I. Ochrana dobré víry adresáta právního jednání vyžaduje (a § 556 odst. 1 věta první ObčZ tak normuje výslovně), aby soud právní jednání vyložil jen podle takového úmyslu jednajícího, který byl anebo musel být adresátovi znám. Při zjišťování úmyslu jednajícího tudíž soud přihlíží toliko k těm okolnostem, které mohl vnímat i adresát právního jednání. Pro výklad právního jednání je určující skutečná vůle (úmysl) jednajícího (která byla...