Pro plný přistup se prosím přihlaste. Nepřihlášení uživatelé mají omezené funkce a mohou procházet pouze aktuální právní předpisy.
  • Jste předplatitelem Beck-online?
    Přihlaste se, prosím.
  • Vyzkoušejte Beck-online na 14 dní zdarma
    Zjistěte, jak vám může pomoci a kolik stojí.
    Zanechte nám kontakt, my se vám ozveme a zajistíme testovací přístup odpovídající vaší situaci.
    Ověřit přínosy Beck-online
Rozšířené
Probíhá načítání dat...
Sociální zabezpečení osob migrujících mezi státy EU, 1. vydání, 2007
Autor
Kristina Koldinská, Gabriela Pikorová, Ladislav Švec, Igor Tomeš
Název
Sociální zabezpečení osob migrujících mezi státy EU, 1. vydání
Rok
2007
Vydavatel
C. H. Beck
Modul
Pracovní a sociální právo
Obj. číslo
MU13

Anotace

Publikace seznamuje čtenáře s koordinací sociálního zabezpečení v Evropské unii. Jedná se v současné době o jedno z nejvíce diskutovaných a Evropským soudním dvorem rovněž souzených témat evropského práva. Nařízení Rady ES č. 1408/71, jež danou problematiku upravuje, se vztahuje na velmi široký okruh osob, které v rámci Evropského společenství migrují za prací, studiem a dalšími výdělečnými aktivitami.
Učebnice čtenářům přibližuje historický vývoj úpravy koordinace sociálního zabezpečení a současnou podobu koordinace sociálního zabezpečení v oblastech důchodového, nemocenského a zdravotního pojištění, jakož i nepříspěvkových dávek. Publikace rovněž pracuje se stěžejní judikaturou Evropského soudního dvora v dané oblasti. Učebnice je určena převážně studentům a dalším zájemcům o danou problematiku.


Hledaný § nenalezen

Sbalit vše

Rozbalit vše

Budoucí znění
Neúčinné znění
Sociální zabezpečení osob migrujících mezi státy EU
1. vydání
Kristina Koldinská
Gabriela Pikorová
Ladislav Švec
Igor Tomeš

Nakladatelství C. H. Beck
ISBN 978-80-7179-622-0
Vzor citace
Kristina Koldinská, Gabriela Pikorová, Ladislav Švec, Igor Tomeš Sociální zabezpečení osob migrujících mezi státy EU, 1. vydání, Praha 2007, 241 s.

