(1)

Veřejný ochránce práv

a)

plní úkoly v oblasti ochrany a prosazování základních práv a svobod podle § 21a,

b)

působí k ochraně před jednáním orgánů veřejné moci uvedených v tomto zákoně, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností,

c)

působí k ochraně osob omezených na svobodě orgánem veřejné moci nebo v důsledku závislosti na poskytované péči před mučením, krutým, nelidským nebo ponižujícím zacházením nebo trestáním a jiným špatným zacházením,

d)

sleduje zajištění cizinců a výkon správního vyhoštění, předání nebo průvozu zajištěných cizinců a trestu vyhoštění cizinců, kteří byli vzati do vyhošťovací vazby nebo kteří vykonávají trest odnětí svobody, na který má navázat trest vyhoštění,

e)

vykonává působnost ve věcech práva na rovné zacházení a ochranu před diskriminací,

f)

vykonává působnost ve věcech práva na volný pohyb občanů Evropské unie a občanů států, které jsou smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a jejich rodinných příslušníků (dále jen „občané Evropské unie“) podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího volný pohyb pracovníků¹) a

g)

plní úkoly v oblasti ochrany práv osob se zdravotním postižením vyplývajících z Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením²) a dalších mezinárodních smluv, které jsou součástí právního řádu České republiky.

(2)

Ochránce práv dětí

a)

plní úkoly v oblasti ochrany práv dítěte vyplývajících z Úmluvy o právech dítěte a dalších mezinárodních smluv, které jsou součástí právního řádu České republiky, a

b)

působí k ochraně před jednáním orgánů veřejné moci uvedených v tomto zákoně, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností v případech, kdy může být na svých právech dotčeno dítě.

(1)

Působnost veřejného ochránce práv podle § 1a odst. 1 písm. b) se vztahuje na ministerstva a jiné správní úřady, Českou národní banku, pokud působí jako správní úřad, orgány územních samosprávných celků při výkonu státní správy, a není-li dále stanoveno jinak, na Policii České republiky, Armádu České republiky, Hradní stráž, zařízení, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranná nebo ústavní výchova, ochranné léčení, zabezpečovací detence, jakož i na zdravotní pojišťovny (dále jen „úřad“).

(2)

Působnost veřejného ochránce práv podle § 1a odst. 1 písm. c) se vztahuje na zařízení, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí

a)

zařízení, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranná nebo ústavní výchova, ochranné léčení anebo zabezpečovací detence,

b)

další místa, kde se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobodě veřejnou mocí, zejména policejní cely, zařízení pro zajištění cizinců a azylová zařízení, nebo

c)

místa, kde se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobodě v důsledku závislosti na poskytované péči, zejména zařízení sociálních služeb a jiná zařízení poskytující obdobnou péči, zdravotnická zařízení a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

(3)

Působnost veřejného ochránce práv podle § 1a odst. 1 písm. d) se vztahuje na všechny orgány veřejné moci, které jsou příslušné k výkonu vyhoštění nebo které se na jeho výkonu podílí.

(4)

Působnost ochránce práv dětí podle § 1a odst. 2 písm. b) se vztahuje na úřady a dále na orgány územních samosprávných celků, jiné orgány, právnické a fyzické osoby, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy.

(5)

Působnost podle § 1a odst. 1 písm. b) a § 1a odst. 2 písm. b) se nevztahuje na Parlament, prezidenta republiky, vládu, Nejvyšší kontrolní úřad, soudy, s výjimkou orgánů státní správy soudů, státní zastupitelství, s výjimkou orgánů státní správy státního zastupitelství, zpravodajské služby a orgány činné v trestním řízení.

(1)

Na ochránce práv dětí se obdobně použijí ustanovení této části o volbě, pozbytí funkce, odvolání z funkce a právním postavení veřejného ochránce práv, ustanovení části druhé o činnosti veřejného ochránce práv, s výjimkou § 21a až 21g, a ustanovení části třetí o zvláštních právech a povinnostech veřejného ochránce práv.

