„d)

osoba, která

1.

nakupuje nebo prodává nemovité věci,

2.

je realitním zprostředkovatelem; v případě zprostředkování realitní smlouvy podle § 2 písm. d) bodu 2 zákona o realitním zprostředkování, jde-li o nájem, podnájem nebo pacht, však pouze tehdy, pokud výše měsíční platby nebo poměrná část výnosu z nemovité věci poskytnutá propachtovateli přepočtená na jeden měsíc, případně jejich součet, dosáhne alespoň 10 000 EUR,

3.

je dražebníkem podle zákona o veřejných dražbách při činnosti související s dražbou nemovité věci,

e)

osoba oprávněná provádět auditorskou činnost podle zákona o auditorech (dále jen „auditor“), osoba oprávněná poskytovat právní pomoc nebo finančně ekonomické rady ve věcech daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, jakož i ve věcech, které s nimi přímo souvisejí, podle zákona o daňovém poradenství (dále jen „daňový poradce“), jiná osoba při poskytování právní pomoci nebo finančně ekonomických rad ve věcech daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, jakož i ve věcech, které s nimi přímo souvisejí, k tomu oprávněná podle jiného právního předpisu²⁶) a osoba oprávněná provozovat živnostenskou činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence podle živnostenského zákona,“.

„4.

zakládání nebo správě svěřenského fondu nebo jemu svou strukturou nebo funkcemi podobného zařízení řídícího se právem jiného státu (dále jen „svěřenský fond“), jakož i získávání a shromažďovaní peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných hodnot pro svěřenský fond nebo za účelem jeho založení nebo správy, nebo“.

„i)

osoba

1.

obchodující s uměleckými díly podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu, pokud jejich hodnota dosáhne alespoň 10 000 EUR, kulturními památkami nebo předměty kulturní hodnoty, nebo zprostředkovávající takové obchody,

2.

oprávněná ke skladování uměleckých děl podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu, pokud jejich hodnota dosáhne alespoň 10 000 EUR, kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty, pokud k němu dochází ve svobodných pásmech,“.

„l)

osoba poskytující služby spojené s virtuálním aktivem,“.

„m)

svěřenský správce nebo osoba v obdobném postavení u svěřenskému fondu strukturou nebo funkcemi podobného zařízení, které se řídí právem jiného státu, (dále jen „svěřenský správce“).“.

„(3)

Povinnou osobou není osoba, která činnosti podle odstavce 1 nevykonává jako předmět svého podnikání, s výjimkou

a)

osoby podle odstavce 2 písm. d),

b)

advokáta, který vykonává advokacii jako společník právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie,

c)

osoby podle odstavce 1 písm. h), která tuto činnost vykonává jako činnost svěřenského fondu.“.

„(4)

Povinnou osobou není, s výjimkou plnění informační povinnosti podle § 24 odst. 1, vázaný zástupce oprávněný k činnostem podle odstavce 1 písm. b) bodů 3, 7 a 8.“.

„(4)

Skutečným majitelem se pro účely tohoto zákona rozumí

a)

skutečný majitel podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů nebo

b)

fyzická osoba, za kterou se obchod provádí.“.

„(9)

Virtuálním aktivem se pro účely tohoto zákona rozumí elektronicky uchovatelná nebo převoditelná jednotka, která je

a)

způsobilá plnit platební, směnnou nebo investiční funkci, bez ohledu na to, zda má nebo nemá emitenta, pokud se nejedná o

1.

cenný papír, investiční nástroj, nebo peněžní prostředek podle zákona o platebním styku,

2.

jednotku podle § 3 odst. 3 písm. c) bodů 4 až 7 zákona o platebním styku, nebo

3.

jednotku, kterou je prováděna platba podle § 3 odst. 3 písm. e) zákona o platebním styku, nebo

b)

jednotkou podle písmene a) bodu 2 a kterou lze v konečném důsledku zaplatit pouze za úzce vymezený okruh zboží nebo služeb, který zahrnuje elektronicky uchovatelnou nebo převoditelnou jednotku podle písmene a).

(10)

Skupinou se pro účely tohoto zákona rozumí skupina podle zákona o finančních konglomerátech.“.

„(12)

Třetí zemí se pro účely tohoto zákona rozumí stát, který není členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor.

(13)

Příslušnou profesní komorou se pro účely tohoto zákona rozumí

a)

Česká advokátní komora, je-li povinnou osobou advokát,

b)

Notářská komora České republiky, je-li povinnou osobou notář,

c)

Komora auditorů České republiky, je-li povinnou osobou auditor,

d)

Exekutorská komora České republiky, je-li povinnou osobou soudní exekutor,

e)

Komora daňových poradců České republiky, je-li povinnou osobou daňový poradce.“.

„b)

u právnické osoby

1.

základní identifikační údaje právnické osoby, kterými jsou obchodní firma nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, sídlo a identifikační číslo právnické osoby nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí,

2.

údaje ke zjištění a ověření totožnosti fyzické osoby, která je členem jejího statutárního orgánu, a

3.

základní identifikační údaje právnické osoby, která je členem jejího statutárního orgánu, a údaje ke zjištění a ověření totožnosti fyzické osoby, která je členem statutárního orgánu této právnické osoby nebo kterou tato právnická osoba zmocnila, aby ji ve statutárním orgánu zastupovala,“.

„j)

klient odmítá podrobit se kontrole nebo odmítá uvést identifikační údaje osoby, za kterou jedná.“.

„(1)

První identifikaci klienta, který je

a)

fyzickou osobou, provede povinná osoba za fyzické přítomnosti identifikovaného,

b)

právnickou osobou nebo svěřenským fondem, provede povinná osoba za fyzické přítomnosti fyzické osoby jednající za klienta.“.

„c)

svěřenským fondem, povinná osoba identifikační údaje zaznamená a ověří z dokladu o existenci svěřenského fondu získaného z důvěryhodného zdroje a v rozsahu podle písmene a) provede identifikaci fyzické osoby, která jedná za svěřenský fond v daném obchodu nebo při vzniku obchodního vztahu.“.

„(3)

Pokud při první identifikaci klienta jedná za klienta, který je fyzickou osobou, zákonný zástupce nebo opatrovník, provede povinná osoba identifikaci zákonného zástupce nebo opatrovníka podle odstavců 1 a 2. Osoba jednající za klienta je povinna doložit identifikační údaje klienta s tím, že fyzická přítomnost zastoupeného se nevyžaduje.

(4)

Jedná-li za klienta, který již byl identifikován, jiná osoba, provede povinná osoba její identifikaci podle odstavců 1 a 2.

(5)

Při dalších obchodech s klientem, který již byl identifikován, nebo jedná-li za klienta jiná osoba, pokud již byli identifikováni klient i tato jednající fyzická osoba, ověří povinná osoba vhodným způsobem totožnost klienta nebo této jednající fyzické osoby. Ověření lze provést i bez fyzické přítomnosti těchto osob a lze k němu využít rovněž elektronickou identifikaci, při které se nepoužije kvalifikovaný systém elektronické identifikace podle zákona o elektronické identifikaci.

(6)

Jedná-li za klienta jiná osoba, je tato osoba povinna doložit oprávnění k tomuto jednání, ledaže je oprávnění k jednání zjistitelné z veřejného rejstříku. Povinná osoba ověří, zda a v jakém rozsahu je tato osoba oprávněna za klienta jednat.“.

„(7)

Doložení oprávnění k jednání za klienta se nevyžaduje, jestliže osoba, která jinak nebyla oprávněna k nakládání s peněžními prostředky na účtu, ukládá na účet hotovost a současně doručuje povinné osobě již vyplněné a oprávněnou osobou podepsané doklady nebo pouze doručuje doklady, na základě kterých má být uskutečněna dispozice s peněžními prostředky na účtu.

(8)

V rámci identifikace klienta povinná osoba zjistí a zaznamená, zda

a)

klient, fyzická osoba jednající za klienta v daném obchodu nebo obchodním vztahu a jeho skutečný majitel, pokud je povinné osobě znám, není politicky exponovanou osobou nebo osobou, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí, a

b)

jiná osoba ve vlastnické nebo řídící struktuře klienta, pokud je povinné osobě známa, není osobou, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.“.

„³⁹)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675 ze dne 14. července 2016, kterým se směrnice (EU) 2015/849 Evropského parlamentu a Rady doplňuje o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky.“.

„4.

s osobou identifikovanou postupem podle § 11 odst. 7,

5.

při obchodu v hodnotě alespoň 2 000 EUR, v případě povinné osoby podle § 2 odst. 1 písm. c), nebo

6.

při převodu peněžních prostředků v hodnotě 1 000 EUR nebo vyšší,“.

„b)

zjištění totožnosti skutečného majitele a přijetí opatření k ověření jeho totožnosti z důvěryhodných zdrojů s tím, že v případě, že klient podléhá povinnosti zápisu do evidence skutečných majitelů nebo obdobného registru, povinná osoba ověří skutečného majitele vždy alespoň z této evidence nebo obdobného registru a jednoho dalšího zdroje, a zjištění, zda skutečný majitel není politicky exponovanou osobou nebo osobou, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí, “.

„c)

v případě, že je klientem právnická osoba nebo svěřenský fond, zjištění vlastnické a řídící struktury klienta, a zjištění, zda osoba v této struktuře není osobou, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí,“.

„c)

oprávněného ze životního pojištění, který je

1.

určen jako konkrétní osoba nebo svěřenský fond, jeho jméno a příjmení nebo název,

2.

určen na základě jeho vztahu k pojištěnému anebo jinak, informace dostatečné ke ztotožnění konkrétního oprávněného v okamžiku výplaty plnění,

3.

politicky exponovanou osobou, všechny významné okolnosti a průběh obchodního vztahu,

4.

právnickou osobou nebo svěřenským fondem a kterému byla postoupena smlouva o životním pojištění nebo který byl určen jako nový oprávněný, rovněž totožnost jeho skutečného majitele k okamžiku postoupení smlouvy o životním pojištění nebo k okamžiku určení nového oprávněného a postup při jeho zjišťování,

5.

právnickou osobou nebo svěřenským fondem a u kterého je zjištěno zvýšené riziko legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, rovněž totožnost skutečného majitele k okamžiku výplaty plnění a postup při jeho zjišťování.“.

(1)

Povinná osoba provádí zesílenou identifikaci a kontrolu klienta v případě, že na základě hodnocení rizik podle § 21a představuje klient, obchod nebo obchodní vztah zvýšené riziko legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.

(2)

Povinná osoba uplatní opatření zesílené identifikace a kontroly klienta vždy

a)

při vzniku a v průběhu obchodního vztahu s osobou usazenou ve vysoce rizikové třetí zemi,

b)

před uskutečněním obchodu souvisejícího s vysoce rizikovou třetí zemí,

c)

před uskutečněním obchodu nebo při uzavírání obchodního vztahu s politicky exponovanou osobou.

(3)

Při zesílené identifikaci a kontrole klienta povinná osoba v rozsahu potřebném k účinnému řízení zjištěného rizika nad rámec opatření uplatňovaných při identifikaci a kontrole klienta

a)

získá další dokumenty nebo informace o

1.

skutečném majiteli,

2.

zamýšlené povaze obchodního vztahu a

3.

zdroji peněžních prostředků a jiného majetku klienta a skutečného majitele,

b)

ověřuje získané dokumenty nebo informace z více důvěryhodných zdrojů,

c)

pravidelně a zesíleně sleduje obchodní vztah a obchody v rámci obchodního vztahu,

d)

získá souhlas člena svého statutárního orgánu nebo osoby jím pověřené k řízení v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu k uzavření obchodního vztahu nebo k jeho pokračování,

e)

požaduje provedení první platby v rámci obchodního vztahu nebo obchodu mimo obchodní vztah z účtu vedeného na jméno klienta u úvěrové instituce nebo u zahraniční úvěrové instituce, která podléhá povinnostem identifikace a kontroly klienta, které jsou alespoň rovnocenné požadavkům práva Evropské unie, nebo

f)

provádí jiná opatření s ohledem na povahu povinné osoby, její činnosti a vlastní hodnocení rizik.

