 9.“.

„(4)

Pokud stát nabude honební pozemky nebo spoluvlastnický podíl k nim, nestává se členem honebního společenstva. Tyto honební pozemky získávají postavení přičleněných pozemků uznané společenstevní honitby.“.

„(2)

Jde-li o nemovité věci podle § 1 zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, které slouží zemědělskému hospodaření nebo rybníkářství, nepoužije se § 27 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Uživatelské vztahy k zemědělským pozemkům v příslušnosti hospodaření Agentury nebo správy národního parku vycházejí z podmínek a omezení pro jejich nájemce nebo pachtýře při jejich užívání nebo požívání vyplývajících z působnosti Agentury nebo správy národního parku podle tohoto zákona. Výši roční úplaty za užívání nebo požívání pozemků v příslušnosti hospodaření Agentury nebo správy národního parku, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží, stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou vydanou podle zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů.“.

(1)

Pozemky ve vlastnictví státu nacházející se na území národních parků, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek nelze prodat, darovat ani jinak úplatně nebo bezúplatně převést na jinou osobu. Právní jednání učiněná v rozporu s tím jsou neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

(2)

Zákaz převodu podle odstavce 1 se nepoužije na

a)

zastavěný stavební pozemek⁶⁹), na kterém byla realizována stavba zapsaná v katastru nemovitostí,

b)

spoluvlastnický podíl státu na pozemku podle odstavce 1,

c)

směny pozemků odůvodněné naplňováním cílů ochrany přírody a krajiny podle tohoto zákona,

d)

pozemek, o jehož trvalé nepotřebnosti rozhodla podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích správa národního parku nebo Agentura,

e)

silniční pozemek, na němž je umístěno těleso silnice, která je podle zákona o pozemních komunikacích ve vlastnictví kraje, nebo těleso místní komunikace, která je podle zákona o pozemních komunikacích ve vlastnictví obce, a to v případě, že se jedná o převod pozemku do vlastnictví tohoto kraje nebo obce,

f)

silniční pozemek, u kterého z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace dochází k převodu do vlastnictví osoby, která má být podle zákona o pozemních komunikacích vlastníkem pozemní komunikace se změněnou kategorií nebo třídou,

g)

pozemek, který je předmětem řízení o pozemkových úpravách.

(3)

K převodům podle odstavce 2 písm. a) až e) je třeba souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí.

(4)

Souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí je dále třeba k převodu

a)

pozemku ve vlastnictví státu, který se nachází na území chráněné krajinné oblasti, přírodní rezervace nebo přírodní památky, s výjimkou silničního pozemku podle odstavce 2 písm. f) a pozemku, který je předmětem řízení o pozemkových úpravách,

b)

pozemku ve vlastnictví státu, který se nachází v ochranném pásmu zvláště chráněného území, s výjimkou silničního pozemku podle odstavce 2 písm. f) a pozemku, který je předmětem řízení o pozemkových úpravách,

c)

stavby ve vlastnictví státu, která se eviduje v katastru nemovitostí a je zřízena na pozemku ve zvláště chráněném území nebo jeho ochranném pásmu, s výjimkou stavby zřízené na pozemku, který je předmětem řízení o pozemkových úpravách.

(5)

Souhlasné stanovisko podle odstavce 3 a 4 je třeba i v případě, že nemovitá věc leží ve zvláště chráněném území nebo jeho ochranném pásmu jen zčásti.

(6)

Souhlasné stanovisko podle odstavce 3 a 4 je podmínkou platnosti právního jednání, kterým k převodu dochází. Vydává jej v písemné formě Ministerstvo životního prostředí pro jednotlivé případy na základě odůvodněné a doložené žádosti příslušné organizační složky státu, státní organizace nebo jiného subjektu, který hospodaří s majetkem státu. Souhlasné stanovisko Ministerstvo životního prostředí vydá pouze v případě, že se nejedná o pozemek nebo stavbu, které jsou potřebné pro naplňování cílů ochrany zvláště chráněného území. Na vydání stanoviska se nevztahuje správní řád a stanovisko nepodléhá přezkoumání soudem.

