Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, neboli nový stavební zákon („StavZ“), provází od počátku celá řada diskusí a kontroverzí, zejména s ohledem na plánované institucionální změny, které v konečném důsledku znamenaly vynětí soustavy stavebních úřadů z tzv. spojeného modelu výkonu veřejné správy do nové soustavy státních stavebních úřadů budované po vzoru finanční správy.² Tato konstrukce s sebou od počátku přinášela odpor odborné veřejnosti, ale zejména zástupců územních samosprávných celků, který se projevil i při projednávání v Poslanecké sněmovně.³ Není bez zajímavosti, že StavZ byl zejména z důvodu zrušení stavebních úřadů na obcích zamítnut a vrácen Poslanecké sněmovně Senátem prakticky jednomyslně.⁴

Současná vládní koalice se již v Programovém prohlášení vlády zavázala, že zabrání vzniku nové státní soustavy stavebních úřadů a ponechá stavební úřady na obcích, resp. zachová spojený model výkonu veřejné správy na úseku povolování staveb. Z tohoto důvodu vznikla tzv. věcná novela StavZ,⁵ která navazuje na tzv. odkládací⛘novelu StavZ.⁶ Odkládací novela v kombinaci s věcnou novelou zakotvuje postupný náběh StavZ do praxe, a to vytvořením tzv. přechodného období, ve kterém se budou v závislosti na procesu a druhu stavby používat oba stavební zákony, tedy jak zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu („StavZ 2006“), tak nový stavební zákon.

Cílem příspěvku je přiblížit zásadní data nabytí účinnosti StavZ ve znění jeho tzv. věcné novely a vysvětlit použitelnost „stavebních zákonů“ v přechodném období.

Jak bylo uvedeno výše, současná vládní koalice se při svém vzniku zavázala, že zabrání vzniku státní soustavy stavebních úřadů a částečné destrukci spojeného modelu výkonu státní správy v oblasti územního plánování a stavebního řádu. Překážkou tomuto závazku však byla skutečnost, že nová soustava stavební správy měla s ohledem na účinnost zřizovacích ustanovení StavZ⁷ vzniknout již k 1. 1. 2022,⁸ tedy prakticky 14 dní po jmenování vlády Petra Fialy.⁹ S ohledem na délku legislativního procesu proto vládě nezbylo, než reagovat na formální vznik nové soustavy státní stavební správy odložením jejího naplňování osobním a majetkovým substrátem odkládací novelou StavZ.

StavZ včetně doprovodného změnového zákona¹⁰ předpokládá nabytí plné účinnosti, a tedy zrušení StavZ 2006, k datu 1. 7. 2023. Jak však uvádí důvodová zpráva k odkládací novele, s ohledem na nalezení politického konsenzu a vytvoření prostoru pro přípravu a projednání věcné novely StavZ, která by zachovala stavební úřady na úrovní obcí a krajů, bylo nutné účinnost StavZ odložit. Zároveň však cílem odkládací novely bylo, aby významné infrastrukturní stavby, tzv. vyhrazené stavby podle přílohy č. 3 ke StavZ, byly již povolovány podle StavZ v jednotném procesu, tedy v procesu jednoho povolení, kterým se stavba umisťuje i povoluje.¹¹

Tento cíl odkládací novely tak fakticky znamenal, že bylo nutné rozdělit procesní režim povolování staveb na dva. Předně režim pro vyhrazené stavby, tedy režim podle StavZ, a dále režim pro všechny jiné stavby (jiné než vyhrazené),¹² a to podle dosavadních právních předpisů. Takto nastavený režim měl usnadnit povolování důležitých infrastrukturních staveb co nejdříve, avšak v ostatním umožnit hladký přechod na StavZ pro „běžné“ uživatele a stavebníky a zejména pak připravit dostatečný prostor pro případnou úpravu soustavy stavebních úřadů oproti dnešnímu stavu včetně jejich plné digitalizace․

Z výše uvedených důvodů byla do části dvanácté StavZ vložena odkládací novelou nová hlava pátá, která obsahuje jediné ustanovení, a to § 334a, které fakticky zakotvilo postupný náběh StavZ do praxe. Toto ustanovení zavádí v oblasti územního plánování a povolování staveb (stavebního řádu) tzv. přechodné období. Přechodným obdobím se podle § 334a odst. 1 rozumí pro oblast územního plánování a povolování staveb do nabytí účinnosti věcné novely období od nabytí účinnosti StavZ, tedy od 1. 7. 2023, do 30. 6. 2024.¹³ V návaznosti na přechodné období stanoví § 334a StavZ, v jakém právním režimu se bude postupovat v oblasti územního plánování a povolování staveb.

