Pro plný přistup se prosím přihlaste. Nepřihlášení uživatelé mají omezené funkce a mohou procházet pouze aktuální právní předpisy.
  • Jste předplatitelem Beck-online?
    Přihlaste se, prosím.
  • Vyzkoušejte Beck-online na 14 dní zdarma
    Zjistěte, jak vám může pomoci a kolik stojí.
    Zanechte nám kontakt, my se vám ozveme a zajistíme testovací přístup odpovídající vaší situaci.
    Ověřit přínosy Beck-online
Rozšířené
Probíhá načítání dat...
Deliktní právo, 1. vydání, 2016
Autor
Luboš Tichý, Jiří HrádekNázev
Deliktní právo, 1. vydáníRok
2016Vydavatel
C. H. BeckModul
Občanské právoObj. číslo
EPI61
Anotace

Publikace se zabývá problematikou deliktní odpovědnosti za škodu. Je první komplexní analýzou tohoto institutu v české literatuře. Srovnávacím rozborem dospívá k analýze a principům výkladu nové české úpravy v občanském zákoníku, která přinesla značné změny, zejména v předpokladech odpovědnosti. Proto se publikace zabývá především předpoklady deliktní odpovědnosti, konkrétně kategoriemi škody, zavinění, protiprávnosti a příčinné souvislosti. Objasňuje však i u nás relativně neznámé kategorie, jakými jsou například přičítání, vyrovnání výhod a především povinnost péče a v této souvislosti i závazek prevence. Soustředí se i na specifické otázky náhrady škody, definuje pojmy nápravy a náhrady škody. Zabývá se otázkami spoluodpovědnosti poškozeného, zavinění a účastí více škůdců na vzniku škody, stejně jako specifickými druhy deliktní odpovědnosti, jakými jsou odpovědnost za zvýšené nebezpečí, odpovědnost za třetí osoby, odpovědnost za výrobek, a dalšími.
Problematika deliktní odpovědnosti je pojednána nejen v kontextu nejvýznamnějších evropských úprav, ale i ve vztahu k jiným odpovědnostním systémům soukromého práva a zejména k pojištění. Pro lepší porozumění obsahuje příklady, na kterých výklad ilustruje.

Hledaný § nenalezen

Sbalit vše

Rozbalit vše

Budoucí znění
Neúčinné znění
Deliktní právo
Luboš Tichý
Jiří Hrádek

Nakladatelství C. H. Beck
ISBN 978-80-7400-625-8
Vzor citace
Tichý, L., Hrádek, J. Deliktní právo. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 496 s.