(4)

V případě podle odstavce 2 písm. a) nebo b) provede povinná osoba alespoň opatření podle odstavce 3 písm. a) až d) a f). V případě podle odstavce 2 písm. c) provede povinná osoba alespoň opatření podle odstavce 3 písm. a) bodu 3 a odstavce 3 písm. c) a d).“.

„(3)

Povinná osoba, která postupuje podle odstavce 1 nebo 2, musí získat informace o identifikaci klienta, účelu a zamýšlené povaze obchodního vztahu, vlastnické a řídící struktuře klienta a totožnosti jeho skutečného majitele nejpozději před vznikem obchodního vztahu nebo před uskutečněním obchodu mimo obchodní vztah. Dále musí povinná osoba zajistit, aby jí úvěrová nebo finanční instituce nebo osoba, která identifikaci nebo zjištění příslušných údajů provedla, na vyžádání poskytla související dokumenty a kopie příslušných dokladů, a to bez zbytečného odkladu.“.

„(5)

Povinná osoba nemusí provést identifikaci klienta, zjištění informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu podle § 9 odst. 2 písm. a) a zjištění vlastnické a řídící struktury klienta a totožnosti jeho skutečného majitele podle § 9 odst. 2 písm. b), pokud tyto úkony byly před uskutečněním obchodu nebo před vznikem obchodního vztahu provedeny osobou, která za povinnou osobu jedná a je vázána jejími vnitřními předpisy, a jestliže povinná osoba nese odpovědnost za škodu způsobenou činností této osoby. Tyto informace včetně kopií příslušných dokladů, pokud byly pořizovány, se ukládají u povinné osoby. Povinná osoba za provedení těchto úkonů odpovídá, jako by je provedla sama.“.

„(7)

Povinná osoba, s výjimkou povinné osoby podle § 2 odst. 1 písm. c), může postup podle § 8 odst. 1 až 4 nahradit provedením identifikace fyzické osoby, která je klientem, nebo fyzické osoby jednající za klienta, tak, že

a)

klient, který je

1.

fyzickou osobou, zašle povinné osobě kopie příslušných částí průkazu totožnosti a nejméně jednoho dalšího podpůrného dokladu, z nichž lze zjistit údaje podle § 8 odst. 2 písm. a), pořízené podle § 10 odst. 4,

2.

právnickou osobou, zašle povinné osobě doklad o své existenci a své identifikační údaje nebo si povinná osoba existenci a identifikační údaje klienta zjistí z veřejného rejstříku nebo evidence svěřenských fondů, nebo

3.

svěřenským fondem, zašle povinné osobě doklad o své existenci a své identifikační údaje,

b)

v případě, že za klienta jedná jiná osoba, klient zašle kopie dokladů podle písmene a) bodu 1 fyzické osoby oprávněné jednat za něj v tomto obchodu nebo obchodním vztahu a oprávnění této fyzické osoby k jednání za klienta,

c)

povinná osoba zaznamená a ověří údaje a oprávnění zaslané podle písmen a) a b) a nemá pochybnost o skutečné totožnosti klienta nebo osoby, která za klienta jedná,

d)

povinná osoba uzavře s klientem o tomto obchodu nebo obchodním vztahu smlouvu, jejíž obsah bude zaznamenán v textové podobě,

e)

klient hodnověrným způsobem prokáže existenci platebního účtu vedeného na jeho jméno u úvěrové instituce nebo u zahraniční úvěrové instituce působící na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor,

f)

první platba z této smlouvy bude provedena klientem prostřednictvím účtu podle písmene e) a

g)

umožňuje-li to daný platební systém, bude tuto platbu doprovázet informace o účelu identifikace a označení povinné osoby, spolu se jménem a příjmením fyzické osoby, která dala platební příkaz k provedení platby podle písmene f); je-li klientem fyzická osoba, za kterou nejedná jiná osoba, a odůvodňuje-li to hodnocení rizik podle § 21a, není třeba zasílat kopii podpůrného dokladu podle písmene a) bodu 1, doprovází-li platbu tato informace.“.

„(8)

Povinná osoba může postup podle § 8 odst. 1 a § 8 odst. 2 písm. a) nahradit provedením identifikace fyzické osoby, která je klientem, nebo fyzické osoby jednající za klienta, tak, že

a)

tato fyzická osoba povinné osobě sdělí své identifikační údaje a požadované další údaje k identifikaci podle § 5 odst. 2 povinnou osobou stanoveným způsobem, přičemž je opatří svým kvalifikovaným elektronickým podpisem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu⁴¹),

b)

povinná osoba ověří u kvalifikovaného poskytovatele služeb vytvářejících důvěru, zda se údaje získané tímto poskytovatelem od této fyzické osoby při vydávání kvalifikovaného certifikátu použitého při vytváření podpisu podle písmene a) shodují s údaji sdělenými touto fyzickou osobou podle písmene a); povinná osoba může ověřit údaje sdělené podle písmene a) rovněž z dokumentu vydaného orgánem veřejné správy opatřeného kvalifikovanou elektronickou pečetí tohoto orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, který přiřazuje ke kvalifikovanému certifikátu použitému při vytváření podpisu podle písmene a) identifikační údaje osoby, jíž byl tento certifikát vydán, a

c)

povinná osoba nemá pochybnost o totožnosti této fyzické osoby.

⁴¹)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES.“.

„(2)

Převzetí identifikace podle § 11 odst. 1, 2 a 6 je možné jen od toho, kdo provedl identifikaci klienta nebo fyzické osoby jednající za klienta podle § 8 nebo 8a.

(3)

Získá-li poskytovatel služby informování o platebním účtu nebo služby nepřímého dání platebního příkazu (dále jen „služba třetích stran“) prostřednictvím vyhrazeného rozhraní podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 a upravují se společné a bezpečné otevřené standardy komunikace, informaci o existenci platebního účtu vedeného na jméno klienta u úvěrové instituce nebo u zahraniční úvěrové instituce působící na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, není třeba v rámci postupu podle § 11 odst. 7 splnit podmínku podle § 11 odst. 7 písm. f). Je-li zároveň klientem fyzická osoba, za kterou nejedná jiná osoba, a odůvodňuje-li to hodnocení rizik poskytovatele služby třetích stran, není třeba v rámci podmínky podle § 11 odst. 7 písm. a) bodu 1 zasílat kopii podpůrného dokladu.

(4)

Službu třetích stran lze poskytovatelem této služby v rámci postupu podle § 11 odst. 7 poskytnout i přes to, že tento poskytovatel u klienta doposud neprovedl první identifikaci, a to výlučně za účelem provedení první identifikace jeho klienta.

(5)

Pro účely odstavců 3 a 4 se službou třetích stran rozumí rovněž obdobné služby podle práva jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

(6)

Povinná osoba může při identifikaci podle § 11 odst. 7 prováděné za účelem poskytnutí spotřebitelského úvěru nahradit postup podle § 11 odst. 7 písm. f) a g) provedením první platby ze smlouvy o spotřebitelském úvěru na účet klienta podle § 11 odst. 7 písm. e), kterou bude, umožňuje-li to daný platební systém, doprovázet informace o účelu identifikace a označení povinné osoby. Doprovází-li platbu tato informace a odůvodňuje-li to hodnocení rizik poskytovatele spotřebitelského úvěru, není třeba v rámci podmínky podle § 11 odst. 7 písm. a) bodu 1 zasílat kopii podpůrného dokladu.

(7)

Povinná osoba, která postupovala podle odstavce 3 nebo 6, musí před tím, než s klientem identifikovaným tímto způsobem uskuteční jiný obchod nebo naváže jiný obchodní vztah než služby podle odstavce 3 nebo 6, provést identifikaci způsobem stanoveným tímto zákonem pro provádění první identifikace.

(8)

Omezení podle odstavce 7 se neuplatní, je-li klientovi v rámci postupu podle odstavce 3 prokazatelně zobrazena informace o účelu identifikace a označení poskytovatele služby třetích stran. Naplnění této podmínky musí být poskytovatel služby třetích stran schopen prokázat po dobu podle § 16 odst. 1.“.

„(1)

Povinná osoba může provádět zjednodušenou identifikaci a kontrolu klienta ve vztahu ke kategoriím klientů, obchodních vztahů, produktů nebo obchodů s potenciálně nižším rizikem zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, pokud

a)

je jejich nižší rizikovost řádně odůvodněna v hodnocení rizik podle § 21a,

b)

nejsou označeny jako rizikové v hodnocení rizik na úrovni České republiky a

c)

nejsou naplněny podmínky pro provedení zesílené identifikace a kontroly klienta.

(2)

V případě použití zjednodušené identifikace a kontroly klienta povinná osoba alespoň

a)

ověří a zaznamená splnění podmínek podle odstavce 1,

b)

vhodným způsobem zjistí a zaznamená

1.

identifikační údaje klienta a osoby jednající za klienta, včetně postupu podle § 8 odst. 8,

2.

údaje k ověření totožnosti skutečného majitele klienta, včetně postupu při jeho zjišťování a postupu podle § 9 odst. 2 písm. b),

c)

provádí další úkony v rámci identifikace a kontroly klienta v rozsahu potřebném k účinnému řízení rizik.“.

„(5)

Platební příkaz, který byl dán platebním prostředkem podle odstavce 1 vydaným ve třetí zemi, může úvěrová nebo finanční instituce předat a odpovídající platební transakci zpracovat pouze tehdy, splňuje-li platební prostředek požadavky rovnocenné požadavkům podle odstavců 1 až 4.“.

(1)

Má-li povinná osoba důvodně za to, že při provádění identifikace nebo kontroly klienta zjistila nesrovnalost podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů (dále jen „nesrovnalost“), upozorní na to klienta. V rámci upozornění povinná osoba uvede, v čem nesrovnalost spatřuje. Pokud je to vzhledem k okolnostem účelné, povinná osoba umožní klientovi se k této nesrovnalosti vyjádřit.

(2)

Neodstraní-li nebo nevyvrátí-li klient nesrovnalost bez zbytečného odkladu od upozornění podle odstavce 1, oznámí povinná osoba nesrovnalost soudu, který je příslušný k řízení o nesrovnalosti podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů.

(3)

Oznámení nesrovnalosti soudu musí být doloženo skutečnostmi nebo písemnostmi, které nesrovnalost osvědčují, a vyjádřením klienta, pokud jej učinil.

(4)

Finanční analytický úřad (dále jen „Úřad“) může udělit povinné osobě pokyn, aby postup podle odstavců 1 až 3 neuplatňovala, pokud by mohl zmařit nebo ohrozit šetření podezřelého obchodu nebo probíhající trestní řízení.“.

„e)

záznamy o veškerých krocích uskutečněných v rámci identifikace a kontroly klienta, včetně informací o případných obtížích souvisejících s těmito kroky,

f)

záznamy o postupu při posouzení a stanovení rizikového profilu klienta, včetně volby odpovídajících opatření užitých vůči klientovi a při posouzení skutečností souvisejících s podáním oznámení o podezřelém obchodu,“.

„(3)

Povinná osoba uchovává údaje podle odstavců 1 a 2 způsobem a v rozsahu, který zajistí průkaznost jednotlivých obchodů a postupů s nimi spojených.“.