(2)

Na zástupce veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí se obdobně použijí ustanovení této části o volbě, pozbytí funkce, odvolání z funkce a právním postavení veřejného ochránce práv a ustanovení části druhé o činnosti veřejného ochránce práv.

¹)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie (kodifikované znění), v platném znění.

Čl. 4 a čl. 7 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/54/EU ze dne 16. dubna 2014 o opatřeních usnadňujících výkon práv udělených pracovníkům v souvislosti s jejich volným pohybem.

²)

Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, vyhlášená pod č. 10/2010 Sb. m. s.“.

(1)

Veřejný ochránce práv je volen Poslaneckou sněmovnou na funkční období 6 let z kandidátů, z nichž 2 kandidáty navrhuje prezident republiky, 2 kandidáty Senát a 2 kandidáty orgán složený z představitelů vysokých škol podle zákona o vysokých školách³). Návrhy shodných kandidátů jsou přípustné. Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou.

(2)

Veřejným ochráncem práv může být zvolena fyzická osoba, jejíž znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat, a která

a)

je státním občanem České republiky,

b)

je plně svéprávná,

c)

je bezúhonná,

d)

nejpozději v den volby dosáhla věku 40 let,

e)

má ukončené vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském studijním programu a

f)

za období předchozích 10 let má nejméně 5 let praxe v oblasti ochrany základních práv a svobod.

(3)

Ochráncem práv dětí může být zvolena fyzická osoba, jejíž znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat, která splňuje podmínky podle odstavce 2 písm. a) až c) a která

a)

nejpozději v den volby dosáhla věku 35 let,

b)

má ukončené vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském studijním programu v oblasti práva a

c)

za období předchozích 10 let má nejméně 5 let praxe v oblasti ochrany práv dětí.

(4)

Pro účely hodnocení navržených kandidátů podle odstavce 2 nebo 3 zřídí Poslanecká sněmovna hodnoticí komisi složenou nejméně z 9 členů, které jmenuje ze zástupců vědecké a akademické sféry, občanské společnosti, národnostních menšin a dalších společenských skupin s přihlédnutím ke spravedlivému zastoupení mužů a žen.

(5)

V případě jmenování členů hodnoticí komise zřizované pro účely hodnocení kandidátů navržených na funkci ochránce práv dětí Poslanecká sněmovna zajistí též zastoupení dětí a organizací zastupujících zájmy dětí v této komisi. Členem hodnoticí komise může být dítě, které dosáhlo věku 15 let.

(6)

Součástí hodnoticího řízení je veřejné slyšení kandidátů. Na veřejném slyšení jsou oprávněni klást otázky kandidátům členové hodnoticí komise, poslanci a senátoři. Výsledek hodnocení doručí hodnoticí komise poslancům. Podrobnosti o způsobu hodnocení kandidátů stanoví Poslanecká sněmovna.

³)

§ 92 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách.“.

(1)

Zástupce veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí zastupuje veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí v plném rozsahu v době jejich nepřítomnosti a v době, kdy není funkce veřejného ochránce práv nebo ochránce práv dětí obsazena. Veřejný ochránce práv ho po vzájemné dohodě pověří výkonem části své působnosti s cílem tento výkon mezi ně rovnoměrně rozdělit, nejpozději však do 30 dnů od vzniku funkce zástupce. Pokud v uvedené lhůtě nedojde ke vzájemné dohodě nebo pokud veřejný ochránce práv pověření odvolá, platí, že zástupce veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí vykonává působnost veřejného ochránce práv podle § 1a odst. 1 písm. a), c) a e) až g).

(2)

Veřejný ochránce práv, ochránce práv dětí a jejich zástupce při výkonu svých působností vzájemně spolupracují, vyměňují si informace a svoji činnost koordinují.

