(1)

Držitel poštovní licence může vykonávat státní správu podle tohoto zákona, uzavře-li s ním Ministerstvo práce a sociálních věcí veřejnoprávní smlouvu, která blíže určí podmínky výkonu státní správy držitelem poštovní licence; držitel poštovní licence může vykonávat státní správu nejvýše v rozsahu těchto činností:

a)

přijímání podání podle tohoto zákona a přijímání podkladů pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona, včetně jejich předávání příslušné krajské pobočce Úřadu práce,

b)

poskytování základních informací o právní úpravě tohoto zákona.

(2)

K uzavření veřejnoprávní smlouvy není třeba souhlasu nadřízeného správního orgánu. Spory z veřejnoprávní smlouvy řeší ministr práce a sociálních věcí.

(3)

Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad práce České republiky zveřejní veřejnoprávní smlouvu na své úřední desce i na svých internetových stránkách.

(4)

Veřejnoprávní smlouva může stanovit finanční plnění, které získá držitel poštovní licence jako kompenzaci za výkon státní správy podle tohoto zákona a které se stanoví podle cenových předpisů⁸⁰) obdobně.

⁸⁰)

Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(4)

Přestane-li oprávněná osoba byt užívat v průběhu kalendářního měsíce, přihlíží se k této změně pro účely příspěvku na bydlení až od následujícího kalendářního měsíce. To platí i v případě, že osoba společně posuzovaná přestane byt užívat v průběhu kalendářního měsíce nebo se stane vlastníkem nebo nájemcem tohoto bytu.“.

„(5)

Částky nákladů srovnatelných s nájemným uvedené v odstavci 1 písm. b) a částky, které se započítávají za pevná paliva, uvedené v odstavci 1 písm. c) jsou platné pro období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024.“.

„(1)

Vznikl-li nárok na příspěvek na bydlení za měsíc prosinec a tento nárok trval ke dni 31. prosince, náleží jeho výplata i v 1. kalendářním čtvrtletí bezprostředně následujícího kalendářního roku. Pro stanovení jeho výše se vychází ze skutečností rozhodných pro nárok na příspěvek na bydlení, ze kterých byla určena výše příspěvku na bydlení za měsíc prosinec bezprostředně předcházejícího kalendářního roku, není-li dále stanoveno jinak. Ustanovení § 51 odst. 5 vět třetí až páté se nepoužijí.“.

„(2)

Ministerstvo práce a sociálních věcí může s povinnou osobou uzavřít dohodu, na jejímž základě budou orgány státní sociální podpory činit výzvy podle odstavce 1 a povinná osoba bude sdělovat rozhodné údaje výhradně prostřednictvím informačního systému. Výzva orgánu státní sociální podpory ke sdělení rozhodných údajů učiněná prostřednictvím informačního systému je doručena okamžikem, kdy se do informačního systému přihlásí povinná osoba. Za přihlášení povinné osoby do informačního systému se považuje i automatizovaný přístup povinné osoby do informačního systému technickými prostředky bez účasti fyzické osoby. Nepřihlásí-li se do informačního systému povinná osoba ve lhůtě 3 dnů od učinění výzvy, považuje se tato výzva za doručenou posledním dnem této lhůty. Lhůta pro splnění povinnosti povinné osoby činí 8 dnů ode dne doručení výzvy prostřednictvím informačního systému, neurčil-li orgán státní sociální podpory delší lhůtu. Dohoda podle věty první musí obsahovat

a)

specifikaci, formát a strukturu výzev a sdělovaných údajů,

b)

způsob přihlašování a jeho zaznamenávání a ověřování v rámci informačního systému.“.

„(5)

Byla-li uzavřena veřejnoprávní smlouva podle § 2b odst. 1, lze žádost podle odstavců 1 až 3 podat též v kterékoliv provozovně držitele poštovní licence. Řízení o žádosti je v případech uvedených ve větě první zahájeno dnem podání žádosti v provozovně držitele poštovní licence.“.