Předmluvy

Předmluva

O autorech

Autoři jednotlivých kapitol

Přehled použitých zkratek

I. Obecná část

Kapitola 1 Historický vývoj a smysl koordinace v Evropě

1.1 Na počátku byla filantropie …

1.2 Od filantropie ke vzájemnosti …

1.3 Od lokální vzájemnosti k veřejnoprávním systémům sociálního pojištění

1.4 Pokusy o unifikaci sociálního pojištění

1.5 Geneze koordinace sociálního zabezpečení v Evropě

1.6 Počátky evropské koordinace

1.7 Závěrem

Kapitola 2 Koordinace sociálního zabezpečení v EU

2.1 Některé mezinárodní dokumenty, na něž odkazuje primární právo ES

2.2 Volný pohyb osob zakotvený v primárním právu ES

2.3 Volný pohyb osob zakotvený v sekundárním právu ES

2.3.1 Systematika současné právní úpravy koordinace sociálního zabezpečení

2.4 Nové koordinační nařízení – nová etapa koordinace v EU?

Kapitola 3 Vztah koordinačního nařízení k dalším dokumentům mezinárodního práva

3.1 Vzájemný vztah mezi volným pohybem pracovníků a koordinací sociálního zabezpečení

3.2 Vliv občanství EU na postavení migrujících osob a jejich sociální nároky

3.2.1 Omezení sociálních nároků na základě občanství a jeho formulace ve směrnici č. 2004/38

3.3 Vztah mezi koordinačním nařízením a dvoustrannými smlouvami o sociálním zabezpečení

Kapitola 4 Působnost koordinace a vývoj její právní úpravy

4.1 Osobní působnost koordinace

4.1.1 Některé pojmy související s osobním rozsahem koordinace

4.2 Věcná působnost koordinace

4.3 Některé další důležité změny v koordinaci sociálního zabezpečení

Kapitola 5 Základní principy koordinace

5.1 Rovné zacházení

5.2 Použití jednoho právního řádu

5.3 Sčítání dob pojištění

5.4 Export dávek

5.5 Zásada stejného posuzování skutečností

II. Zvláštní část. Pravidla koordinace sociálního zabezpečení při jednotlivých sociálních událostech

Kapitola 6 Určování příslušnosti k právním předpisům v právu ES

6.1 Určování příslušnosti k právním předpisům obecně

6.2 Příslušnost právních předpisů podle místa výkonu výdělečné činnosti

6.3 Příslušnost právních předpisů u různých kategorií osob

6.3.1 Zaměstnanec nebo OSVČ?

6.4 Důsledky příslušnosti k právním předpisům pro výběr pojistného

6.5 Vysílání pracovníků jako výjimka ze zásady lex loci laboris

6.5.1 Další podmínky vyslání

6.5.2 Vysílání OSVČ

6.5.3 Formální předpoklady využití institutu vyslání

6.6 Příslušnost k právním předpisům u osob, jež nejsou zaměstnané

6.6.1 Neaktivní osoby

6.6.2 Studenti

6.7 Výjimky z pravidel příslušnosti podle čl. 17 Nařízení

6.8 Změny v důsledku Nařízení 883/04

Kapitola 7 Dávky v nemoci

7.1 Vývoj koordinace dávek v nemoci

7.1.1 Změny do roku 2004

7.1.2 Změny po roce 2004

7.2 Současné použití koordinačních pravidel

7.2.1 Aplikace základních principů koordinace v souvislosti s dávkami v nemoci

7.2.2 Rozlišení věcných a peněžitých dávek pro účely koordinace

7.2.3 Administrativní postup uplatnění nároku na dávky v nemoci

7.3 Koordinace věcných dávek v nemoci v některých zvláštních případech

7.3.1 Věcné dávky, poskytované během přechodného pobytu v jiném státě EU

7.3.2 Věcné dávky vyžádané péče

7.3.3 Věcné dávky osobám s bydlištěm v jiném státě, než je stát pojištění

7.4 Peněžité dávky v nemoci

7.4.1 Administrativní postup při uplatnění nároku na peněžité dávky v nemoci

7.4.2 Nároky nezaměstnaných osob na peněžité dávky v nemoci

7.5 Změny v koordinaci dávek v nemoci v důsledku Nařízení 883/04

7.5.1 Změny rozsahu nároků

7.5.2 Změny v oblasti administrace nároků

7.6 Judikatura ESD, její důsledky a výzvy v oblasti koordinace dávek v nemoci

Kapitola 8 Dávky v mateřství

8.1 Současná koordinace dávek v mateřství

Kapitola 9 Dávky v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání

9.1 Současná pravidla pro koordinaci dávek v případech pracovních úrazů a nemocí z povolání

9.1.1 Aplikace základních principů koordinace