(1)

Funkce veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí je veřejnou funkcí.

(2)

Plat, odchodné, náhrada výdajů a naturální plnění veřejného ochránce práv, ochránce práv dětí a jejich zástupce se řídí zákonem o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu.

(3)

Na veřejného ochránce práv, ochránce práv dětí a jejich zástupce se vztahuje zákoník práce, pokud tento zákon nestanoví jinak.“.

„(2)

Každé dítě má právo obrátit se na ochránce práv dětí s podnětem týkajícím se porušení jeho práv přímo i bez vědomí svých zákonných zástupců (dále jen „podnět dítěte“).“.

(1)

Při komunikaci s dítětem ochránce práv dětí zohlední jeho věk a rozumovou vyspělost.

(2)

Ochránce práv dětí umožní dítěti projevit jeho názor a jeho vyjádření bude věnovat ve svém dalším postupu náležitou pozornost. Dítě má právo hovořit s ochráncem práv dětí bez přítomnosti svých zákonných zástupců.“.

„c)

namítané pochybení úřadu nemohlo mít vliv na výsledek postupu úřadu nebo jde o věc nepatrného významu,“.

„(4)

Nespadá-li podnět dítěte do působnosti veřejného ochránce práv nebo ochránce práv dětí, ochránce práv dětí podnět odloží, dítě o tom vyrozumí a poučí je o tom, jak může uplatňovat svá práva. Ochránce práv dětí může rovněž postoupit podnět věcně příslušnému orgánu veřejné moci.“.

„(2)

V případě, že se více podnětů týká téhož předmětu šetření nebo spolu jinak věcně souvisejí a věc se může týkat porušení práv dítěte, ochránce práv dětí zahájí společné šetření, nedohodnou-li se veřejný ochránce práv a ochránce práv dětí jinak; to platí i v případě společného podnětu více stěžovatelů, je-li jedním z nich dítě.

(3)

Provádí-li šetření podle této části ochránce práv dětí, použijí se její ustanovení obdobně na orgány územních samosprávných celků, jiné orgány a právnické a fyzické osoby, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy.“.

„(4)

Pro účely postupu podle odstavců 1 až 3 se vůči veřejnému ochránci práv nelze dovolávat povinnosti mlčenlivosti stanovené jiným právním předpisem nebo uložené smlouvou.“.

(1)

Veřejný ochránce práv za účelem ochrany a prosazování základních práv a svobod

a)

systematicky sleduje a hodnotí naplňování základních práv a svobod,

b)

provádí výzkumy a analýzy v oblasti základních práv a svobod,

c)

vydává zprávy, stanoviska a doporučení k naplňování základních práv a svobod, d) podporuje naplňování základních práv a svobod a doporučuje opatření ke zlepšení jejich ochrany, včetně doporučení podle § 22 odst. 1,

e)

podporuje zvyšování povědomí o základních právech a svobodách ve společnosti, včetně vzdělávání v oblasti lidských práv,

f)

spolupracuje a zajišťuje výměnu informací s příslušnými mezinárodními orgány, které sledují dodržování závazků České republiky vyplývajících z mezinárodních smluv o základních právech a svobodách, a

g)

spolupracuje a zajišťuje výměnu informací s vnitrostátními a zahraničními orgány a osobami působícími v oblasti ochrany základních práv a svobod, včetně zástupců občanské společnosti.

(2)

Při plnění úkolů podle odstavce 1 může veřejný ochránce práv od orgánů veřejné moci požadovat součinnost. Ustanovení § 15 odst. 1 písm. a) a b), § 15 odst. 2 písm. a) až c) a § 15 odst. 4 se použijí v rozsahu nezbytném k naplnění účelu odstavce 1.

(3)

V případě nesplnění povinnosti součinnosti podle odstavce 2 může veřejný ochránce práv postupovat obdobně podle § 20 odst. 2.