(7)

Souhlasné stanovisko podle odstavce 4 se nevyžaduje pro převod pozemků a staveb podle zákona o Státním pozemkovém úřadu, zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku a zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby s výjimkou převodu pozemků, které se nachází na území přírodních rezervací a přírodních památek.

„(3)

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností stanoví podmínky k ochraně zájmů podle tohoto zákona v řízeních o pozemkových úpravách, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody.“.

„i)

vydává stanovisko k právnímu jednání, kterým dochází k převodu nemovitých věcí ve zvláště chráněných územích nebo jejich ochranných pásmech podle § 61b odst. 3 až 7,“.

„(4)

Odstavce 1 a 2 se nepoužijí v případě postupu podle § 39a až 39c a v případě zpětného převodu majetku státu podle § 21b odst. 3 písm. e) zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.“.

(1)

Obec informuje organizační složky státu, státní organizace, na které se použije zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (dále jen „státní organizace“), a Ředitelství silnic a dálnic s. p. prostřednictvím internetových stránek Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových o úmyslu zcizit hmotnou nemovitou věc uvedenou v § 39b odst. 1 nebo § 39c odst. 1. To se nepoužije, jde-li o hmotnou nemovitou věc určenou ke směně.

(2)

Převést hmotnou nemovitou věc uvedenou v § 39b odst. 1 a § 39c odst. 1 ve prospěch jiné osoby lze teprve poté, nesdělí-li oprávněná organizační složka státu, státní organizace nebo Ředitelství silnic a dálnic s. p. podle § 39b odst. 1 nebo § 39c odst. 1 do 2 měsíců od uveřejnění informace podle odstavce 1, ž e má zájem o převod. Omezení se nepoužije, pokud oprávněná organizační složka státu, státní organizace nebo Ředitelství silnic a dálnic s. p. obci sdělí, že o převod nemá zájem.

(3)

Sdělení podle odstavce 2 se činí prostřednictvím internetových stránek Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

(4)

Projeví-li zájem o převod více oprávněných organizačních složek státu nebo státních organizací podle § 39b odst. 1 nebo § 39c odst. 1 a nesdělí-li do 1 měsíce ode dne uplynutí lhůty pro projevení zájmu o převod, že se dohodly, kdo bude s obcí jednat, jedná obec s tou organizační složkou státu nebo státní organizací, která zájem o převod projevila jako první. To se nepoužije v případě postupu podle § 39c odst. 1 písm. e).

(5)

Obec učiní vůči oprávněné organizační složce státu, státní organizaci nebo Ředitelství silnic a dálnic s. p., které projevily zájem o převod, návrh na uzavření smlouvy. Návrh na uzavření smlouvy lze odvolat.

(6)

Nesdělí-li organizační složka státu nebo státní organizace nebo Ředitelství silnic a dálnic s. p. zájem o převod podle odstavce 2 v případech podle § 39b odst. 1 nebo § 39c odst. 1 ve stanovené lhůtě nebo v téže lhůtě sdělí, že o převod nemá zájem, nebo nepřijme-li návrh na uzavření smlouvy do 4 měsíců ode dne, kdy jí došel, právo na převod vlastnického práva podle § 39b a 39c zaniká a obec naloží s hmotnou nemovitou věcí podle tohoto zákona.

(1)

Projeví-li oprávněná organizační složka státu nebo státní organizace uvedená v písmenech d) až g) nebo Ředitelství silnic a dálnic s. p. v případě písmen a) až c) zájem o převod podle § 39a odst. 2 a za předpokladu, že tomu nebrání práva třetích osob, obec jim zašle návrh smlouvy o bezúplatném převodu

a)

silničního pozemku, na němž je umístěno těleso dálnice nebo silnice I. třídy, do vlastnictví státu a práva hospodařit Ředitelství silnic a dálnic s. p.,

b)

