„(3)

Nabídnutí nebo poskytování právních služeb osobou, která není oprávněna k jejich poskytování podle odstavce 1 nebo 2, se zakazuje. Obstarání, zprostředkování nebo nabídnutí obstarání či zprostředkování poskytnutí právní služby, kterou má poskytovat osoba bez oprávnění k poskytování právních služeb podle odstavce 1 nebo 2, se zakazuje.“.

(1)

Informace tvořící obsah komunikace advokáta, advokátního koncipienta a dalších osob uvedených v § 21 odst. 9 písm. a) s klientem při výkonu advokacie jsou důvěrné, je-li tato důvěrnost v zájmu klienta. Stejně tak jsou důvěrné informace získané nebo vytvářené při výkonu advokacie nebo v bezprostřední souvislosti s ním, pokud z nich lze zjistit informace o obsahu komunikace uvedené ve větě první nebo o poskytovaných právních službách, je-li tato důvěrnost v zájmu klienta.

(2)

Informace podle odstavce 1, které se nacházejí u jiných osob než u advokáta, advokátního koncipienta nebo dalších osob uvedených v § 21 odst. 9 písm. a), musí být výslovně označeny tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o důvěrné informace chráněné podle tohoto zákona.

(3)

Každý, kdo získá informace podle odstavce 1, je nesmí zneužít nebo prozradit jiné osobě bez zákonného důvodu anebo bez souhlasu toho, komu byly právní služby poskytnuty.“.

„g)

kdo podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátů, je vyškrtnut uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla žádost Komoře doručena, nebo k pozdějšímu dni uvedenému v žádosti; podpis na žádosti v listinné podobě musí být úředně ověřen.“.

„(5)

Používat označení „advokát“, „advokátní kancelář“ nebo odvozené tvary těchto označení, ačkoli nejsou splněny zákonné podmínky pro používání takových označení, se zakazuje.“.

„(3)

Sídlem advokáta, který vykonává advokacii ve společnosti podle § 15, je sídlo této společnosti.“.

„(3)

V případech podle odstavce 1 písm. a) až c) není advokát povinen poskytnutí právních služeb odmítnout, pokud s tím písemně vysloví souhlas všechny dotčené osoby, advokát dotčeným osobám předem sdělí všechny podstatné okolnosti týkající se dané věci, není-li to v neprospěch slabší strany a nedojde-li k ohrožení práv a oprávněných zájmů dotčených osob nebo ke zhoršení jejich postavení. Souhlas může dotčená osoba kdykoli odvolat. Odvolaný souhlas nelze znovu udělit.“.

„(6)

Prohlášení k dokumentu v elektronické podobě se neprovede,

a)

jde-li o podpis advokáta, který prohlášení provádí,

b)

jde-li o dokument, který neobsahuje žádný text,

c)

nepředloží-li jednající osoba k prokázání své totožnosti platný doklad,

d)

nemůže-li jednající osoba psát a dokument současně neobsahuje její podpis,

e)

jde-li o dokument, který je psán v jiném než českém nebo slovenském jazyce, a neovládá-li osoba, která prohlášení provádí, jazyk, v němž je dokument psán, a není-li současně předložen v úředně ověřeném překladu do jazyka českého nebo slovenského,

f)

jde-li o podpis osoby odlišné od jednající osoby,

g)

jde-li o dokument v jiné než textové nebo obrázkové podobě, nebo dokument v elektronické podobě, který není ve formátu nebo nemá náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem, nebo

h)

jde-li o podpis na zcela nevyplněném formuláři.

(7)

Advokát je oprávněn při provádění prohlášení k dokumentu v elektronické podobě využívat ze základního registru obyvatel údaje o osobách v něm vedených v rozsahu

a)

příjmení a rodné příjmení,

b)

jméno, popřípadě jména,

c)

adresa místa pobytu,

d)

datum, místo a okres narození; u osoby, která se narodila v cizině, datum, místo a stát, kde se narodila,

e)

čísla a druhy identifikačních dokladů a datum skončení jejich platnosti, a

f)

typ datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna.