(1)

Veřejný ochránce práv k plnění úkolů podle § 21a odst. 1 zřizuje poradní orgán pro ochranu a prosazování základních práv a svobod. Veřejný ochránce práv seznamuje poradní orgán se svou činností a závěry a konzultuje s ním hlavní směry své budoucí činnosti. Poradní orgán veřejnému ochránci práv zprostředkovává poznatky a zkušenosti s ochranou a prosazováním základních práv a svobod z různých částí společnosti.

(2)

Členy poradního orgánu jmenuje veřejný ochránce práv z odborníků vědecké, akademické a duchovní sféry, zástupců občanské společnosti, národnostních menšin a dalších společenských skupin. Při výběru členů veřejný ochránce práv přihlíží k tomu, aby výsledné složení poradního orgánu odráželo sociální, národnostní, kulturní a regionální rozmanitost obyvatelstva České republiky včetně spravedlivého zastoupení mužů a žen.

(3)

Podrobnosti o organizaci a úkolech poradního orgánu upravuje jeho statut, který vydá veřejný ochránce práv.

(4)

Veřejný ochránce práv je dále oprávněn zřizovat pracovní skupiny ke specifickým tématům a činnostem souvisejícím s plněním úkolů podle § 21a odst. 1.

(1)

Působnost podle § 1a odst. 1 písm. c) vykonává veřejný ochránce práv prostřednictvím systematických návštěv zařízení podle § 1b odst. 2. Pro tyto návštěvy a pro výkon působnosti podle § 1a odst. 1 písm. d) se použijí § 15 odst. 1 písm. a) až c), § 15 odst. 2 písm. a) až c), § 15 odst. 4 a § 16 obdobně.

(2)

Policie České republiky s dostatečným předstihem informuje veřejného ochránce práv o výkonu vyhošťovací vazby cizince, jeho trestu vyhoštění nebo o jím vykonávaném trestu odnětí svobody, na něž má navázat trest vyhoštění.

(3)

Veřejný ochránce práv po návštěvě zařízení, po souvisejících návštěvách více zařízení nebo po provedeném sledování vyhoštění vypracuje zprávu o svých zjištěních. Součástí této zprávy mohou být doporučení nebo návrhy opatření k nápravě.

(4)

Veřejný ochránce práv vyzve zařízení, aby se k jeho zprávě, doporučením nebo návrhům na opatření k nápravě vyjádřilo ve lhůtě stanovené veřejným ochráncem práv. Takto může veřejný ochránce práv vyzvat i zřizovatele zařízení nebo příslušné úřady. Shledá-li veřejný ochránce práv jejich vyjádření dostatečnými, zařízení, popřípadě jeho zřizovatele nebo příslušné úřady o tom vyrozumí. Jinak veřejný ochránce práv po obdržení vyjádření nebo po marném uplynutí lhůty může postupovat obdobně podle § 20 odst. 2.

(5)

V případě nesplnění povinnosti součinnosti podle § 15 a 16 může veřejný ochránce práv postupovat obdobně podle § 20 odst. 2.

(1)

Veřejný ochránce práv přispívá k prosazování práva na rovné zacházení se všemi osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, národnost, pohlaví, sexuální orientaci, věk, zdravotní postižení, víru nebo náboženské vyznání nebo světový názor a za tím účelem

(2)

Při plnění úkolů podle odstavce 1 může veřejný ochránce práv od orgánů veřejné moci požadovat součinnost. Ustanovení § 15 odst. 1 písm. a) a b), § 15 odst. 2 písm. a) až c) a § 15 odst. 4 se použijí obdobně.

(3)

V případě nesplnění povinnosti součinnosti podle odstavce 2 může veřejný ochránce práv postupovat obdobně podle § 20 odst. 2.“.