„(8)

Oznámení podezřelého obchodu není porušením smluvní povinnosti mlčenlivosti povinné osoby, jejích zaměstnanců nebo fyzických osob, které jsou pro povinnou osobu činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu. Tyto osoby nesmějí být z důvodu oznámení podezřelého obchodu vystaveny jednání, které mohou důvodně považovat za zásah do svých práv či oprávněných zájmů (dále jen „odvetné opatření“).“.

„(6)

Strategie a postupy vnitřní kontroly ke zmírňování a účinnému řízení rizik podle odstavce 1 zahrnují také

a)

kontrolu dodržování právních předpisů povinnou osobou, prověřování zaměstnanců a osob činných pro povinnou osobu jinak než v základním pracovněprávním vztahu a prověřování účinnosti těchto strategií, postupů a komunikací; je-li to opodstatněno rozsahem a povahou činnosti povinné osoby, zřídí za účelem tohoto prověřování nezávislý útvar přímo podřízený statutárnímu orgánu povinné osoby, a

b)

vnitřní oznamovací systém přiměřený rozsahu a povaze činnosti povinné osoby, který umožňuje zaměstnanci nebo fyzické osobě, která je pro povinnou osobu činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu, anonymně podat oznámení o porušení tohoto zákona; oznamovatel nesmí být z důvodu podání oznámení vystaven odvetným opatřením.

(7)

Povinné osoby, které jsou součástí skupiny, uplatňují skupinové strategie a postupy vnitřní kontroly ke zmírňování a účinnému řízení rizik podle odstavce 1, a to v rozsahu, který je v souladu s právním řádem České republiky. Tyto strategie a postupy povinné osoby rovněž uplatňují ve svých pobočkách a provozovnách a zajistí jejich uplatňování v dceřiných obchodních korporacích působících na území jiného členského státu Evropské unie, státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo třetí země, a to v rozsahu, který právo daného státu umožňuje.“.

„(12)

Příslušná profesní komora vypracuje písemně metodickou informaci k zavedení a uplatňování strategií a postupů podle odstavce 1 při činnosti jejích členů. Součástí metodické informace je i písemné hodnocení rizik podle § 21a odst. 4. Tuto metodickou informaci a její změny doručí příslušná profesní komora Úřadu do 30 dnů ode dne jejich vypracování. Zjistí-li Úřad nedostatky v doručené metodické informaci nebo jejích změnách, stanoví termín k jejich odstranění. Příslušná profesní komora ve stanoveném termínu podá písemnou informaci o způsobu odstranění zjištěných nedostatků. Konečné znění metodické informace příslušná profesní komora zpřístupní svým členům.“.

„(4)

Příslušná profesní komora písemně identifikuje a posoudí rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, která mohou nastat v rámci činnosti jejích členů, a toto písemné hodnocení rizik zpřístupní svým členům. Při posuzování rizik zohlední výsledky hodnocení rizik na úrovni České republiky, výsledky nadnárodního hodnocení rizik, faktory možného zvýšeného rizika podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu a další dostupné informace, které souvisí s těmito riziky ve vztahu k činnosti jejích členů.“.

(1)

Povinná osoba písemně pověří člena svého statutárního orgánu zajištěním plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona.

(2)

K pověření podle odstavce 1 dojde do 60 dnů ode dne, kdy se tato osoba stala povinnou osobou, nebo ode dne, kdy zaniklo členství osoby pověřené podle odstavce 1 ve statutárním orgánu.

(3)

Pokud má povinná osoba pouze jednoho člena statutárního orgánu, platí, že byl pověřen podle odstavce 1.“.

„(3)

Povinná osoba na pokyn Úřadu v jím stanovené lhůtě sdělí informaci, zda udržuje nebo v předchozích 10 letech udržovala obchodní vztah s konkrétní osobou, vůči níž měla povinnost identifikace, a o povaze tohoto vztahu. K tomuto účelu zavede povinná osoba účinný systém odpovídající rozsahu a povaze její podnikatelské činnosti.“.

„³²)

§ 74 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).“, se zrušuje.

„d)

určí a zaznamená rozdělení povinností a odpovědnosti souvisejících s korespondenčním vztahem z hlediska uplatňování opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu mezi touto úvěrovou nebo finanční institucí a respondenční institucí.“.

„(4)

Úvěrová nebo finanční instituce průběžně aktualizuje informace získané podle odstavce 2. Představuje-li korespondenční vztah zvýšené riziko legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, upraví úvěrová nebo finanční instituce jeho podmínky anebo ho ukončí.“.

„(6)

K postoupení plnění ze životního pojištění na politicky exponovanou osobu, u které je zjištěno zvýšené riziko zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, musí vydat souhlas statutární orgán příslušné pojišťovny nebo zaměstnanec jím pověřený k řízení v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, který je dostatečně obeznámen s riziky v této oblasti a který má dostatečné postavení k tomu, aby přijímal rozhodnutí k řízení těchto rizik.“.

(1)

Povinná osoba, která je zahraniční právnickou nebo fyzickou osobou oprávněnou k poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz a která na území České republiky působí prostřednictvím provozovny, má povinnost určit ústřední kontaktní místo, pokud

a)

je splněna alespoň jedna z podmínek pro jeho určení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího regulační technické normy týkající se kritérií pro určení ústředních kontaktních míst vydavatelů elektronických peněz a poskytovatelů platebních služeb a pravidel pro činnost těchto ústředních kontaktních míst⁴²) nebo

b)

tak rozhodne Česká národní banka na základě skutečnosti, že některá z provozoven povinné osoby představuje zvýšené riziko zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu a stanovení této povinnosti je přiměřené riziku, které představují tyto povinné osoby nebo jejich provozovny.

(2)

Pokud jsou podmínky pro vydání rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) splněny u druhově určených osob, může Česká národní banka vydat namísto rozhodnutí opatření obecné povahy.

(3)

Přestanou-li být plněny podmínky, na základě kterých byly rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydány, Česká národní banka rozhodnutí nebo opatření obecné povahy zruší.

(4)

Činnost ústředních kontaktních míst povinné osoby vykonávají v rozsahu činností podle čl. 4 a čl. 6 odst. 1 přímo použitelného předpisu podle odstavce 1 písm. a).

⁴²)

Čl. 3 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1108 ze dne 7. května 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 o regulační technické normy týkající se kritérií pro určení ústředních kontaktních míst vydavatelů elektronických peněz a poskytovatelů platebních služeb a pravidel pro činnost těchto ústředních kontaktních míst.“.

„(2)

V rámci národního hodnocení rizik Úřad, povinné osoby a orgány veřejné moci identifikují a posoudí rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, která mohou nastat na území České republiky, a zohlední faktory možného zvýšeného rizika podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu, nadnárodní hodnocení rizik, hodnocení rizik provedené mezinárodní institucí a další dostupné informace, které souvisí s těmito riziky. Národní hodnocení rizik obsahuje popis institucionální struktury systému boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a přidělených lidských a peněžních zdrojů.“.

„(4)

Při zpracování hodnocení rizik se Úřad a orgány veřejné moci řídí mezinárodně uznávanými standardy v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Na základě dílčích hodnocení rizik Úřad zpracuje a předloží vládě k projednání národní hodnocení rizik, a to nejpozději do 5 let od schválení předchozího hodnocení rizik vládou.

(5)

Úřad poskytne výsledky národního hodnocení rizik příslušnému výboru Rady Evropy, Evropské komisi, evropskému orgánu dohledu a orgánům ostatních členských států Evropské unie za předpokladu, že mají srovnatelnou věcnou působnost a že sdělené informace se použijí výhradně pro účely předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Úřad zajistí, aby shrnutí národního hodnocení rizik bylo veřejně přístupné.“.

„(6)

Úřad koordinuje provádění opatření ke zmírňování rizik identifikovaných v národním hodnocení rizik, k čemuž mu orgány veřejné moci poskytují součinnost včetně předkládání přehledu o provedených opatřeních ke zmírnění rizik a souvisejících statistických údajů.

(7)

Úřad průběžně informuje povinné osoby o rizicích identifikovaných v národním hodnocení rizik a opatřeních prováděných k jejich zmírnění.

(8)

Úřad průběžně aktualizuje národní hodnocení rizik, a to zejména s ohledem na vývoj rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a činnost orgánů Evropské unie. Ustanovení vztahující se k národnímu hodnocení rizik se použijí obdobně.“.

„(4)

Úřad zašle Evropské komisi seznam tuzemských významných veřejných funkcí. Úřad tento seznam průběžně aktualizuje a může jej uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5)

Mezinárodní organizace akreditovaná na území České republiky poskytne na žádost Úřadu údaje o svých významných veřejných funkcích. Mezinárodní organizace akreditovaná na území České republiky, která poskytla tyto údaje, má povinnost je aktualizovat.“.

„(7)

Pokud Úřad zpracovává osobní údaj, který vypovídá o rasovém nebo etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání nebo filosofickém přesvědčení, členství v odborové organizaci, zdravotním stavu, sexuálním chování nebo sexuální orientaci, tak zajistí, že k takovému osobnímu údaji má přístup pouze kvalifikovaná úřední osoba.

(8)

Úřad zajistí proškolení kvalifikované úřední osoby v oblasti ochrany osobních údajů zpracovávaných podle odstavce 7 nejméně jedenkrát v průběhu 12 kalendářních měsíců.“.

(1)

K dosažení účelu stanoveného tímto zákonem Úřad spolupracuje se zahraničními orgány a mezinárodními organizacemi se srovnatelnou věcnou působností v rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, nebo předpisem Evropské unie⁴³).

(2)

Obsahem mezinárodní spolupráce je zejména předávání a získávání údajů na žádost či z moci úřední, a to bez zbytečného odkladu. Mezinárodní spolupráci nelze omezit; ustanovení § 39 odst. 4 tímto není dotčeno.

(3)

Úřad může spolupracovat s

a)

mezinárodními organizacemi a zahraničními orgány se srovnatelnou věcnou působností na základě vzájemnosti,

b)

dalšími mezinárodními organizacemi a zahraničními orgány za podmínek, že informace budou užity pouze k dosažení účelu tohoto zákona a budou požívat ochrany alespoň v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

(4)

V případě mezinárodní spolupráce na žádost Úřadu musí být žádost odůvodněna a musí obsahovat způsob využití získaných údajů. Údaje získané v rámci mezinárodní spolupráce Úřad použije podle podmínek, které stanoví dožádaný zahraniční orgán či mezinárodní instituce.

⁴³)

Čl. 51 až 57 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843.“.

(1)

Je-li to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu orgánu vykonávajícího působnost úřadu pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v České republice podle předpisu Evropské unie upravujícího spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti⁴⁵) (dále jen „orgán pro vyhledávání majetku z trestné činnosti“), týkajícího se trestné činnosti podle přílohy č. 1 přímo použitelného právního předpisu Evropské unie upravujícího Europol⁴⁶), poskytne Úřad bez zbytečného odkladu na základě odůvodněné žádosti údaje, které získal při své činnosti podle tohoto zákona. Odepření poskytnutí údajů Úřad odůvodní.

(2)

Je-li to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu Europolu, poskytne Úřad bez zbytečného odkladu na základě odůvodněné žádosti Europolu, zaslané prostřednictvím národní jednotky podle přímo použitelného právního předpisu Evropské unie upravujícího Europol⁴⁶) (dále jen „národní jednotka Europolu“), údaje, které získal při své činnosti podle tohoto zákona. Úřad při vyřizování této žádosti uplatňuje stejné zacházení, jaké by poskytoval zahraničnímu orgánu s věcnou působností srovnatelnou s Úřadem. Odepření poskytnutí údajů Úřad odůvodní.

(3)

Bez souhlasu Úřadu nelze údaje poskytnuté podle odstavce 1 využít k jiným účelům, než ke kterým byly poskytnuty, ani je nelze předat jinému orgánu veřejné moci nebo orgánu jiného státu. Odepření poskytnutí souhlasu k využití k jiným účelům Úřad odůvodní.