O autorech

Předmluva

Seznam použitých zkratek

Seznam základní literatury

Obecná část

Kapitola I. Základy

1. Pojem deliktního práva

1.1 Vymezení a struktura

1.1.1 Vymezení

1.2 Struktura deliktního práva a jeho normativní úprava

1.2.1 Struktura deliktního práva

1.2.1.1 Vymezení působnosti

1.2.1.2 Vymezení předpokladů odpovědnosti

1.2.1.3 Vymezení následků odpovědnosti

1.2.1.4 Struktura deliktněprávní normy

1.3 Pojem deliktní odpovědnosti

1.4 Závazky z deliktu

1.4.1 Delikt a smlouva

1.4.2 Teorie odpovědnosti za důvěru

2. Klíčové kategorie

2.1 Základní orientace

2.2 Účel deliktního práva

2.2.1 Náprava a prevence

2.2.2 Odstrašení

2.2.3 Usměrňovací funkce deliktního práva

2.2.4 Sankční (trestní) funkce, trestání

2.2.5 Ochranná a distribuční funkce

2.2.6 Význam kompenzačního a preventivního účelu

2.3 Úkoly a metody deliktního práva

2.3.1 Struktura základu odpovědnosti (instrumenty a fungování)

2.3.2 Klíčové faktory (stěžejní hlediska)

2.4 Hodnoty. Předmět ochrany

2.4.1 Úvod. Pojem

2.4.2 Ochrana života

2.4.3 Lidská integrita. Zdraví

2.4.4 Svoboda

2.4.5 Vlastnictví

2.4.6 Osobnostní práva

2.4.7 Ostatní absolutní práva

2.4.8 Majetková práva (a prostá ekonomická škoda)

2.5 Zásady

2.5.1 Pojem

2.5.2 Zásada svobody a ochrany

2.5.3 Princip sebeodpovědnosti

2.5.4 Princip solidarity

2.5.5 Princip spravedlnosti, zákaz obohacení a jeho vyrovnávání

2.5.6 Princip rovnosti

2.5.7 Princip proporcionality

3. Historie. Vývoj. Nové české deliktní právo

3.1 Římské právo

3.2 Deliktní právo v období od glosátorů k doktríně přirozeného práva a prvním moderním kodifikacím

3.2.1 Glosátoři

3.2.2 Grotius, Thomasius a Christian Wolff

3.2.3 Code civil a ABGB

3.2.4 Vývoj deliktního práva v Common Law

3.3 Vývoj v 19. a 20. století

3.4 Nejnovější trendy

3.5 Vývoj moderního deliktního práva na území ČR a význam ObčZ

3.5.1 Význam ABGB – OZO

3.5.2 Socialistické deliktní právo

3.5.2.1 Občanský zákoník 1950

3.5.2.2 Občanský zákoník 1964

3.5.3 Deliktní právo v období přechodu

3.5.4 ObčZ a hodnocení nové právní úpravy, její interpretace

3.5.4.1 Základní charakteristika. Koncepce a zahraniční vlivy

3.5.4.1.1 Rakouský koncept

3.5.4.1.2 Vliv BGB

3.5.4.1.3 Působnost

3.5.4.1.4 Staronové pojetí prevence

3.5.4.1.5 Vztah subjektivní a objektivní odpovědnosti

3.5.4.2 Zásadní a jiné významné změny (marg. č. 518 a násl.)

3.5.4.2.1 Obecná část deliktního práva – základní ustanovení

3.5.4.2.2 Nové pojetí zavinění ve formě nedbalosti

3.5.4.2.3 Zásady společné odpovědnosti (spoluodpovědnost)

3.5.4.2.4 Skutkové podstaty objektivní odpovědnosti

3.5.5 Zvláštnosti

3.5.5.1 Nedostatky v pojmologii, systematice a terminologii

3.5.5.2 Převzetí některých překonaných institutů ABGB

3.5.6 Kontinuita úpravy a její opouštění

3.5.7 Klíčová otázka interpretace

4. Deliktní odpovědnost v odpovědnostním systému (systému právní ochrany)

4.1 Obecně

4.2 Druhy a formy mimosmluvní odpovědnosti

4.2.1 Pojem

4.2.2 Subjektivní odpovědnost – odpovědnost za zavinění

4.2.3 Objektivní odpovědnost (odpovědnost za výsledek)

4.2.4 Působnost objektivní odpovědnosti a její vz tah k odpovědnosti za zavinění

4.2.5 Odpovědnost ze „slušnosti“ (ekvity)

4.2.6 Odpovědnost za činnost v souladu s právem

4.2.7 Plnění preventivní povinnosti (preventivní odpovědnost)

4.2.8 Objektivní odpovědnost

4.2.8.1 Terminologie a pojem

4.2.8.2 Důvody existence, funkce a předpoklady

4.2.8.2.1 Nebezpečnost a její míra

4.2.8.2.2 Prevence škody

4.2.8.2.3 Argumenty ohledně samotné škody

4.2.8.2.4 Argumenty ohledně prokázání odpovědnosti

4.2.8.2.5 Ekonomické argumenty

4.2.8.2.6 Argumenty týkající se relevantních zájmů

4.2.8.2.7 Funkce

4.2.8.2.8 Obsah, předpoklady objektivní odpovědnosti

4.2.8.2.9 Druhy objektivní odpovědnosti a liberační důvody

4.2.8.2.10 Struktura objektivní odpovědnosti. Kategorizace

4.2.8.2.11 Závěr

4.2.8.2.12 Vztah objektivní odpovědnosti k některým odpovědnostním kategoriím

4.2.8.2.13 Vztah objektivní odpovědnosti k odpovědnosti za třetí

4.3 Deliktní odpovědnost a jiné majetkové odpovědnosti

4.3.1 Věcněprávní nároky

4.3.2 Nároky z bezdůvodného obohacení

4.3.3 Nároky z deliktu a ze smlouvy

4.4 Deliktní a trestní odpovědnost

4.4.1 Pojem a vývoj

4.4.2 Trest bez náhrady škody a náhrada škody jako trest

4.4.3 Rozdíly a společné rysy

4.4.3.1 Rozdílné funkce

4.4.3.2 Společné rysy

4.4.4 Nepřípustnost trestání v deliktním právu

4.5 Deliktní odpovědnost a pojištění

4.5.1 Vývoj

4.5.2 Význam

4.5.3 Podstata a vliv na deliktní právo

4.5.4 Rizika a nevýhody

Kapitola II. Předpoklady odpovědnosti

1. Jednání a událost

1.1 Jednání

1.1.1 Obecně

1.1.2 Konání

1.1.3 Opomenutí (nekonání)

1.1.4 Rozdíl mezi konáním a nekonáním (opomenutím)

1.1.5 Důkaz jednání

1.1.6 Typologie

1.1.6.1 Zákonná povinnost

1.1.6.2 Postavení tzv. garantů v případech opomenutí pomoci postihovaných trestním právem

1.1.6.3 Úzké životní vztahy

1.2 Absence lidského jednání

1.2.1 Samovolné projevy člověka

1.2.2 Událost

1.2.3 Náhoda

1.2.3.1 Pojem a vývoj

1.2.3.2 Casus mixtus

2. Škoda

2.1 Pojem. Kategorizace

2.1.1 Obecně, škoda, její druhy a formy

2.1.2 Škoda způsobilá náhrady (nápravy)

