(1)

Služební poměr může vzniknout pouze občanovi České republiky staršímu 18 let, který byl povolán do služebního poměru, pokud

a)

složil vojenskou přísahu,

b)

není členem politické strany, politického hnutí nebo odborové organizace,

c)

nepodporuje, nepropaguje nebo veřejně neprojevuje sympatie s hnutím, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob,

d)

není trestně stíhán,

e)

je trestně bezúhonný,

f)

je zdravotně způsobilý k výkonu služby a

g)

splňuje kvalifikační předpoklady pro služební zařazení.

(2)

Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může občanovi ve výjimečných případech vzniknout služební poměr, i když nesplňuje kvalifikační předpoklady nebo podmínky zdravotní způsobilosti stanovené pro služební místo ve Vojenském zpravodajství, na které má být služebně zařazen.

(3)

Ministerstvo obrany (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou

a)

po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví způsob posuzování zdravotní způsobilosti občanů pro povolávání do služebního poměru a

b)

kvalifikační předpoklady pro služební zařazení.

(1)

Výběr uchazeče se zahajuje doručením jeho písemné žádosti o povolání do služebního poměru a končí oznámením rozhodnutí služebního orgánu o povolání uchazeče do služebního poměru nebo písemným vyrozuměním uchazeče o tom, že nebyl vybrán. Důvody nepovolání do služebního poměru se uchazeči neoznamují.

(2)

Výběr uchazeče provádí služební orgán. Služební orgán ověří, zda uchazeč splňuje podmínky stanovené v § 3 a zda jeho povolání je v souladu s potřebou zajišťování obrany České republiky. Služební orgán je oprávněn si za účelem ověření trestní bezúhonnosti uchazeče vyžádat opis z rejstříku trestů.

(3)

Před povoláním uchazeče do služebního poměru jej služební orgán písemně informuje o

a)

předpokládaném dni vzniku služebního poměru a době jeho trvání,

b)

služebním zařazení, c) místu nástupu služby,

d)

základní týdenní době služby a jejím rozvržení,

e)

platových náležitostech a výplatním termínu,

f)

délce řádné dovolené,

g)

podmínkách výkonu služby,

h)

době trvání a podmínkách zkušební doby,

i)

odborném rozvoji a jeho zabezpečování,

j)

orgánu sociálního zabezpečení, kterému služební orgán odvádí pojistné na sociální zabezpečení vojáka v souvislosti s jeho služebním poměrem,

k)

podmínkách zániku služebního poměru a

l)

opatřeních zajišťujících rovné zacházení.

(4)

Je-li informace uchazeči doručována v elektronické podobě, musí mu být přístupná a musí mít možnost si ji uložit nebo vytisknout. Služební orgán je povinen předání informace uchazeči doložit.

(5)

O uchazeči, který písemně požádal o povolání do služebního poměru a nebyl povolán, uchovávají služební orgány osobní údaje a údaj o důvodu nepovolání do služebního poměru po dobu trvání jeho branné povinnosti.

(6)

Ministerstvo stanoví vyhláškou postup při výběru uchazeče.“.

(1)

Za trestně bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje uchazeč, který byl pravomocně odsouzen pro

a)

trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen, nebo

b)

zvlášť závažný zločin nebo k trestu ztráty vojenské hodnosti, i když se na něj hledí, jako by nebyl odsouzen.

(2)

Na pravomocné odsouzení soudem jiného členského státu Evropské unie a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska se pro účely posuzování trestní bezúhonnosti hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky.“.

„(3)

Služební poměr občanovi nevznikne, nesplňuje-li ke dni nástupu služby podmínky uvedené v § 3 nebo v tento den bez závažného důvodu nenastoupí k výkonu služby.“.

(1)

Uchazeče lze povolat do služebního poměru i na dobu kratší než 2 roky. Dobu trvání služebního poměru na dobu kratší než 2 roky lze prodloužit tak, aby v součtu nepřesáhla 2 roky.