Věcná novela StavZ pak nejen odkládá samotné nabytí účinnosti StavZ a doprovodného změnového zákona¹⁴ k datu 1. 1. 2024, ale také v souvislosti s odložením účinnosti upravuje i přechodné období vložené do StavZ odkládací novelou na dobu od 1. 1. do 30. 6. 2024.

Podle § 334a odst. 2 StavZ platí, že v oblasti územního plánování¹⁵ se postupuje podle dosavadních právních předpisů, tedy nejen podle StavZ 2006 včetně prováděcích právních předpisů, ale i ustanovení StavZ, která nabyla již účinnosti.¹⁶ Jedinou výjimku z tohoto pravidla má představovat proces umístění a povolení vyhrazených staveb a staveb s nimi souvisejících, a staveb tvořících s nimi soubor staveb, pro které se podle tohoto ustanovení nemá vydávat územní rozhodnutí, resp. není možné u těchto staveb zahajovat územní řízení. Pro tyto stavby se bude pouze vydávat závazné stanovisko orgánu územního plánování podle § 96b StavZ 2006. Územní rozhodování je totiž podle StavZ 2006 činností, která spadá do oblasti územního plánování, resp. představuje realizační nástroj územního plánování.¹⁷ Tato výjimka je v případě vyhrazených staveb proto nutná a logická, neboť pokud by nebyla výslovně uvedena, znamenalo by to, že byť by se vyhrazené stavby povolovaly procesem podle StavZ, v souladu s tímto ustanovením by bylo nutné vyhrazené stavby v přechodném období umístit na základě územního rozhodnutí.

Na tomto místě je však nutné poukázat na rozpor mezi § 334a odst. 2 a 3 StavZ. V § 334a odst. 2 StavZ se totiž hovoří „pouze“ o vyhrazených stavbách a stavbách s nimi souvisejícími, kdežto v § 334a odst. 3 StavZ se v souvislosti s vyhrazenými stavbami hovoří o stavbách s nimi souvisejícími, ale navíc i o stavbách tvořících⛘s nimi soubor staveb.¹⁸ Je třeba uvést, že § 334a odst. 2 StavZ ve znění před novelou obsahoval i slova „stavby s nimi tvořící soubor staveb“. Z gramatického výkladu by proto bylo možné dovodit, že v případě, kdy stavby tvoří s vyhrazenou stavbou soubor staveb, budou se tyto stavby umisťovat samostatným územním rozhodnutím a následně povolovat procesem podle StavZ. Pro tento argument hovoří zejména skutečnost, že zákonodárce věcnou novelou StavZ tato slova nahradil novým textem, kde se souborem staveb již při aplikaci tohoto ustanovení nepočítá.