2.1.3 Definice škody jako právního pojmu

2.2 Druhy škody: materiální a imateriální (ideální) škoda

2.2.1 Materiální a imateriální (ideální) škoda

2.2.1.1 Úvod

2.2.1.2 Vývoj chápání nemajetkové škody

2.2.1.3 Vymezení imateriální škody

2.2.1.4 Zvláštnosti imateriální škody

2.2.1.5 Rozlišování materiální a imateriální újmy

2.3 Formy (další kategorie) škody

2.3.1 Úvod

2.3.2 Skutečná škoda a ušlý zisk

2.3.3 Přímá a nepřímá (následná) škoda

2.3.4 Reálná a tzv. početní škoda

2.3.5 „Preventivní“ škody

2.3.6 Další formy škody

2.3.6.1 Formy imateriální škody

2.3.6.1.1 Narození a vrozená vada jako škoda

2.3.6.1.2 Zmaření účelu

2.3.6.1.3 Riziko skutečné škody

2.3.6.1.4 Smrt a psychické útrapy před ní

2.3.6.1.5 Nemajetková neosobní újma

2.3.6.1.6 Poškození pověsti a soukromí

2.3.6.1.7 Osobní integrita a svoboda

2.3.6.1.8 Emoční (psychický) šok

2.3.6.1.9 Ztráta blízké osoby

2.3.6.2 Různé formy materiální škody

2.3.6.2.1 Škoda bez negativní změny na věci

2.3.6.2.2 Spoléhání a očekávaná ztráta

2.3.6.2.3 Škoda na věci zvláštní obliby

2.3.6.3 Formy na pomezí škody materiální a imateriální (viz 2.2.1.5)

2.3.6.3.1 Ztráta užívání

2.3.6.3.2 Ztráta výdělečné schopnosti

2.3.6.3.3 Ztráta dovolené

2.3.6.3.4 Škoda na neopravitelné věci

2.3.6.3.5 Zmařené náklady

2.4 Vyjádření škody v penězích. Ocenění

2.4.1 Ocenění majetkové škody

2.4.1.1 Abstraktní či konkrétní ocenění

2.4.1.2 Objektivní ocenění (hodnota) škody

2.4.1.3 Subjektivní ocenění (hodnota) škody

2.4.1.4 Ocenění hodnoty ztráty postavení

2.4.1.5 Standardizace

2.4.2 Ocenění zvláštních druhů škod

2.4.2.1 Obecná hodnota a cena zvláštní obliby

2.4.2.2 Peněžité ocenění nemajetkových škod

2.4.2.2.1 Základ

2.5 Prostá ekonomická škoda

2.5.1 Definice a přehled řešení

2.5.1.1 Pojem

2.5.1.2 Příklady

2.5.1.3 Řešení v nauce

2.5.1.4 Přístup soudů

2.5.1.5 Jádro problému a přístup k jeho řešení

2.5.2 Řešení jednotlivých kategorií prosté ekonomické škody

2.5.2.1 Škody třetích osob

2.5.2.2 Případy vedení (sítí)

2.5.2.3 Věcné a majetkové škody

2.5.2.4 Rada a informace

2.5.2.5 Závěti

2.5.3 Argumenty proti uznání prosté ekonomické škody

2.5.3.1 Bezbřehost (neohraničitelnost) povinností k náhradě

2.5.3.2 Ohrožené zájmy (práva)

2.5.3.3 Hodnocení těchto argumentů

2.6 Pojem škody v české právní úpravě

2.6.1 Pojem škody

2.6.2 Další pojem škody

2.6.3 Nahraditelná škoda

2.6.4 Preventivní náklady

2.6.5 Pojem nemajetkové škody

2.6.6 Odškodnitelná imateriální škoda

3. Kauzalita a přičítání

3.1 Příčina a příčinnost

3.2 Teorie příčinnosti

3.2.1 Základy pojmu

3.2.2 Doktrína „conditio sine qua non“ (tzv. teorie podmínky) a její meze

3.2.3 Adekvátnost příčinné souvislosti

3.2.4 Příčinnost jako právní kategorie

3.2.5 Terminologické problémy

3.2.6 Právní úprava kauzality a její chápání v právních řádech Anglie, Francie a Německa

3.2.6.1 Anglie

3.2.6.2 Francie

3.2.6.3 Německo

3.2.7 Shrnutí základů

3.3 Faktická kauzalita

3.3.1 Význam conditio sine qua non

3.3.2 Fungování csqn

3.4 Příčinnost jako základ odpovědnosti

3.4.1 Základy

3.4.2 Kauzalita, která odůvodňuje odpovědnost a kauzalita, která odpovědnost naplňuje

3.4.3 Kauzalita při opomenutí

3.4.4 Psychická kauzalita (psychologické vlivy)

3.4.5 Přerušení příčinné souvislosti

3.4.6 Výjimky z maximy csqn a jejich důvody

3.5 Více jednajících

3.5.1 Alternativní kauzalita

3.5.2 Kumulativní kauzalita (konkurující příčinnost)

3.5.3 Potenciální (předstižná) kauzalita

3.5.4 Hypotetická kauzalita

3.6 Právní kauzalita neboli přičítání

3.6.1 Obecně

3.6.2 Vymezení příčinnosti. Omezující faktory a nástroje přičítání

3.6.2.1 Základní problém a úloha přičítání

3.6.2.2 Neúnosné následky používání csqn

3.6.2.3 Jednotlivé omezující faktory

3.6.2.3.1 Předvídatelnost

3.6.2.3.2 Význam chráněných zájmů a důvod odpovědnosti

3.6.2.3.3 Rozsah běžných životních rizik

3.6.2.3.4 Ochranný účel normy, která byla porušena

3.6.2.3.5 Ingerence třetího

3.6.2.3.6 Doktrína adekvátnosti

3.6.2.4 Hlediska přičítání

3.6.2.5 Maximální částky náhrady škod

3.6.2.6 Přičítání jako odůvodnění odpovědnosti

3.7 Kauzalita – české řešení

4. Protiprávnost a zavinění

4.1 Protiprávnost

4.1.1 Definice a funkce

4.1.2 Historie a základní teorie

4.1.3 Právní základ, resp. pramen protiprávnosti

4.1.4 Protiprávnost jednání a protiprávnost následku

4.1.5 Význam v současnosti

4.1.6 Zjišťování protiprávnosti

4.1.6.1 Úvod

4.1.6.2 Konkrétní přístup

4.1.6.3 Význam chráněných zájmů (subjektivních práv)

4.1.6.4 Standardy (požadavky) jednání

4.1.7 Změna funkce

4.2 Deliktní způsobilost

4.2.1 Pojem

4.2.2 Věk

4.2.3 Osoby trpící duševní poruchou

4.2.4 Výjimečná způsobilost nesvéprávných osob

4.2.5 Odpovědnost za nesvéprávné osoby

4.2.6 Zavinění bez deliktní způsobilosti?

4.3 Zavinění

4.3.1 Pojem

4.3.1.1 Obecně

4.3.1.2 Funkcionální znaky nedbalosti

4.3.2 Tradiční kategorie

4.3.2.1 Formy nedbalosti – subjektivní hledisko

4.3.2.2 Hrubá nedbalost

4.3.2.3 Lehká nedbalost

4.3.2.4 Objektivní hledisko

4.3.3 Převládající objektivní hledisko

4.3.3.1 Přehled

4.3.3.2 Argumenty pro objektivní hledisko nedbalosti

4.3.3.3 Argumenty ve prospěch subjektivního hlediska

4.3.3.4 Hledisko objektivně žádoucího a subjektivně možného

4.3.3.5 Vlastní stanovisko

4.3.4 Hodnocení jednání z hlediska nedbalosti

4.3.4.1 Úvod

4.3.4.2 Předvídatelnost

4.3.4.3 Neadekvátní reakce v nebezpečné situaci

4.3.4.4 Soulad či nesoulad s právem, technickými či etickými normami

4.3.4.5 Osobní vztah mezi škůdcem a poškozeným

4.3.4.6 Formy, druhy a míra zavinění

4.3.4.7 Nedbalost a její součásti (prvky)

4.3.4.8 Čtyři aspekty (faktory) nedbalosti (nedbalostního jednání)