zastavěného stavebního pozemku⁶¹), na němž byla realizována veřejně prospěšná stavba ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a práva hospodařit Ředitelství silnic a dálnic s. p., které má právo s veřejně prospěšnou stavbou hospodařit,

c)

pozemku určeného územně plánovací dokumentací k realizaci veřejně prospěšné stavby do vlastnictví státu a práva hospodařit Ředitelství silnic a dálnic s. p., které je stavebníkem dané veřejně prospěšné stavby,

d)

zastavěného stavebního pozemku⁶¹), na němž byla realizována veřejně prospěšná stavba ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná s veřejně prospěšnou stavbou hospodařit,

e)

pozemku určeného územně plánovací dokumentací k realizaci veřejně prospěšné stavby do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je stavebníkem dané veřejně prospěšné stavby,

f)

pozemku určeného územně plánovací dokumentací k realizaci veřejně prospěšných opatření nebo již k tomuto účelu využitého do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která o převod projeví zájem,

g)

stavby civilní ochrany, stavby dotčené požadavky civilní ochrany, stavby pro bezpečnost státu nebo pozemků, jichž jsou uvedené stavby součástí, nebo hmotné nemovité věci určené územní plánovací dokumentací nebo veřejnoprávní smlouvou k plnění úkolů bezpečnostního sboru nebo pro přípravu na ně do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit Ministerstva vnitra nebo organizační složky státu, která je bezpečnostním sborem nebo jeho částí, za předpokladu, že v případě veřejnoprávní smlouvy Ministerstvo vnitra předem obci sdělilo, že hmotná nemovitá věc je určena k plnění úkolů bezpečnostního sboru nebo pro přípravu na ně; to se nepoužije, je-li obec stranou veřejnoprávní smlouvy.

(2)

V případě, že je pozemní komunikací zastavěna část pozemku evidovaného v katastru nemovitostí, převede se pouze tato část určená geometrickým plánem s tím, že náklady na vyhotovení geometrického plánu na rozdělení pozemku hradí Ředitelství silnic a dálnic s. p.

(3)

Smlouva o bezúplatném převodu pozemku do vlastnictví státu podle odstavce 1 písm. b) až g) musí obsahovat v souvislosti s poskytnutím podpory z veřejných prostředků následující ujednání:

a)

zákaz zcizení zřízený ve prospěch obce jako věcné právo,

b)

zákaz zatížení zřízený ve prospěch obce jako věcné právo, s výjimkou případu, kdy má být smluvně zřízena v nezbytném rozsahu služebnost inženýrské sítě, služebnost stezky nebo služebnost cesty k zajištění nezbytného přístupu třetí osoby k hmotné nemovité věci v jejím vlastnictví, a

c)

omezení ve způsobu využití převedeného pozemku tak, aby nebyly porušeny právní předpisy o veřejné podpoře.

(4)

Omezení podle odstavce 3 se sjednají na dobu 10 let ode dne provedení vkladu vlastnického práva k dotčeným pozemkům do katastru nemovitostí ve prospěch státu.

(5)

Ustanovení § 12 odst. 2 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se pro převody podle odstavce 1 nepoužije.

(1)

Projeví-li oprávněná organizační složka státu nebo státní organizace uvedená v písmenech a) až f) zájem o převod podle § 39a odst. 2 a za předpokladu, že tomu nebrání práva třetích osob, obec jí zašle návrh smlouvy o úplatném převodu

a)

pozemku, na němž byla realizována stavba, která se eviduje v katastru nemovitostí a která je hmotnou nemovitou věcí ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná se stavbou hospodařit,

b)

stavby, která se eviduje v katastru nemovitostí a která byla realizována na pozemku ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná s pozemkem hospodařit,

c)

pozemku, který je určen pravomocným rozhodnutím o povolení záměru k realizaci stavby, jejímž stavebníkem je stát nebo státní organizace, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je stavebníkem,

d)

pozemku, který tvoří jediný přístup k hmotné nemovité věci ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná s hmotnou nemovitou věcí hospodařit,

e)

spoluvlastnického podílu na hmotné nemovité věci, u níž je stát spoluvlastníkem, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná hospodařit se spoluvlastnickým podílem na této nemovité věci,

f)

objektu důležitého pro obranu státu určeného vládou podle zákona o zajišťování obrany, který je zařazen v evidenci objektů důležitých pro obranu státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit Ministerstva obrany za předpokladu, že Ministerstvo obrany předem obci sdělilo, že takový objekt je v evidenci objektů důležitých pro obranu státu veden.