Takovýto výklad by však byl v rozporu s definicí souboru staveb a zejména s § 37 odst. 3 StavZ ve znění věcné novely, podle kterého stavby náležející do souboru staveb procesně sdílí osud stavby hlavní souboru staveb, což bude v tomto případě vždy stavba vyhrazená, a dále i s § 334a odst. 3 StavZ, podle kterého se i stavby tvořící soubor staveb s vyhrazenou stavbou povolují již v režimu StavZ. Dalším argumentem je úmysl zákonodárce, jehož cílem bylo, aby vyhrazené stavby, stavby s nimi související a stavby tvořící s nimi soubor staveb byly povolovány jednotným režimem podle StavZ pouze na základě závazného stanoviska orgánu územního plánování podle § 96b StavZ.¹⁹ Domnívám se proto, že i pro stavby tvořící s vyhrazenými stavbami soubor staveb by nemělo být vydáváno územní rozhodnutí, stejně jako v případě staveb souvisejících s vyhrazenými stavbami. V zásadě lze totiž konstatovat, že i stavba tvořící soubor staveb se stavbou vyhrazenou s vyhrazenou stavbou souvisí, tedy je v zásadě stavbou související, neboť podstatou související stavby je skutečnost, že se jedná o stavbu věcně, technicky nebo provozně spojenou s vyhrazenou stavbou. Rozdíl mezi stavbou související a stavbou tvořící s vyhrazenou stavbou soubor staveb bude proto pouze procesní. V případě staveb tvořících s vyhrazenou stavbou soubor staveb budou totiž tyto stavby povolovány jedním povolením a jedním stavebním úřadem. V případě související stavby se však může jednat o stavbu povolovanou a budovanou v době odlišné od povolení a budování vyhrazené stavby. S výjimkou příslušnosti²⁰ nebude stavba související procesně sdílet osud stavby vyhrazené. Stavby tvořící soubor staveb s vyhrazenou stavbou jsou proto související stavby, které jsou povolovány současně se stavbou vyhrazenou jako stavbou hlavní. I z tohoto důvodu se domnívám, že ustanovení o výjimce z vydání územního rozhodnutí podle § 334a odst. 3 StavZ se musí vztahovat i na stavby tvořící s vyhrazenou stavbou soubor staveb.

Jak bylo uvedeno výše, v oblasti povolování staveb § 334a odst. 3 StavZ rozděluje procesní režim povolování staveb v přechodném období podle typu staveb na dvě kategorie. První kategorií je procesní režim vyhrazených staveb, staveb s nimi souvisejících a staveb tvořících s nimi soubor staveb. Druhou kategorií je procesní režim povolení všech jiných staveb, resp. záměrů podle terminologie StavZ,²¹ které nejsou stavbami vyhrazenými.

Svými důsledky proto § 334a StavZ zakotvuje postupný náběh StavZ tak, že částečně bude pro určité typy staveb použitelný již od 1. 1. 2024, avšak jako celek bude pro oblasti územního plánování a jiné záměry (stavby jiné než vyhrazené) použitelný až od 1. 7. 2024, přestože zákon jako celek nabude účinnosti již k 1. 1. 2024.

Jde-li o vyhrazené stavby, stavby s nimi související a stavby tvořící s nimi soubor staveb, bude se v jejich případě postupovat podle § 334a odst. 3 věty druhé StavZ v přechodném období již podle StavZ s tím, že i pro tyto stavby bude jako podklad pro vydání povolení záměru²² vydáno závazné stanovisko podle § 96b StavZ 2006. Další výjimku z aplikace StavZ tvoří část VII StavZ, která upravuje informační systémy veřejné správy na úseku stavebního zákona, a některá konkrétní ustanovení StavZ, která se váží na digitální systémy stavební správy.²³

Zákonodárce tak v přechodném období fakticky pro vyhrazené stavby vyloučil ze StavZ aplikaci části III (Územní plánování), části VII (Informační systémy veřejné správy) a vyjmenovaných ustanovení části VI (Stavební řád), která se týkají možnosti elektronických podání vůči stavebním úřadům. Všechny ostatní části se na povolování vyhrazených staveb plně použijí.

Vyhrazené stavby proto budou povolovány nově zřizovaným Dopravním a energetickým stavebním úřadem,²⁴ a to v jednotném povolovacím procesu podle StavZ, v rámci řízení o povolení záměru,²⁵ které vychází z principů dnešního společného územního a stavebního řízení.²⁶ Zde je však nutné upozornit, že i v případě vyhrazených staveb se uplatní přechodná ustanovení StavZ, zejména § 330 StavZ. Předně podle § 330 odst. 1 StavZ platí, že řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Jinými slovy, řízení podle StavZ 2006, která se týkala staveb, které by bylo možné podle StavZ označit jako vyhrazené, se dokončí podle právní úpravy StavZ 2006. To znamená, že např. zahájené územní nebo společné územní a stavební řízení týkající se stavby dálnice jako typické vyhrazené stavby,²⁷ která je dnes povolována v režimu podle StavZ 2006 ve spojení s liniovým zákonem,²⁸ bude dokončeno podle těchto právních předpisů.⛘

Jde-li o následně vydané územní rozhodnutí, bude podle § 330 odst. 6 StavZ sloužit jako rozhodnutí v části věci,²⁹ které bude podkladem pro povolení záměru vyhrazené stavby podle StavZ. V oblasti procesní se tak jedná o klasické přechodné ustanovení obdobné přechodnému ustanovení v § 190 odst. 1 StavZ 2006.