(2)

Při posuzování splnění podmínek vzniku služebního poměru na dobu kratší než 2 roky uchazečem se ustanovení § 3 odst. 1 písm. g) a § 4a odst. 1 písm. b) nepoužijí.

(3)

Uchazeč o povolání do služebního poměru na dobu kratší než 2 roky splňuje podmínku zdravotní způsobilosti, pokud je schopen vykonávat vojenskou činnou službu podle § 5a branného zákona.“.

„a)

svobodník, desátník a četař 1 rok,“.

„g)

byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení jeho trestního stíhání, bylo pravomocně rozhodnuto o schválení narovnání a zastaveno trestní stíhání nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání, a jeho setrvání ve služebním poměru by ohrozilo vážnost ozbrojených sil,“.

„(2)

Prezident nebo ministr může na základě žádosti vojáka rozhodnout v souladu s potřebou zajišťování obrany České republiky o setrvání vojáka ve služebním poměru i po dosažení důchodového věku podle jiného právního předpisu⁷). Při rozhodování se rovněž přihlíží k odbornosti vojáka, dosavadnímu průběhu jeho služebního poměru, jeho morálním vlastnostem, zdravotní způsobilosti k výkonu služby a k jeho účasti v zahraničních operacích.“.

„(1)

Nepřetržitým vojenským nasazením se rozumí doba výkonu služby při plnění úkolů vojáků podle jiného právního předpisu⁵⁸), pokud se jedná o činnost,

a)

kterou s ohledem na okolnosti nelze rozvrhnout podle § 26, protože ji vykonává voják, který má zvláštní výcvik, znalosti nebo zkušenosti a jeho výkon služby je obtížně nahraditelný službou jiných vojáků, nebo

b)

která je vykonávána v rámci situací vyžadujících přijetí opatření nezbytných k ochraně života, zdraví a bezpečnosti osob a jejichž řádný výkon by byl ohrožen, kdyby musela být dodržena pravidla stanovená v § 26 až 28.

⁵⁸)

Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 89/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), ve znění pozdějších předpisů.“.

„(1)

Voják, který byl vyslán ke studiu při výkonu služby, má nárok na studijní volno.“.

„l)

nejpozději 15 dnů předem ohlásit služebnímu orgánu výjezd do zahraničí, s výjimkou výjezdu do členského státu Severoatlantické smlouvy nebo Evropské unie, za účelem poskytnutí poučení o možných rizicích spojených s takovým výjezdem, přičemž povinnost ohlásit služebnímu orgánu výjezd do zahraničí u vojáka služebně zařazeného na služebním místě určeném ministrem trvá i po skončení služebního poměru a plní se vůči krajskému vojenskému velitelství; ministr jej může této povinnosti zprostit.“.

„j)

vytvářet vojákům podmínky a poskytovat pomoc při jejich začleňování do občanského života,

k)

zajišťovat vojákům pomoc k překonání tíživé sociální situace.“.

(1)

Služební orgán může vojáka s jeho souhlasem vyslat k dennímu nebo prezenčnímu studiu nebo ke studiu při výkonu služby, kterým si zvyšuje nebo prohlubuje vzdělání pro účely splnění kvalifikačních předpokladů nebo kvalifikačních požadavků a které je využitelné pro výkon služby. Zvyšováním kvalifikace se rozumí též její rozšiřování.

(2)

Voják, který byl služebním orgánem vyslán ke studiu podle odstavce 1, je povinen po ukončení studia setrvat po stanovenou dobu ve služebním poměru nebo uhradit částku stanovenou vyhláškou jako úhradu za studium nebo její část, a to i tehdy, zanikne-li vojákovi služební poměr před ukončením studia nebo v jeho průběhu.

(3)

Pokud povinnost k setrvání ve služebním poměru po skončení studia přesáhne stanovenou dobu trvání služebního poměru, upraví služební orgán dobu trvání služebního poměru tak, aby bylo vojákovi splnění této povinnosti umožněno.