(2)

Obec určí kupní cenu pro převody podle odstavce 1 na základě znaleckého posudku. Kupní cena se určí ve výši ceny obvyklé podle zákona upravujícího oceňování majetku. Pokud nelze cenu obvyklou určit, určí se kupní cena ve výši zjištěné ceny podle zákona upravujícího oceňování majetku. Ke kupní ceně se připočtou náklady na vypracování znaleckého posudku, geometrického plánu a průkazu energetické náročnosti.

(3)

Ustanovení § 12 odst. 4 a 5 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se pro převody podle odstavce 1 nepoužije.

⁶¹)

§ 12 písm. c) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, v platném znění.“.

„(5)

Odstavce 1 a 2 se nepoužijí v případě postupu podle § 18a až 18c a v případě zpětného převodu majetku státu podle § 21b odst. 3 písm. e) zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.“.

(1)

Kraj informuje organizační složky státu, státní organizace, na které se použije zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (dále jen „státní organizace“), a Ředitelství silnic a dálnic s. p. prostřednictvím internetových stránek Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových o úmyslu zcizit hmotnou nemovitou věc uvedenou v § 18b odst. 1 nebo § 18c odst. 1. To se nepoužije, jde-li o hmotnou nemovitou věc určenou ke směně.

(2)

Převést hmotnou nemovitou věc uvedenou v § 18b odst. 1 nebo § 18c odst. 1 ve prospěch jiné osoby lze teprve poté, nesdělí-li oprávněná organizační složka státu, státní organizace nebo Ředitelství silnic a dálnic s. p. podle § 18b odst. 1 nebo § 18c odst. 1 do 2 měsíců od uveřejnění informace podle odstavce 1, ž e má zájem o převod. Omezení se nepoužije, pokud oprávněná organizační složka státu, státní organizace nebo Ředitelství silnic a dálnic s. p. kraji sdělí, že o převod nemá zájem.

(3)

Sdělení podle odstavce 2 se činí prostřednictvím internetových stránek Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

(4)

Projeví-li zájem o převod více oprávněných organizačních složek státu nebo státních organizací podle § 18b odst. 1 nebo § 18c odst. 1 a nesdělí-li do 1 měsíce ode dne uplynutí lhůty pro projevení zájmu o převod, že se dohodly, kdo bude s krajem jednat, jedná kraj s tou organizační složkou státu nebo státní organizací, která projevila zájem o převod jako první. To se nepoužije v případě postupu podle § 18c odst. 1 písm. e).

(5)

Kraj učiní vůči oprávněné organizační složce státu, státní organizaci nebo Ředitelství silnic a dálnic s. p., které projevily zájem o převod, návrh na uzavření smlouvy. Návrh na uzavření smlouvy lze odvolat.

(6)

Nesdělí-li organizační složka státu nebo státní organizace nebo Ředitelství silnic a dálnic s. p. zájem o převod podle odstavce 2 v případech podle § 18b odst. 1 nebo § 18c odst. 1 ve stanovené lhůtě nebo v téže lhůtě sdělí, že o převod nemá zájem, nebo nepřijme-li návrh na uzavření smlouvy do 4 měsíců ode dne, kdy jí došel, právo na převod vlastnického práva podle § 18b nebo 18c zaniká a kraj naloží s hmotnou nemovitou věcí podle tohoto zákona.