„e)

u žádosti o příspěvek na bydlení,

1.

doklad o tom, že byt je užíván na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy k celému bytu, služebnosti užívání celého bytu nebo na základě vlastnictví nemovité věci,

2.

doklad o výši nájemného,

3.

doklad o výši nákladů za plyn nebo elektřinu anebo identifikační údaje dodavatele plynu nebo elektřiny a odběrného místa, a

4.

doklad o výši nákladů za plnění poskytovaná s užíváním bytu,“.

(1)

Byla-li uzavřena veřejnoprávní smlouva podle § 2b odst. 1, lze podání podle tohoto zákona činit též v kterékoliv provozovně držitele poštovní licence. Podání vůči příslušné krajské pobočce Úřadu práce je v případech uvedených ve větě první učiněno dnem, kdy bylo přijato v provozovně držitele poštovní licence.

(2)

Je-li podle tohoto zákona pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis, lze podání nebo jiný úkon učinit též jako digitální úkon⁸¹), pokud Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo příslušný tiskopis v elektronické podobě nebo elektronický formulář.

⁸¹)

Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

(1)

Povinnost orgánu státní sociální podpory dát účastníku řízení před vydáním rozhodnutí možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí neplatí, bude-li rozhodnutí vydáváno pouze na základě podkladů, které orgánu státní sociální podpory předložil tento účastník řízení nebo osoba s ním společně posuzovaná, nebo údajů, které jsou vedeny v Jednotném informačním systému práce a sociálních věcí, anebo jedná-li se o situace uvedené v § 61 odst. 2.

(2)

V případech uvedených v odstavci 1 může být prvním úkonem orgánu státní sociální podpory v řízení vydání rozhodnutí ve věci, jedná-li se o řízení vedené z moci úřední.“.

(1)

Je-li zaměstnavateli stanovena zvláštním právním předpisem¹⁸) povinnost komunikovat s Úřadem práce nebo s ministerstvem v oblastech podle § 4a odst. 1 vět první a druhé nebo ve věcech dávek a příspěvků podle zákona o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace¹⁹) elektronicky způsobem umožňujícím dálkový přístup, činí tak prostřednictvím osoby nebo osob, které jsou oprávněny v těchto oblastech nebo věcech jednat jménem zaměstnavatele.

(2)

Oprávnění, které zaměstnavatel udělil osobě nebo osobám k jednání jménem zaměstnavatele vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení podle zákona o nemocenském pojištění nebo podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zahrnuje i oprávnění činit úkony v oblastech nebo věcech podle odstavce 1, pokud zaměstnavatel oprávnění osob jednat jeho jménem v oblastech nebo věcech podle odstavce 1 nevymezil jinak.

(3)

Česká správa sociálního zabezpečení v rámci svého informačního systému, ve kterém eviduje oprávnění udělené zaměstnavatelem osobě nebo osobám k jednání jménem zaměstnavatele vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení podle zákona o nemocenském pojištění nebo podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, eviduje též oprávnění udělené tímto zaměstnavatelem osobě nebo osobám k jednání jeho jménem vůči Úřadu práce nebo ministerstvu v oblastech nebo věcech podle odstavce 1. Česká správa sociálního zabezpečení poskytuje Úřadu práce nebo ministerstvu na žádost údaje o oprávněních podle věty první v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4)

Udělení oprávnění podle odstavce 1 nebo jeho změnu zaměstnavatel sděluje České správě sociálního zabezpečení výhradně prostřednictvím elektronické aplikace orgánu sociálního zabezpečení podle § 123e odst. 1 písm. b) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a to do 8 kalendářních dnů od jeho udělení nebo změny.

(5)

Ustanoveními odstavců 1 až 4 nejsou dotčena zákonná oprávnění osob jednat za zaměstnavatele.

¹⁸)

Například § 63 odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁹)

Zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(6)

Ustanovení odstavců 1 a 3 až 5 se vztahují i na oprávnění udělené dodavatelem plynu nebo elektřiny, bankou, pobočkou zahraniční banky, spořitelním a úvěrním družstvem, institucí elektronických peněz, pobočkou zahraniční instituce elektronických peněz, vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu, platební institucí, pobočkou zahraniční platební instituce nebo poskytovatelem platebních služeb malého rozsahu k jednání jejich jménem vůči Úřadu práce nebo ministerstvu v oblastech nebo věcech podle odstavce 1.“.