(4)

Do doby setrvání ve služebním poměru se nezapočítává doba dispozice podle § 10 odst. 4 a doba přerušení služebního poměru podle § 11.

(5)

Nesplní-li voják svůj závazek podle odstavce 2 pouze zčásti, povinnost uhradit stanovenou úhradu se mu poměrně sníží.

(6)

Povinnost vojáka uhradit stanovenou úhradu zaniká, zanikl-li služební poměr vojáka podle § 18 písm. e), f), h) a i) nebo podle § 19 odst. 1 písm. a), b), c) a e). Ministr nebo jím určený služební orgán může v mimořádných případech na žádost vojáka částečně snížit nebo zcela prominout povinnost vojáka uhradit částku jako úhradu za studium stanovenou v rozhodnutí, zanikl-li jeho služební poměr z jiných důvodů.

(7)

Ministerstvo stanoví vyhláškou výši úhrady za studium, kterou je voják povinen uhradit, pokud nedodrží dobu setrvání ve služebním poměru po skončení studia.“.

(1)

Voják má nárok na měsíční služební příspěvek na bydlení (dále jen „služební příspěvek“) ve výši od jednonásobku do trojnásobku (dále jen „koeficient“) částky 3 000 Kč podle kategorie obce výkonu služby v závislosti na počtu obyvatel žijících v této obci. Výše služebního příspěvku se zvyšuje za každého člena rodiny o 300 Kč, maximálně však o 1 200 Kč. Za členy rodiny se považují osoby podle § 71 odst. 5.

(2)

Nárok na služební příspěvek zaniká při zániku služebního poměru. Služební příspěvek nenáleží vojákovi, který je zařazen do hodnostního sboru čekatelů, ve zkušební době, po dobu přerušení služebního poměru podle § 11, za dobu neomluvené nepřítomnosti ve službě, po dobu určení do dispozice podle § 10 odst. 2 písm. g), h) a i) nebo pokud je mu ministerstvem hrazeno nájemné za byt v místě pravidelného výkonu služby v zahraničí.

(3)

Rodičům, kteří jsou oba vojáky a tvoří společnou domácnost, se výše služebního příspěvku zvyšuje podle odstavce 1 pouze za nezaopatřené dítě, a to jen jednomu z nich. Netvoří-li rodiče nezaopatřeného dítěte společnou domácnost, podmínka společné domácnosti vojáka a nezaopatřeného dítěte se považuje za splněnou, pokud voják nezaopatřenému dítěti poskytoval péči alespoň v části kalendářního měsíce.

(4)

Pro splatnost a výplatu služebního příspěvku se použijí § 68l až 68n obdobně.

(5)

Vláda stanoví nařízením kategorie obcí výkonu služby a koeficienty pro výpočet služebního příspěvku. Výše příspěvku se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.“.

(1)

Ministr může v mimořádných případech přiznat vojákovi na jeho žádost nebo na žádost člena rodiny k překonání přechodné tíživé sociální situace návratnou peněžní výpomoc až do výše dvacetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém k přechodné tíživé sociální situaci vojáka došlo. V závislosti na charakteru a okolnostech vzniku tíživé sociální situace může ministr rozhodnout o odložení splatnosti návratné peněžní výpomoci, případně prominout zcela nebo z části povinnost peněžní výpomoc vrátit. Příjemcem může být i člen rodiny, který o peněžní výpomoc požádal.

(2)

Vojákovi po zániku služebního poměru lze poskytnout návratnou peněžní výpomoc, pokud se do tíživé sociální situace dostal z důvodu výkonu služby. Pro její poskytnutí se použije odstavec 1 obdobně.“.

„(4)

Při měsíčním vyúčtování služebního platu ministerstvo vojákovi zpřístupní doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách služebního platu a o provedených srážkách prostřednictvím elektronického nástroje. Na žádost vojáka mu služební orgán umožní nahlédnout do dokladů, na jejichž základě byl služební plat vypočten.“.

