Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, nabyl účinnosti dne 1. října 2016, kdy zhruba po 10 letech účinnosti nahradil právní úpravu zadávání veřejných zakázek obsaženou v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Od nové právní úpravy si zákonodárce sliboval kromě povinné transpozice příslušné legislativy Evropské unie zejména určité odformalizování zadávání veřejných zakázek neboli do značné míry upřednostnění materiální stránky zadávání veřejných zakázek před stránkou formální a zrychlení procesu zadávání veřejných zakázek. To vše při zohlednění toho, že nová právní úprava neměla za cíl koncepčně zcela přetransformovat proces zadávání veřejných zakázek, ale spíše postupnou legislativní evolucí zrušit ne zcela funkční mechanismy, popřípadě administrativně náročné mechanismy, které bránily hladšímu průběhu zadávání veřejných zakázek. Nebylo možné též opominout faktický doprovodný „tón“ nové právní úpravy při jejím přijímání, který vyvolával na straně zadavatelů i dodavatelů pozitivní očekávání, že nová právní úprava již nebude bránit tomu, aby i veřejná sféra byla schopna nakupovat více racionálně a flexibilně.
Po více než pěti letech účinnosti zákona lze říci, že uvedené cíle se daří více či méně naplňovat. Autoři komentáře jsou osoby poskytující právní poradenství v oblasti zadávání veřejných zakázek jak zadavatelům, tak dodavatelům. Současně prostřednictvím své přednáškové činnosti a účasti v řadě odborných a profesních uskupení se do jisté míry podílejí i na tvorbě či výkladu právní úpravy v oblasti veřejného zadávání. Díky těmto rozsáhlým zkušenostem mohli od doby nabytí účinnosti komentovaného zákona vypozorovat následující trendy:
| • | Proces zadávání veřejných zakázek je ve srovnání s předchozí právní úpravou flexibilnější a administrativně méně náročný. K uvedenému přispívá jednak plná elektronizace zadávacích řízení, ale zejména skutečnost, že po podání nabídek může zadavatel využít předřazené hodnocení (což je v praxi hojně využíváno), tedy nemusí nutně posuzovat všechny nabídky podané do zadávacího řízení, tedy i ty, které v konkrétním zadávacím řízení nejsou úspěšné. |
| • | Rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže se jeví zejména v posledním období racionálnější a usilující o hledání materiální pravdy, tedy snaží se zohlednit a vnímat skutečné úmysly jednání zadavatele i dodavatele a opírat se o zásady zadávacích řízení, na nichž zákon spočívá. |
| • | I přes uvedené nese legislativní úprava zadávání veřejných zakázek stále určitou nálepku „těžkopádnosti“ Často je to samozřejmě proto, že zadavatelé buď nejsou dostatečně zkušení, nebo nevyužívají (ať již ne/vědomě či z opatrnosti) veškerých možností nabízených právní úpravou. |
| • | Elektronizace zadávacího řízení byla krokem, který zjednodušil v mnohém proces zadávání veřejných zakázek. Na druhou stranu, stejně jako v jiných oblastech běžného života, v částečné míře mohl i znesnadnit přístup menších podnikatelů k veřejným zakázkám, neboť práce s elektronickými prostředky a nástroji pro ně mnohdy nemusí být příliš jednoduchá a může je i částečně od účasti v zadávacích řízení odrazovat. |
| • | Pozitivní evoluci aplikační a výkladové praxe (a to i prostřednictvím rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže) mohou částečně brzdit často překotně přijímané menší novely zákona, kterým nezřídka nepředchází potřebná odborná diskuse. Zářným příkladem je novelizace zákona účinná od 1. 1. 2021, která uložila zadavatelům povinnost aplikovat při zadávání veřejných zakázek zásady odpovědného zadávání. Nesporně chvályhodný cíl prosazení těchto prvků do zadávacího řízení byl přebit (až neuvěřitelně) krátkou legisvakační dobou v délce několika dnů a s tím související naprostou nepřipraveností metodické pomoci zadavatelům. Oproti tomu komplexnější novela zákona, která byla projednána na úrovni vlády České republiky a odstraňovala některé nejasnosti právní úpravy a je textově připravena již téměř rok, nedošla svého projednání v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. |
Aktuálně 2. vydání komentáře, které je čtenářům předkládáno, zohledňuje zkušenosti nabyté členy autorského kolektivu při aplikaci zákona, jakož i novou judikaturu soudní či Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, která zákonnou úpravu kontinuálně dotváří a tvoří podstatnou osu výkladu jednotlivých zákonných ustanovení.