Přestože v procesní rovině jde o poměrně tradiční přechodné ustanovení, musel StavZ reagovat poměrně podrobněji na změnu v institucionální struktuře stavební správy,³⁰ zejména na vznik Dopravního a energetického stavebního úřadu, který bude výlučně povolovat vyhrazené stavby, stavby s nimi související a stavby tvořící s nimi soubor staveb.³¹

StavZ v § 330 odst. 3 větě první sice zakotvuje v obecné rovině pravidlo, podle něhož řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti StavZ dokončí stavební úřad, který se stal příslušným k vedení řízení a provedení postupu podle StavZ, nicméně ve větě druhé stanoví zvláštní pravidlo právě pro vyhrazené stavby, resp. stavby s nimi související.

Územní řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti StavZ³² týkající se vyhrazené stavby nebo stavby s ní související dokončí stavební úřad, který toto řízení vedl přede dnem nabytí účinnosti StavZ. Stavební řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti StavZ týkající se stavby související s vyhrazenou stavbou dokončí stavební úřad, který toto řízení vedl přede dnem nabytí účinnosti StavZ. Společné územní a stavební řízení zahajené přede dnem nabytí účinnosti StavZ týkající se stavby související s vyhrazenou stavbou dokončí stavební úřad, který se stal podle StavZ příslušným k vedení řízení o povolení vyhrazené stavby, je-li vyhrazená stavba stavbou hlavní, v ostatních případech dokončí řízení stavební úřad, který toto řízení vedl přede dnem nabytí StavZ.

Jinými slovy, jde-li o územní řízení, dokončí tato řízení často krajský úřad jako úřad příslušný k vedení řízení podle liniového zákona.³³

Poslední věta § 330 odst. 3 StavZ sice navazuje na větu první v tom, že řízení zahájená před nabytím účinnosti StavZ dokončí stavební úřad, který se stal příslušným k vedení řízení podle tohoto zákona, nicméně obdobně, jako tomu je v § 334a StavZ, dochází zde k zaměňování pojmů stavba související a soubor staveb. Ustanovení § 330 odst. 3 věty poslední StavZ stanoví:

„Společné územní a stavební řízení³⁴ zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona týkající se stavby související s vyhrazenou stavbou uvedenou v příloze č. 3 k tomuto zákonu dokončí stavební úřad, který se stal podle tohoto zákona příslušným k vedení řízení o povolení vyhrazené stavby uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu, je-li vyhrazená stavba stavbou hlavní, v ostatních případech dokončí řízení stavební úřad, který toto řízení vedl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“

Cílem výše cit. ustanovení je zjevně vyjádřit, že pokud jde o související stavbu se stavbou vyhrazenou, tedy stavbu, která věcně a funkčně souvisí s provozem vyhrazené stavby, ale která je dnes povolována v samostatném řízení stavebním úřadem odlišným od stavebního úřadu, který povoluje vyhrazenou stavbu, dokončí toto řízení Dopravní a energetický stavební úřad.³⁵ Dovětek „je-li vyhrazená stavba stavbou hlavní…“ je v tomto kontextu neaplikovatelný, neboť u staveb souvisejících s vyhrazenými stavbami nelze rozlišovat, zda je, či není vyhrazená stavba stavbou hlavní; z logiky věci, pokud nějaká stavba souvisí s vyhrazenou stavbou (věcně a funkčně s vyhrazenou stavbou souvisí, nikoliv však časově), je vyhrazená stavba v tomto smyslu vždy stavbou „hlavní“.