(1)

Projeví-li oprávněná organizační složka státu nebo státní organizace uvedená v písmenech d) až g) nebo Ředitelství silnic a dálnic s. p. v případě písmen a) až c) zájem o převod podle § 18a odst. 2 a za předpokladu, že tomu nebrání práva třetích osob, kraj jim zašle návrh smlouvy o bezúplatném převodu

a)

silničního pozemku, na němž je umístěno těleso dálnice nebo silnice I. třídy, do vlastnictví státu a práva hospodařit Ředitelství silnic a dálnic s. p.,

b)

zastavěného stavebního pozemku³⁹), na němž byla realizována veřejně prospěšná stavba ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a práva hospodařit Ředitelství silnic a dálnic s. p., které má právo s veřejně prospěšnou stavbou hospodařit,

c)

pozemku určeného územně plánovací dokumentací k realizaci veřejně prospěšné stavby do vlastnictví státu a práva hospodařit Ředitelství silnic a dálnic s. p., které je stavebníkem dané veřejně prospěšné stavby,

d)

zastavěného stavebního pozemku³⁹), na němž byla realizována veřejně prospěšná stavba ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná s veřejně prospěšnou stavbou hospodařit,

e)

pozemku určeného územně plánovací dokumentací k realizaci veřejně prospěšné stavby do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je stavebníkem dané veřejně prospěšné stavby,

f)

pozemku určeného územně plánovací dokumentací k realizaci veřejně prospěšných opatření nebo již k tomuto účelu využitého do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která o převod projeví zájem,

g)

stavby civilní ochrany, stavby dotčené požadavky civilní ochrany, stavby pro bezpečnost státu nebo pozemků, jichž jsou uvedené stavby součástí, nebo hmotné nemovité věci určené územní plánovací dokumentací nebo veřejnoprávní smlouvou k plnění úkolů bezpečnostního sboru nebo pro přípravu na ně do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) nebo organizační složky státu, která je bezpečnostním sborem nebo jeho částí, za předpokladu, že v případě veřejnoprávní smlouvy ministerstvo předem kraji sdělilo, že hmotná nemovitá věc je určena k plnění úkolů bezpečnostního sboru nebo pro přípravu na ně; to se nepoužije, je-li kraj stranou veřejnoprávní smlouvy.

(2)

V případě, že je pozemní komunikací zastavěna část pozemku evidovaného v katastru nemovitostí, převede se pouze tato část určená geometrickým plánem s tím, že náklady na vyhotovení geometrického plánu na rozdělení pozemku hradí Ředitelství silnic a dálnic s. p.

(3)

Smlouva o bezúplatném převodu pozemku do vlastnictví státu podle odstavce 1 písm. b) až g) musí obsahovat v souvislosti s poskytnutím podpory z veřejných prostředků následující ujednání:

a)

zákaz zcizení zřízený ve prospěch kraje jako věcné právo,

b)

zákaz zatížení zřízený ve prospěch kraje jako věcné právo, s výjimkou případu, kdy má být smluvně zřízena v nezbytném rozsahu služebnost inženýrské sítě, služebnost stezky nebo služebnost cesty k zajištění nezbytného přístupu třetí osoby k hmotné nemovité věci v jejím vlastnictví, a

c)

omezení ve způsobu využití převedeného pozemku tak, aby nebyly porušeny právní předpisy o veřejné podpoře.

(4)

Omezení podle odstavce 3 se sjednají na dobu 10 let ode dne provedení vkladu vlastnického práva k dotčeným pozemkům do katastru nemovitostí ve prospěch státu.

(5)

Ustanovení § 12 odst. 2 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se pro převody podle odstavce 1 nepoužije.