(1)

Držitel poštovní licence je oprávněn vykonávat státní správu podle tohoto zákona, uzavře-li s ním ministerstvo veřejnoprávní smlouvu, která blíže určí podmínky výkonu státní správy držitelem poštovní licence; držitel poštovní licence může vykonávat státní správu nejvýše v rozsahu těchto činností:

a)

přijímání podání podle tohoto zákona a přijímání podkladů pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona, včetně jejich předávání příslušné krajské pobočce Úřadu práce,

b)

poskytování základních informací o právní úpravě tohoto zákona.

(2)

K uzavření veřejnoprávní smlouvy není třeba souhlasu nadřízeného správního orgánu. Spory z veřejnoprávní smlouvy řeší ministr práce a sociálních věcí.

(3)

Ministerstvo a Úřad práce České republiky zveřejní veřejnoprávní smlouvu na své úřední desce i na svých internetových stránkách.

(4)

Veřejnoprávní smlouva může stanovit finanční plnění, které získá držitel poštovní licence jako kompenzaci za výkon státní správy podle tohoto zákona a které se stanoví podle cenových předpisů⁹⁰) obdobně.

⁹⁰)

Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(3)

Příjmy se započítávají v tom rozhodném období, v němž byly vyplaceny, pokud zákon nestanoví jinak.“.

„(4)

Do příjmu se v tom rozhodném období, v němž bylo vyplaceno, započte i plnění z nároků a pohledávek osoby nebo společně posuzované osoby, přestože nebylo vyplaceno přímo osobě nebo s ní společně posuzované osobě. Pokud je na příjmu osoby a společně posuzované osoby prováděn výkon rozhodnutí srážkami z příjmu, započítává se tento příjem ve výši před provedením výkonu rozhodnutí srážkami z příjmu, a to v tom rozhodném období, kdy je osobě a společně posuzované osobě vyplacen příjem po provedení výkonu rozhodnutí srážkami z příjmu.“.

1.

u které se nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastní prací (§ 11 odst. 3),

2.

s nárokem na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,

3.

výdělečně činnou, která má z této výdělečné činnosti příjem ve smyslu aktivity podle § 3 odst. 1 písm. a),

4.

invalidní ve druhém stupni,

5.

vykonávající veřejnou službu v rozsahu alespoň 20 hodin v kalendářním měsíci, nebo osobu, která se prokazatelně účastní na projektech organizovaných prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce, anebo

6.

které výkon veřejné služby, výdělečná činnost nebo účast na projektech organizovaných prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce nebyly nabídnuty,“.

³²)

§ 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(4)

Podmínkou nároku na výplatu dávky je písemný souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob s tím, aby státní orgány a další právnické osoby a fyzické osoby sdělily orgánům pomoci v hmotné nouzi, pokud o dávce rozhodují, vyplácí ji nebo kontrolují, výši příjmu těchto osob, sociální a majetkové poměry těchto osob, náklady na bydlení, skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, nepříznivý zdravotní stav a další údaje, které tvoří náležitosti žádosti podle § 72, a to v rozsahu potřebném pro rozhodování o dávce, její výši a výplatě.“.

„(7)

Jestliže povinné osoby mohou sdělit údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu jen za podmínky, že byly pro sdělení takových údajů zbaveny mlčenlivosti, má se za to, že jsou pro případ uvedených údajů mlčenlivosti zbaveny, jestliže jim krajská pobočka Úřadu práce písemně sdělila, že osoba, jíž se takové údaje týkají, dala podle § 38 odst. 4 písemný souhlas k tomu, aby státní orgány a další právnické a fyzické osoby sdělily krajské pobočce Úřadu práce uvedené údaje.“.

(1)

Banky, pobočky zahraničních bank, spořitelní a úvěrní družstva, instituce elektronických peněz, pobočky zahraničních institucí elektronických peněz, vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, platební instituce, pobočky zahraničních platebních institucí a poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu (dále jen „peněžní ústav“) jsou povinni sdělit orgánu pomoci v hmotné nouzi na jeho písemnou žádost údaje o číslech účtů žadatele o dávku, příjemce dávky i společně posuzovaných osob nebo jeho jiných jedinečných identifikátorech, jakož i o jejich stavu a změnách.