4.3.5 Zavinění a omyl

4.3.5.1 Nedbalost a omyl

4.3.5.2 Úmysl a omyl

4.3.6 Úmysl

4.4 Povinnost péče

4.4.1 Pojem

4.4.2 Vývoj a význam

4.4.3 Míra povinnosti péče

4.4.4 Osobní předpoklady

4.4.5 Objektivní měřítko péče, resp. povinnosti péče

4.4.5.1 Podstata

4.4.5.2 Význam individuálních faktorů

4.4.5.3 Znalost práva (právní vědomí)

4.4.5.4 Subjektivní nepéče podle rakouského práva

4.4.5.5 Domněnka subjektivních schopností

4.4.5.6 Péče a nedbalost podle ABGB

4.5 Nové pojetí – koexistence protiprávnosti a zavinění

4.5.1 Úvod

4.5.2 Překonaný spor

4.5.3 Protiprávnost a povinnost péče

4.5.4 Nové pojetí zavinění

4.5.5 Dvě stránky péče jako pojítko protiprávnosti a zavinění

4.5.6 Měřítko (standard) povinnosti péče

4.5.7 Dvě funkce protiprávnosti

Kapitola III. Subjekty odpovědnosti

1. Osobní odpovědnost a organizační odpovědnost

1.1 Osobní odpovědnost obecně

1.2 Odpovědnost právnických osob – organizací

1.3 Odpovědnost za škody způsobené pomocníky

1.4 Odpovědnost za osoby deliktně neodpovědné

1.5 Pluralita škůdců

2. Odpovědnost za třetí osobu

2.1 Pojem

2.2 Nezletilí

2.2.1 Obecně

2.2.2 Výjimečná odpovědnost nezletilých (odpovědnost ze slušnosti, in equity) a další problémy

2.2.3 Odpovědnost rodičů, resp. osob povinných dohledem

2.3 Nesvéprávní a výjimečné případy svéprávných

2.4 Zaměstnanci

2.4.1 Odpovědnost zaměstnavatele

2.4.2 Odpovědnost zaměstnance

2.5 Nezávislí smluvní partneři jako pomocníci

2.6 Úředníci

2.7 Odpovědnost za třetí v českém právním řádu

2.7.1 Nezletilí

2.7.2 Pomocníci

2.7.3 Nezávislý smluvní partner

2.7.4 Odpovědnost úředních osob

3. Spoluodpovědnost (pluralita škůdců)

3.1 Pojem

3.2 Spoluškůdcovství

3.2.1 Obecně

3.2.2 Spoluškůdcovství (a paralelní škůdci)

3.3 Účastenství a alternativní účast

3.3.1 Návod

3.3.2 Pomoc

3.3.3 Alternativní účast (škůdcovství)

3.3.4 Odpovědnost alternativního škůdce v silniční dopravě

3.4 Solidární a proporcionální spoluodpovědnost

3.4.1 Obecně

3.4.2 Základy solidární odpovědnosti

3.4.3 Podstata proporcionální odpovědnosti

3.4.4 Interní vztahy mezi spoluodpovědnými. Regres

3.5 České právo deliktní odpovědnosti několika (plurality) škůdců

3.5.1 Předmět a účel úpravy v § 2915 ObčZ

3.5.1.1 Obecný úvod

3.5.1.2 Skutková podstata § 2915 ObčZ

3.5.2 Solidární odpovědnost a výjimky z ní

3.5.2.1 Význam

3.5.2.2 Omezení jiným zákonem

3.5.2.3 Rozlišování mezi společným jednáním více škůdců a samostatným jednáním více osob

3.5.2.4 Stanovení proporcionální odpovědnosti na základě alternativní kauzality, případně jiných kauzálních metod

3.5.2.5 Povinné použití solidární odpovědnosti

3.5.3 Proporcionální odpovědnost

3.5.3.1 Slabiny solidární odpovědnosti

3.5.3.2 Důvody pro výjimku ve formě proporcionální odpovědnosti

3.5.3.3 Otázka pravděpodobnosti

4. Spoluodpovědnost poškozeného

4.1 Pojem

4.2 Relevantní doktríny

4.2.1 Rovné zacházení

4.2.2 Doktrína diferenciace

4.2.3 Současný stav

4.3 Předpoklady spoluodpovědnosti poškozeného

4.3.1 Obecně

4.3.2 Příčinná souvislost. Přičítání

4.3.3 Jednání, resp. předpoklady subjektivní odpovědnosti

4.3.4 Deliktní způsobilost

4.3.5 Zanedbání povinnosti péče

4.3.6 Zvlášť nebezpečná činnost poškozeného

4.4 Specifické problémy

4.4.1 Jednání na vlastní nebezpečí

4.4.1.1 Svolení poškozeného

4.4.2 Sportovní úrazy

4.4.3 Případy zachránců (samaritánů)

4.4.4 Případy jízdy v automobilu se špatným technickým stavem nebo osoby podnapilé

4.4.5 Ignorování výstrah

4.4.6 Preventivní povinnosti poškozeného (povinnost k odvrácení nebo zmírnění škody)

4.4.7 Další případy

4.4.7.1 Léčebná péče

4.4.7.2 Pracovněprávní otázky

4.4.7.3 Rodinněprávní problémy

4.4.7.4 Poškozené věci (zejména automobil)

4.4.7.5 Povinnost investovat vlastní prostředky