Stejně tak není možné aplikovat dovětek § 330 odst. 3 věty poslední StavZ „v ostatních případech dokončí řízení stavební úřad, který toto řízení vedl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona“, kterým se zřejmě chtělo vyjádřit, že není-li vyhrazená stavba stavbou „hlavní“ ve vztahu ke stavbě související, dokončí řízení stavební úřad, který vedl řízení před nabytím účinnosti StavZ.

Celou situaci lze proto shrnout tak, že jde-li o společné územní a stavební řízení u stavby, kterou lze ve smyslu StavZ považovat za stavbu související s vyhrazenou stavbou, dokončí toto řízení Dopravní a energetický stavební úřad.

Režim ostatních záměrů se v přechodném období bude řídit dosavadními právními předpisy. To znamená, že jiné stavby se budou povolovat postupem podle StavZ 2006, tedy na základě všech podmínek a režimů, které StavZ 2006 zná. Povolovací režim se týká i celé soustavy dosavadní stavební správy, tedy kompetence dnešních stavebních úřadů zůstávají zachovány v dosavadní podobě.

Tato zajímavá konstrukce, kdy se má postupovat podle již zrušeného zákona, je velmi neortodoxní, nicméně v české legislativě není zcela nová. Jako příklad lze uvést zákon o vlastnictví bytů,³⁶ který se na základě § 3063 ObčZ použije i po 1. 1. 2014 na převod jednotek vzniklých podle zákona o vlastnictví bytů. Jde tak fakticky o použitelnost zrušeného právního předpisu i na právní vztahy vznikající po jeho zrušení.

Zajímavým výkladovým problémem může být skutečnost, že přestože přechodné období stanoví režim povolování jiných záměrů, je otázkou, v jakém režimu se na tyto stavby uplatní přechodná ustanovení StavZ, zejména tedy § 330 StavZ. Problémem je zejména skutečnost, že byť § 334a StavZ stanoví režim povolování jiných záměrů v přechodném období, StavZ jako takový nabude účinnosti k 1. 1. 2024. V tomto kontextu byl před věcnou novelou zřejmě přípustný i výklad, že se přechodná⛘ustanovení na řízení zahájená u jiných záměrů, avšak neskončená do konce přechodného období, nepoužijí, neboť se jejich aplikace vztahuje k nabytí účinnosti StavZ, a nikoliv ke konci přechodného období. Proto pouze k tomuto datu lze aplikovat přechodná ustanovení pro správní řízení zahájená podle StavZ 2006. Věcná novela z tohoto důvodu po vzoru § 334a odst. 2 StavZ ve znění před věcnou novelou StavZ³⁷ zavádí do § 334a odst. 3 StavZ pro účely povolování jiných záměrů také právní fikci, že pro účely přechodných ustanovení v části dvanácté hlavě II dílu 4, tedy pro účely primárně § 330 StavZ, se za den nabytí účinnosti tohoto zákona považuje 1. 7. 2024.

Proto v důsledku věcné novely StavZ a stanovení fikce nabytí účinnosti pro záměry povolované v přechodném období podle StavZ 2006, pokud byly řízení a postupy zahájeny, avšak nedokončeny v přechodném období, dokončí se tato řízení a postupy na základě § 330 odst. 1 StavZ podle dosavadních právních předpisů. Pro účely kompetencí stavebních úřadů lze také plně aplikovat § 330 odst. 3 StavZ, podle kterého řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí stavební úřad, který se stal příslušným k vedení řízení nebo provedení postupu v dané věci podle StavZ.

Veřejné stavební právo nezahrnuje jen stavební zákon a jeho prováděcí právní předpisy; dotýká se celé řady právních předpisů, které s povolováním staveb souvisí.³⁸ Řada těchto předpisů byla v souvislosti se StavZ novelizována tzv. změnovým zákonem.³⁹