(2)

Orgán pomoci v hmotné nouzi požádá peněžní ústav o součinnost elektronicky datovým souborem a peněžní ústav součinnost elektronicky datovým souborem poskytne. Peněžní ústav není povinen poskytnout orgánu pomoci v hmotné nouzi součinnost, není-li žádost o součinnost podána elektronicky datovým souborem nebo nemá-li stanovené obsahové náležitosti anebo nemá-li datový soubor stanovený formát nebo strukturu. Prováděcí právní předpis stanoví formát a strukturu tohoto datového souboru a obsahové náležitosti žádosti o součinnost. Věty první a druhá se nepoužijí, týká-li se součinnost údajů o mzdě nebo jiném příjmu vypláceném peněžním ústavem nebo srážek prováděných z tohoto příjmu.“.

(1)

Jestliže je podle § 50 odst. 1 vyzván zaměstnavatel k doručení potvrzení o výši rozhodného příjmu uvedeného v § 9 odst. 1 písm. a) oprávněné osoby nebo osoby s ní společně posuzované v rozhodném období, je povinen doručit toto potvrzení orgánu pomoci v hmotné nouzi do 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li orgán pomoci v hmotné nouzi delší lhůtu. Má-li zaměstnavatel zpřístupněnu datovou schránku, je povinen potvrzení o výši rozhodného příjmu doručit pouze dálkovým přístupem datovou zprávou do datové schránky určené orgánem pomoci v hmotné nouzi nebo využitím informačního systému. Zaměstnavatel je povinen doručit potvrzení podle věty druhé podle specifikace komunikace mezi orgánem pomoci v hmotné nouzi a zaměstnavatelem a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy, které stanoví prováděcí právní předpis. Nesplňuje-li potvrzení o výši příjmu tyto podmínky, nepřihlíží se k němu; orgán pomoci v hmotné nouzi je povinen upozornit zaměstnavatele, který mu doručil potvrzení o výši příjmu, které nesplňuje tyto podmínky, na tuto skutečnost a na to, že se k tomuto potvrzení nepřihlíží. Věty první, druhá a čtvrtá se vztahují i na dodavatele plynu nebo elektřiny, je-li vyzván k doručení potvrzení o výši nákladů za plyn nebo elektřinu, které v rozhodném období zaplatila oprávněná osoba nebo osoba společně s ní posuzovaná, anebo potvrzení o výši přeplatku na nákladech za plyn nebo elektřinu, který byl v rozhodném období těmto osobám vrácen. Dodavatel plynu nebo elektřiny je povinen doručit potvrzení podle věty páté podle specifikace komunikace mezi orgánem pomoci v hmotné nouzi a dodavatelem plynu nebo elektřiny a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy, které stanoví prováděcí právní předpis.

(2)

Ministerstvo může s povinnou osobou uzavřít dohodu, na jejímž základě budou orgány pomoci v hmotné nouzi činit výzvy podle § 50 odst. 1 a povinná osoba bude sdělovat rozhodné údaje výhradně prostřednictvím informačního systému. Výzva orgánu pomoci v hmotné nouzi ke sdělení rozhodných údajů učiněná prostřednictvím informačního systému je doručena okamžikem, kdy se do informačního systému přihlásí povinná osoba. Za přihlášení povinné osoby do informačního systému se považuje i automatizovaný přístup povinné osoby do informačního systému technickými prostředky bez účasti fyzické osoby. Nepřihlásí-li se do informačního systému povinná osoba ve lhůtě 3 dnů od učinění výzvy, považuje se tato výzva za doručenou posledním dnem této lhůty. Lhůta pro splnění povinnosti povinné osoby činí 8 dnů ode dne doručení výzvy prostřednictvím informačního systému, neurčil-li orgán pomoci v hmotné nouzi delší lhůtu. Dohoda podle věty první musí obsahovat

a)

specifikaci, formát a strukturu výzev a sdělovaných údajů,

b)

způsob přihlašování a jeho zaznamenávání a ověřování v rámci informačního systému.“.

„(3)

Byla-li uzavřena veřejnoprávní smlouva podle § 6a odst. 1, lze žádost podle odstavců 1 a 2 podat též v kterékoliv provozovně držitele poštovní licence. Řízení o žádosti je v případech uvedených ve větě první zahájeno dnem podání žádosti v provozovně držitele poštovní licence.“.

