Prof. JUDr. Miroslav Bělina, CSc. (nar. 8. 3. 1950)
je profesorem a vedoucím katedry pracovního práva a práva sociálního zabezpečení na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po promoci na Právnické fakultě UK byl zaměstnán několik let na Správě nemocenského pojištění. Od roku 1978 působí na Právnické fakultě UK.
Vedle své pedagogické a vědecké činnosti na Právnické fakultě UK je společníkem advokátní kanceláře Kříž a Bělina.
Od roku 1990 je rovněž členem Legislativní rady vlády České republiky. Dlouhá léta je také předsedou národní Společnosti pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení a členem správního výboru Mezinárodní společnosti pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení.
Dále je členem předsednictva a rozhodcem Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky.
Ve své vědecké práci se specializuje na obor pracovní právo. Je autorem či spoluautorem desítky monografií a stovky odborných článků a statí publikovaných v tuzemsku i zahraničí. Je rovněž spoluautorem, resp. vedoucím autorského kolektivu řady učebnic a skript.
JUDr. Věra Bognárová (nar. 13. 8. 1954)
v současné době je advokátkou specializující se především na oblast pracovního práva a má dlouholetou praxi v právních útvarech Odborového hnutí na úseku pracovněprávním. Je členkou Komise pro pracovní právo Legislativní rady vlády České republiky a členkou výboru národní Společnosti pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení. Rovněž je externím spolupracovníkem katedry pracovního práva a práva sociálního zabezpečení na Právnické fakultě UK v Praze.
Přednáší a publikuje v oboru pracovní právo. Je autorkou či spoluautorkou celé řady publikací, z poslední doby např. komentáře k Zákoníku práce (C. H. Beck 2004) a hesel v Právnickém slovníku (C. H. Beck 2003).⛘
JUDr. Ljubomír Drápal (nar. 23. 7. 1953)
je soudcem, který působil od roku 1991 u Nejvyššího soudu ČR v Praze a od roku 1993 u Vrchního soudu v Praze, nyní (od roku 1996) působí u Nejvyššího soudu v Brně. Od roku 1996 je předsedou senátu Nejvyššího soudu, který projednává a rozhoduje pracovní spory, a podílí se významným způsobem na zpracování a publikování judikatury ve věcech pracovněprávních. Rovněž je externím spolupracovníkem katedry pracovního práva a práva sociálního zabezpečení na Právnické fakultě UK v Praze.
Kromě jiných oblastí přednáší a publikuje v oboru pracovní právo. Je autorem nebo spoluautorem řady publikací, v poslední době např. komentáře k Zákoníku práce (C. H. Beck 2004) nebo komentáře k Občanskému soudnímu řádu (C. H. Beck 2006).
JUDr. Petr Hůrka, Ph.D. (nar. 30. 7. 1974)
od roku 1997 působí na katedře pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, nyní jako odborný asistent. Dále je zaměstnán na legislativním odboru Ministerstva práce a sociálních věcí, kde se podílí na přípravě nového zákoníku práce. Dříve pracoval na Úřadu vlády a na právním odboru České správy sociálního zabezpečení. Je členem Společnosti pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení.
Věnuje se přednáškové a publikační činnosti, mj. v časopisech Právo a zaměstnání, Práce a mzda, Právní forum, Národní pojištění a International Labour Review. Je spoluautorem hesel Právnického slovníku (C. H. Beck 2003) a učebnice Právo sociálního zabezpečení.
JUDr. Bohuslav Kahle (nar. 26. 7. 1941)
je od roku 1994 ředitelem pracovněprávního a mzdového odboru Ministerstva zahraničních věcí ČR. V letech 1990–1993 vykonával funkci personálního ředitele Úřadu vlády ČSFR a ČR, v letech 1990–1998 i funkci šéfredaktora odborného časopisu „Práce a mzda“. Je členem národního výboru Společnosti pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení ČR a mezinárodní organizace EROPA, která se zabývá problematikou veřejné a státní správy. Vykonává funkci soudního znalce v oboru mezd. Je členem komise pro státní rigorózní zkoušky na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Účastní se pravidelně mezinárodních kongresů a seminářů zaměřených na pracovní právo, odměňování a personalistiku.