(8)

Využíváním údajů podle odstavce 7 není dotčeno oprávnění advokáta využívat údaje z informačních systémů veřejné správy na základě souhlasu klienta podle zvláštních právních předpisů.

(9)

Jednající osoba předloží k prokázání své totožnosti platný

a)

občanský průkaz nebo cestovní doklad, jde-li o státního občana České republiky,

b)

cestovní doklad, průkaz totožnosti občana členského státu Evropské unie nebo doklad opravňující k pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu, obsahuje-li fotografii držitele, jde-li o cizince, nebo

c)

identifikační průkaz vydaný Ministerstvem zahraničních věcí podle zvláštního právního předpisu, jde-li o osobu požívající výsad a imunit podle mezinárodního práva, obsahuje-li fotografii držitele.“.

(1)

Vyžaduje-li tento zákon prokázání totožnosti klienta nebo jiné osoby, může tak advokát učinit i bez jejich fyzické přítomnosti, a to spojením prostřednictvím videokonference se současným využitím prostředků pro elektronickou identifikaci.

(2)

Při postupu podle odstavce 1 lze použít pouze takový prostředek pro elektronickou identifikaci, který splňuje

a)

technické specifikace, normy a postupy pro vysokou úroveň záruky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím minimální technické specifikace, normy a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci²⁰) a který je vydáván a používán v rámci kvalifikovaného systému podle zákona o elektronické identifikaci²¹), nebo

b)

podmínky, za kterých lze použít prostředek pro elektronickou identifikaci pro účely prokázání totožnosti, které vyžaduje zvláštní právní předpis nebo výkon působnosti, mimo rámec kvalifikovaného systému podle zákona upravujícího činnost bank²²).

²⁰)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1502 ze dne 8. září 2015, kterým se stanoví minimální technické specifikace a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci podle čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu.

²¹)

Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů.

²²)

§ 38ac zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 49/2020 Sb.“.

(1)

Zřizuje se Garanční fond Komory, ze kterého se vyplácejí náhrady osobám poškozeným trestnou činností advokáta v souvislosti s úschovou peněžních prostředků.

(2)

Náhrada se oprávněné osobě poskytuje do výše 2 500 000 Kč na jednu úschovu peněžních prostředků; jde-li o kupní cenu plynoucí z prodeje nemovité věci, která slouží k bydlení podle evidence v katastru nemovitostí, poskytuje se náhrada do výše 5 000 000 Kč; náhrady se z Garančního fondu Komory vyplácí jednou ročně. Nepostačují-li prostředky v Garančním fondu Komory k okamžiku výplaty na uspokojení všech nároků, uspokojí se poměrně; neuspokojená část nároku se vyplatí v dalším termínu.

(3)

Okamžikem výplaty náhrady z Garančního fondu Komory se Komora stává věřitelem advokáta, který škodu způsobil, a to v rozsahu vyplacené náhrady.“.

„d)

který podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu evropských advokátů, je vyškrtnut uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla žádost Komoře doručena, nebo k pozdějšímu dni uvedenému v žádosti; podpis na žádosti v listinné podobě musí být úředně ověřen,“.

„b)

kdo podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů, je vyškrtnut uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla žádost Komoře doručena, nebo k pozdějšímu dni uvedenému v žádosti; podpis na žádosti v listinné podobě musí být úředně ověřen,“.

„e)

komu skončil pracovní poměr k advokátovi, usazenému evropskému advokátovi, ke společnosti nebo k zahraniční společnosti, je vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientů ke dni skončení pracovního poměru.“.

„(7)

Sněm může přijímat usnesení i mimo zasedání v písemné formě nebo s využitím technických prostředků za podmínek stanovených jednacím řádem.“.

„d)

stanovit pravidla tvorby a čerpání Garančního fondu Komory,“.

„(2)

Počet členů kontrolní rady stanoví organizační řád.“.

„(2)

Počet členů kárné komise stanoví organizační řád.“.

„(2)

Počet členů odvolací kárné komise stanoví organizační řád.“.

(1)

Zkušební komise vykonává působnost stanovenou tímto zákonem a advokátním zkušebním řádem.

(2)

Členem zkušební komise může být pouze advokát, soudce nebo odborník z právní teorie nebo praxe.