(1)

Veřejný ochránce práv za účelem naplňování práva na volný pohyb občanů Evropské unie v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím volný pohyb pracovníků¹)

a)

poskytuje metodickou pomoc občanům Evropské unie při podávání návrhů na zahájení řízení z důvodů diskriminace,

b)

provádí průzkumy a analýzy výkonu práva na volný pohyb občanů Evropské unie,

c)

vydává zprávy, stanoviska a doporučení k otázkám souvisejícím s naplňováním práv občanů Evropské unie,

d)

zveřejňuje aktuální informace o právech občanů Evropské unie v českém jazyce a alespoň jednom dalším úředním jazyce Evropské unie a

e)

zajišťuje výměnu dostupných informací s příslušnými národními, zahraničními a mezinárodními organizacemi.

(2)

Úkoly podle odstavce 1 vykonává veřejný ochránce práv i ve věcech práva na volný pohyb těch občanů Evropské unie, na které se nevztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující volný pohyb pracovníků.

(3)

Při plnění úkolů podle odstavce 1 může veřejný ochránce práv od orgánů veřejné moci požadovat součinnost. Ustanovení § 15 odst. 1 písm. a) a b), § 15 odst. 2 písm. a) až c) a § 15 odst. 4 se použijí obdobně.

(4)

V případě nesplnění povinnosti součinnosti podle odstavce 3 může veřejný ochránce práv postupovat obdobně podle § 20 odst. 2.

(1)

Veřejný ochránce práv za účelem ochrany a prosazování práv osob se zdravotním postižením vyplývajících z Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením²) plní obdobné úkoly jako podle § 21a odst. 1.

(2)

Při plnění úkolů podle odstavce 1 může veřejný ochránce práv požadovat součinnost od orgánů veřejné moci a zařízení podle § 1b odst. 2 a dalších zařízení, která poskytují služby lidem s postižením, zejména zařízení sociálních služeb, zdravotnická zařízení, školská zařízení a školy, včetně vysokých škol. Ustanovení § 15 odst. 1 písm. a) až c), § 15 odst. 2 písm. a) až c) a § 15 odst. 4 se použijí obdobně.

(3)

Zaměstnavatelé na chráněném trhu práce jsou povinni veřejnému ochránci práv při plnění úkolů podle odstavce 1 pouze poskytovat informace o své činnosti v souvislosti s ochranou práv osob se zdravotním postižením na jeho žádost v míře přiměřené svým poměrům.

(4)

V případě nesplnění povinnosti součinnosti podle odstavce 2 může veřejný ochránce práv postupovat obdobně podle § 20 odst. 2.

(1)

Veřejný ochránce práv při plnění úkolů podle § 21f odst. 1 spolupracuje s osobami se zdravotním postižením a nevládními neziskovými právnickými osobami hájícími jejich práva a zájmy. Za tímto účelem zřizuje poradní orgán.

(2)

Členy poradního orgánu podle odstavce 1 jsou osoby se zdravotním postižením a osoby hájící jejich práva a zájmy. Členy poradního orgánu jmenuje veřejný ochránce práv po projednání s právnickými osobami sdružující osoby se zdravotním postižením. Podrobnosti o organizaci a úkolech poradního orgánu upravuje jeho statut, který vydá veřejný ochránce práv.

(3)

Veřejný ochránce práv je dále oprávněn zřizovat pracovní skupiny ke specifickým tématům a aktivitám souvisejícím s plněním úkolů podle § 21f odst. 1.

(1)

Ochránce práv dětí za účelem ochrany a prosazování práv dítěte vyplývajících zejména z Úmluvy o právech dítěte a dalších mezinárodních smluv, které jsou součástí právního řádu, plní obdobné úkoly jako veřejný ochránce práv podle § 21a odst. 1.

(2)

Oznámení orgánů veřejné moci, osob pověřených výkonem sociálně-právní ochrany, škol a školských zařízení, poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb, dalších zařízení určených pro děti nebo oznámení jejich zaměstnanců o porušování práv dítěte není porušením mlčenlivosti podle jiného právního předpisu.