Přednáší a publikuje v oboru pracovní právo. Je autorem či spoluautorem řady publikací, z poslední doby jmenujme např. Praktická personalistika (Pragoeduca 1994, 1996, 1998, 2001, 2004), Zákoník práce a předpisy⛘související s komentářem (Codex 1997, 1998, 1999, ASPI 2001), Služební cesty a cestovní náhrady (Pragoeduca 1999).
Prof. JUDr. Marie Kalenská, DrSc. (nar. 23. 11. 1921)
od roku 1965 působí na katedře pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, nyní jako externí spolupracovnice. V roce 1948 absolvovala Právnickou fakultu UK v Praze a v roce 1969 získala titul DrSc. Působila v Ústavu státu a práva ČSAV. Od roku 1990 vykonávala též advokátní praxi a působila jako členka rady The International Journal of Comparative Labour Law and Industrial Relations a Společnosti pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení. Je autorkou řady monografií, vědeckých studií a článků v tuzemských i zahraničních odborných časopisech. Pod jejím vedením bylo vydáno mnoho učebnic a skript z oblasti pracovního práva a práva sociálního zabezpečení.
JUDr. Jan Pichrt, Ph.D. (nar. 12. 6. 1965)
je odborným asistentem na katedře pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy, na které začal působit v roce 1987 po absolvování studia téže fakulty.
Je autorem či spoluautorem řady článků z oblasti pracovního práva, spoluautorem učebnic Pracovního práva, vedoucím autorského kolektivu publikace Pracovní právo v příkladech (Karolinum 2000 a další vydání), autorem monografie European Works Council, Czech Republic (Kluwer Law International 2006). V publikační činnosti se neomezuje pouze na problematiku pracovního práva, ale zabývá se i souvisejícími právními problémy v dalších oborech, např. je spoluvedoucím autorského kolektivu právní části ediční řady publikací „Ze zaměstnání do podnikání“ (Profjur 1991–1993).
Vedle pedagogické a vědecké činnosti se již mnoho let věnuje též vlastní advokátní praxi, ve které se zaměřuje nejen na právo pracovní, ale zejména též na problematiku práva obchodního.
Je členem Společnosti pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení a rozhodcem Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky.
JUDr. Věra Štangová, CSc. (nar. 5. 10. 1948)
působí na katedře pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy, od února 2000 je proděkankou této fakulty. Publikuje články z pracovního práva a práva sociálního zabezpečení⛘v domácím i zahraničním odborném tisku, zaměřuje se především na rovné příležitosti mužů a žen a na postavení žen v pracovním právu a právu sociálního zabezpečení, byla členkou redakční rady časopisu Právo a zaměstnání. Je spoluautorkou řady učebnic a monografií, např. Nad pracovněprávními vztahy (Orac 1997), Právo sociálního zabezpečení (Všehrd 1993, C. H. Beck 2000, 2002 a 2005), Pracovní právo (Všehrd 1998, C. H. Beck 2001), Slovník českého práva (Linde 1999, 2002).
Přednáší na zahraničních univerzitách ve Francii, Švýcarsku, SRN a Maďarsku. Zúčastňuje se vědeckých sympózií (např. Paříž, Rouen, Vídeň, Mnichov, Drážďany, Toulouse), dlouhodobě spolupracuje s Právnickými fakultami v Ženevě a Pasově. Je členkou komise pro pracovní právo a sociální věci Legislativní rady vlády ČR, tajemnicí Společnosti pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení a byla členkou Expertní skupiny MPSV pro přípravu nového zákoníku práce.