(3)

Zkušební komise volí ze svých členů a odvolává předsedu zkušební komise, a stanoví-li tak organizační řád, i místopředsedy zkušební komise.“.

(1)

Volební období představenstva, kontrolní rady, kárné komise a odvolací kárné komise (dále jen „volené orgány“) je čtyřleté, avšak neskončí dříve, než sněm zvolí nové členy těchto orgánů Komory.

(2)

Volby členů a náhradníků orgánů Komory se konají na základě rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním.

(3)

Členství advokáta ve volených orgánech zaniká

a)

úmrtím nebo prohlášením za mrtvého,

b)

vyškrtnutím ze seznamu advokátů,

c)

pozastavením výkonu advokacie,

d)

odvoláním, nebo

e)

dnem voleb do orgánů Komory.

(4)

Funkce ve volených orgánech jsou čestné; za jejich výkon přísluší jen náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času.

(1)

Organizaci Komory, způsob rozhodování jejích orgánů a postavení jejich členů a náhradníků stanoví organizační řád a další stavovské předpisy.

(2)

Zásady, podmínky a organizaci voleb do orgánů Komory, jakož i odvolání jejich členů, stanoví volební řád.“.

(1)

Přestupku se dopustí ten, kdo

a)

v rozporu s § 2 odst. 3 nabídne poskytnutí právní služby, ačkoli není osobou oprávněnou k jejich poskytování podle § 2 odst. 1,

b)

v rozporu s § 2 odst. 3 poskytne právní službu opakovaně a za úplatu, ačkoli není osobou oprávněnou k jejich poskytování podle § 2 odst. 1,

c)

v rozporu s § 2 odst. 3 sám nebo prostřednictvím jiného za úplatu obstará, zprostředkuje nebo nabídne obstarání anebo zprostředkování poskytnutí právní služby osobou, která není oprávněna k jejich poskytování podle § 2 odst. 1, nebo

d)

v rozporu s § 12 odst. 5 použije označení „advokát“, „advokátní kancelář“ nebo odvozené tvary těchto označení, ačkoli nesplňuje zákonné podmínky pro používání takových označení, nebo jiným způsobem vyvolá klamavý dojem, že jde o advokáta nebo advokátní kancelář.

(2)

Za přestupek lze uložit pokutu do

a)

200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d),

b)

500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo c), nebo

c)

3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b).

(3)

Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze uložit zákaz činnosti do 1 roku.

(4)

Přestupky podle tohoto zákona projednává Ministerstvo spravedlnosti.“.

(1)

Advokát je oprávněn spravovat cizí majetek, včetně přijímání peněžních prostředků do úschovy za účelem jejich vydání dalším osobám a vykonávat funkci insolvenčního správce podle zvláštního právního předpisu¹⁷).

(2)

Ustanovení části druhé hlav druhé a třetí tohoto zákona se použijí pro činnost advokáta podle odstavce 1, jakož i pro další činnosti advokátů vykonávané podle zvláštních předpisů^17a) přiměřeně. Advokát nemá povinnost mlčenlivosti podle § 21 ohledně skutečností, o nichž se dozvěděl v souvislosti s výkonem funkce insolvenčního správce; ustanovení zvláštního právního předpisu^17b) o povinnosti mlčenlivosti insolvenčního správce tím nejsou dotčena.

(1)

Správu cizího majetku advokát vykonává na základě písemné smlouvy uzavřené mezi ním a klientem.

(2)

Klient je povinen uhradit advokátovi náklady se správou majetku uvedeného v odstavci 1.

(3)

Smlouvu o správě majetku, kopie klientem předložených dokladů, plnou moc udělenou mu klientem, popřípadě další listiny vzniklé v souvislosti se správou majetku podle předchozích odstavců, uchovává advokát po dobu deseti let od ukončení správy.

(4)

Další povinnosti advokáta při správě cizího majetku stanoví stavovský předpis.

(1)

Advokát přijímá peněžní prostředky na základě písemné smlouvy do úschovy, aby je pro složitele opatroval a vydal je složiteli či oprávněnému. Ustanovení § 52f odst. 3 platí obdobně.