4.4.7.6 Provokace

4.4.8 Ochranný účel normy

4.4.9 Význam úmyslu při posuzování spoluodpovědnosti poškozeného

4.4.10 Povinnost starat se o svůj vlastní zájem

4.4.11 Spoluodpovědnost deliktně neodpovědných (nezpůsobilých) osob

4.5 Kritéria hodnocení

4.6 Právní následky spoluodpovědnosti poškozeného

4.6.1 Východiska spoluodpovědnosti poškozeného

4.6.1.1 Zanedbání povinnosti péče o vlastní hodnoty

4.6.1.2 Adekvátnost a účel právní normy

4.6.2 Předpoklady účasti poškozeného na vzniku škody

4.6.2.1 Metoda

4.6.2.2 Účast poškozeného na vzniku škody

4.6.2.3 Jednání poškozeného

4.6.3 Příčinná souvislost

4.6.3.1 Conditio sine qua non

4.6.4 Význam deliktní způsobilosti poškozeného

4.6.5 Spoluodpovědnost poškozeného v režimu subjektivní odpovědnosti

4.6.5.1 Význam protiprávnosti – závažnost porušené normy

4.6.5.2 Míra zavinění

4.6.5.3 Pravděpodobnost vzniku škody

4.6.5.4 Nemožnost přičítání škody poškozenému

4.6.5.5 Porušení oznamovací povinnosti škůdcem

4.6.5.6 Oprávněně nebezpečné jednání poškozeného

4.6.6 Spoluodpovědnost poškozeného v režimu objektivní odpovědnosti

4.6.7 Spoluodpovědnost škůdce v režimu subjektivní a objektivní odpovědnosti

4.6.8 Související otázky

4.6.8.1 Dokazování

4.6.8.2 Spoluodpovědnost v případě jednání pomocníků

4.7 Spoluodpovědnost poškozeného v českém právu

4.7.1 Úvod. Dosavadní vývoj

4.7.2 Význam současné úpravy, pojetí zavinění a význam systematického výkladu

Kapitola IV. Prevence

1. Prevence jako funkce deliktního práva a druh odpovědnosti

1.1 Paradigma prevence. Význam usměrňování a odstrašení

1.2 Prevence. Standard chování a povinnost péče

1.3 Význam a postavení prevence v deliktním právu

2. Prevence v úzkém specifickém smyslu jako druh deliktní odpovědnosti

2.1 Základy

2.2 Obsah prevenční (též preventivní) povinnosti

2.3 Prevenční (preventivní) odpovědnost

2.3.1 Protiprávnost a zavinění

2.3.2 Škoda

2.3.3 Přičítání

2.3.4 Sankce

3. Právní úprava prevence a její vývoj

3.1 Obecná prevence

3.2 Preventivní odpovědnost

3.2.1 Úvod

3.2.2 PETL

3.2.3 Rakouský návrh reformy deliktního práva

3.3 Vývoj v České republice a současná právní úprava

3.3.1 Prevence v ObčZ 1964

3.3.2 Vývoj prevenční odpovědnosti

3.3.3 Význam preventivní odpovědnosti v českém občanském právu

3.3.4 Úprava prevence v občanském zákoníku

3.3.4.1 Úvod

3.3.4.2 Obecná prevence

3.3.4.3 Preventivní odpovědnost

3.3.5 Odpovědnost za náhodu

3.3.6 Svépomocná obranná jednání (výjimky z protiprávnosti, resp. její ospravedlnění)

3.3.6.1 Pojem

3.3.6.2 Nutná obrana

3.3.6.2.1 Útok a jeho protiprávnost

3.3.6.2.2 Chráněné statky

3.3.6.2.3 Obrana, její přiměřenost a meze

3.3.6.2.4 Situace nutné obrany vyvolaná „obětí“

3.3.6.2.5 Obrana proti nikoliv protiprávnímu útoku

3.3.6.2.6 Samaritán jako obránce

3.3.6.2.7 Exces

3.3.6.3 Krajní nouze

3.3.6.3.1 Obecně

3.3.6.3.2 Různé přístupy k problematice krajní nouze

3.3.6.3.3 Skutková podstata jednání v krajní nouzi. Předpoklady

3.3.6.3.4 Krajní nouze vyvolaná jednajícím

3.3.6.3.5 Následky

3.3.6.3.6 Exces

3.3.6.4 Svépomoc v úzkém smyslu

3.3.6.4.1 Pojem

3.3.6.4.2 Význam a vztah k nutné obraně a krajní nouzi

3.3.6.4.3 Legalita svépomoci

3.3.6.4.4 Následky nepřípustné svépomoci

3.3.6.5 Jednatelství bez příkazu

3.3.6.6 Sebeobětování

3.3.6.7 Jednání na vlastní nebezpečí

Kapitola V. Následky odpovědnosti

1. Právo náhrady škody a deliktní právo

1.1 Pojem

1.2 Funkce práva náhrady škody

1.2.1 Úvod a přehled

1.2.1.1 Úvod

1.2.1.2 Přehled řešení stěžejních otázek

1.2.1.2.1 Význam funkce nápravy

1.2.1.2.2 Relevance zavinění pro rozsah náhrady

1.2.1.2.3 Problematika nástupnictví v nároku

1.2.2 Jednotlivé funkce

1.2.2.1 Funkce nápravy

1.2.2.2 Funkce uznání

1.2.2.3 Odstrašení