(1)

Vojákovi lze při povolání do služebního poměru přiznat náborový příspěvek, pokud absolvoval jinou než vojenskou střední nebo vysokou školu nebo pokud splnil povinnost k úhradě částky stanovené jako úhrada za studium vojenské školy, kterou absolvoval. Náborový příspěvek lze vojákovi poskytnout až do výše 1 000 000 Kč podle dosaženého vzdělání a doby trvání služebního poměru.

(2)

Vyplacený náborový příspěvek nebo jeho poměrnou část je voják povinen vrátit, zanikne-li jeho služební poměr před uplynutím stanovené doby trvání služebního poměru podle § 18 písm. c) a d) nebo podle § 19 odst. 1 písm. f) až o). V případě zániku služebního poměru podle § 18 písm. j) nárok na přiznaný náborový příspěvek zaniká.

(3)

V případě, že voják splnil povinnost vrátit náborový příspěvek nebo jeho poměrnou část, lze mu při opětovném povolání do služebního poměru náborový příspěvek opětovně poskytnout.

(4)

O poskytnutí náborového příspěvku rozhoduje služební orgán, který je o povolání do služebního poměru oprávněn rozhodovat.

(5)

Náborový příspěvek se vojákovi vyplatí do 60 dnů ode dne ukončení zkušební doby.“.

„(1)

Je-li voják služebně zařazen na služební místo, pro které je stanoven vyšší stupeň vzdělání a voják tento vyšší stupeň dosáhl v průběhu služebního poměru, aniž byl k tomuto studiu vyslán služebním orgánem, lze mu jednorázově přiznat kvalifikační příspěvek. Pro vyplacený kvalifikační příspěvek se použije § 69 odst. 2 obdobně. Pro přiznání a vyplacení kvalifikačního příspěvku je rozhodující obor studia ve vztahu k činnosti na služebním místě, kde má být získané vzdělání uplatněno.“.

(1)

Za každý ukončený kalendářní měsíc služby náleží vojákovi stabilizační příspěvek ve výši 7 000 Kč.

(2)

Nekonal-li voják službu po celý kalendářní měsíc, má nárok na stabilizační příspěvek pouze za podmínek stanovených pro poskytování služebního platu podle § 68h, po dobu prvního měsíce dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz nebo po dobu 12 měsíců od počátku dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, které voják utrpěl při výkonu služby, v přímé souvislosti s ním nebo pro výkon služby, není-li dále stanoveno jinak.

(3)

Výši stabilizačního příspěvku lze navýšit až do výše desetinásobku částky uvedené v odstavci 1 v závislosti na speciální odbornosti nebo vykonávané činnosti nezbytné pro plnění úkolů ozbrojených sil, Vojenské policie nebo Vojenského zpravodajství stanovených v odstavci 6.

(4)

Stabilizační příspěvek vojákovi nepřísluší za kalendářní měsíc, ve kterém

a)

je zařazen do hodnostního sboru čekatelů, nebo

b)

měl neomluvenou nepřítomnost ve službě.

(5)

Pro splatnost a výplatu stabilizačního příspěvku se použijí § 68l až 68n obdobně.

(6)

Seznam speciálních odborností a vykonávaných činností nezbytných pro plnění úkolů ozbrojených sil a Vojenské policie a výši stabilizačního příspěvku podle odstavce 3 stanoví vláda nařízením. Seznam speciálních odborností a vykonávaných činností nezbytných pro plnění úkolů Vojenského zpravodajství a výši stabilizačního příspěvku podle odstavce 3 stanoví ministr.“.

(1)

Vojákovi lze poskytnout při služebním zařazení na služební místo v obci určené ministrem nebo v případě rozhodnutí o prodloužení rozhodné doby ve služebním zařazení v této obci jednorázově stabilizační příspěvek až ve výši šestinásobku jeho služebního tarifu.