(2)

Peněžní prostředky smí být uloženy pouze na zvláštním účtu advokátní úschovy u banky nebo pobočky zahraniční banky anebo spořitelního a úvěrního družstva (dále jen „peněžní ústav“) označeném „advokátní úschova“, jehož majitelem je advokát (dále jen „účet úschovy“). Pokud advokát vykonává advokacii ve sdružení, může být majitelem účtu úschovy jiný společník sdružení. Pokud advokát vykonává advokacii jako společník společnosti, musí být majitelem účtu tato společnost.

(3)

Advokát přijímá peněžní prostředky do úschovy pouze jejich vložením na účet úschovy, nebo bezhotovostním převodem na účet úschovy.

(4)

Advokát je povinen vést na jednom účtu úschovy pouze jednu úschovu. Účet úschovy je advokát oprávněn použít opětovně pro jiné klienty teprve poté, co byla původní úschova zcela vypořádána v souladu se smlouvou podle odstavce 1.

(5)

Advokát nesmí provádět úschovu ve vlastní věci. Na účet úschovy nesmí advokát uložit jiné peněžní prostředky než ty, které přijal do úschovy na základě smlouvy podle odstavce 1.

(1)

Před přijetím peněžních prostředků na účet úschovy advokát písemně informuje složitele a oprávněného, je-li stranou smlouvy podle § 52g odst. 1, o

a)

povinnosti přijmout převzaté peněžní prostředky pouze na účet úschovy,

b)

podmínkách a omezeních při nakládání s peněžními prostředky na účtu úschovy,

c)

povinnosti peněžního ústavu zaslat složiteli a oprávněnému potvrzení podle § 52j,

d)

podmínkách změny údajů sdělených peněžnímu ústavu.

(2)

Před přijetím peněžních prostředků na účet úschovy je advokát povinen elektronicky sdělit peněžnímu ústavu

a)

kontaktní údaje složitele a oprávněného, je-li stranou smlouvy, pro účely odeslání potvrzení podle § 52j a § 52k odst. 5,

b)

číslo účtů, na které má být převeden úrok z peněžních prostředků uložených na účtu úschovy.

(3)

Změnu údajů sdělených peněžnímu ústavu podle odstavce 2 je advokát povinen bez zbytečného odkladu sdělit peněžnímu ústavu.

(1)

Advokát je povinen s peněžními prostředky v úschově nakládat pouze za podmínek sjednaných ve smlouvě podle § 52g odst. 1.

(2)

Advokát je oprávněn sdělit peněžnímu ústavu k účtu úschovy údaje o nové úschově podle § 52h odst. 2 nejdříve po vyplacení všech uložených peněžních prostředků a po ukončení předchozí úschovy.

(1)

Peněžní ústav vystaví po obdržení údajů podle § 52h potvrzení o vedení účtu úschovy, které obsahuje číslo účtu úschovy a kontaktní údaje složitele a oprávněného, je-li stranou smlouvy.

(2)

Peněžní ústav odešle potvrzení v elektronické formě složiteli a oprávněnému, je-li stranou smlouvy. Pokud dojde ke změně kontaktních údajů, zašle peněžní ústav nové potvrzení na kontaktní údaje původní i nové.

(3)

Peněžní ústav neumožní, aby advokát vložil peněžní prostředky v hotovosti na účet úschovy. Peněžní ústav neumožní výběr peněžních prostředků v hotovosti z účtu úschovy.

(4)

Peněžní ústav zašle složiteli a oprávněnému, je-li stranou smlouvy, potvrzení o převodu peněžních prostředků nebo jiných transakcí, které obsahuje

a)

číslo účtu úschovy,

b)

čísla účtů, na které byly peněžní prostředky převedeny, a výši částky, která na ně byla převedena.

(5)

Peněžní ústav uchovává údaje o advokátní úschově po dobu 10 let.

(1)

Komora vede elektronickou knihu úschov sloužící ke kontrole povinností advokáta při provádění úschov peněžních prostředků.

(2)

Způsob vedení elektronické knihy úschov a povinnosti advokáta při odesílání údajů do elektronické knihy úschov, jakož i další povinnosti advokáta při úschově peněžních prostředků stanoví stavovský předpis.