(1)

Projeví-li oprávněná organizační složka státu nebo státní organizace uvedená v písmenech a) až f) zájem o převod podle § 18a odst. 2 a za předpokladu, že tomu nebrání práva třetích osob, kraj jí zašle návrh smlouvy o úplatném převodu

a)

pozemku, na němž byla realizována stavba, která se eviduje v katastru nemovitostí a která je hmotnou nemovitou věcí ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná se stavbou hospodařit,

b)

stavby, která se eviduje v katastru nemovitostí a která byla realizována na pozemku ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná s pozemkem hospodařit,

c)

pozemku, který je určen pravomocným rozhodnutím o povolení záměru k realizaci stavby, jejímž stavebníkem je stát nebo státní organizace, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je stavebníkem,

d)

pozemku, který tvoří jediný přístup k hmotné nemovité věci ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná s hmotnou nemovitou věcí hospodařit,

e)

spoluvlastnického podílu na hmotné nemovité věci, u níž je stát spoluvlastníkem, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná hospodařit se spoluvlastnickým podílem na této nemovité věci,

f)

objektu důležitého pro obranu státu určeného vládou podle zákona o zajišťování obrany, který je zařazen v evidenci objektů důležitých pro obranu státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit Ministerstva obrany za předpokladu, že Ministerstvo obrany předem kraji sdělilo, že takový objekt je v evidenci objektů důležitých pro obranu státu veden.

(2)

Kraj určí kupní cenu pro převody podle odstavce 1 na základě znaleckého posudku. Kupní cena se určí ve výši ceny obvyklé podle zákona upravujícího oceňování majetku. Pokud nelze cenu obvyklou určit, určí se kupní cena ve výši zjištěné ceny podle zákona upravujícího oceňování majetku. Ke kupní ceně se připočtou náklady na vypracování znaleckého posudku, geometrického plánu a průkazu energetické náročnosti.

(3)

Ustanovení § 12 odst. 4 a 5 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se pro převody podle odstavce 1 nepoužije.

³⁹)

§ 12 písm. c) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, v platném znění.“.

„(4)

Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí v případě postupu podle § 36a až 36d a v případě zpětného převodu majetku státu podle § 21b odst. 3 písm. e) zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.“.

(1)

Hlavní město Praha informuje organizační složky státu, státní organizace, na které se použije zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (dále jen „státní organizace“), a Ředitelství silnic a dálnic s. p. prostřednictvím internetových stránek Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových o úmyslu zcizit hmotnou nemovitou věc uvedenou v § 36b odst. 1 nebo § 36c odst. 1. To se nepoužije, jde-li o hmotnou nemovitou věc určenou ke směně.

(2)

Převést hmotnou nemovitou věc uvedenou v § 36b odst. 1 nebo § 36c odst. 1 ve prospěch jiné osoby lze teprve poté, nesdělí-li oprávněná organizační složka státu, státní organizace nebo Ředitelství silnic a dálnic s. p. podle § 36b odst. 1 nebo § 36c odst. 1 do 2 měsíců od uveřejnění informace podle odstavce 1, že má zájem o převod. Omezení se nepoužije, pokud oprávněná organizační složka státu, státní organizace nebo Ředitelství silnic a dálnic s. p. hlavnímu městu Praze sdělí, že o převod nemá zájem.

(3)

Sdělení podle odstavce 2 se činí prostřednictvím internetových stránek Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

(4)

Projeví-li zájem o převod více oprávněných organizačních složek státu nebo státních organizací podle § 36b odst. 1 nebo § 36c odst. 1 a nesdělí-li do 1 měsíce ode dne uplynutí lhůty pro projevení zájmu o převod, že se dohodly, kdo bude s hlavním městem Prahou jednat, jedná hlavní město Praha s tou organizační složkou státu nebo státní organizací, která projevila zájem o převod jako první. To se nepoužije v případě postupu podle § 36c odst. 1 písm. e).

(5)

Hlavní město Praha učiní vůči oprávněné organizační složce státu, státní organizaci nebo Ředitelství silnic a dálnic s. p., které projevily zájem o převod, návrh na uzavření smlouvy. Návrh na uzavření smlouvy lze odvolat.

(6)

Nesdělí-li organizační složka státu nebo státní organizace nebo Ředitelství silnic a dálnic s. p. zájem o převod podle odstavce 2 v případech podle § 36b odst. 1 nebo § 36c odst. 1 ve stanovené lhůtě nebo v téže lhůtě sdělí, že o převod nemá zájem, nebo nepřijme-li návrh na uzavření smlouvy do 4 měsíců ode dne, kdy jí došel, právo na převod vlastnického práva podle § 36b nebo 36c zaniká a hlavní město Praha naloží s hmotnou nemovitou věcí podle tohoto zákona.