(2)

Voják, kterému byl vyplacen jednorázově stabilizační příspěvek podle odstavce 1, je povinen vykonávat v určené obci službu po dobu 4 let. Vyplacený stabilizační příspěvek nebo jeho část je voják povinen vrátit, zanikne-li jeho služební poměr před uplynutím doby podle věty první podle § 18 písm. c), d) a j) nebo podle § 19 odst. 1 písm. f) až o).

(3)

V případě vojáka povolaného do služebního poměru podle § 5a se odstavce 1 a 2 nepoužijí.“.

„(3)

Vojákovi, který byl vyslán ke studiu, s výjimkou prezenčního studia, nebo vojákovi vyslanému do rekvalifikačního kurzu náležejí náhrady podle odstavce 1. Stravné vojákovi náleží za dny účasti na studijních soustředěních nebo konzultacích a za dny konání zkoušek v jiné obci, než ve které má stanovené místo výkonu služby nebo místo bydliště. Při zvyšování nebo prohlubování kvalifikace náleží vojákovi náhrada jízdních výdajů podle odstavce 1 písm. b) a e), jen je-li mu poskytnuto studijní volno.“.

„(2)

Vojákovi, který má bydliště v jiné obci než v obci výkonu služby a který k výkonu služby dojíždí, náleží paušální náhrada jízdních výdajů. Náhrada vojákovi náleží měsíčně v rozsahu 18 cest každým směrem, nejvýše však v rozsahu jedenáctinásobku denní částky stravného při služební cestě. Má-li voják více bydlišť, určí si pro účely náhrady jízdních výdajů jedno z nich. Jestliže má bydliště v zahraničí, poskytuje se mu náhrada jízdních výdajů jen za dopravu uskutečněnou na území České republiky.“.

„(6)

Zánikem služebního poměru zaniká vojákovi nárok na náhradu v penězích za výstrojní náležitosti, které mu nebyly poskytnuty podle odstavce 2 věty první.“.

(1)

Ministerstvo poskytuje vojákovi bezplatně přepravu při cestě na preventivní nebo mimořádnou rehabilitaci a na léčebnou péči, při přestěhování v důležitém zájmu služby, a to i pro členy jeho rodiny, kteří se stěhují spolu s ním, a pro přestěhování bytového zařízení, jednou v kalendářním roce při cestě na řádnou dovolenou a při společné rekreaci nebo rekreačním pobytu i jeho manželce nebo manželovi a nezaopatřeným dětem. Při zániku služebního poměru podle § 18 písm. a), h), i) a j) nebo podle § 19 odst. 1 písm. a), b), c), e), h) a k) se poskytuje vojákovi bezplatná přeprava do místa bydliště nebo hraničního přechodu na území České republiky, má-li voják bydliště v zahraničí.

(2)

Nelze-li vojákovi poskytnout bezplatnou přepravu při preventivní nebo mimořádné rehabilitaci, při přestěhování nebo zániku služebního poměru, má voják nárok na náhradu prokázaných jízdních výdajů v penězích, a to v rozsahu a za podmínek jako při služební cestě.

(3)

Nebyla-li vojákovi poskytnuta v kalendářním roce bezplatná přeprava při cestě na řádnou dovolenou, lze mu ke stejnému účelu poskytnout finanční příspěvek na dopravu až do výše 3 000 Kč za každou oprávněnou osobu. Finanční příspěvek na dopravu nenáleží vojákovi, který měl v kalendářním roce stanovené pravidelné místo výkonu služby v zahraničí nebo mu v kalendářním roce nevznikl nárok na řádnou dovolenou.“.

„j)

jiných obdobně nebezpečných činnostech.“.

„(3)

Byl-li příjemci vyplácen výsluhový příspěvek a nebyly-li přitom splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro vznik nároku na něj nebo na jeho výplatu, má plátce výsluhového příspěvku nárok na vrácení těch vyplacených částek, které příjemci nenáležely.“.