(3)

Převzal-li advokát peněžní prostředky do úschovy, je povinen bez zbytečného odkladu odeslat do elektronické knihy úschov tyto údaje

a)

jméno, příjmení a evidenční číslo advokáta,

b)

číslo účtu úschovy,

c)

datum přijetí peněžních prostředků do úschovy; jde-li o opakující se plnění, datum přijetí prvního plnění,

d)

informace sdělené advokátem peněžnímu ústavu podle § 52h.

(4)

Po ukončení úschovy je advokát povinen bez zbytečného odkladu odeslat do elektronické knihy úschov datum vyplacení peněžních prostředků; je-li vyplacení peněžních prostředků provedeno více převody, uvede advokát datum posledního převodu.

(5)

Komora elektronicky zašle potvrzení o uložení nového záznamu o úschově, o změně záznamu a o ukončení úschovy složiteli a oprávněnému, je-li stranou smlouvy.

(1)

Má-li předseda kontrolní rady nebo pověřený člen kontrolní rady za to, že advokát při správě cizího majetku nebo advokátní úschově peněžních prostředků porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo stavovským předpisem, navrhne předseda kontrolní rady představenstvu předběžné pozastavení výkonu této činnosti.

(2)

Představenstvo bez zbytečného odkladu rozhodne o předběžném pozastavení výkonu této činnosti, nasvědčují-li skutečnosti tomu, že advokát při správě majetku nebo advokátní úschově peněžních prostředků porušil povinnosti stanovené tímto zákonem nebo stavovským předpisem.

(3)

Rozhodnutí představenstva o předběžném pozastavení výkonu správy majetku nebo advokátní úschově peněžních prostředků zaniká

a)

nebylo-li proti advokátovi, jemuž byl výkon správy majetku nebo advokátní úschovy peněžních prostředků předběžně pozastaven, ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozhodnutí o předběžném pozastavení výkonu správy majetku nebo advokátní úschovy peněžních prostředků zahájeno kárné řízení v souvislosti se správou majetku nebo advokátní úschovou peněžních prostředků,

b)

dnem právní moci rozhodnutí vydaného v kárném řízení vedeném proti advokátovi v souvislosti se správou majetku nebo advokátní úschovou peněžních prostředků.

(1)

Peněžní ústav je povinen pro potřeby kontroly správy peněžních prostředků svěřených do úschovy advokáta sdělit Komoře na její písemnou žádost údaje o číslech účtů úschov advokáta nebo jeho jiných jedinečných identifikátorech, jakož i o jejich stavu a změnách. Komora je povinna údaje získané podle předchozí věty zachovávat v tajnosti a chránit je před zneužitím.

(2)

Komora požádá peněžní ústav o součinnost elektronicky datovým souborem a peněžní ústav součinnost elektronicky datovým souborem poskytne.

(3)

Peněžní ústav není povinen poskytnout Komoře součinnost, není-li žádost o součinnost podána elektronicky datovým souborem.

¹⁷)

§ 36 až 40 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 296/2007 Sb.

^17a)

Například § 13 odst. 1 písm. d) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 70 odst. 3 obchodního zákoníku, § 9 odst. 3 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 103/2001 Sb., § 50 odst. 3 a 4 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 28 a 29 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

^17b)

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.

„k)

údaj o předběžném pozastavení výkonu správy majetku nebo advokátní úschovy,

l)

údaj o předběžném odejmutí knihy o prohlášeních o pravosti podpisu,“.

„q)

České advokátní komoře pro potřeby kontroly správy peněžních prostředků svěřených do advokátní úschovy, nebo

r)

Notářské komoře pro potřeby kontroly správy peněžních prostředků svěřených do notářské úschovy.“.

„(13)

Porušením bankovního tajemství není předání informací třetím osobám, pokud je to nezbytné ke splnění povinností poskytovatele platebních služeb podle zákona o advokacii a podle notářského řádu.“.

„o)

České advokátní komoře pro potřeby kontroly správy peněžních prostředků svěřených do advokátní úschovy, nebo

p)

Notářské komoře pro potřeby kontroly správy peněžních prostředků svěřených do notářské úschovy.“.