JUDr. Martin Štefko, Ph.D. (nar. 3. 2. 1979)
je absolventem magisterského a doktorského studijního programu na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, stipendistou Max-Planckova Institutu pro zahraniční a srovnávací právo sociálního zabezpečení a členem Poradního sboru Úřadu práce hl. m. Prahy. Od roku 2003 vede na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze semináře pracovního práva a práva sociálního zabezpečení. Dále je zaměstnán na částečný úvazek jako právník v České správě sociálního zabezpečení, kde se specializuje především na problematiku práva nemocenského a důchodového pojištění, odpovědnost zaměstnavatele a zaměstnance za škodu a otázky spojené se skončením pracovního poměru. V těchto věcech také zastupuje před soudem. Pravidelně se účastní vědeckých konferencí a rovněž se věnuje publikační činnosti v časopisech Právo pro podnikání a zaměstnání, Juris-prudence, AUC, Právník, Národní pojištění a Daně a finance.
Prof. JUDr. Petr Tröster, CSc. (nar. 9. 3. 1939)
je profesorem pracovního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po promoci byl zaměstnán několik let v podnikové praxi a v letech 1968–1974 jako odborný asistent na Právnické fakultě UK. Poté do konce roku 1989 působil jako právník na Federálním ministerstvu paliv a energetiky a v letech 1990–1993 ve funkcích náměstka ministrů zdravotnictví a sociálních věcí, později zdravotnictví a 1997–1998 spravedlnosti. V letech 1994–2006 zastával funkci proděkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Vedle své pedagogické a vědecké činnosti na katedře pracovního práva a práva sociálního zabezpečení je členem vědecké rady Právnické fakulty⛘
UK, členem redakčních rad AUC-Iuridica a časopisu Správní právo. Účastní se evropských a světových kongresů, konferencí a sympózií, pro něž zpracovává národní zprávy, a přednáší na zahraničních univerzitách v SRN, Maďarsku, Rakousku a Švýcarsku. V letech 2001–2005 byl předsedou Expertní skupiny MPSV pro přípravu nového zákoníku práce. Je členem Grémia Jednoty českých právníků, členem správního výboru Mezinárodní společnosti a místopředsedou národní Společnosti pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení.
Ve vědecké práci se specializuje na obor práva sociálního zabezpečení. Pravidelně uveřejňuje články v tuzemských i zahraničních odborných časopisech a dalších publikacích (např. Cahiers genevois et romands de sécurité sociale, No 19/1997, 23/1999, 30/2003, 33/2004, 35/2005 a 38/2007, Arbeit und Sozialpolitik, Nr. 1–2/1998 a 3–4/1998). Je autorem či spoluautorem řady skript, učebnic a monografií, např. Právo sociálního zabezpečení (Všehrd 1993, C. H. Beck 2000, 2002 a 2005), Kodifikace a dekodifikace soukromého práva v dnešním právním vývoji (Karolinum 1998), Slovník českého práva, I. a II. díl (Linde 1995, 1999, 2002), Zákoník práce a předpisy souvisící (Codex 1997, 1998, 1999, 2001), Soziale Sicherheit in Mitteleuropa (Orac Wien 2000), International Encyclopaedia of Social Security Law-Czech Republic (Kluwer 2001 a 2006), Arbeitsrecht und Sozialabgaben, Handbuch WIRO (C. H. Beck 2003).
Doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc. (nar. 22. 2. 1954)
působí na katedře pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Po absolvování právnické fakulty pracovala dva roky na Ministerstvu práce a sociálních věcí a poté byla přijata do interní vědecké aspirantury v Ústavu státu a práva ČSAV. Od roku 1986 se věnuje pedagogické činnosti na Právnické fakultě UK. V roce 1992 byla zvolena do Výboru pro hospodářská, sociální a kulturní práva OSN.
Zájem o problematiku ochrany lidských práv na mezinárodní úrovni se projevil i v její vědecké práci. Publikovala na toto téma monografii Hospodářská, sociální, kulturní práva a zdravotně postižení (Karolinum 2000) a řadu článků v odborném tisku.⛘⛘
