Dne 1. října 2016 došlo v České republice po přibližně deseti letech k zásadní změně v oblasti práva veřejných zakázek. Původní a více než dvacetkrát novelizovaný zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, byl zrušen a nahrazen novou právní úpravou – zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Zároveň byl zrušen i zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), a tato úprava byla začleněna do nového zákona o zadávání veřejných zakázek.
Prvotním impulzem pro tuto legislativní změnu bylo vydání balíčku tří nových zadávacích směrnic na úrovni EU v březnu 2014, a to směrnice pro zadavatele veřejné, pro zadavatele sektorové a zcela nové směrnice o koncesích. Dalším neméně významným impulzem byla řada novelizací a často vznášená kritika právní úpravy předešlé, což ve svém důsledku vedlo k rozhodnutí připravit zákon zcela nový.
Nové zadávací směrnice EU nepředstavují zásadní koncepční zlom v právu veřejných zakázek, ale spíše zakotvují jeho postupnou a přirozenou evoluci, zejména v důsledku pokračující elektronizace a využívání ICT.
Nový zákon o zadávání veřejných zakázek je ve srovnání s předchozí úpravou pojat legislativně technicky odlišně a přináší také změnu v řadě zaužívaných pojmů a institutů. Jak vyplývá z důvodové zprávy, bylo snahou zákonodárce konstruovat právní úpravu od jednoduššího ke složitějšímu, což se projevilo v určitém modulárním přístupu, v němž jsou nejprve upraveny obecné instituty (části první a druhá, ale rovněž desátá zákona), kdežto instituty speciální jsou pak zakotveny v samostatných částech pro jednotlivé případy (zejména podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, sektorová úprava, koncese apod.). Tento, na první pohled relativně logický přístup v praxi vede k nutnosti aplikovat souběžně ustanovení z několika částí (téměř vždy z části první a druhé a příslušné části speciální, v některých případech i z částí více). Zejména pro neprávníky či méně zkušené uživatele zákona může být výklad a aplikace nového zákona z tohoto důvodu na počátku obtížnější. Tím větší význam proto mají vedle metodik a stanovisek Ministerstva pro místní rozvoj či Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže komentáře k nové právní úpravě, k nimž se snaží přispět svým dílem i předkládaná publikace.
Autorský tým komentáře tvoří právníci, kteří jsou či v době jeho zpracování byli členy týmu advokátní kanceláře MT Legal, s. r. o., jež byla v letech 2014 a 2015 Právnickou firmou roku v oblasti veřejných zakázek a pravidelně se umísťuje v této soutěži mezi velmi doporučovanými kancelářemi. Komentář tak zrcadlí společné know-how této kanceláře a dlouholeté zkušenosti jednotlivých autorů. Autorský tým měl rovněž možnost čerpat z legislativní zkušenosti společníků MT Legal, s. r. o., kteří byli přímými spoluautory předchozí právní úpravy zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a měli možnost podílet se v poradenské, konzultační či připomínkové rovině i na jeho novelizacích. Někteří členové autorského kolektivu se v nejrůznějších funkcích měli možnost podílet i na připomínkách a dotváření textu nové právní úpravy i jeho následném výkladu, mimo jiné v rámci Expertní skupiny Ministerstva pro místní rozvoj k zákonu o veřejných zakázkách. Řada členů autorského kolektivu je dlouhodobě činná též v publikační a lektorské činnosti v tomto odvětví. Vytvoření komentáře k novému zákonu o zadávání veřejných zakázek je proto logickým vyústěním všech těchto předchozích aktivit a zkušeností.
Publikace vychází v Nakladatelství C. H. Beck v edici Velké komentáře, a tomuto zařazení byla přizpůsobena i koncepce komentáře, která však s ohledem na specifika právní úpravy veřejných zakázek má některé zvláštnosti. První je zařazení úplné citace důvodové zprávy k zákonu. V odvětví veřejných zakázek je totiž důvodová zpráva vnímána jako poměrně důležitý pomocný interpretační zdroj, a proto její uvedení podporuje vlastní autorský výklad a slouží rovněž k vyššímu komfortu čtenářů, jež si mohou předkládaná tvrzení snadno zkonfrontovat. S ohledem na legislativní proces následující po jejím zpracování v rámci vládního návrhu však důvodová zpráva může být v některých pasážích odchylná od finální podoby zákonné dikce; autoři proto na některých místech uvádějí poznámku o takové odchylce.
Jelikož právní úprava zadávání veřejných zakázek je z podstatné části založena na transpozici evropských zadávacích směrnic, je druhou zvláštností zařazení citace odpovídajících částí preambule směrnice a zejména vlastní legislativní úpravy. Zpravidla je přitom citována směrnice 2014/24/EU pro veřejné zadavatele a na ostatní směrnice je jen odkázáno, pouze u speciálních úprav je citována pochopitelně odpovídající směrnice (například u části osmé směrnice 2014/23/EU o koncesích). Směrnicová úprava, resp. způsob její transpozice je vždy stručně okomentován a jsou případně také zdůrazněny rozdíly mezi jednotlivými směrnicemi. Čtenář si tak může snadno udělat představu, nakolik je národní úprava identická s komunitární, anebo v jakém rozsahu došlo k národnímu zpřísnění. Komentář je tak svým způsobem rovněž dílčím (a v českých podmínkách zřejmě prvním) komentářem k evropským zadávacím směrnicím. Jelikož mnoho uživatelů nového zákona má praktickou zkušenost s předchozí právní úpravou, je u každého ustanovení provedeno rovněž stručné srovnání s předchozím zákonem o veřejných zakázkách a zdůrazněny hlavní rozdíly mezi oběma právními úpravami. Samozřejmostí je uvedení související evropské i národní rozhodovací praxe a judikatury. Přestože se citované případy vztahují k předchozí generaci zadávacích směrnic a zákona, měla by být rozhodnutí uvedená v tomto komentáři dle názoru autorů aplikovatelná i pro právní úpravu novou. V některých případech je výklad doplněn i odkazem na související publikace.
Autoři by rádi vyjádřili své poděkování Nakladatelství C. H. Beck za umožnění vydání komentáře, jmenovitě JUDr. Evelině Součkové a JUDr. Lukáši Svobodovi za jejich trvající podporu a trpělivost při přípravě komentáře. Poděkování patří rovněž Mgr. Pavlu Hermanovi z Ministerstva pro místní rozvoj za přínosné konzultace a diskuse při hledání správného výkladu zákona. V neposlední řadě děkují autoři svým rodinám za jejich podporu a trpělivost.
Závěrem by autoři rádi předeslali, že komentář pojednává o zcela nové právní úpravě. Ustálení jejího výkladu přinese teprve další aplikační a rozhodovací praxe. V některých případech proto v době psaní tohoto komentáře nemohl existovat jednoznačný výklad a v textu komentáře je na to vždy upozorněno. K takovým pasážím předkládají autoři výklad, který považují aktuálně za správný, popřípadě uvádějí k takovým pasážím pro lepší ilustraci i určitou názorovou polemiku. Čtenáři lze proto zejména v těchto případech doporučit, aby si vždy ověřil aktuální výklad dané otázky. Autoři pochopitelně uvítají veškeré konstruktivní připomínky a podněty k textu komentáře.
Závěrem by autoři rádi popřáli zadavatelům, dodavatelům i dalším uživatelům zákona, aby tato nová právní úprava splnila alespoň částečně jejich očekávání, a přispěla tak dalšímu rozvoji i kultivaci prostředí v této čím dál komplikovanější a neustále se vyvíjející oblasti.
Praha, Brno, Ostrava, leden 2017
Autoři