(4)

Úřad vede evidenci žádostí o poskytnutí údajů podle odstavce 1 nebo 2, která obsahuje:

a)

název a kontaktní údaje žadatele,

b)

jméno a kontaktní údaje fyzické osoby, která jménem žadatele o údaje požádala,

c)

název nebo jméno příjemce poskytnutých údajů,

d)

spisovou značku obsaženou v žádosti,

e)

předmět žádosti a

f)

opatření přijatá Úřadem v souvislosti s vyřizováním žádosti.

(5)

Evidenci podle odstavce 4 lze použít pouze pro ověření zákonnosti zpracování osobních údajů. Úřad zpřístupní evidenci podle odstavce 4 orgánu příslušnému k dozoru nad zpracováním osobních údajů na základě žádosti pro účely výkonu jeho působnosti.

(6)

Úřad uchovává údaje v evidenci podle odstavce 4 po dobu 5 let ode dne jejich vzniku.

⁴⁵)

Rozhodnutí Rady 2007/845/SVV ze dne 6. prosince 2007 o spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v jednotlivých členských státech v oblasti vysledování a identifikace výnosů z trestné činnosti nebo jiného majetku v souvislosti s trestnou činností.

⁴⁶)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV.“.

(1)

Úřad a příslušné profesní komory zavedou systém pro přijímání oznámení o porušení povinností podle tohoto zákona (dále jen „systém pro přijímání oznámení“).

(2)

Systém pro přijímání oznámení obsahuje podrobné postupy pro přijetí oznámení, přezkoumání jeho důvodnosti a nakládání s jeho výsledky.

(3)

Postupy podle odstavce 2 zajistí ochranu oprávněných zájmů oznamovatele a osoby, která je podle oznámení odpovědná za porušení povinností podle tohoto zákona.

(4)

Oznamovatel nesmí být z důvodu podání oznámení vystaven odvetným opatřením.“.

„d)

příslušná profesní komora u advokáta, notáře, auditora, soudního exekutora nebo daňového poradce.“.

„(7)

Výkon správního dozoru je založen na analýze rizik, která zohledňuje rovněž výsledky národního hodnocení rizik, nadnárodního hodnocení rizik, hodnocení rizik provedené mezinárodní institucí a případně hodnocení rizik provedené příslušnou profesní komorou. Tato analýza je aktualizována v závislosti na vývoji rizik.

(8)

Úřad a Česká národní banka

a)

v případě výkonu správního dozoru nad povinnou osobou se sídlem v České republice, která má pobočku nebo provozovnu v jiném členském státě, spolupracují s dozorčím orgánem tohoto jiného členského státu,

b)

v případě výkonu správního dozoru nad povinnou osobou, která v České republice působí prostřednictvím pobočky nebo provozovny, spolupracují s dozorčím úřadem členského státu, ve kterém má tato právnická osoba sídlo,

c)

vykonávají správní dozor nad uplatňováním skupinových strategií a postupů úvěrovými nebo finančními institucemi, které jsou součástí skupiny a jejichž mateřská obchodní korporace má sídlo v České republice, a spolupracují za tímto účelem s dozorčími úřady z členských států, ve kterých mají tyto finanční nebo úvěrové instituce sídlo, pobočku nebo provozovnu,

d)

poskytují součinnost dozorčím úřadům z jiných členských států, které vykonávají správní dozor nad dodržováním skupinových strategií a postupů úvěrovými a finančními institucemi, které jsou součástí skupiny a které mají sídlo, pobočku nebo provozovnu v České republice,

e)

poskytují součinnost dozorčím úřadům z jiných členských států, které vykonávají správní dozor nad úvěrovými a finančními institucemi, které jsou součástí skupiny a jejichž mateřská obchodní korporace má sídlo v České republice.

(9)

Úřad zašle Evropské komisi seznam dozorčích úřadů, včetně jejich kontaktních údajů. Tento seznam Úřad průběžně aktualizuje.

(10)

Úřad a Česká národní banka spolupracují v souvislosti s výkonem správního dozoru nebo dohledu s Evropskou centrální bankou.

(11)

Úřad a Česká národní banka informují evropské orgány dohledu nad úvěrovými nebo finančními institucemi o všech pravomocných rozhodnutích, kterými byl uložen správní trest za přestupek podle tohoto zákona.

(12)

Při kontrole plnění povinností stanovených tímto zákonem poskytovateli služeb spojených s virtuálním aktivem nebo služeb podle § 2 odst. 1 písm. h) zkontroluje Úřad rovněž, zda je daná povinná osoba oprávněna k provozování živnosti volné a zda ohlásila obor činnosti podléhající povinnému ohlášení podle živnostenského zákona.“.

(1)

Příslušná profesní komora provede kontrolu dodržování povinností vyplývajících z tohoto zákona advokátem, notářem, auditorem, soudním exekutorem nebo daňovým poradcem rovněž na základě písemného podnětu Úřadu a písemně Úřad uvědomí o zahájení kontroly a o jejím výsledku.

(2)

Úřad může zahájit kontrolu dodržování povinností vyplývajících z tohoto zákona advokátem, notářem, auditorem, soudním exekutorem nebo daňovým poradcem, pouze pokud příslušná profesní komora na základě písemného podnětu Úřadu podle odstavce 1 nezahájí kontrolu nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy jí byl podnět doručen.

(3)

Úřad je oprávněn vstupovat do prostor, v nichž se může nacházet písemnost, která obsahuje informace podle § 26 odst. 1, s výjimkou informací podle § 26 odst. 2, nebo § 27 odst. 1 nebo 2, pouze za přítomnosti povinné osoby. Pokud povinná osoba o písemnosti prohlásí, že obsahuje tyto informace, může se Úřad s jejím obsahem seznámit pouze za přítomnosti a se souhlasem zástupce příslušné profesní komory, kterého na základě podnětu Úřadu ustanoví její předseda, nebo prezident z řad jejích zaměstnanců nebo členů.

(4)

Zástupce příslušné profesní komory neudělí souhlas se seznámením se s příslušnou písemností pouze, pokud obsahuje informace podle § 26 odst. 1, s výjimkou informací podle § 26 odst. 2, nebo § 27 odst. 1 nebo 2. V případě neudělení souhlasu se písemnost

a)

za účasti Úřadu, povinné osoby a zástupce příslušné profesní komory zabezpečí tak, aby se s jejím obsahem nemohl nikdo seznámit, popřípadě ji zničit nebo poškodit, a

b)

bezprostředně po jejím zabezpečení předá příslušné profesní komoře.

(5)

Souhlas zástupce příslušné profesní komory se seznámením se s příslušnou písemností lze nahradit na návrh Úřadu rozhodnutím soudu podle zákona upravujícího zvláštní řízení soudní; pokud marně uplyne lhůta k podání návrhu, příslušná profesní komora písemnost povinné osobě vrátí.

(6)

Příslušná profesní komora předkládá Úřadu do konce prvního kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního roku přehled o počtu přijatých oznámení o porušení tohoto zákona, provedených kontrolách, zjištěných porušeních a rozhodnutí o přestupcích v daném kalendářním roce. Současně tento přehled zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(7)

Pokud příslušná profesní komora zjistí skutečnosti, které by mohly souviset s legalizací výnosů z trestné činnosti nebo financováním terorismu, bez odkladu o tom informuje Úřad a sdělí mu současně všechny informace v rozsahu podle § 18 odst. 2, pokud se nejedná o informace podle § 26 odst. 1 nebo § 27 odst. 1 nebo 2. Při plnění této povinnosti se obdobně použije postup podle § 26 odst. 2.“.

„k)

soudu

1.

rozhodujícímu v občanském soudním řízení spory týkající se podezřelého obchodu nebo nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy vzniklé v důsledku splnění povinnosti podle tohoto zákona,

2.

příslušnému k rozhodování v řízení o nesrovnalosti podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů,“.

„o)

orgánu pro vyhledávání majetku z trestné činnosti a národní jednotce Europolu při plnění povinnosti Úřadu podle § 33a,

p)

orgánu příslušnému k dozoru nad zpracováním osobních údajů, pokud jde o přístup k evidenci žádostí o poskytnutí údajů podle § 33a.“.

(1)

Nestanoví-li tento zákon jinak, jsou zaměstnanci Úřadu, ostatních dozorčích úřadů nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem a fyzické osoby, které jsou pro Úřad, ostatní dozorčí úřady nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, povinni zachovávat mlčenlivost o totožnosti oznamovatele podle § 34a.

(2)

Převedením osob podle odstavce 1 na jinou práci, skončením jejich pracovněprávního nebo jiného vztahu k Úřadu, jinému dozorčímu úřadu nebo Radě pro veřejný dohled nad auditem povinnost mlčenlivosti o totožnosti oznamovatele nezaniká.

(3)

Mlčenlivosti o totožnosti oznamovatele se nelze dovolávat

a)

vůči dozorčím úřadům podle § 35 odst. 1 nebo Radě pro veřejný dohled nad auditem, pokud vykonávají působnost podle tohoto zákona,

b)

vůči orgánu činnému v trestním řízení,

c)

v řízení podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.

(4)

Výjimky podle odstavce 3 nelze uplatnit, pokud by poskytnutí informací mohlo zmařit nebo ohrozit šetření podezřelého obchodu nebo probíhající trestní řízení, nebo jestliže by poskytnutí informací bylo zjevně nepřiměřené oprávněným zájmům oznamovatele podle § 34a.

(5)

Zprostit osoby uvedené podle odstavce 1 nebo 2 povinnosti mlčenlivosti o totožnosti oznamovatele je oprávněn pouze oznamovatel podle § 34a.“.

„(3)

Zaměstnanec Úřadu, jiného dozorčího úřadu nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem anebo fyzická osoba, která je pro Úřad, jiný dozorčí úřad nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu, se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 40b.“.

„(3)

Za přestupek podle odstavce 1, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit

a)

pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,

b)

pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,

c)

pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,

d)

pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,

e)

zákaz činnosti, nebo

f)

zveřejnění rozhodnutí o přestupku.“.

(1)

Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost

a)

upozornit klienta podle § 15a odst. 1 na nesrovnalost,

b)

oznámit nesrovnalost soudu podle § 15a odst. 2, nebo

c)

postupovat v souladu s pokynem Úřadu podle § 15a odst. 4.

(2)

Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 100 000 Kč.

(3)

Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

(4)

Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze uložit pokutu do

a)

200 000 Kč, nebo

b)

1 000 000 Kč, jestliže bylo tímto jednáním znemožněno nebo ztíženo zajištění nebo odčerpání výnosu z trestné činnosti nebo umožněno financování terorismu.“.

„b)

nesplní informační povinnost podle § 24 odst. 3.“.

„(3)

Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit

a)

pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,

b)

pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,

c)

pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,

d)

pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,

e)

zákaz činnosti, nebo

f)

zveřejnění rozhodnutí o přestupku.“.

„(2)

Povinná osoba, které je v § 22 odst. 1 uložena povinnost informovat Úřad o určení kontaktní osoby, se dopustí přestupku tím, že neinformuje o určení kontaktní osoby, nebo o následných změnách ve stanovené lhůtě.

(3)

Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.“.

„(5)

Za přestupek podle odstavce 1, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit

a)

pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,

b)

pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,

c)

pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,

d)

pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,

e)

zákaz činnosti, nebo

f)

zveřejnění rozhodnutí o přestupku.“.

„(5)

Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit

a)

pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,

b)

pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,

c)

pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,

d)

pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,

e)

zákaz činnosti, nebo

f)

zveřejnění rozhodnutí o přestupku.“.