(1)

Byla-li uzavřena veřejnoprávní smlouva podle § 6a odst. 1, lze podání podle tohoto zákona činit též v kterékoliv provozovně držitele poštovní licence. Podání vůči příslušné krajské pobočce Úřadu práce je v případech uvedených ve větě první učiněno dnem, kdy bylo přijato v provozovně držitele poštovní licence.

(2)

Je-li podle tohoto zákona pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis, lze podání nebo jiný úkon učinit též jako digitální úkon⁹¹), pokud ministerstvo zveřejnilo příslušný tiskopis v elektronické podobě nebo elektronický formulář.

⁹¹)

Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(9)

Není-li potvrzení o výši rozhodného příjmu uvedeného v § 9 odst. 1 písm. a) předloženo žadatelem o dávku, zjišťuje orgán pomoci v hmotné nouzi výši tohoto příjmu postupem podle § 50b odst. 1 vět první, druhé a čtvrté nebo § 50b odst. 2; nezjistí-li orgán pomoci v hmotné nouzi rozhodný příjem tímto postupem, vyzve k předložení potvrzení o výši příjmu žadatele o dávku. Věta první se vztahuje i na zjišťování výše nákladů za plyn nebo elektřinu, které v rozhodném období zaplatila oprávněná osoba nebo osoba společně s ní posuzovaná, nebo zjišťování výše přeplatku na nákladech za plyn nebo elektřinu, který byl v rozhodném období těmto osobám vrácen.“.

„p)

Úřadu práce České republiky a Ministerstvu práce a sociálních věcí za účelem posouzení majetkových poměrů žadatele o dávku, příjemce dávky i společně posuzovaných osob podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů.“.

„n)

Úřadu práce České republiky a Ministerstvu práce a sociálních věcí za účelem posouzení majetkových poměrů žadatele o dávku, příjemce dávky i společně posuzovaných osob podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů.“.

(1)

Držitel poštovní licence může vykonávat státní správu podle tohoto zákona, uzavře-li s ním Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“) veřejnoprávní smlouvu, která blíže určí podmínky výkonu státní správy držitelem poštovní licence; držitel poštovní licence může vykonávat státní správu nejvýše v rozsahu těchto činností:

a)

přijímání podání podle tohoto zákona a přijímání podkladů pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona, včetně jejich předávání Úřadu práce,

b)

poskytování základních informací o právní úpravě tohoto zákona.

(2)

K uzavření veřejnoprávní smlouvy není třeba souhlasu nadřízeného správního orgánu. Spory z veřejnoprávní smlouvy řeší ministr práce a sociálních věcí.

(3)

Ministerstvo a Úřad práce zveřejní veřejnoprávní smlouvu na své úřední desce i na svých internetových stránkách.

(4)

Veřejnoprávní smlouva může stanovit finanční plnění, které získá držitel poštovní licence jako kompenzaci za výkon státní správy podle tohoto zákona a které se stanoví podle cenových předpisů¹³) obdobně.

¹³)

Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(5)

Byla-li uzavřena veřejnoprávní smlouva podle § 5a odst. 1, lze žádost podat též v kterékoliv provozovně držitele poštovní licence. Řízení o žádosti je v případech uvedených ve větě první zahájeno dnem podání žádosti v provozovně držitele poštovní licence.“.

(1)

Byla-li uzavřena veřejnoprávní smlouva podle § 5a odst. 1, lze podání podle tohoto zákona činit též v kterékoliv provozovně držitele poštovní licence. Podání vůči Úřadu práce je v případech uvedených ve větě první učiněno dnem, kdy bylo přijato v provozovně držitele poštovní licence.

(2)

Je-li podle tohoto zákona pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis, lze podání nebo jiný úkon učinit též jako digitální úkon¹⁴), pokud ministerstvo zveřejnilo příslušný tiskopis v elektronické podobě nebo elektronický formulář.

¹⁴)

Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

„e)

identifikační údaje zaměstnavatele žadatele a cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na svoje potřeby,“.