(3)

Při plnění úkolů podle odstavce 1 může ochránce práv dětí požadovat součinnost od orgánů veřejné moci, zařízení podle § 1b odst. 2, škol a školských zařízení, jakož i dalších zařízení určených pro děti. Ustanovení § 15 odst. 1 písm. a) až c), § 15 odst. 2 písm. a) až c) a § 15 odst. 4 se použijí obdobně.

(4)

V případě nesplnění povinnosti součinnosti podle odstavce 4 může ochránce práv dětí postupovat obdobně podle § 20 odst. 2.

(1)

Ochránce práv dětí při plnění úkolů podle § 21h odst. 1 spolupracuje s dětmi a právnickými osobami hájícími jejich práva a za tímto účelem zřizuje poradní orgán.

(2)

Členy poradního orgánu mohou být jmenovány děti ve věku od 12 do 18 let. Jeho členy mohou být nejdéle do dovršení věku 21 let. Členy poradního orgánu jmenuje ochránce práv dětí po projednání s nevládními neziskovými právnickými osobami sdružujícími nebo hájícími děti a mladistvé. Podrobnosti o organizaci a úkolech poradního orgánu upravuje jeho statut, který vydá ochránce práv dětí.

(3)

Ochránce práv dětí je dále oprávněn zřizovat pracovní skupiny k specifickým tématům souvisejícím s plněním úkolů podle § 21h odst. 1, jejichž členy mohou být děti a osoby hájící jejich práva.“.

„(1)

Veřejný ochránce práv podává každoročně do 31. března kalendářního roku Poslanecké sněmovně souhrnnou písemnou zprávu o své činnosti za uplynulý rok. Zprávu současně zasílá na vědomí Senátu, prezidentu republiky, předsedovi vlády, ministerstvům a jiným ústředním správním úřadům, orgánu složenému z představitelů vysokých škol³), popřípadě dalším orgánům veřejné moci podle uvážení veřejného ochránce práv, a současně ji vhodným způsobem uveřejňuje.“.

„(1)

Kancelář plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti veřejného ochránce práv, ochránce práv dětí a jejich zástupce. Kancelář je organizační složkou státu.

(2)

V čele Kanceláře stojí vedoucí Kanceláře. Vedoucího Kanceláře jmenuje a odvolává veřejný ochránce práv po projednání s ochráncem práv dětí a s jejich zástupcem.“.

„(3)

Podrobnosti o organizaci a úkolech Kanceláře, o koordinaci, vzájemné součinnosti a řešení sporů při plnění úkolů vyplývajících z působnosti stanovené tímto zákonem, jakož i o podílu ochránce práv dětí na řízení Kanceláře upravuje statut, který vydá veřejný ochránce práv po projednání s ochráncem práv dětí a s jejich zástupcem.“.

„(7)

Veřejný ochránce práv, ochránce práv dětí a jejich zástupce mohou pověřit zaměstnance Kanceláře plněním úkolů při výkonu jim svěřené působnosti.“.

(1)

Platové poměry zaměstnanců Kanceláře se řídí právními předpisy o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

(2)

Členové poradního orgánu podle § 21b, 21g a 21i, popřípadě jejich zákonní zástupci mají nárok v souvislosti s jejich účastí na jednání poradního orgánu na úhradu cestovních nákladů, a to ve výši a za podmínek stanovených pro zaměstnance v pracovním poměru, s tím, že za pravidelné pracoviště se pro tyto účely považuje bydliště člena poradního orgánu nebo zákonného zástupce.

(3)

Náklady na služby osobní asistence a průvodcovské nebo tlumočnické služby spojené s výkonem funkce člena poradního orgánu jsou hrazeny z rozpočtu Kanceláře.“.

(1)

V zákonem stanovených případech může ochránce práv dětí podat návrh na zahájení řízení nebo do občanského soudního řízení vstoupit. Ochránce práv dětí může jednáním před soudem pověřit zaměstnance Kanceláře veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí.