„(1)

Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 21 odst. 1 nebo 6 nezavede, nebo neuplatňuje odpovídající strategie a postupy vnitřní kontroly a komunikace ke zmírňování a účinnému řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu identifikovaných v hodnocení rizik a k naplnění dalších povinností stanovených tímto zákonem.“.

„(5)

Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že neurčí člena svého statutárního orgánu pověřeného zajištěním plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona podle § 22a.

(6)

Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že nezajistí proškolení zaměstnanců podle § 23.“.

„(9)

Za přestupek podle odstavce 5 nebo 6, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit

a)

pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,

b)

pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,

c)

pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,

d)

pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,

e)

zákaz činnosti, nebo

f)

zveřejnění rozhodnutí o přestupku.“.

(1)

Povinná osoba, která je součástí skupiny, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 21 odst. 7

a)

neuplatňuje skupinové strategie a postupy vnitřní kontroly ke zmírňování a účinnému řízení rizik, nebo

b)

nezajistí uplatňování skupinových strategií a postupů vnitřní kontroly ke zmírňování a účinnému řízení rizik ve svých dceřiných obchodních korporacích ve třetích zemích.

(2)

Povinná osoba, která má pobočku, provozovnu nebo dceřinou obchodní korporaci ve třetí zemi, se dopustí přestupku tím, že

a)

v rozporu s § 24a odst. 1 neuplatňuje v dané pobočce, provozovně nebo dceřiné obchodní korporaci opatření pro kontrolu klienta a uchovávání záznamů alespoň rovnocenná požadavkům práva Evropské unie,

b)

v rozporu s § 24a odst. 1 nepředá relevantní informaci své pobočce, provozovně nebo obchodní korporaci,

c)

v rozporu s § 24a odst. 2 nepřijme odpovídající doplňková opatření k účinnému zvládání rizika zneužití, nebo

d)

v rozporu s § 24a odst. 2 neinformuje Úřad o tom, že právo třetího státu nedovoluje uplatňování opatření alespoň rovnocenných požadavkům práva Evropské unie.

(3)

Povinná osoba, která má pobočku nebo provozovnu ve státě, který je členským státem Evropské unie nebo ve státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 24a odst. 3 nezajistí dodržování předpisů tohoto jiného státu v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v dané pobočce nebo provozovně.

(4)

Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.

(5)

Za přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. a), c) a d) a odstavce 3, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit

a)

pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,

b)

pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,

c)

pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,

d)

pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,

e)

zákaz činnosti, nebo

f)

zveřejnění rozhodnutí o přestupku.“.

„(2)

Úvěrová nebo finanční instituce se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností stanovených pro korespondenční vztah podle § 25 odst. 1 až 4.

(3)

Zahraniční poskytovatel platebních služeb se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 25a

a)

neurčí ústřední kontaktní místo, nebo

b)

nevykonává činnost ústředního kontaktního místa ve vymezeném rozsahu.

(4)

Osoba podle § 29 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že vykonává činnost na základě poštovní smlouvy a za podmínek stanovených zákonem o poštovních službách, jejímž účelem je dodání poukázané peněžní částky, bez osvědčení o způsobilosti podle § 29.

(5)

Za přestupek podle odstavce 4 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.“.

„(7)

Za přestupek podle odstavce 2, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit

a)

pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,

b)

pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,

c)

pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,

d)

pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,

e)

zákaz činnosti, nebo

f)

zveřejnění rozhodnutí o přestupku.“.

(1)

Přestupku se dopustí fyzická osoba podle § 20 odst. 1 a 2 nebo § 22 odst. 2 a 3 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, která způsobí, že se povinná osoba dopustí přestupku podle § 44 až 48a nebo § 49 odst. 2 až 4 nebo že povinná osoba poruší povinnosti, jejichž porušení by bylo tímto přestupkem, pokud by se nezprostila odpovědnosti podle § 21 nebo 23 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.

(2)

Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit

a)

pokutu do výše 100 000 Kč nebo

b)

zákaz činnosti.

(3)

Podle odstavce 2 písm. b) lze fyzické osobě uložit zákaz výkonu funkce člena statutárního orgánu jakékoli povinné osoby a výkonu závislé práce vedoucího zaměstnance jakékoli povinné osoby.

(1)

Přestupku podle § 44 až 48 se dopustí daňový poradce, který je fyzickou osobou podle § 20 odst. 1 a 2 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a který způsobí, že daňový poradce, který je právnickou osobou, poruší povinnosti, jejichž porušení by bylo přestupkem podle § 44 až 48, pokud by toto porušení nezpůsobil daňový poradce, který je touto fyzickou osobou.

(2)

Daňový poradce, který je právnickou osobou, neodpovídá za přestupek podle § 44 až 48, pokud porušení povinností, které by bylo tímto přestupkem, způsobil daňový poradce, který je fyzickou osobou podle odstavce 1.“.

(1)

Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad. Přestupky podle tohoto zákona projednává také

a)

Česká národní banka u povinných osob, vůči nimž vykonává dohled,

b)

orgán Celní správy České republiky vykonávající dozor nad dodržováním zákona upravujícího hazardní hry u povinných osob podle § 2 odst. 1 písm. c),

c)

Česká obchodní inspekce u povinných osob podle § 2 odst. 1 písm. i) a j),

d)

příslušná profesní komora u povinných osob podle § 2 odst. 1 písm. e) a g).

(2)

Přestupky zaměstnanců povinné osoby a fyzických osob, které jsou pro povinnou osobu činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, projednává Úřad nebo jiný dozorčí úřad, který je příslušný k projednání přestupku dané povinné osoby.

(3)

Přestupky zaměstnanců Úřadu, jiných dozorčích úřadů nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem a fyzických osob, které jsou pro Úřad, jiný dozorčí úřad nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, projednává ten orgán, jehož je daná fyzická osoba zaměstnancem nebo pro nějž je činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu.

(4)

Zjistí-li Úřad skutečnosti vedoucí k zahájení řízení o přestupku, k jehož projednání je příslušná příslušná profesní komora, předá tato zjištění k projednání této příslušné profesní komoře, pokud se nejedná o zjištění skutečností v rámci kontroly zahájené Úřadem podle § 37 odst. 2; i takové zjištění však může Úřad příslušné profesní komoře předat k projednání. Nezahájí-li příslušná profesní komora do 60 dnů ode dne, kdy jí bylo zjištění předáno, kontrolu nebo řízení o přestupku, může řízení o přestupku zahájit Úřad. O zahájení řízení o přestupku Úřad příslušnou profesní komoru vyrozumí.

(5)

Přestupky podle § 50 projednává celní úřad.

(6)

Není-li pokuta uložená za přestupek podle § 50 ve lhůtě splatnosti zaplacena, celní úřad může na její úhradu použít zajištěné věci podle § 41 odst. 1, 3 a 4.“.

(1)

Orgán, který vydal rozhodnutí o přestupku podle § 43 až 48a, § 49 odst. 2 až 4 nebo § 50a, uveřejní jeho výrokovou část způsobem umožňujícím dálkový přístup bez zbytečného odkladu poté, co se stane pravomocným, a to po dobu 5 let od okamžiku, kdy se stalo rozhodnutí pravomocným.

(2)

V případě, že by postup podle odstavce 1 v konkrétním případě vedl k ohrožení stability finančních trhů, probíhajícího trestního nebo správního řízení, plnění úkolů podle tohoto zákona nebo jiných úkolů ve veřejném zájmu anebo pokud by tento postup nepřiměřeným způsobem zasáhl do zájmů dotčených osob, orgán, který rozhodnutí vydal,

a)

odloží zveřejnění do doby, než tyto překážky pominou,

b)

uveřejní výrokovou část rozhodnutí v anonymizované podobě, nebo

c)

výrokovou část rozhodnutí neuveřejní, pokud by postup podle písmene a) nebo b) nebyl dostatečný.

(3)

Orgán, který vydal rozhodnutí uveřejněné podle odstavce 1 nebo 2, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup výrokovou část pravomocného rozhodnutí, kterým bylo toto rozhodnutí zrušeno nebo změněno, a to bez zbytečného odkladu poté, co se o něm dozví. Na toto uveřejnění se přiměřeně použije odstavec 2, vždy se však uveřejní alespoň informace o tom, že rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno.

(4)

V případě, že rozhodnutí o přestupku auditora vydala Komora auditorů České republiky, uveřejní výrokovou část pravomocného rozhodnutí o přestupku podle odstavce 1 nebo 2 nebo výrokovou část pravomocného rozhodnutí, kterým bylo pravomocné rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 zrušeno nebo změněno, v rejstříku auditorů.“.

„(4)

Je-li obchod rozdělen na několik samostatných plnění, která spolu souvisí, je hodnotou obchodu součet hodnoty těchto plnění.“.

„(7)

Za obchodní vztah se vždy považuje

a)

smlouva o účtu,

b)

jednorázový vklad,

c)

pojistná smlouva,

d)

poskytování platebních služeb prostřednictvím elektronických peněz nebo veřejné mobilní telefonní sítě nebo

e)

finanční záruka.“.

„(10)

Pro účely tohoto zákona se jednáním za klienta rozumí rovněž jednání svěřenského správce v rámci správy svěřenského fondu.

(11)

Ustanovení vztahující se k cenným papírům se použijí i na zaknihované cenné papíry, ledaže to vylučuje jejich povaha.

(12)

Pro účely správního dozoru, řízení o přestupcích a povinnosti mlčenlivosti, včetně sankcí za porušení mlčenlivosti, se na notářskou komoru podle § 29 zákona č. 358/1992 Sb., notářský řád, hledí jako na Notářskou komoru České republiky.“.

(1)

Je-li povinnou osobou advokát, který vykonává advokacii jako společník právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie podle zákona o advokacii, za pobočku nebo dceřinou obchodní korporaci této povinné osoby se považuje pobočka nebo dceřiná obchodní korporace právnické osoby, které je společníkem.

(2)

Zaměstnanec právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie se pro účely právní úpravy boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu považuje za zaměstnance všech společníků této právnické osoby, kteří jsou členy statutárního orgánu této právnické osoby, pokud nelze určit, pro kterého společníka zaměstnanec v rámci výkonu závislé práce plnil povinnosti podle tohoto zákona nebo tyto povinnosti plnit měl. Věta první se použije obdobně i na fyzickou osobu, která je pro právnickou osobu zřízenou za účelem výkonu advokacie činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu.

(3)

Za povinnosti podle § 16, 21 až 22, 23, § 24 odst. 1 a § 24a odpovídá pouze ten společník právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie, který byl pověřen podle § 22a, pokud k takovému pověření došlo. Při pověření osoby a rozsahu jejích povinností podle věty první se na právnickou osobu zřízenou za účelem výkonu advokacie hledí, jako by byla povinnou osobou namísto jejích společníků. Tímto není dotčena odpovědnost společníků, kteří jsou členy statutárního orgánu, za porušení povinností podle § 22a a možnost Úřadu požadovat plnění povinností podle § 24 odst. 1 nebo 3 po kterémkoliv společníkovi právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie samostatně.“.

„g)

klient je osobou oprávněnou ze životního pojištění,

h)

předmět činnosti klienta je spojen se zvýšeným rizikem.“.

⁴⁴)

Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 ocelní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění.“.

(1)

Provozovatel je povinen pro každou hazardní hru vést a poskytovat výkaznictví, kterým je

a)

denní herní zápis v případě binga provozovaného v kasinu,

b)

denní herní výkaznictví v případě živé hry provozované v kasinu,

c)

vzdálený přístup v ostatních případech.

(2)

Výkaznictví se nevede a neposkytuje v případě tomboly a turnaje malého rozsahu.“.