Nutno podotknout, že 2. vydání komentáře se nerodilo lehce. Již v roce 2019 byla uzavřena smlouva s Nakladatelstvím C. H. Beck o pokračování komentáře. V té době bylo ambicí autorů i nakladatelství dospět k vydání komentáře v horizontu několika měsíců. „Čáru přes rozpočet“ uvedenému záměru udělaly informace o chystané rozsáhlejší novele zákona. Na základě toho autorský tým usoudil, že pro čtenáře bude nepochybně vhodné, aby 2. vydání komentáře zohledňovalo aktuální text zákona, tedy již včetně připravované vládní novely. Po seznámení se s vládním návrhem zákona autorský tým proto od poloviny roku 2020 usilovně pracoval na aktualizaci komentáře, ve kterém by již byly zohledněny veškeré chystané novelizace. Bezprostředně po skončení legislativního procesu (dlouho se předpokládalo, že by novela měla nabýt účinnosti v lednu 2021) tak měl dostat čtenář komentář, který by zohledňoval již i tuto první větší novelu zákona. Namísto toho od 1. ledna 2021 nabyla účinnosti pouze rychle přijatá novela týkající se odpovědného zadávání; projednání vládní novely v Parlamentu České republiky se oddálilo, nicméně ještě v prvním kvartálu roku 2021 zůstávalo reálné. S přibývajícími měsíci, složitým projednáváním protiepidemických opatření a čím dál intenzivnějším předvolebním bojem však bylo více a více zřejmé, že se vládní novela do konce funkčního období Parlamentu České republiky nestihne projednat. V létě 2021 již toto bylo prakticky jisté.
V celém autorském tým tak musela proběhnout mobilizace sil a kapacit, aby bylo možné v relativně krátkém čase udělat de facto „krok zpět“ a přepracovat, aktualizovat obsah předpřipraveného komentáře, tedy opět vypustit vše, co se týkalo vládní novely, a současně zapracovat neustále se vyvíjející judikaturu. Nutno podotknout, že ani částečné obměny ve složení celého autorského týmu neovlivnily jeho soudržnost a týmového ducha; bezpochyby tomu napomohla i větší frekvence videokonferencí, jejichž užívání si tým osvojil již během předchozích pandemických restrikcí. Navzdory všem těmto překážkám bylo možné jednotlivé novinky, dílčí novely a výkladové a aplikační problémy operativně a týmově řešit a pozorně diskutovat.
Autorský tým je i nadále tvořen výhradně členy týmu MT Legal s.r.o., advokátní kanceláře. Byť někteří již v MTL Legal nepracují, na komentáři spolupracovali i nadále. Advokátní kancelář má oblast zadávání veřejných zakázek jako jednu ze svých klíčových profilací; důkazem toho je mj. i nejvyšší ocenění Právnická firma roku v oblasti veřejných zakázek, kterého dosáhla opakovaně v letech 2014, 2015, 2018 a 2020. Autorský tým nemá v úmyslu prosazovat výklad uvedený v komentáři jako jediný možný. Ambicí komentáře je nejen přispět do odborné diskuse o jednotlivých ustanoveních, ale zejména být všem jeho čtenářům komplexním a maximálně podrobným pomocníkem či alespoň vhodnou inspirací. Celý autorský tým se řídil myšlenkou zpracovat takový komentář, který bude popírat mnohdy nekorektní a otřepanou hlášku „kde začíná problém, tam končí komentář“. Proto se komentář na celé řadě míst pouští i do výkladů těch ustanovení, která v praxi přinášejí největší problémy, a to se vzájemnými vazbami mezi jednotlivými ustanoveními a praktickými doporučeními. Nezřídka jsou uváděny i polemiky a možné výkladové pohledy, aby čtenář dostal komplexní pohled na řešenou problematiku. Stejně tak bylo ambicí týmu přinést nové a praktické pohledy na jednotlivá ustanovení od doby, kdy vzniklo první vydání, které v době jeho zpracování nemohlo být logicky obohaceno o praktické problémy; ty se ukázaly až během následného období a praktickou aplikací nové právní úpravy. Cílem 2. vydání tak bylo doplnění a rozsáhlejší komentování praktických otázek, nikoliv jen „oprášení“ již jednou řečeného. Zda se to autorům komentáře podařilo, nechť posoudí čtenář.
Autorský tým vyjadřuje své díky Nakladatelství C. H. Beck, zejména paní JUDr. Evelině Součkové, za trpělivost a možnost vyjít si vstříc při plánování termínů dopracování komentáře a flexibilní přístup sledující legislativní vývoj v oblasti zadávání veřejných zakázek, aby komentář nebyl vydáván „za každou cenu“, ale ve vhodný okamžik, kdy nelze nejméně v době jeho finalizace snad očekávat rychlé a komplexnější legislativní změny.
Autorský tým děkuje rovněž svým nejbližším, že byli opět ochotni strpět časová omezení, která s sebou zpracování komentáře přináší, a to mnohdy v denních dobách, kdy většina zpravidla již odpočívá či se věnuje mimopracovním aktivitám. Současně celý autorský tým přeje všem uživatelům zákona o zadávání veřejných zakázek, aby jim toto výrazně aktualizované znění komentáře bylo praktickým rádcem a návodem při řešení jejich problémů.
Praha, Brno, Ostrava, říjen 2021
Autorský kolektiv