Tento tzv. „změnový“ zákon byl postaven na principu státní stavební správy, tedy řadu kompetencí převáděl na orgány státní stavební správy, jak byly konstruovány ve StavZ ve znění před jeho věcnou novelou. Věcná novela tyto kompetence s ohledem na zrušení státní stavební správy znovu upravuje. Do zákonů v oblasti ochrany životního prostředí navíc kompetenčně zasáhne také zákon o jednotném environmentálním stanovisku („zákon o JES“) a doprovodný změnový zákon k tomuto zákonu.⁴⁰ Všechny tyto zákony kopírují účinnost StavZ, potažmo StavZ ve znění věcné novely. Soubor těchto tří zákonů byl v rámci legislativního procesu nerozlučně spojen, neboť věcná novela sice novelizuje některé zákony tvořící okolí stavebního zákona, jako např. zákon o státní památkové péči, avšak v oblasti životního prostředí tyto zákony novelizuje v reakci na věcnou novelu StavZ doprovodný změnový zákon k zákonu o JES. Tyto tři zákony proto byly spolu nerozlučně spojeny, neboť pouze jejich přijetím mohlo dojít ke komplexní změně stavu, který vláda deklarovala, tedy zachování struktury stavebních úřadů ve spojení se zjednodušením povolovacích procesů.

Nabízí se tedy logicky otázka, v jakém znění budou tyto zákony aplikovány s ohledem na výše uvedený § 334a StavZ, který rozděluje použitelnost StavZ v přechodném období.

Nelze pochybovat, že jde o úpravu kontroverzní a značně problematickou, nicméně jak uvádí např. M. Zídek, přes značnou kontroverznost zvoleného řešení je úmysl zákonodárce ve věci § 334a StavZ jasný, neaktivovat v přechodném období pro účely jiných záměrů režim StavZ.⁴¹ V daném případě se totiž jedná o nepřímou novelu nejen zákonů tvořících okolí stavebního zákona, ale také fakticky i změnového zákona ke StavZ, resp. jeho přechodných ustanovení.

Zákonodárce totiž v § 334a StavZ použil slova „ve věcech týkajících se záměrů…“, nikoliv však např. „u záměrů“ nebo „v případě záměrů…“. Zákonodárce tedy chtěl vztáhnout dosavadní právní úpravu na jiné než vyhrazené stavby obecně, tedy jako celek ve smyslu všech předpisů týkajících se veřejného stavebního práva, které souvisí obecně s povolováním staveb.

Jak ostatně uvádí předseda Legislativní rady vlády ve svém stanovisku⁴² k návrhu tzv. odkládací novely, kterou byl do StavZ vložen § 334a:

„Návrh předpokládá částečné odložení účinnosti stavebního zákona, ale neobsahuje současné odložení účinnosti tzv. doprovodného zákona, tj. zákona č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona. Při zvoleném věcném řešení a vzhledem ke složitosti tzv. doprovodného zákona by ostatně ani nebylo možné jeho účinnost pouze částečně odložit. Bylo by tedy nutné úpravu podle navrhovaného § 334a odst. 3 věty první chápat tak, že by se po 1. 7. 2023 vztáhla i na související zákony, protože opačný výklad by po uvedeném datu vedl k neřešitelným aplikačním problémům.“

Je také ale nutné uvést, že jak výše cit. a správně kritický článek M. Zídka, tak stanovisko předsedy Legislativní rady vlády byly psány v době, kdy byl platný nejen StavZ, ale i zákon č. 284/2021 Sb., které oba v této době počítaly se zřízením státní stavební správy a zejména s rozsáhlým přesunem kompetencí z dotčených orgánů na orgány státní stavební správy. V daný moment skutečně bez jasného legislativního zásahu do StavZ a zákona č. 284/2021 Sb., resp. zákonů, které zákon č. 284/2021 Sb. novelizoval, mohlo dojít k zásadním a neřešitelným výkladovým problémům.