„(4)

Čistou prohrou se pro účely hazardních her rozumí částka za období jednoho dne nebo jednoho kalendářního měsíce v rámci druhu hazardní hry, pro který je sebeomezující opatření nastaveno, představující v případě

a)

jiné hazardní hry než hazardní hry podle písmene b) rozdíl mezi těmito částkami:

1.

úhrn sázek sázejícího,

2.

úhrn výher sázejícího,

b)

živé hry neprovozované jako internetová hra rozdíl mezi těmito částkami:

1.

úhrn peněžních prostředků přijatých od účastníka hazardní hry na úhradu nákupu hodnotových žetonů,

2.

úhrn peněžních prostředků vyplacených účastníkovi hazardní hry proti předloženým hodnotovým žetonům.“.

„(5)

Provozovatel nesmí umožnit účastníkovi hazardní hry nastavit si sebeomezující opatření podle odstavců 1 až 3 tak, aby se vztahovalo pouze na některé hry v rámci daného druhu hazardní hry. Připouští-li to povaha sebeomezujícího opatření, může provozovatel umožnit účastníkovi hazardní hry nastavit si toto sebeomezující opatření společně pro více druhů hazardních her.“.

(1)

Ministerstvo zapíše z moci úřední do rejstříku fyzickou osobu,

a)

která pobírá dávky pomoci v hmotné nouzi, s výjimkou mimořádné okamžité pomoci, podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a podle zákona upravujícího životní a existenční minimum,

b)

která je starší 18 let a je s osobou podle písmene a) společně posuzována podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a podle zákona upravujícího životní a existenční minimum,

c)

které bylo uloženo předběžné opatření zákazu her a sázek podle zákona upravujícího trestní řízení,

d)

které bylo uloženo přiměřené omezení a přiměřená povinnost zdržet se hazardních her, hraní na hracích přístrojích a sázek nebo ochranné léčení spočívající v léčbě závislosti na hazardních hrách podle trestního zákoníku, nebo

e)

vůči které je pravomocně zjištěn úpadek podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení.

(2)

Ministerstvo provede výmaz fyzické osoby z rejstříku, pokud

a)

pominul důvod pro zápis do rejstříku podle odstavce 1 písm. a) až d) nebo

b)

nabylo právní moci rozhodnutí, jímž bylo skončeno insolvenční řízení v případě fyzické osoby zapsané do rejstříku podle odstavce 1 písm. e).

(3)

Ministerstvo provede zápis nebo výmaz fyzické osoby neprodleně poté, kdy se dozví o důvodech zápisu nebo výmazu. Při tom ministerstvo vychází z údajů, které mu poskytl jiný orgán veřejné moci. Na tyto údaje se pro účely vedení rejstříku hledí, jako by byly v souladu se skutečným stavem.

(4)

Fyzická osoba zapsaná v rejstříku může dát podnět k výmazu podle odstavce 2. Jestliže ministerstvo neshledá důvody k výmazu, sdělí jí tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů.

(5)

Zápis a výmaz fyzické osoby z moci úřední jsou úkony podle části čtvrté správního řádu. Sdělení o provedení výmazu na základě podnětu podle odstavce 4 se zasílá fyzické osobě, které se tento výmaz týká.

(1)

Ministerstvo neprodleně zapíše do rejstříku fyzickou osobu na její žádost.

(2)

Ve sdělení o provedení zápisu podle odstavce 1 poučí ministerstvo fyzickou osobu o tom, že žádost o výmaz z rejstříku nelze podat dříve než po uplynutí 1 roku ode dne provedení zápisu.

(3)

Ministerstvo provede na žádost fyzické osoby zapsané do rejstříku podle odstavce 1 výmaz této osoby z rejstříku, pokud uplynul nejméně 1 rok ode dne provedení zápisu. Ke dříve podané žádosti se nepřihlíží.

(4)

Nezvolí-li si fyzická osoba zmocněnce, musí být podpis na žádosti podle odstavce 1 nebo 3 úředně ověřen, nebo musí být žádost zaslána datovou zprávou podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu. Pokud si fyzická osoba zvolila zmocněnce, musí být podpis na plné moci úředně ověřen.

(5)

Zápis a výmaz fyzické osoby na žádost nelze provést s odloženou účinností nebo na dobu určitou a nelze je vázat na splnění podmínky vymezené v žádosti.

(6)

Zápis a výmaz fyzické osoby na žádost jsou úkony podle části čtvrté správního řádu. Sdělení o provedení zápisu nebo výmazu na žádost se zasílá osobě, které se zápis nebo výmaz týká.

(1)

Uživatelem údajů zapisovaných do rejstříku je také provozovatel hazardní hry za podmínek stanovených v odstavci 2 a orgán Celní správy České republiky.

(2)

Ministerstvo je povinno zajistit provozovatelům hazardních her při ověření totožnosti fyzické osoby nepřetržitý dálkový přístup do rejstříku pouze k údaji o tom, zda konkrétní osoba je, nebo není zapsána v rejstříku.

(3)

Ministerstvo vydá fyzické osobě výpis z rejstříku na její žádost s úředně ověřeným podpisem, nebo zaslanou datovou zprávou podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu. Pokud si fyzická osoba zvolila zmocněnce, musí být podpis na plné moci úředně ověřen.

(4)

Výpis z rejstříku obsahuje

a)

identifikační údaje fyzické osoby, která o výpis z rejstříku žádá,

b)

údaj o tom, zda fyzická osoba je, nebo není zapsána v rejstříku,

c)

důvod zápisu do rejstříku.“.

„f)

která má k nezaopatřenému dítěti vyživovací povinnost, kterou neplní, a tomuto dítěti je přiznáno náhradní výživné pro nezaopatřené dítě podle zákona o náhradním výživném.“.

„(8)

Podmínkou použití kauce k úhradě nevyplacené výhry podle odstavce 4 písm. c) je přihlášení této výhry tak, aby toto přihlášení došlo ministerstvu ještě před

a)

vystavením příkazu k vrácení vratitelného přeplatku podle § 90 odst. 1, nejpozději však do dne, kdy uplyne lhůta pro jeho vrácení, nebo

b)

vydáním výzvy výstavci bankovní záruky k uhrazení nedoplatku podle § 90 odst. 3.“.

„(3)

Dojde-li k pravomocnému zrušení základního povolení, k jeho pravomocné změně, která má vliv na určení výše kauce, nebo k jeho zániku, vyzve ministerstvo v příslušném rozsahu výstavce bankovní záruky k uhrazení nedoplatku evidovaného k devadesátému dni ode dne pravomocného zrušení základního povolení, ode dne jeho pravomocné změny, která má vliv na určení výše kauce, nebo ode dne jeho zániku u

a)

celního úřadu,

b)

správce daně z hazardních her, nebo

c)

ministerstva.“.

„(5)

Výstavce bankovní záruky je povinen částku uhradit do 15 dnů ode dne doručení výzvy.

(6)

V případě, že byla kauce poskytnuta více způsoby, ministerstvo ke dni pravomocného zrušení základního povolení, ke dni jeho pravomocné změny, která má vliv na určení výše kauce, nebo ke dni jeho zániku určí, v jakém pořadí mají být použity jednotlivé způsoby poskytnutí kauce.“.

„a)

provozovatel podá žádost, ve které navrhne změnu údajů, k jejichž změně

1.

může dojít až na základě změny základního povolení,

2.

došlo při bezodkladném zásahu podle § 109b, nebo

3.

došlo podle § 109c odst. 5,“.

(1)

Dojde-li k pravomocnému zrušení nebo zániku povolení k umístění herního prostoru, stávají se složené peněžní prostředky v příslušném rozsahu přeplatkem provozovatele. Je-li takto vzniklý přeplatek vratitelným přeplatkem, vrátí jej ministerstvo provozovateli do 90 dnů ode dne doručení žádosti provozovatele o jeho vrácení.

(2)

Lhůta podle odstavce 1 neběží po dobu, kdy je orgánem podle tohoto zákona nebo správcem daně vedeno řízení,

a)

jehož výsledkem může být rozhodnutí o stanovení daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění, a

b)

které bylo zahájeno do 90 dnů ode dne doručení žádosti provozovatele o vrácení vratitelného přeplatku.

(3)

Dojde-li k pravomocnému zrušení nebo k zániku povolení k umístění herního prostoru, vyzve ministerstvo v příslušném rozsahu výstavce bankovní záruky k uhrazení nedoplatku evidovaného k devadesátému dni ode dne tohoto pravomocného zrušení nebo zániku u

a)

celního úřadu,

b)

správce daně z hazardních her, nebo

c)

ministerstva.

(4)

Ministerstvo vyzve výstavce bankovní záruky k uhrazení nedoplatku nejdříve po 90 dnech, nejpozději však do 6 měsíců ode dne pravomocného zrušení nebo zániku povolení k umístění herního prostoru.

(5)

Dojde-li k zániku povolení k umístění herního prostoru z důvodu zrušení nebo zániku základního povolení, použije se obdobně postup podle § 90.“.

(1)

Provozovatel je povinen oznámit údaje k technickému zabezpečení výkaznictví a změnu v těchto údajích.

(2)

Oznámení podle odstavce 1 je provozovatel povinen učinit ve lhůtě stanovené ve vyhlášce, která nesmí být kratší než 5 dní přede dnem, kdy má být poprvé poskytnuto výkaznictví nebo kdy má ke změně dojít.

(3)

Oznámení podle odstavce 1 je provozovatel povinen učinit vůči celnímu úřadu místně příslušnému podle sídla provozovatele. Nemá-li provozovatel sídlo na území České republiky, je k tomuto oznámení místně příslušný Celní úřad pro Plzeňský kraj.

(1)

Z denního herního zápisu musí být zřejmý průběh hry a pohyb peněžních prostředků v souvislosti s provozováním binga.

(2)

Z denního herního výkaznictví musí být zřejmý pohyb hodnotových žetonů a peněžních prostředků v souvislosti s provozováním živé hry a pohyb peněžních prostředků na pokladně kasina.

(3)

Ze vzdáleného přístupu musí být zřejmý chronologický přehled o herních a finančních datech.

(4)

Herními a finančními daty jsou data poskytující přehled o finančních tocích a herních procesech souvisejících s danou hazardní hrou.

(1)

Provozovatel poskytuje výkaznictví prostřednictvím zabezpečeného dálkového přístupu ke svému serveru, a to ve formě automatizovaného výstupu ve stanoveném rozsahu, formátu a struktuře za vykazované období v délce

a)

1 kalendářní měsíc pro denní herní zápis a denní herní výkaznictví,

b)

stanovené ministerstvem ve vyhlášce, která nesmí být kratší než 1 hodina, pro vzdálený přístup.

(2)

Automatizovaný výstup pro denní herní zápis nebo denní herní výkaznictví se poskytuje

a)

do 10 dnů po uplynutí vykazovaného období v případě denního herního zápisu a denního herního výkaznictví,

b)

ve lhůtě stanovené ministerstvem ve vyhlášce, která nesmí být kratší než 1 hodina, v případě vzdáleného přístupu.

(3)

Poskytování jednotlivého automatizovaného výstupu může provozovatel ukončit v okamžiku, kdy je mu postupem podle vyhlášky automatizovaně potvrzeno jeho převzetí.

(4)

Celní úřad se pokusí získat jednotlivý automatizovaný výstup do 30 dní ode dne, kdy má být tento výstup poskytnut. To neplatí v případě živelní pohromy nebo jiné mimořádné události.

(5)

Výkaznictví je provozovatel povinen poskytovat celnímu úřadu místně příslušnému podle sídla provozovatele. Nemá-li provozovatel sídlo na území České republiky, je k poskytování výkaznictví místně příslušný Celní úřad pro Plzeňský kraj.