(1)

Projeví-li oprávněná organizační složka státu nebo státní organizace uvedená v písmenech d) až g) nebo Ředitelství silnic a dálnic s. p. v případě písmen a) až c) zájem o převod podle § 36a odst. 2 a za předpokladu, že tomu nebrání práva třetích osob, hlavní město Praha jim zašle návrh smlouvy o bezúplatném převodu

a)

silničního pozemku, na němž je umístěno těleso dálnice nebo silnice I. třídy, do vlastnictví státu a práva hospodařit Ředitelství silnic a dálnic s. p.,

b)

zastavěného stavebního pozemku⁴²), na němž byla realizována veřejně prospěšná stavba ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a práva hospodařit Ředitelství silnic a dálnic s. p., které má právo s veřejně prospěšnou stavbou hospodařit,

c)

pozemku určeného územně plánovací dokumentací k realizaci veřejně prospěšné stavby do vlastnictví státu a práva hospodařit Ředitelství silnic a dálnic s. p., které je stavebníkem dané veřejně prospěšné stavby,

d)

zastavěného stavebního pozemku⁴²), na němž byla realizována veřejně prospěšná stavba ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná s veřejně prospěšnou stavbou hospodařit,

e)

pozemku určeného územně plánovací dokumentací k realizaci veřejně prospěšné stavby do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je stavebníkem dané veřejně prospěšné stavby,

f)

pozemku určeného územně plánovací dokumentací k realizaci veřejně prospěšných opatření nebo již k tomuto účelu využitého do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která o převod projeví zájem,

g)

stavby civilní ochrany, stavby dotčené požadavky civilní ochrany, stavby pro bezpečnost státu nebo pozemků, jichž jsou uvedené stavby součástí, nebo hmotné nemovité věci určené územní plánovací dokumentací nebo veřejnoprávní smlouvou k plnění úkolů bezpečnostního sboru nebo pro přípravu na ně do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit Ministerstva vnitra nebo organizační složky státu, která je bezpečnostním sborem nebo jeho částí, za předpokladu, že v případě veřejnoprávní smlouvy Ministerstvo vnitra předem hlavnímu městu Praze sdělilo, že hmotná nemovitá věc je k plnění úkolů bezpečnostního sboru nebo pro přípravu na ně určena; to se nepoužije, je-li hlavní město Praha stranou veřejnoprávní smlouvy.

(2)

V případě, že je pozemní komunikací zastavěna část pozemku evidovaného v katastru nemovitostí, převede se pouze tato část určená geometrickým plánem s tím, že náklady na vyhotovení geometrického plánu na rozdělení pozemku hradí Ředitelství silnic a dálnic s. p.

(3)

Smlouva o bezúplatném převodu pozemku do vlastnictví státu podle odstavce 1 písm. b) až g) musí obsahovat v souvislosti s poskytnutím podpory z veřejných prostředků následující ujednání:

a)

zákaz zcizení zřízený ve prospěch hlavního města Prahy jako věcné právo,

b)

zákaz zatížení zřízený ve prospěch hlavního města Prahy jako věcné právo, s výjimkou případu, kdy má být smluvně zřízena v nezbytném rozsahu služebnost inženýrské sítě, služebnost stezky nebo služebnost cesty k zajištění nezbytného přístupu třetí osoby k hmotné nemovité věci v jejím vlastnictví, a

c)

omezení ve způsobu využití převedeného pozemku tak, aby nebyly porušeny právní předpisy o veřejné podpoře.

(4)

Omezení podle odstavce 3 se sjednají na dobu 10 let ode dne provedení vkladu vlastnického práva k dotčeným pozemkům do katastru nemovitostí ve prospěch státu.

(5)

Ustanovení § 12 odst. 2 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se pro převody podle odstavce 1 nepoužije.