1.2.2.4 Trestání

2. Druhy nápravy

3. Plná nebo omezená náhrada. Rozsah náhrady

3.1 Pojem

3.2 Paušální náhrada

3.3 Vztah odpovědnosti k náhradě. Další faktory

4. Způsob náhrady

4.1 Naturální náhrada

4.2 Naturální restituce ve formě odstranění následků, negatorní nárok a reivindikace

4.3 Pořadí způsobů náhrady

4.4 Kritérium způsobilosti (možnosti)

4.5 Nedostatečnost

4.6 Oprava či náhrada

4.6.1 Problém „nové za staré“

4.7 Ztráta požitku jako škoda a její náhrada

4.8 Nároky v případě úmrtí

4.9 Volba poškozeným, resp. škůdcem

4.10 Renta nebo jednorázové odškodnění

5. Vyrovnání výhod

5.1 Úvod

5.2 Pojem výhody

5.3 Kvalifikace započitatelné výhody – metoda a kritéria

5.4 Řešení

6. Regres

6.1 Regres jako vyrovnání mezi škůdci (dlužníky)

6.2 Právní základ a povaha regresního nároku

6.3 Zásadní pravidlo a výjimky z něho

6.3.1 Pravidlo vyrovnání podle podílu na způsobení škody

6.3.2 Výjimky z pravidla

7. Úprava náhrady škody v ObčZ

7.1 Náhrada škody

7.1.1 Úvod

7.1.2 Nahraditelná škoda

7.1.3 Způsob náhrady škody

7.1.4 Rozsah náhrady škody

7.1.5 Stanovení rozsahu škody

7.1.5.1 Skutečná škoda

7.1.5.2 Přístupy k náhradě „staré za nové“

7.1.5.3 Ušlý zisk

7.1.5.4 Cena zvláštní obliby

7.1.6 Vyrovnání výhody

7.1.7 Snížení náhrady

7.1.8 Modifikace povinnosti k náhradě

7.2 Náhrada nemajetkové škody

7.2.1 Základní ustanovení

7.2.2 Rozsah a způsob náhrady

7.2.3 Generální klauzule

7.3 Odškodnění škody na zdraví

7.3.1 Imateriální škoda při ublížení na zdraví

7.3.1.1 Nárok

7.3.1.2 Výše náhrady

7.3.1.3 Nároky při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení

7.3.2 Majetková škoda vzniklá při škodě na zdraví

7.3.2.1 Náklady spojené s péčí o zdraví

7.3.2.2 Peněžité dávky

7.3.2.2.1 Náhrada po dobu pracovní neschopnosti

7.3.2.2.2 Náhrada po skončení pracovní neschopnosti

7.3.2.2.3 Náhrada za výživu a pomoc při usmrcení

7.3.2.3 Odbytné

Zvláštní část

Kapitola VI. Obecné otázky deliktní odpovědnosti v občanském zákoníku

1. Charakter právní úpravy. Skutková podstata

1.1 Pojem skutkové podstaty a její znaky

1.1.1 Skutková podstata

1.1.2 Znaky skutkové podstaty

1.2 Povaha a míra flexibility deliktního práva v ObčZ

1.3 Význam nových obecných klauzulí

1.3.1 Nové obecné skutkové podstaty

1.3.2 Vztah obecných klauzulí (skutkových podstat) v první a druhé větě § 2910 ObčZ

1.3.2.1 Obecně

1.3.2.2 Důkazní břemeno podle § 2910 věta první ObčZ

1.3.2.3 Důkazní břemeno podle druhé věty § 2910 ObčZ

2. Subjektivní a objektivní odpovědnost v ObčZ

2.1 Obecně

2.2 Identifikace skutkových podstat – základní společný problém

3. Nové chápání protiprávnosti, protiprávnost a zavinění?

3.1 Protiprávnost

3.1.1 Protiprávnost v evropském kontextu

3.1.2 Funkce protiprávnosti

3.1.3 Pojetí protiprávnosti v ObčZ

3.2 Nedbalost a povinnost péče

3.2.1 Obecně

3.2.2 Osoba průměrných vlastností

3.2.3 Objektivní měřítko – důvodné očekávání

3.2.4 Subjektivizace objektivního měřítka

3.3 Převrácení důkazního břemene

4. Nové právní instituty: prostá ekonomická škoda a ochranná norma

4.1 Prostá ekonomická škoda

4.1.1 Obecné problémy

4.1.2 Historický přehled

4.1.3 Otázka předvídatelnosti

4.1.4 Vlastní stanovisko

4.1.4.1 Míra účasti škůdce

4.1.4.2 Míra nebezpečnosti prostředí

4.1.4.3 Míra účasti poškozeného

4.1.4.4 Intenzita vztahu mezi škůdcem a poškozeným

4.2 Ochranná norma

5. Interpretace recipovaných pravidel

5.1 Obecný úvod

5.2 Metoda výkladu recipovaných pravidel

5.3 Text a jeho odlišnosti: originál a česká recepce

5.4 Slovní či teleologický výklad v případě českého znění transplantátu

5.5 Text zákona a soft law

5.6 České právní prostředí a implantát (trasplantát)

Kapitola VII. Odpovědnost za zaviněné porušení (subjektivní odpovědnosti)