(1)

Provozovatel je povinen opravit formální chyby v poskytnutém automatizovaném výstupu ve lhůtě stanovené ve vyhlášce, která nesmí být kratší než 1 pracovní den ode dne, kdy byly tyto chyby automatizovaně vytknuty.

(2)

Provozovatel může opravit jiné než formální chyby v poskytnutém automatizovaném výstupu ve lhůtě stanovené ve vyhlášce, která nesmí být kratší než 7 dní ode dne poskytnutí výkaznictví, za podmínek stanovených v této vyhlášce.

(1)

Fyzická osoba bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci orgánu vykonávajícího státní správu v oblasti provozování hazardních her oprávněná k tomu podle vnitřních předpisů tohoto orgánu nebo pověřená vedoucím tohoto orgánu (dále jen „oprávněná úřední osoba“), provozovatel a fyzická osoba zapsaná v rejstříku podle § 16 jsou vázáni povinností mlčenlivosti o tom, co se z výkaznictví nebo z rejstříku podle § 16 dozvěděli o poměrech jiných osob. To neplatí pro

a)

provozovatele, pokud jde o informace získané nebo použité při výkonu státní správy v oblasti provozování hazardních her, který se ho dotýká, s výjimkou informací o fyzické osobě zapsané v rejstříku podle § 16,

b)

fyzickou osobu zapsanou v rejstříku podle § 16, pokud jde o informace získané nebo použité při výkonu státní správy v oblasti provozování hazardních her, který se jí dotýká.

(2)

Každý může zprostit fyzickou osobu bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci orgánu vykonávajícího státní správu v oblasti provozování hazardních her, provozovatele nebo jinou osobu povinnosti mlčenlivosti ohledně údajů, které se ho týkají, a údajů, které byly využity při dokazování jeho povinností v oblasti hazardních her, s uvedením rozsahu údajů a účelu zproštění. Zanikne-li tato osoba bez právního nástupce, nebo zemře-li bez dědice, má oprávnění ke zproštění povinnosti mlčenlivosti ministr financí.

(3)

Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na informace veřejně známé, nebo které jsou veřejnosti dostupné z informačních systémů veřejné správy.

(4)

Porušením povinnosti mlčenlivosti není zveřejnění zobecněných informací získaných při výkonu státní správy v oblasti provozování hazardních her, z nichž nevyplývá, které osoby se týkají.

(5)

O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li oprávněná úřední osoba informace

a)

oprávněné úřední osobě téhož nebo jiného orgánu vykonávajícího státní správu v oblasti provozování hazardních her pro výkon jeho pravomoci,

b)

oprávněné úřední osobě při plnění povinností ve věcech archivnictví nebo

c)

provozovateli nebo fyzické osobě zapsané v rejstříku podle § 16 v rozsahu, v jakém jsou jejich práva a povinnosti dotčena výkonem státní správy v oblasti provozování hazardních her.

(1)

O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her informace získané z výkaznictví nebo z rejstříku podle § 16

a)

správci daně z hazardních her pro výkon správy této daně,

b)

Finančnímu analytickému úřadu na základě zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí,

c)

soudu, jde-li o

1.

řízení vedené z podnětu provozovatele ve věci dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem,

2.

uplatnění práva orgánu vykonávajícího státní správu v oblasti provozování hazardních her při výkonu státní správy v oblasti provozování hazardních her,

d)

České obchodní inspekci pro plnění konkrétního úkolu při výkonu dozoru nad dodržováním povinností podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele v oblasti provozování hazardních her,

e)

Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, jakož i dalším kontrolním orgánům, pokud provádí v rozsahu svého oprávnění kontrolu a pokud jsou oprávněny kontrolovat výkon státní správy v oblasti provozování hazardních her,

f)

příslušnému orgánu veřejné moci pro projednání nároku podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu státní správy v oblasti provozování hazardních her výkonem veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem,

g)

Veřejnému ochránci práv, pokud provádí šetření podle jiného právního předpisu,

h)

Národnímu bezpečnostnímu úřadu při provádění úkonů bezpečnostního řízení podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací a bezpečnostní způsobilost.

(2)

O porušení povinnosti mlčenlivosti rovněž nejde, poskytne-li orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her informace získané z výkaznictví nebo z rejstříku podle § 16 pro účely trestního řízení, pokud je požaduje státní zástupce a po podání obžaloby soud v souvislosti s objasněním okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán

a)

některý z trestných činů v oblasti provozování hazardních her, který se týká porušení povinnosti stanovené tímto zákonem,

b)

trestný čin, jehož nepřekažení nebo neoznámení je trestným činem, nebo

c)

některý z trestných činů proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby, některý z trestných činů úředních osob, některý z trestných činů úplatkářství a trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí.

(3)

Orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her má oznamovací povinnost podle trestního řádu, pokud při své činnosti zjistí skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán některý z trestných činů podle odstavce 2.

(1)

Orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her poskytne informace získané z výkaznictví nebo z rejstříku podle § 16 k účelu a v rozsahu vymezeném zákonem. O rozsahu poskytnutých informací pořídí tento orgán podle formy poskytnutí protokol nebo písemný záznam.

(2)

Orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her může poskytovat informace získané z výkaznictví nebo z rejstříku podle § 16 postupem sjednaným v písemné dohodě uzavřené mezi tímto orgánem, který informace shromažďuje, a příslušným orgánem veřejné moci.

(1)

Orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her vytváří podmínky pro dodržování povinnosti mlčenlivosti. To platí i pro přístup a ochranu údajů uchovávaných v elektronické podobě.

(2)

Osoby, které se seznámily s informacemi poskytnutými orgánem vykonávajícím státní správu v oblasti provozování hazardních her, je mohou využít pouze pro zákonem stanovené účely a jsou vázány ohledně těchto informací povinností mlčenlivosti podle tohoto zákona. Za vytvoření podmínek pro dodržování povinnosti mlčenlivosti odpovídá příslušný orgán veřejné moci, který si informace vyžádal.

(3)

Za porušení povinnosti mlčenlivosti se považuje rovněž využití informací získaných při výkonu státní správy v oblasti provozování hazardních her pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo jiné osobě anebo využití těchto informací pro jednání, které by mohlo způsobit někomu újmu.

(4)

Povinnost mlčenlivosti oprávněné úřední osoby nezaniká, jestliže se tato osoba přestane podílet na výkonu pravomoci orgánu vykonávajícího státní správu v oblasti provozování hazardních her.

a)

správním orgánům vykonávajícím působnost podle tohoto zákona,

b)

soudům pro účely soudního řízení,

c)

orgánům činným v trestním řízení,

d)

Probační a mediační službě pro účely výkonu její činnosti, nebo

e)

Národnímu bezpečnostnímu úřadu při provádění úkonů bezpečnostního řízení podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací a bezpečnostní způsobilost.“.

(1)

Provozovatel je povinen vést v evidenci oprav a jiných změn přehled všech oprav a jiných změn hazardní hry a zařízení, jejichž prostřednictvím jsou tyto hazardní hry provozovány.

(2)

U jednotlivé opravy nebo jiné změny se v evidenci podle odstavce 1 uvede alespoň

a)

datum a čas, kdy k opravě nebo jiné změně došlo,

b)

stručný popis opravy nebo jiné změny,

c)

zda byla oprava nebo jiná změna provedena

1.

při bezodkladném zásahu podle § 109b, nebo

2.

jako změna malého rozsahu podle § 109c,

d)

identifikační údaje podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby, které provedly opravu nebo jinou změnu,

e)

jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis fyzické osoby odpovědné za provedení opravy nebo jiné změny jménem osoby podle písmene d),

f)

identifikační údaje osoby pověřené provozovatelem k vedení evidence, pokud provozovatel takovou osobu pověřil.

(3)

Provozovatel je povinen poskytnout kopii evidence podle odstavce 1 pověřené osobě pro účely odborného posuzování a osvědčování a pro účely sestavení zprávy o posouzení změn. Při poskytnutí evidence je v ní provozovatel povinen uvést datum a čas jejího poskytnutí a vyznačit tuto skutečnost u poslední evidované opravy nebo změny.

(4)

Evidenci podle odstavce 1 je provozovatel povinen vést v listinné nebo elektronické podobě. Zápisy do evidenční knihy musí být vedeny správně, úplně, průkazně, přehledně, srozumitelně, způsobem zaručujícím trvalost zápisů a musí být uspořádány postupně z časového hlediska.

(5)

Provozovatel je povinen uchovávat evidenci podle odstavce 1 po dobu 5 let ode dne provedení posledního zápisu.

(1)

Provozovatel je oprávněn provést bezodkladný zásah do hazardní hry podle § 3 odst. 2 písm. a) až e), internetové hry nebo zařízení, jehož prostřednictvím jsou tyto hazardní hry provozovány, pokud

a)

následkem nepředvídatelné události dojde k bezprostřednímu ovlivnění provozování hazardní hry tak, že dochází k provozování hazardní hry v rozporu s tímto zákonem, základním povolením nebo schváleným herním plánem,

b)

událost podle písmene a) nebylo možné odhalit při odborném posuzování a osvědčování, při nichž byl vydán dokument o odborném posouzení a osvědčení o provozuschopnosti,

c)

událost podle písmene a) nezpůsobil vlastním zaviněním sám provozovatel a

d)

před jeho provedením nebo nejpozději do 24 hodin po jeho provedení oznámí bezodkladný zásah ministerstvu.

(2)

Bezodkladný zásah podle odstavce 1 může spočívat pouze v odvrácení následků události podle odstavce 1 písm. a) nebo k jejich zmírnění, nelze-li důsledky této události odvrátit nebo zmírnit jiným způsobem, který by nevedl k nutnosti změny základního povolení. Bezodkladným zásahem podle odstavce 1 nesmí provozovatel způsobit následek zjevně stejně závažný nebo ještě závažnější než následek, kterému bylo zamezováno nebo který byl zmírňován.

(3)

V oznámení podle odstavce 1 písm. d) provozovatel vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu uvede

a)

číslo jednací základního povolení,

b)

popis nepředvídané události a následku podle odstavce 1 písm. a),

c)

stručný popis bezodkladného zásahu a

d)

datum a čas zahájení bezodkladného zásahu.

(4)

Provozovatel je povinen do 3 měsíců ode dne, kdy učinil oznámení podle odstavce 1 písm. d), podat žádost o změnu základního povolení podle § 94 odst. 1 písm. a) bodu 2. K žádosti provozovatel přiloží dokument o odborném posouzení, osvědčení provozuschopnosti a vyjádření pověřené osoby, zda k odvrácení nebo zmírnění události podle odstavce 1 písm. a) bylo nutné provést bezodkladný zásah, není-li toto vyjádření již obsaženo v dokumentu o odborném posouzení. Nejsou-li k žádosti přiloženy tyto dokumenty, řízení o žádosti není zahájeno a ministerstvo věc usnesením odloží.

(1)

Provozovatel je oprávněn provést změnu malého rozsahu v hazardní hře podle § 3 odst. 2 písm. a) až e), internetové hře nebo zařízení, jehož prostřednictvím jsou tyto hazardní hry provozovány.

(2)

Změnou malého rozsahu podle odstavce 1 je taková změna, která nemá vliv na plnění požadavků podle § 109 odst. 1. V pochybnostech, zda jednotlivá změna je změnou malého rozsahu, platí, že tato změna není změnou malého rozsahu.

(3)

Změny malého rozsahu nejsou oznamovanými skutečnostmi podle § 93 nebo 101.

(4)

Pokud provozovatel provede změnu podle odstavce 1 v průběhu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců ode dne, kdy byl vydán dokument o odborném posouzení, osvědčení o provozuschopnosti nebo zpráva o posouzení změn, podle toho, který den nastane později, je povinen do 14 dnů od konce tohoto období podat žádost o posouzení všech změn, ke kterým došlo v tomto období, pověřenou osobou. Výstupním dokumentem posuzování těchto změn je zpráva o posouzení změn, ve které pověřená osoba uvede, zda tyto změny

a)

byly změnami malého rozsahu a

b)

jsou ve svém souhrnu změnou malého rozsahu.