9.1.2 Administrativní postup při koordinaci dávek při pracovních úrazech a nemocech z povolání

9.2 Změny v koordinaci dávek při pracovních úrazech a nemocech z povolání v důsledku Nařízení 883/04

Kapitola 10 Dávky v invaliditě

10.1 Současná koordinace dávek v invaliditě

10.1.1 Dlouhodobý charakter dávek

10.1.2 Rozdílnost systémů zabezpečení při invaliditě

10.1.3 Stanovení stupně invalidity

10.2 Stanovení výše dávky v invaliditě v jednotlivých situacích

10.3 Procesní pravidla a spolupráce institucí

10.3.1 Podávání žádostí

10.3.2 Výměna informací o zdravotním stavu a jeho posuzování

10.4 Změny v koordinaci dávek v invaliditě v důsledku Nařízení 883/04

Kapitola 11 Dávky dlouhodobé péče

11.1 Koordinace dávek dlouhodobé péče v současnosti

11.2 Změny v koordinaci dávek dlouhodobé péče v důsledku Nařízení 883/04

Kapitola 12 Dávky ve stáří a dávky pozůstalých

12.1 Aplikace základních principů koordinace

12.2 Stanovení výše dávek ve stáří a pozůstalých

12.2.1 Doby pojištění kratší než 1 rok

12.2.2 Minimální výše dávky ve státě bydliště

12.3 Pravidla proti souběhu dávek a dalších příjmů

12.4 Přepočet dávek

12.5 Přechodná ustanovení

12.6 Procesní pravidla a spolupráce institucí

12.7 Pohřebné

12.8 Změny v koordinaci dávek ve stáří a dávek pozůstalých v důsledku Nařízení 883/04

Kapitola 13 Rodinné dávky

13.1 Vývoj koordinace v oblasti rodinných dávek

13.2 Současná koordinace rodinných dávek

13.2.1 Aplikace základních principů koordinace

13.2.2 Pravidla přednosti při poskytování rodinných dávek

13.2.3 Dávky pro nezaopatřené děti důchodců a pro sirotky

13.2.4 Administrativní postupy pro uplatnění nároků

13.3 Změny v důsledku Nařízení 883/04

Kapitola 14 Dávky v nezaměstnanosti

14.1 Aplikace základních principů koordinace a určité výjimky z nich

14.2 Koordinace dávek v nezaměstnanosti v některých specifických případech

14.2.1 Přeshraniční pracovník

14.2.2 Atypický přeshraniční pracovník

14.2.3 Běžný migrující pracovník

14.2.4 Osoba, odcházející hledat zaměstnání do jiného členského státu

14.3 Procesní pravidla a spolupráce institucí

14.4 Změny koordinace dávek v nezaměstnanosti v důsledku Nařízení 883/04

III. Procesní pravidla a některé zvláštní aspekty koordinace sociálního zabezpečení

Kapitola 15 Organizačně procesní pravidla spolupráce institucí a institucionální zabezpečení koordinace v ČR

15.1 Instituce provádějící koordinaci sociálního zabezpečení

15.1.1 Zajištění komunikace mezi institucemi

15.2 Obecná pravidla spolupráce mezi institucemi členských států

15.2.1 Oznamovací povinnost mezi institucemi a pojištěnci a odpovídající sankce

15.2.2 Spolupráce institucí při výběru pojistného, výkonu rozhodnutí a náhradě škody

15.2.3 Spolupráce institucí při úhradě nákladů za poskytnuté dávky

15.3 Institucionální zabezpečení koordinace v ČR

15.3.1 Spolupráce institucí v rámci ČR

15.3.2 Zastoupení českých institucí v orgánech EU

Kapitola 16 Aplikace koordinace sociálního zabezpečení v nových členských státech a její příprava – příklad ČR

16.1 Příprava na vstup do EU v ČR

16.1.1 Výchozí situace v 90. letech

16.1.2 Zahájení přípravy na vstup do EU – nové mezistátní smlouvy s koordinačními pravidly

16.1.3 Twinningové projekty a závěrečná praktická příprava na vstup do EU na národní úrovni

Kapitola 17 Praktické problémy současné koordinace sociálního zabezpečení

17.1 Obtížnost dosáhnout skutečně jednotné aplikace komunitárního práva ve všech členských státech

17.2 Přechodná období na volný pohyb pracovníků

17.3 Časová a administrativní náročnost provádění koordinačních pravidel

17.4 Změny způsobu migrace a vývoj systémů sociálního zabezpečení

Příloha č. 1

Doporučená literatura

Seznam rozsudků ESD citovaných v publikaci

Věcný rejstřík

Přehled souvislostí
Dokumenty EU
2
Následující vydání
1