1. Odpovědnost za škodu způsobenou úmyslným nemravným jednáním

1.1 Účel a funkce

1.2 Předpoklady odpovědnosti obecně

1.2.1 Dobré mravy a jejich porušení

1.2.2 Úmysl

1.3 Typologie úmyslného protiprávního jednání

1.3.1 Podvod

1.3.2 Spolčení ke škodě třetího

1.3.3 Ohrožení věřitele

1.3.4 Zásahy do právního postavení

1.3.5 Svádění (podněcování) k porušení smlouvy

1.3.6 Problematika spolkového práva: neoprávněné vyloučení, nepřijetí apod.

1.3.7 Zneužití dominantního postavení

1.3.8 Nepřiměřené opatření v kolektivním pracovním právu

1.3.9 Porušení základních lidských práv

1.3.10 Ohrožení existence

1.4 Tradice v českém, resp. československém právu a ObčZ

1.5 Dvě skutkové podstaty a předpoklady odpovědnosti v ObčZ

1.5.1 Obecný úvod

1.5.2 Úmyslné jednání proti dobrým mravům

1.5.2.1 Předpoklady odpovědnosti

1.5.2.1.1 Škoda z úmyslného nemravného jednání

1.5.2.2 Jednání porušující dobré mravy

1.5.2.3 Kauzální nexus, přičitatelnost

1.5.3 Šikana

2. Odpovědnost za porušení absolutních práv

2.1 Význam ochrany

2.2 Závadné jednání

2.3 Předmět ochrany – absolutní práva

2.3.1 Vlastnictví

2.3.2 Výrobní škody

2.3.3 Práva užívání jako omezená absolutní věcná práva

2.3.4 Držba

2.3.5 Pohledávky a doménová jména (domény)

2.3.6 Nehmotné právní statky

2.3.7 Majetek

2.3.8 Ochrana života

2.3.9 Ochrana zdraví

2.3.10 Škody způsobené leknutím, šokem

2.3.11 Dítě jako škoda?

2.3.12 Rodinněprávní vztahy

2.3.13 Ochrana osobnostních práv

2.3.14 Osobnostně právní majetková ochrana

3. Odpovědnost za porušení ochranné normy

3.1 Účel čtvrté obecné formy subjektivní odpovědnosti

3.2 Význam a místo v odpovědnostním systému ObčZ

3.3 Ochranná norma (ochranný zákon, zákon s ochranným účelem)

3.3.1 Formální předpoklady

3.3.2 Obsahové vlastnosti

3.3.2.1 Ochrana jednotlivce

3.3.2.2 Určitost ochranné normy

3.3.2.3 Způsob určování ochranné normy

3.3.3 Osobní a věcná působnost ochranné normy

3.3.4 Typy ochranných norem (zákonů) a jejich příklady

3.3.4.1 Bezpečnostní zákony

3.3.4.1.1 Pravidla silničního provozu

3.3.4.1.2 Trestní předpisy (nejen trestní zákoník, ale i zákon o soudnictví ve věcech mládeže)

3.3.4.1.3 Normy občanského zákoníku

3.3.4.1.4 Další předpisy práva živnostenského, sociálního zabezpečení a dalších oblastí správního práva

3.4 Zavinění

4. Odpovědnost za dohled

4.1 Deliktní způsobilost

4.2 Povinnost péče

4.3 Povinnost dohledu

4.3.1 Charakter odpovědnosti

4.3.2 Povinná osoba

4.3.2.1 Rodiče a jejich partneři

4.3.2.2 Jiné osoby s povinností dohledu

4.3.2.3 Právnické osoby

4.3.3 Rozsah povinnosti dohledu

4.4 Výjimka z vyloučení povinnosti k náhradě škody

4.5 Pojem osoby stižené duševní poruchou

4.6 Uvedení se do stavu vylučujícího odpovědnost

4.7 Osoba nebezpečných vlastností

Kapitola VIII. Odpovědnost za výsledek

1. Odpovědnost za škodu způsobenou nebezpečným druhem činnosti

1.1 Obecně

1.2 Škoda z provozní činnosti

1.2.1 Charakter odpovědnosti

1.2.2 Provozní činnost

1.2.3 Příčina

1.3 Škoda způsobená provozem zvlášť nebezpečným

1.3.1 Charakter odpovědnosti

1.3.2 Definice provozu zvlášť nebezpečného

1.3.3 Příčina

1.3.4 Liberační důvody

2. Odpovědnost za věci a zvířata

2.1 Odpovědnost za věci

2.1.1 Obecný úvod

2.1.2 Věc jako zdroj nebezpečí

2.1.3 Dvě speciální skutkové podstaty

2.1.3.1 Nebezpečí věci samé (§ 2937 odst. 1)

2.1.3.2 Věc v pohybu (§ 2937 odst. 2)

2.1.3.2.1 Význam odpovědnosti a její charakteristika

2.1.3.2.2 Předpoklady odpovědnosti – jedna příčina a dvojí původ vzniku škody

2.1.3.2.3 Odpovědná osoba

2.1.3.2.4 Škoda a důkazní břemeno

2.1.4 Škoda způsobená budovou

2.1.4.1 Podstata a účel

2.1.4.2 Předpoklady odpovědnosti

2.1.4.3 Kauzalita a přičítání

2.2 Odpovědnost za škodu na nemovitosti

2.3 Odpovědnost za škodu způsobenou zvířetem

2.3.1 Účel a povaha odpovědnosti

2.3.2 Obecná striktní odpovědnost

2.3.2.1 Působnost

2.3.2.2 Psychologický tlak

2.3.2.3 Odpočívající zvíře

2.3.2.4 Protiprávnost

2.3.3 Subjektivní odpovědnost

2.3.3.1 Obecně

2.3.3.2 Domácí a užitkové zvíře