„l)

výši částky úhrady spojené se zvýšením nebo prohloubením kvalifikace při nesplnění povinnosti setrvat po stanovenou dobu ve služebním poměru,“.

„r)

vyslání vojáka ke zvýšení nebo prohloubení kvalifikace.“.

„(2)

Řízení podle odstavce 1 může být zahájeno na žádost nebo z moci úřední. V řízení zahájeném z moci úřední může být vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení; to neplatí pro rozhodnutí podle odstavce 1 písm. c), d), g) a l) až o).“.

(1)

Služební orgán může na žádost vojáka nebo z moci úřední vydat nové rozhodnutí, kterým zruší původní rozhodnutí ve věci, jestliže

a)

pominuly důvody vydání původního rozhodnutí, nebo

b)

se podstatně změnily podmínky, na základě kterých bylo původní rozhodnutí vydáno.

(2)

Nové rozhodnutí nelze vydat z moci úřední, pokud bylo původní rozhodnutí vydáno na žádost.“.

(1)

Nedoručuje-li služební orgán vojákovi písemnost na místě, doručí mu ji prostřednictvím k tomuto účelu určeného elektronického nástroje, a není-li to možné, prostřednictvím datové schránky.

(2)

Elektronický nástroj určený k doručování písemností musí umožňovat alespoň

a)

vedení záznamu o úkonu nebo právním jednání učiněném jeho prostřednictvím nebo písemnosti doručované jeho prostřednictvím, který obsahuje

1.

identifikaci úkonu, právního jednání nebo písemnosti,

2.

identifikaci toho, kdo učinil úkon, právní jednání nebo odeslal písemnost,

3.

identifikaci adresáta úkonu, právního jednání nebo písemnosti a

4.

datum a čas učinění úkonu, právního jednání nebo odeslání písemnosti, vzniku možnosti adresáta úkonu, právního jednání nebo písemnosti se seznámit s jejich obsahem a potvrzení převzetí písemnosti adresátem, a

b)

uložení obsahu úkonu, právního jednání nebo písemnosti na nosič dat, který je v dispozici jejich adresáta.

(3)

Nemůže-li služební orgán doručit vojákovi písemnost postupem podle odstavce 1, doručí mu ji na adresu elektronické pošty, která mu byla zřízena ministerstvem a splňuje podmínky podle odstavce 2.

(4)

Nemůže-li služební orgán doručit vojákovi písemnost postupem podle odstavce 1 nebo 3, doručí mu ji způsobem stanoveným správním řádem.

(5)

Doručení písemnosti vojákovi podle odstavců 1 a 3 má stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou.

(6)

Využití elektronického nástroje podle odstavce 1 nebo adresy elektronické pošty podle odstavce 3 k doručování písemnosti vojákovi je možné tehdy, je-li do nich vojákovi umožněn dálkový přístup.

(7)

Písemnost doručovaná prostřednictvím určeného elektronického nástroje nebo na adresu elektronické pošty se považuje za doručenou okamžikem, kdy voják její doručení potvrdí. Jestliže voják její doručení nepotvrdí ve lhůtě 10 dnů ode dne jejího odeslání, považuje se písemnost za doručenou uplynutím posledního dne této lhůty. Věty první a druhá se nepoužijí, pokud se písemnost vrátila jako nedoručitelná; v takovém případě se učiní další pokus o doručení písemnosti stejným způsobem.

(8)

Voják může za podmínek stanovených správním řádem žádat o určení neplatnosti doručení písemností nebo okamžiku, kdy mu byla písemnost doručena.

(1)

Voják může činit úkon podle tohoto zákona vůči služebnímu orgánu prostřednictvím

a)

adresy elektronické pošty zřízené ministerstvem, nebo

b)

k tomuto účelu určeného elektronického nástroje podle § 163c.