(1)

Projeví-li oprávněná organizační složka státu nebo státní organizace uvedená v písmenech a) až f) zájem o převod podle § 36a odst. 2 a za předpokladu, že tomu nebrání práva třetích osob, hlavní město Praha jí zašle návrh smlouvy o úplatném převodu

a)

pozemku, na němž byla realizována stavba, která se eviduje v katastru nemovitostí a která je hmotnou nemovitou věcí ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná se stavbou hospodařit,

b)

stavby, která se eviduje v katastru nemovitostí a která byla realizována na pozemku ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná s pozemkem hospodařit,

c)

pozemku, který je určen pravomocným rozhodnutím o povolení záměru k realizaci stavby, jejímž stavebníkem je stát nebo státní organizace, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je stavebníkem,

d)

pozemku, který tvoří jediný přístup k hmotné nemovité věci ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná s hmotnou nemovitou věcí hospodařit,

e)

spoluvlastnického podílu na hmotné nemovité věci, u níž je stát spoluvlastníkem, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná hospodařit se spoluvlastnickým podílem na této nemovité věci,

f)

objektu důležitého pro obranu státu určeného vládou podle zákona o zajišťování obrany, který je zařazen v evidenci objektů důležitých pro obranu státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit Ministerstva obrany za předpokladu, že Ministerstvo obrany předem hlavnímu městu Praze sdělilo, že takový objekt je v evidenci objektů důležitých pro obranu státu veden.

(2)

Hlavní město Praha určí kupní cenu pro převody podle odstavce 1 na základě znaleckého posudku. Kupní cena se určí ve výši ceny obvyklé podle zákona upravujícího oceňování majetku. Pokud nelze cenu obvyklou určit, určí se kupní cena ve výši zjištěné ceny podle zákona upravujícího oceňování majetku. Ke kupní ceně se připočtou náklady na vypracování znaleckého posudku, geometrického plánu a průkazu energetické náročnosti.

(3)

Ustanovení § 12 odst. 4 a 5 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se pro převody podle odstavce 1 nepoužije.

⁴²)

§ 12 písm. c) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, v platném znění.“.

(1)

Úřad bezúplatně umožňuje organizačním složkám a státním organizacím, na které se použije zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, na svých internetových stránkách

a)

uveřejňovat nabídky k prodeji, darování, směně, nájmu, pachtu nebo výpůjčce nepotřebného majetku státu,

b)

vyhlašovat a provádět elektronickou formou výběrová řízení podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích nebo veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku při nakládání s nepotřebným majetkem státu.

(2)

Úřad bezúplatně umožňuje státním podnikům, státní organizaci Správa železnic, České národní bance, územním samosprávným celkům, příspěvkovým organizacím územních samosprávných celků, veřejným výzkumným institucím a veřejným vysokým školám na svých internetových stránkách

a)

uveřejňovat nabídky a záměry k prodeji, darování, směně, nájmu, pachtu nebo výpůjčce majetku,

b)

vyhlašovat a provádět elektronickou formou veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku nebo jiné postupy pro uzavření smlouvy při nakládání s majetkem.

(3)

Úřad neodpovídá za právní jednání učiněná organizačními složkami, státními organizacemi, státními podniky, státní organizací Správa železnic, Českou národní bankou, územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi územních samosprávných celků, veřejnými výzkumnými institucemi a veřejnými vysokými školami podle odstavců 1 a 2.

(1)

Pokud Úřad při nakládání s majetkem státu vyhlašuje a provádí elektronickou formou výběrové řízení podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích nebo veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku, při kterých se obrací na předem neurčený okruh osob na předem určeném místě s výzvou k podání nabídek za účelem zjištění zájemce, který za určených podmínek podá nejlepší nabídku, nedochází k uzavření smlouvy příklepem, smlouva se sjednává následně a zákon č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách, se nepoužije.

(2)

Pro postup podle § 27a odst. 1 písm. b) a § 27a odst. 2 písm. b) platí odstavec 1 obdobně.“.