2.3.3.3 Protiprávnost – porušení povinnosti péče vlastníka

2.3.3.4 Povinnost ke zvířatům na pastvách a stájích

2.3.3.5 Zvířata v silniční dopravě

2.3.3.6 Hlídací psi

3. Odpovědnost za škodu způsobenou dopravními prostředky

3.1 Význam odpovědnosti za nehody

3.2 Základní pojmy

3.2.1 Dopravní prostředky, hromadné dopravní prostředky

3.2.2 Provoz dopravních prostředků a jeho vlastnosti

3.2.3 Nebezpečí provozu a odpovědnost za škodu

3.3 Předpoklady odpovědnosti

3.3.1 Kauzalita

3.3.2 Liberační důvody

3.3.2.1 Nevyhnutelná událost

3.3.2.2 Dodržení požadované péče

3.3.2.3 Vada a selhání dopravního prostředku

3.4 Subjekty odpovědnosti

3.4.1 Provozovatel a další odpovědné osoby

3.4.2 Neoprávněný uživatel jako škůdce

3.4.3 Odpovědnost provozovatele

3.4.4 Pluralita odpovědných subjektů

3.5 „Černý pasažér“

3.6 České právo

3.6.1 Objektivní odpovědnost provozovatele dopravního prostředku

3.6.2 Odpovědná osoba

3.6.3 Pluralita odpovědných subjektů

3.6.4 Zproštění odpovědnosti a okolnosti mající původ v provozu

3.6.5 Dopravní prostředek mimo dispozici provozovatele

3.6.6 Případ černého pasažéra

3.6.7 Neoprávněný uživatel

3.6.8 Zavinění poškozeného

3.6.9 Marginální ustanovení

4. Odpovědnost za výrobek

4.1 Vývoj

4.1.1 Základy a historie

4.1.2 Harmonizace odpovědnosti za výrobek v Evropě, směrnice 85/374 EHS a její transpozice

4.1.2.1 Přípravná fáze

4.1.2.2 Směrnice 85/374 EHS

4.2 Obecné pojmy

4.2.1 Charakter odpovědnosti podle směrnice

4.2.2 Vztah mezi směrnicí a národní úpravou

4.2.3 Vztah k jiným odpovědnostním režimům

4.2.3.1 Deliktní a smluvní odpovědnost za službu

4.2.3.2 Nároky z odpovědnosti za škodu způsobenou vadným výrobkem a nároky za škodu způsobenou výrobcem podle obecné úpravy

4.2.3.3 Vztah k CISG

4.2.3.4 Deliktní odpovědnost a odpovědnost za škodu na životním prostředí

4.3 Základní kategorie

4.3.1 Výrobek

4.3.1.1 Výrobek jako movitá věc

4.3.1.2 Výrobek a služba

4.3.1.3 Problematika knih, software, digitálního obsahu a dalších

4.3.1.4 Lidské orgány, zvířata

4.3.1.5 Výrobek a jeho části (součásti)

4.3.2 Soukromé používání, využívání nebo použití

4.3.3 Vada výrobku

4.3.3.1 Pojem vady

4.3.3.2 Typy vad

4.3.3.3 Návod konečného výrobce jako příčina vady

4.3.3.4 Konstrukční vada sériových výrobků

4.3.3.5 Výrobní vada

4.3.4 Hodnocení vady. Hlediska

4.3.4.1 Hlediska bezvadnosti

4.3.4.2 Bezpečnost

4.3.4.3 Kontrolní povinnosti

4.3.4.4 Uvedení na trh (do oběhu)

4.3.4.5 Očekávání a očekáváné použití. Cena výrobku

4.3.4.6 Nabízení (prezentace)

4.4 Předpoklady odpovědnosti – skutková podstata odpovědnosti za výrobek

4.4.1 Obecný úvod

4.4.2 Škoda

4.4.2.1 Druhy škod

4.4.2.1.1 Osobní škody – škody na zdraví, imateriální škody

4.4.2.1.2 Věcná – materiální škoda

4.4.2.1.3 Následné škody

4.4.3 Kauzalita a přičítání

4.5 Liberační (zprošťující) důvody

4.5.1 Neuvedení výrobku na trh

4.5.2 Vada jako důsledek dodržování kogentních právních předpisů

4.5.3 Stav vědy a techniky

4.5.4 Zprošťující důvody ve prospěch výrobců částí výrobků a surovin

4.6 Subjekty odpovědnosti

4.6.1 Výrobce

4.6.2 Výrobce – nepodnikatel

4.6.3 Výrobce konečného (finálního) výrobku

4.6.4 Producent surovin

4.6.5 Výrobce součástí

4.6.6 Kvazivýrobce

4.6.7 Dovozce

4.6.8 Dodavatel

4.6.9 Množina odpovědných

4.7 Související otázky

4.7.1 Redukce míry důkazů?

4.7.2 Zákonný regresní nárok

4.7.3 Omezení odpovědnosti

4.8 Česká transpozice evropské směrnice

4.8.1 Definice výrobku

4.8.2 Odpovědná osoba: dodavatel, dovozce

4.8.3 Očekávané použití

4.8.4 Škoda

4.9 Základy odpovědnosti výrobce podle obecné úpravy

4.9.1 Obecně

4.9.2 Škůdce

4.9.3 Vada zboží (výrobku)

4.9.4 Zaviněné porušení povinnosti

4.9.5 Důkazní břemeno

4.9.6 Kauzalita

4.9.7 Porušení ochranné právní normy

4.9.8 Formy odpovědnosti výrobce

4.9.8.1 Odpovědnost za škodu vzniklou konstrukční vadou výrobku

4.9.8.2 Odpovědnost za škodu způsobenou výrobní vadou zboží

4.9.8.3 Nesplnění poučovací povinnosti

4.9.8.4 Porušení kontrolní povinnosti

Přílohy

Věcný rejstřík

Přehled souvislostí
Související předpisy
1