Předmluva k 2. vydání

Uběhlo již pět let od prvního vydání této publikace. Za tu dobu se Česká republika stala součástí Evropské unie a byla nucena transponovat do svého právního řádu směrnice vztahující se k ochraně duševního vlastnictví. Z nich je pro téma této knihy nejvýznamnější Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001, o harmonizaci některých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti.

Od prvního vydání se rovněž několikrát změnil autorský zákon, nutno říci, že se tak dělo zpravidla ku prospěchu věci. Nejvýznamnější novelou je zákon č. 216/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Tato novela byla z velké části transpozicí výše zmíněné směrnice. Určitým zklamáním (alespoň pro mne) je, že při projednávání vládního návrhu zákona z něho vypadla pasáž o parodiích, karikaturách, parafrázích a kolážích.

Navzdory několika změnám textu autorského zákona se od prvního vydání závěry obsažené v této publikaci v podstatě nezměnily. Je to způsobeno především tím, že při interpretaci textu autorského zákona nevycházím striktně z jazykového výkladu, ale rovněž i z výkladu teleologického a doktrinálního. Pokudbychom totiž některá ustanovení autorského zákona vykládali pouze jazykově, pak by spousta situací neměla řešení.

V některých nově zpracovávaných kapitolách, jako je např. citace, parodie a incidental inclusion, jsem se odvolával na autorské zákony jiných států. Při jejich citování jsem vycházel zejména z jejich anglického znění, které je k dispozici na webových stránkách UNESCO v kategorii „Culture“.³V rámci určité jednoty používám pro základní systematickou jednotku členění autorských zákonů označení paragraf, přestože se ve zdrojovém materiálu někdy tyto jednotky nazývají články (artikel), nebo nemají označení žádné a jsou jenom očíslovány. Pro větší systematické celky používám označení část (part) nebo kapitola (chapter). V závorce potom uvádím název a případně další identifikaci předpisu, pokud byla ve zdrojovém materiálu uvedena.

V průběhu těch několika let mezi prvním a druhým vydáním se rozrostla rovněž komentářová literatura k autorskému zákonu, z níž nelze přehlédnout zejména obsáhlé dílo Ivo Telce a Pavla Tůmy nazvané prostě Autorský zákon. Komentář.⁴

Změny nastaly i v profesním životě autora samotného, který se stal advokátem a začal své teoretické znalosti uplatňovat v praxi. V jeho případě tak došlo k poznání, že teorie a praxe se může značně lišit. Zatímco v teorii jde o „ryzí“ právo, tak praxe je plná různých mimoprávních faktorů, které však ovlivňují právní řešení věci. Prosazení autorského práva tak spočívá ve dvou věcech, jednak ve znalostech a právní argumentaci a poté v jejich prosazení u příslušných orgánů (zejména soudů). Tato publikace vám pomůže zejména při tom prvním. Prosazení práv na soudě je však stejně důležité, ne-li důležitější než akademické řešení problému. K úspěšnému prosazení práv na soudě však nelze vystačit pouze se znalostí hmotného práva (autorského zákona), ale je též důležitá orientace v právu procesním (občanském soudním řádu).