(2)

Úkon učiněný vojákem vůči služebnímu orgánu podle odstavce 1 nemusí obsahovat podpis.“.

„(2)

Ministerstvo může přiznat vojákovi v záloze, který se zapojil do přípravy k obraně státu a kterému zanikl podle § 18 písm. a) služební poměr podle § 5a, stipendium podle programu vyhlášeného ministrem s přihlédnutím k závazkům z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.“.

(1)

Občan mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav může dobrovolně převzít výkon branné povinnosti, pokud požádá o povolání do služebního poměru vojáka z povolání¹). Písemnou žádost podá příslušnému krajskému vojenskému velitelství. Krajské vojenské velitelství žádost předá služebnímu orgánu příslušnému k výběru uchazeče a k vydání rozhodnutí o povolání občana do služebního poměru vojáka z povolání.

(2)

Podmínkami pro povolání občana do služebního poměru vojáka z povolání jsou

a)

schopnost občana vykonávat vojenskou činnou službu a

b)

písemný souhlas občana s tím, že do 2 let ode dne ukončení služebního poměru vojáka z povolání bude podle potřeb ozbrojených sil zařazen do aktivní zálohy.

(3)

Podmínku schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu podle odstavce 2 písm. a) splňuje občan, který je zdravotně způsobilý k výkonu služby podle zákona o vojácích z povolání, a to dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolání do služebního poměru vojáka z povolání; toto rozhodnutí se považuje za rozhodnutí vydané v odvodním řízení.

(4)

O povolání do služebního poměru vojáka z povolání rozhoduje služební orgán podle zákona o vojácích z povolání.“.

„(1)

Občan mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav může dobrovolně převzít výkon branné povinnosti, pokud požádá o zařazení do aktivní zálohy. Písemnou žádost může podat příslušnému krajskému vojenskému velitelství, nejdříve však v den, v němž dosáhne věku 18 let.

(2)

Podmínkou zařazení občana do aktivní zálohy je jeho schopnost vykonávat vojenskou činnou službu, splnění podmínek podle zákona o službě vojáků v záloze a potřeba ozbrojených sil. Podmínku schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu splňuje občan, který je zdravotně způsobilý k výkonu služby podle zákona o vojácích z povolání, a to dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zařazení do aktivní zálohy; toto rozhodnutí se považuje za rozhodnutí vydané v odvodním řízení.“.

„(2)

Podmínkou účasti občana na vojenském cvičení je jeho schopnost vykonávat vojenskou činnou službu. Občan, o kterém bylo rozhodnuto, že je schopen vykonávat vojenskou činnou službu, je povinen vykonat vojenské cvičení, a to na základě podmínek stanovených v § 12 odst. 5.“.

„a)

je prokázána jeho trestní bezúhonnost; za účelem prokázání trestní bezúhonnosti vojáka si krajské vojenské velitelství vyžádá podle zákona o rejstříku trestů a evidenci přestupků výpis z rejstříku trestů,“.

„(1)

Občan mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav může dobrovolně převzít výkon branné povinnosti, pokud požádá o předurčení pro doplnění ozbrojených sil. Písemnou žádost může podat příslušnému krajskému vojenskému velitelství, nejdříve však v den, v němž dosáhne věku 18 let.

(2)

Podmínkou pro předurčení občana v souvislosti s jeho dobrovolným převzetím výkonu branné povinnosti je jeho schopnost vykonávat vojenskou činnou službu.“.

„(3)

Každé krajské vojenské velitelství je příslušné k

a)

přijetí žádosti o

1.

dobrovolné převzetí branné povinnosti podle § 3,

2.

dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti podle § 4 až 5b a

b)

vedení řízení o schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu podle § 3a.“.

„(9)

Občan, kterému zanikla branná povinnost, se dopustí přestupku tím, že po ukončení vojenské činné služby poruší povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu služby a které v zájmu služby nelze sdělovat jiným osobám.“.