(2)

Ochránce práv dětí je v řízení podle odstavce 1 oprávněn ke všem úkonům, které může vykonat účastník řízení, pokud nejde o úkony, které může vykonat jen účastník právního poměru.“.

„(4)

Ochránce práv dětí může podat odvolání jen v případech a za podmínek uvedených v § 35b a jen tehdy, jestliže do řízení vstoupil dříve, než uplynula odvolací lhůta všem účastníkům řízení.“.

„(4)

Ochránce práv dětí může podat z důvodů uvedených v § 229 žalobu pro zmatečnost jen v případech a za podmínek uvedených v § 35b. Nevstoupil-li ochránce práv dětí do řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí, může žalobu podat, dokud běží lhůta některému z účastníků, jestliže současně vstoupí do řízení.“.

„l)

veřejnému ochránci práv, ochránci práv dětí, jejich zástupci a jimi pověřeným zaměstnancům Kanceláře veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí informace, které si vyžádají v souvislosti s plněním úkolů při výkonu jim svěřené působnosti podle zvláštního zákona,“.

„u)

veřejného ochránce práv, ochránce práv dětí a jejich zástupce Kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí,“.

„f)

veřejný ochránce práv nebo ochránce práv dětí,“.

„f)

veřejného ochránce práv, ochránce práv dětí a jejich zástupce,“.

(1)

Veřejnému ochránci práv, ochránci práv dětí a jejich zástupci náleží

a)

víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f), a to

1.

veřejnému ochránci práv a ochránci práv dětí ve výši 37 % platové základny a

2.

zástupci veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí ve výši 33 % platové základny,

b)

náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. d), e), h) a ch),

c)

náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. g) ve výši trojnásobku sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.

(1)

Veřejnému ochránci práv, ochránci práv dětí a jejich zástupci náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. d) a i) bez nároku na úhradu výdajů spojených s užíváním bytu.

(2)

Veřejnému ochránci práv a ochránci práv dětí dále náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a) a zástupci veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí podle § 6 odst. 1 písm. b).“.

„(3)

Soudce zvolený do funkce veřejného ochránce práv, ochránce práv dětí nebo jejich zástupce je dnem, k němuž mu vznikla tato funkce, dočasně zproštěn výkonu soudcovské funkce.“.

„(2)

Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí je oprávněn podat nejvyšší státní zástupce, jestliže k jeho podání shledá závažný veřejný zájem.

(3)

Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí je oprávněn podat veřejný ochránce práv nebo ochránce práv dětí, jestliže k jeho podání prokáže závažný veřejný zájem.“.

„(2)

Návrh podle § 101a odst. 2 a 3 může oprávněný navrhovatel podat do 3 let ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.“.

„m)

veřejným ochráncem práv, ochráncem práv dětí nebo jejich zástupcem,“.

„(3)

Zaměstnanci státu podle odstavců 1 a 2 jsou povinni na žádost poskytnout veřejnému ochránci práv, ochránci práv dětí, jejich zástupci a jimi pověřeným zaměstnancům Kanceláře veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí informace, které si vyžádají v souvislosti s výkonem působnosti podle zákona o veřejném ochránci práv a ochránci práv dětí.“.

„d)

veřejný ochránce práv, ochránce práv dětí a jejich zástupce,“.

„m)

veřejný ochránce práv, ochránce práv dětí a jejich zástupce,“.

„m)

veřejného ochránce práv, ochránce práv dětí a jejich zástupce Kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí,“.

„m)

veřejný ochránce práv, ochránce práv dětí, jejich zástupce a jimi pověření zaměstnanci Kanceláře veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí v souvislosti s plněním úkolů při výkonu jim svěřené působnosti podle jiného zákona tak, aby byla zajištěna ochrana citlivých údajů třetích osob,“.