Věcná novela StavZ však na tyto kritické hlasy reagovala a novelizuje nejen StavZ, ale i zákon č. 284/2021 Sb. Jak bylo uvedeno výše, věcnou novelu nelze odtrhávat od zákona o JES a doprovodného změnového zákona k zákonu o JES, neboť tyto zákony ve svém souhrnu navrací kompetence správních orgánů do stavu před StavZ a zákonem č. 284/2021 Sb. Výše namítané výkladové potíže ve většině případů vyvrátí právě výše uvedený soubor tří zákonů. Ostatně i zákon o JES v § 19 odst. 6 navazuje na použitelnost StavZ v přechodném období pro vyhrazené stavby, neboť stanoví:

„V období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 30. června 2024 se tento zákon použije pouze pro záměr, který je vyhrazenou stavbou uvedenou v příloze č. 3 zákona č. 283/2021 Sb., ve znění zákona č. 195/2022 Sb., stavbou s ní související a stavbou tvořící s ní soubor staveb.“⁴³⛘

Ustanovení § 334a odst. 2 a 3 StavZ proto nelze vyložit jinak než tak, že se vztahuje nejen na StavZ 2006 a StavZ, ale i na všechny zákony tvořící okolí stavebního zákona, resp. všechny zákony, které byly novelizovány zákonem č. 284/2021 Sb.

Jinými slovy, pro vyhrazené stavby to znamená, že se na jejich povolování s výše uvedenými výjimkami použije StavZ a zákony novelizované zákonem č. 284/2021 Sb., ve znění tohoto zákona a věcné novely StavZ. V případě záměrů jiných než vyhrazených staveb bude proto platit, že se na jejich povolování použije StavZ 2006 a všechny zákony novelizované zákonem č. 284/2021 Sb., ve znění účinném před nabytím účinnosti StavZ a zákona č. 284/2021 Sb., obou ve znění věcné novely.

StavZ provází od jeho přípravy řada kontroverzí a debat, jaké by české stavební právo mělo vlastně být. Politická neshoda na podobě zejména státní stavební správy a nastavení účinnosti StavZ a doprovodného změnového zákona vedly k nutnosti přechodných řešení, která by zamezila vzniku státní stavební správy, ale zároveň s ohledem na probíhající energetickou krizi vyvolanou válkou na Ukrajině umožnila budování důležité infrastruktury již podle nové právní úpravy. StavZ proto již prošel dvakrát novelizacemi, které odkládají jeho účinnost a stanoví jeho použitelnost v tzv. přechodném období, tedy období od 1. 1. do 30. 6. 2024. Zásadní je v tomto ohledu § 334a StavZ.

Na základě tohoto ustanovení a s ohledem na jeho jediný možný racionální výklad se proto bude v oblasti územního plánování v přechodném období postupovat podle dosavadních právních předpisů ve znění do 31. 12. 2023, a to nejen včetně všech prováděcích právních předpisů, ale i předpisů tvořících tzv. okolí stavebního zákona, např. předpisů zakládajících pravomoc dotčených orgánů vydat pro účely pořizování územně plánovací dokumentace stanovisko. Výjimku tvoří pouze závazné stanovisko orgánu územního plánování podle § 96b StavZ 2006, které se bude vydávat pro účely povolení vyhrazených staveb.

V oblasti povolování staveb je režim rozdělen podle typu stavby. Jde-li o stavby vyhrazené, stavby s nimi související anebo stavby tvořící s vyhrazenými stavbami soubor staveb, bude se jejich povolovací režim v přechodném období řídit StavZ s výjimkou § 172, 173, § 185 odst. 3 písm. c) a části sedmé StavZ, a to včetně prováděcích právních předpisů⁴⁴ a předpisů tvořících okolí stavebního zákona, vše ve znění od 1. 1. 2024, resp. ve znění zákona č. 284/2021 Sb., věcné novely StavZ, případně doprovodného změnového zákona k zákonu o JES.

Jde-li o stavby jiné než vyhrazené, stavby s nimi související anebo stavby tvořící s vyhrazenými stavbami soubor staveb, bude u nich situace obdobná jako v oblasti územního plánování. Jiné než vyhrazené stavby budou povolovány postupem podle dosavadních právních předpisů, tedy dosavadních právních předpisů ve znění do 31. 12. 2023, a to nejen včetně všech prováděcích právních předpisů, ale i předpisů tvořících tzv. okolí stavebního zákona. Jinými slovy, kompetence dotčených orgánů se budou v přechodném období řídit předpisy, které zakládají jejich pravomoc a působnost v procesech podle StavZ 2006, v jejich znění do 31. 12. 2023.