(5)

Provozovatel je povinen do 14 dnů ode dne, kdy pověřená osoba vydala zprávu o posouzení změn, tuto zprávu předat ministerstvu. Pokud ze zprávy vyplývá, že byla provedena změna, která není změnou malého rozsahu, nebo že byly provedeny změny, které ve svém souhrnu nejsou změnou malého rozsahu, je provozovatel povinen do 3 měsíců ode dne předání zprávy podat žádost o změnu základního povolení podle § 94 odst. 1 písm. a) bodu 3. K žádosti provozovatel přiloží dokument o odborném posouzení a osvědčení provozuschopnosti. Nejsou-li k žádosti přiloženy tyto dokumenty, řízení není zahájeno a ministerstvo věc usnesením odloží.“.

„(4)

Ministerstvo vydá pověření k odbornému posuzování a osvědčování nejdéle na dobu 5 let, ve kterém stanoví rozsah pověření a podmínky výkonu odborného posuzování a osvědčování tak, aby byl zajištěn jejich řádný výkon.“.

(1)

Pověřená osoba je povinna oznámit ministerstvu bez zbytečného odkladu všechny změny skutečností, na základě kterých bylo vydáno pověření k odbornému posuzování a osvědčování, a předložit o nich doklady do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.

(2)

Oznamovací povinnost pověřené osoby se nevztahuje na údaje, které má ministerstvo k dispozici, nebo jejichž změnu může automatizovaným způsobem zjistit z rejstříků a evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup; okruh těchto údajů zveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách.

(1)

Ministerstvo nahradí dosavadní pověření k odbornému posuzování a osvědčování novým, pokud

a)

pověřená osoba podá žádost, ve které navrhne změnu údajů, k jejichž změně může dojít až na základě změny pověření k odbornému posuzování a osvědčování,

b)

dojde ke změně dalších údajů, které jsou uvedeny v pověření k odbornému posuzování a osvědčování, nebo

c)

jím v odůvodněných případech změní nebo doplní podmínky pro řádný výkon odborného posuzování a osvědčování stanovené v dosavadním pověření k odbornému posuzování a osvědčování.

(2)

Nové pověření k odbornému posuzování a osvědčování podle odstavce 1 se vydává nejdéle na dobu trvání právních účinků původního pověření k odbornému posuzování a osvědčování.

(3)

K nahrazení dosavadního pověření k odbornému posuzování a osvědčování novým ministerstvo přistoupí pouze tehdy, jsou-li i nadále splněny podmínky pro vydání pověření k odbornému posuzování a osvědčování.

(4)

V odůvodnění nového pověření k odbornému posuzování a osvědčování se odůvodňují pouze změny oproti dosavadnímu pověření k odbornému posuzování a osvědčování.“.

(1)

Pověřená osoba je povinna

a)

vykonávat odborné posuzování a osvědčování s odbornou péčí a v souladu s pověřením k odbornému posuzování a osvědčování,

b)

vydávat výstupní dokumenty odborného posouzení a osvědčení v souladu s požadavky na minimální náležitosti těchto výstupních dokumentů podle tohoto zákona a

c)

poskytovat výstupní dokumenty odborného posouzení a osvědčení orgánům vykonávajícím státní správu v oblasti provozování hazardních her v souladu s požadavky na jejich poskytování těmto orgánům podle tohoto zákona.

(2)

Pověřená osoba může vydat výstupní dokumenty odborného posouzení a osvědčení s platností nejdéle na dobu 5 let.“.

„c)

orgány Celní správy České republiky.“.

„d)

zpracovává informace z výkaznictví pro analytické účely a pro účely dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem,“.

a)

vykonává dozor nad dodržováním

1.

tohoto zákona,

2.

podmínek stanovených v základním povolení a v povolení k umístění herního prostoru a

3.

náležitostí uvedených v ohlášení,

b)

zpracovává informace z výkaznictví pro analytické účely a pro účely dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem.“.

„c)

zpracovává informace z výkaznictví pro účely dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem.“.

(1)

Obecní úřad obce, v jejímž územním obvodu jsou provozovány hazardní hry, je povinen poskytnout ministerstvu a příslušnému celnímu úřadu bezodkladně veškeré informace nezbytné pro výkon působnosti podle tohoto zákona.

(2)

Orgány Celní správy České republiky jsou povinny poskytnout ministerstvu bezodkladně veškeré informace nezbytné pro výkon působnosti podle tohoto zákona.

(3)

Celní úřad je povinen poskytnout obecnímu úřadu obce, v jejímž územním obvodu jsou provozovány hazardní hry, bezodkladně veškeré informace nezbytné pro výkon jeho působnosti podle tohoto zákona.

(4)

Ministerstvo je povinno poskytnout bezodkladně

a)

orgánům Celní správy České republiky veškeré informace nezbytné pro výkon působnosti podle tohoto zákona a

b)

obecnímu úřadu obce, v jejímž územním obvodu má být hazardní hra provozována, veškeré informace nezbytné pro povolovací řízení.

(5)

Informace podle odstavců 1 až 4 se poskytují jednotlivě nebo v rozsahu a způsobem dohodnutým mezi poskytovatelem a příjemcem informací.“.

„(2)

Je-li dozorujícím orgánem ministerstvo, předá zadržené věci podle odstavce 1 orgánu Celní správy České republiky.“.

„(4)

Dozorující orgán může zadrženou věc ponechat osobě, které byla zadržena, s tím, že ji tato osoba nesmí zničit ani s ní jinak nakládat s výjimkou jejího držení nebo skladování.“.

„j)

poruší povinnost mlčenlivosti podle § 108e, nebo

k)

poruší některou z povinností souvisejících se zadržením věci podle § 121 odst. 4.“.

„w)

nesplní některou z povinností podle § 108a až 108d, nebo

x)

poruší povinnost mlčenlivosti podle § 108e.“.

„e)

vede evidenci oprav a jiných změn v rozporu s § 109a odst. 1 nebo ji vůbec nevede,

f)

v rozporu s § 109c odst. 4 nezajistí posouzení všech změn pověřenou osobou,

g)

v rozporu s § 109c odst. 5 nepředá ministerstvu zprávu o posouzení změn do 14 dnů ode dne, kdy pověřená osoba tuto zprávu vydala, nebo

h)

poruší některou z povinností souvisejících se zadržením věci podle § 121 odst. 4.“.

„a)

do 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene g),

b)

do 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene e) nebo h),“.

(1)

Pověřená osoba se dopustí přestupku tím, že

a)

v rozporu s § 110a neoznámí změny skutečností, na základě kterých bylo vydáno pověření k odbornému posuzování a osvědčování, nebo nepředloží doklady o nich do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo,

b)

poruší některou z povinností podle § 112a odst. 1, nebo

c)

vydá výstupní dokument odborného posouzení a osvědčení v rozporu s § 112a odst. 2.

(2)

Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do 1 000 000 Kč.“.

(1)

Propadlé nebo zabrané peníze jsou příjmem státního rozpočtu. Jinou propadlou nebo zabranou věc, kterou Generální ředitelství cel nevyužije pro své potřeby podle zákona upravujícího hospodaření s majetkem státu, podle její povahy Generální ředitelství cel

a)

zničí,

b)

bezúplatně převede na vzdělávací účely, nebo

c)

prodá ve veřejné dražbě podle zákona upravujícího veřejné dražby.

(2)

Generální ředitelství cel při volbě způsobu naložení s věcí podle odstavce 1 písm. a) až c) přihlédne k riziku toho, že v souvislosti s jejím užíváním může dojít k porušování tohoto zákona.

(3)

Zničení podle odstavce 1 písm. a) zajistí celní úřad pod dohledem tříčlenné komise úředních osob celního úřadu jmenované ředitelem celního úřadu. O zničení sepíše komise protokol.

(4)

Náklady na bezúplatný převod podle odstavce 1 písm. b) nese příjemce věci.

(5)

S propadlou nebo zabranou věcí lze naložit podle odstavce 1 písm. b) nebo c) pouze, neodporuje-li to dobrým mravům nebo veřejnému pořádku.

(6)

Celní úřad, který rozhodl o propadnutí nebo zabrání věci, rozhodne o povinnosti pachatele přestupku, kterému bylo uloženo propadnutí věci, nebo osoby, u které byla zabraná věc zajištěna, nahradit státu náklady spojené se správou a zničením věci.“.

(1)

K projednání přestupků podle tohoto zákona je příslušný celní úřad, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.

(2)

K projednání přestupků v oblasti internetových her podle tohoto zákona je příslušný Celní úřad pro Plzeňský kraj.

(3)

K projednání přestupku podle § 122 odst. 1 písm. j) je příslušný správní orgán nejblíže nadřízený správnímu orgánu, k jehož činnosti se povinnost mlčenlivosti podle § 108e vztahuje.

(4)

K projednání přestupků pověřených osob, poskytovatelů připojení k internetu na území České republiky a poskytovatelů platebních služeb je příslušné ministerstvo.“.

„e)

údaj o tom, zda jde o osobu pobírající dávky pomoci v hmotné nouzi, s výjimkou mimořádné okamžité pomoci, nebo osobu starší 18 let, která je společně s touto osobou posuzována.“.

„e)

údaj o tom, zda jde o

1.

osobu pobírající dávky pomoci v hmotné nouzi, s výjimkou mimořádné okamžité pomoci,

2.

osobu starší 18 let, která je posuzována společně s osobou podle bodu 1, nebo

3.

osobu, která má k nezaopatřenému dítěti vyživovací povinnost, kterou neplní, a tomuto dítěti je přiznáno náhradní výživné pro nezaopatřené dítě podle zákona o náhradním výživném.“.

„a)

způsob prokázání splnění podmínek stanovených tímto zákonem pro vydání základního povolení a povolení k umístění herního prostoru,“.

„(3)

Jinými technickými parametry poskytování výkaznictví podle odstavce 1 písm. a) jsou

a)

údaje k technickému zabezpečení výkaznictví,

b)

lhůta pro oznámení údajů k technickému zabezpečení výkaznictví a lhůta pro oznámení jejich změny,

c)

způsob poskytování výkaznictví,

d)

rozsah, formát a struktura výkaznictví,

e)

délka vykazovaného období pro vzdálený přístup a lhůta pro jeho poskytnutí,

f)

lhůta, ve které se dozorující orgán pokusí získat jednotlivý automatizovaný výstup, a případná výjimka z této lhůty,

g)

vymezení formální chyby v poskytnutém automatizovaném výstupu, způsob jejího vytýkání a opravy a lhůta pro její opravu a

h)

způsob opravy jiné než formální chyby v poskytnutém automatizovaném výstupu a lhůta a podmínky pro její opravu.“.

(1)

Živnost a obor činnosti živnosti volné podle přílohy č. 6 k tomuto zákonu nemůže provozovat právnická osoba, pokud její skutečný majitel podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „skutečný majitel“) není bezúhonný nebo fyzická osoba, která je členem jejího statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, není bezúhonná.

(2)

Ministerstvo spravedlnosti umožní živnostenskému úřadu pro účely výkonu jeho působnosti podle tohoto zákona dálkový přístup k údajům o skutečném majiteli podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob.“.

„i)

je-li právnickou osobou ohlašující živnost nebo obor činnosti živnosti volné podle přílohy č. 6 k tomuto zákonu, doklad obsahující seznam osob, které jsou jejím skutečným majitelem, členem jejího statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, pokud tyto údaje nejsou zjistitelné z veřejného rejstříku,“.