„h)

registrační číslo evidenční karty daňového poplatníka na Ukrajině, který je žadatelem, a dále cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu s žadatelem bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, bylo-li uděleno, nebo údaj o místě pobytu na Ukrajině před udělením dočasné ochrany v případě, že registrační číslo nebylo cizinci s dočasnou ochranou uděleno nebo není známo.“.

„(4)

Skutečnosti uvedené v žádosti žadatel doloží všemi dostupnými doklady nebo čestným prohlášením; čestné prohlášení nelze využít pro údaje o příjmu ze závislé činnosti vykonávané v České republice, který žadatel dokládá potvrzením od zaměstnavatele. Všechny skutečnosti se dokládají v elektronické podobě, neurčí-li krajská pobočka Úřadu práce, že je lze předložit i jinak.“.

„(5)

Není-li potvrzení o příjmech ze závislé činnosti vykonávané v České republice předloženo žadatelem o dávku, zjišťuje krajská pobočka Úřadu práce výši příjmu postupem podle § 7; nezjistí-li krajská pobočka Úřadu práce příjem ze závislé činnosti tímto postupem, vyzve k předložení potvrzení o výši příjmu žadatele o dávku.“.

⁴)

Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(2)

Ministerstvo může se zaměstnavatelem uzavřít dohodu, na jejímž základě budou krajské pobočky Úřadu práce činit výzvy podle § 6c odst. 5 a zaměstnavatel bude sdělovat rozhodné údaje výhradně prostřednictvím informačního systému. Výzva krajské pobočky Úřadu práce ke sdělení rozhodných údajů učiněná prostřednictvím informačního systému je doručena okamžikem, kdy se do informačního systému přihlásí zaměstnavatel. Za přihlášení zaměstnavatele do informačního systému se považuje i automatizovaný přístup zaměstnavatele do informačního systému technickými prostředky bez účasti fyzické osoby. Nepřihlásí-li se do informačního systému zaměstnavatel ve lhůtě 3 dnů od učinění výzvy, považuje se tato výzva za doručenou posledním dnem této lhůty. Lhůta pro splnění povinnosti zaměstnavatele činí 8 dnů ode dne doručení výzvy prostřednictvím informačního systému, neurčila-li krajská pobočka Úřadu práce delší lhůtu. Dohoda podle věty první musí obsahovat

a)

specifikaci, formát a strukturu výzev a sdělovaných údajů,

b)

způsob přihlašování a jeho zaznamenávání a ověřování v rámci informačního systému.“.

„(1)

Podáním žádosti žadatel a osoby s ním společně posuzované souhlasí s tím, že si krajská pobočka Úřadu práce může ověřit všechny skutečnosti a údaje uvedené v žádosti, a za účelem ověření uvedených skutečností a údajů souhlasí i s jejich předáváním příslušným orgánům Ukrajiny a s předáváním výsledků ověření uvedených skutečností a údajů příslušnými orgány Ukrajiny krajské pobočce Úřadu práce.“.

(1)

Banky, pobočky zahraničních bank, spořitelní a úvěrní družstva, instituce elektronických peněz, pobočky zahraničních institucí elektronických peněz, vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, platební instituce, pobočky zahraničních platebních institucí a poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu (dále jen „peněžní ústav“) jsou povinni sdělit krajské pobočce Úřadu práce na její písemnou žádost údaje o číslech účtů žadatele o dávku, příjemce dávky i společně posuzovaných osob nebo jeho jiných jedinečných identifikátorech, jakož i o jejich stavu a změnách.

(2)

Krajská pobočka Úřadu práce požádá peněžní ústav o součinnost elektronicky datovým souborem a peněžní ústav součinnost elektronicky datovým souborem poskytne. Peněžní ústav není povinen poskytnout krajské pobočce Úřadu práce součinnost, není-li žádost o součinnost podána elektronicky datovým souborem nebo nemá-li stanovené obsahové náležitosti anebo nemá-li datový soubor stanovený formát nebo strukturu. Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou formát a strukturu tohoto datového souboru a obsahové náležitosti žádosti o součinnost. Věty první a druhá se nepoužijí, týká-li se součinnost údajů o mzdě nebo jiném příjmu vypláceném peněžním ústavem nebo srážek prováděných z tohoto příjmu.“.