„(6)

Voják v záloze se dopustí přestupku tím, že po ukončení vojenské činné služby poruší povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu služby a které v zájmu služby nelze sdělovat jiným osobám.“.

„(3)

Za přestupek podle § 35 odst. 9 a § 35a odst. 6 lze uložit pokutu do 500 000 Kč.“.

„(4)

Krajské vojenské velitelství proplácí

a)

prokázané jízdné při dostavení se k odvodnímu řízení, k odbornému vyšetření, k přezkumnému řízení vojáka v záloze a k projednání odvolání proti němu, k nástupu výkonu vojenského cvičení, služby v operačním nasazení nebo mimořádné služby a propuštění z nich, náklady na pořízení fotografií pro vystavení vojenských dokladů a prokázané výdaje, které jsou v přímé souvislosti se splněním podmínek potřebných pro povolání vojáka v aktivní záloze do operačního nasazení,

b)

prokázané jízdné a náklady na lékařské prohlídky při odvolání se proti odvodnímu rozhodnutí a přezkoumání pravomocného odvodního rozhodnutí, a prokázané jízdné při povolání občana k jednání podle § 32 odst. 2,

c)

prokázané jízdné a náklady na lékařské posudky vojáků v záloze při odvolání se proti přezkumnému rozhodnutí nebo přezkoumání pravomocného přezkumného rozhodnutí,

d)

prokázané výdaje na posouzení zdravotní způsobilosti u registrujícího poskytovatele zdravotních služeb a jízdné, které vznikly v souvislosti s řízením o dobrovolném převzetí branné povinnosti a dobrovolným převzetím výkonu branné povinnosti,

e)

prokázané jízdné vzniklé v přímé souvislosti s plněním povinností uložených krajským vojenským velitelstvím spojených s výkonem branné povinnosti.“.

„(5)

Podle odstavce 4 se proplácí jízdné při použití dopravních prostředků integrovaného dopravního systému krajů a městské hromadné dopravy, autobusem nebo v nejnižší třídě osobního vlaku nebo rychlíku na území České republiky. Neprokáže-li fyzická osoba náklady na přepravu, poskytuje krajské vojenské velitelství paušální náhradu. Výši náhrady určí podle nejkratší silniční kilometrové vzdálenosti mezi místy, mezi kterými byla přeprava vykonána, a to vždy jen na území České republiky. Výši jízdného v závislosti na kilometrové vzdálenosti a způsob určení nejkratší silniční kilometrové vzdálenosti stanoví ministerstvo vyhláškou.“.

„(3)

Vznikne-li vojákovi v záloze ve službě nárok na volno a nebylo možné ho vyčerpat, protože byl propuštěn v jiném termínu než po vykonání vojenské činné služby ve stanovené délce, náleží mu za jeho nevyčerpanou část při propuštění z výkonu vojenské činné služby za každou hodinu neposkytnutého volna náhrada ve výši poměrné části jeho služného a zvláštního příplatku.

(4)

Vykonal-li voják v aktivní záloze z vlastní iniciativy v době mimo vojenskou činnou službu konkrétní činnost v zájmu služby, je povinen to oznámit bezodkladně služebnímu orgánu. Za výkon služby lze takto uznat nejvýše 3 dny takové činnosti.“.

„(5)

Vykonává-li voják v záloze službu v zahraniční operaci a umožňují-li to její podmínky, lze mu udělit služební volno v délce až 5 dnů za každé 3 měsíce trvání operačního nasazení.“.

„(6)

Ředitel krajského vojenského velitelství může na základě žádosti vojáka v aktivní záloze rozhodnout o jeho setrvání v aktivní záloze i po dosažení důchodového věku podle zákona o důchodovém pojištění, pokud je to v souladu se zájmy služby. Při rozhodování se rovněž přihlíží k odbornosti vojáka, dosavadnímu průběhu jeho služby, jeho morálním vlastnostem, zdravotní způsobilosti a k jeho účasti v zahraničních operacích.“.